Větrolamy pomáhají proti erozi, na jejich obnovu se zaměří Mendelova univerzita

Až v dnešní době ?
!

A já myslel, že to předci u nás na polích sázeli proto, abychom tam mohli chodit a dělat si ohníčky a hrát na vojáky. Jeden takový jsem zapálil, to bylo facek doma ...
No ještěže vědci v 21. století konečně zjistili, že větrolami k něčemu jsou.

Zeptám se, jestli by nové vetrolamy směly být tvořené smrky místo topolů? Tvar mají podobně štíhlý, jsou původnějsí než topoly, chrání po celý rok a také proti navátí sněhu na silnice.

https://ekolist.cz/aaa/img.php?src=/img_upload/e6ffb6c50bc1424ab10ecf09e063cd63/hrabosi-v-trave.jpg&w=450

Může, pokud se to nebude přehánět, řekněme okolo 10%, podobně jako bor. Tyhle jsou v 200m, v srážkově průměrné oblasti. Jinak by měly převažovat původní listnáče (kvůli podpoření diverzity), tj. dub, lípa, habr, bříza, jeřáb ptačí, ovocnáče, z keřů hloh, šípek, trnka. Topol je opravdu "jalovina", čistě jako kulisa na zpomalení větru.

Vybrat dnes vhodnou dřevinu do větrolamu je sakra oříšek. Měl by mít odolný
habitus, aby odolal větrům a odolný kořenový systém. Měl by fungovat hlavně v zimě, kdy větrná eroze převládá a aby odolávaly horku a suchu mezi poli v
létě. Musí to být druhy, aby byly funkční co nejdříve a nečekalo se na ně
desítky let. Navíc bude podmínkou původnost a co nejmenší zásah korunou a
kořeny do orné půdy. Tak to jsem zvědav, co "odborníci" doporučí. Kdysi
nad tím lidé až tak moc nepřemýšleli a sázeli to, co bylo po ruce a rostlo
rychle do výšky. On i ten hustěji vysázený topol není marný, ač nepřináší
mimo toho lámání větru a dřeva k otopu žádný jiný užitek. Může být ale
doplněn keři jako trnka, šípek, hloh, mirabelky atd., které vytvoří
ochranu komunikace od navátí sněhu. Ten topol má ale nevýhodu ve své
křehkosti a krátkověkosti. Čekat ale až vyrostou pevné duby, habry, či
nektarodajné lípy, ovocnáče atd je nadlouho. O původních jehličnanech
ani nemůže být řeč, protože většině takové podmínky nesvědčí. No a nepůvodní dřeviny by byly červeným hadrem pro zastánce původnosti.
Takže jsem zvědav co vědci vykoumají a co se bude nakonec vysazovat.
Možná zastánci samovýsevu a bezzásahu navrhnou počkat co naletí a co
se tam samo prosadí ! Každopádně to bude mít jak zastánce, tak i ty
odpůrce a každý bude mít své pádné argumenty. Kdysi to bylo věcí
vlastníka a ten se nikoho na nic neptal a nečekal na schválení AOPK
a jinými "odborníky".

48.9772794N, 17.6697586E

Žádný oříšek to není. Stačí se zajet podívat tam, kde to funguje několik desetiletí. Je to např. okolí mého rodiště, což je "kraj větrolamů (a že pod Karpatami fučí řádně!-). Jsou tam jak topoly, které převažují (a dožívají), tak duby, lípy, javory... a náletové křoviny (bez, hloh). Ale dnes jsme v poznání dál, tak potřebné=ekologické dřeviny bychom měli upřednostňovat. Rozhodně to má svůj význam, a to jak v ochraně půdy, tak podpoře diverzity.

Zajisté jsou i nejen u vás, stačí se trochu dívat, při cestách po ČR.
Ano, někde dosluhují/stáří stromů a neobnovují se, bohužel !

No, co pozoruji, tak naopak, přibývají nové. A co je potěšitelné, že si to vymohli vlastníci. Ale někdo to musí iniciovat, samo od sebe to nepřijde.

U nás to je podobné a je to o přežití těch stávajících.
Nově tu je pár pokusů s pláňkami hrušní proložených duby,
ale obojí bude funkční tak za 50 let a co bude prioritou
v té době si netroufám odhadnout. Kdysi jsme měli hřiště
desítky let lemované topoly, pak je "odborně" seřízli a
po napadení houbami pokáceli. Dnes je to osázené nízkými
kultivary a na hřišti je v létě takový hic, že si tam jdou
začutat pouze sebevrazi toužící po infarktu z přehřátí.
Takže priority jsou různé, důvody taky a slovo odborníka
je dnes svaté i kdyby to byla kravina na entou!

já bych odhadl ,že větrolamy pomáhají proti erozi tak z jednoho procenta,
takže větrolamů můžeme vysázet kolik chceme a eroze bude pokračovat vesele dál,
je to podobné jako s kůrovcem,kácet můžeme jak chceme a kůrovec stejně nemizí,
sází se topoly protože rychle rostou ,ale dnes taky rychle usychají

Obojí(jak kůrovec, tak erozi) lze brzdit a neponechat tomu volný
průběh. Větrolam ve správném místě patřičně vzrostlý a odolný má
svůj význam stejný, jako pokácet pár kůrovčáků, než jich budou tisíce.
Ideál je nadávat, nic nedělat a kritizovat ty, co dělají alespoň
něco. No a největší "zásluhou" je jim házet pod nohy klacky tím,
že určím na větrolam dřevinu a u kůrovce ponechám v sousedství
bezzásah s jeho množením. Takto se chovají často ti "ochránci"
"lékařů smrkových lesů" snažících se je co nejdříve zlikvidovat.
U větrolamů nařídí druh dřeviny a nožná i dodavatele sazenic,
aby tam bylo možno umístit cedulku: Investováno z fondů EU za
použití stromů z Nizozemí v ceně 20 000 za kus! Tak to totiž
funguje u profíků, ale my amatéři jsme jako partyzáni sázeli
stromy z náletů podle zkušeností předků a lesáci preventivně
káceli byt jen jeden kůrovcem napadený strom dříve, než vyletí
a zamoří okolí. To tu ale ještě vládl zdravý selský rozum a
nikoliv "vědci" a "vzdělaní" ochranáři!