Většina elektřiny z větru se v Česku vyrobí na severozápadě, na jihu žádná
Vznik větrných elektráren často brzdí nesouhlas lidí z okolí. Některé z nich a také větrné mlýny se proto na Den větru zpřístupní veřejnosti, aby mohli lidé zjistit, jak fungují. Doprovodný program bude v sobotu 15. června připravený na 21 místech. "V některých lokalitách budou hasiči nacvičovat evakuaci osob z elektrárny, jinde budou skákací hrady, malování na obličej, virtuální realita nebo soutěže pro děti," uvedl předseda ČSVE Michal Janeček. Podrobnosti jsou na webu akce.
Stát plánuje stanovit takzvané akcelerační zóny, v nichž bude povolování staveb solárních nebo větrných elektráren rychlejší. Postup pro vymezování zón koncem dubna schválila vláda. Za promarněnou příležitost oborové svazy označily to, že se zároveň nezjednoduší pravidla také mimo tyto oblasti. Zjednodušit a zrychlit je podle ČSVE a Komory OZE potřeba také nahrazování starších větrníků moderními. Současná podoba návrhu může podle nich výrazně zbrzdit přechod na domácí zdroje čisté energie.
"Zjednodušit povolování pro větrné elektrárny jen v akceleračních oblastech by byla velká škoda. Potřebujeme kompletní a jasná pravidla pro jednoduché a rychlé povolování větrníků v celé ČR. Proč na zbytku území měla příprava větrných elektráren trvat dál deset a více let namísto maximálně dvou?," uvedl předseda Komory OZE Štěpán Chalupa.
Stát do budoucna počítá s výrazným nárůstem podílu obnovitelných zdrojů energie, který v současnosti činí kolem 19 procent. Podle loňského vládního návrhu Vnitrostátního plánu v oblasti energetiky a klimatu by měl podíl obnovitelných zdrojů do roku 2030 stoupnout alespoň na 30 procent. Evropská komise vrátila návrh k úpravě. Podle oborových organizací je tuzemský potenciál vyšší než 30 procent a vláda by jej měla v revidované verzi plánu zvýšit.
Žebříček krajů podle výroby ve větrných elektrárnách v roce 2023:
Elektřina vyrobená ve větrných elektrárnách (GWh) |
Instalovaný výkon větrných elektráren (MW) |
Rozloha kraje (km2) |
Instalovaný výkon větrných elektráren na km2 (MW) |
|
Ústecký kraj |
175,314 |
86,8 |
5339 |
0,0163 |
Karlovarský kraj |
148,297 |
67,6 |
3310 |
0,0204 |
Liberecký kraj |
110,766 |
48,6 |
3163 |
0,0154 |
Olomoucký kraj |
96,250 |
45,9 |
5272 |
0,0087 |
Moravskoslezský kraj |
77,980 |
28,4 |
5431 |
0,0052 |
Kraj Vysočina |
23,469 |
11,9 |
6796 |
0,0018 |
Královéhradecký kraj |
20,588 |
10,2 |
4759 |
0,0021 |
Pardubický kraj |
16,360 |
23,0 |
4519 |
0,0051 |
Jihomoravský kraj |
13,811 |
8,3 |
7188 |
0,0012 |
Plzeňský kraj |
10,613 |
5,3 |
7649 |
0,0007 |
Středočeský kraj |
7,476 |
6,0 |
11.929 |
0,0005 |
Zlínský kraj |
0,261 |
0,2 |
3963 |
0,0001 |
Jihočeský kraj |
0 |
0,0 |
10.058 |
0,0000 |
Hlavní město Praha |
0 |
0,0 |
496 |
0,0000 |
ČR |
701,185 |
342,2 |
79.871 |
0,0043 |
Zdroj: ERÚ, ČSVE, Komora OZE
reklama
Dále čtěte |
Online diskuse
Všechny komentáře (9)
Jiří Svoboda
11.6.2024 15:02Tonda Selektoda
11.6.2024 22:35 Reaguje na Jiří SvobodaTonda Selektoda
11.6.2024 23:06Instalovaný výkon za celou ČR je 342,2 MW. Rok má 8760 hodin. Při plném celoročním výkonu, by větrníky měly vyrobit 2,997.672 MWh elektřiny. Vyrobily však jen 701,185 GWh.
To znamená, průměrné roční využití instalovaného výkonu, jen 23,4 %.
No, to se tedy máme čím chlubit!
Tonda Selektoda
12.6.2024 07:58 Reaguje na Jiří SvobodaLukas B.
12.6.2024 08:27 Reaguje na Tonda Selektodaano, tento údaj je mnohem důležitější.
ve skutečnosti toho vyrobily ještě méně - od dodaného výkonu je nutno odečíst "horkou zálohu".
Petr Brok
12.6.2024 09:16Břetislav Machaček
13.6.2024 11:04Málokdy se točí, ale podle majitelů prý jsou výdělečné. Kdysi u nás byla
spousta malých ocelových mlýnů na obilniny a když foukal vítr, tak si
chlapi vzali do "mlýna" (prkenná bouda) flašku a mleli i v noci. Když
nefoukalo, tak spotřebovali namletou mouku a šrot a pak šli za těmi,
co mleli elektricky. Nakonec už nemlel větrem nikdo a dnes jsou to jen
torza a nebo pár nadšenci opravených muzeálních kousků. Torza nesměla
dlouho ani do sběru, protože byla ve vojenských mapách zaznačena jako
orientační body v krajině. Naši předci zkušeně opustili Občasný Zdroj
Energie a přešli ke zdroji, který byl v pohotovosti kdykoliv a mohli
mlít i tehdy, když nefoukalo. My se vracíme o 100 let na zpět, kdy to
kvůli absenci elektrických sítí byla nutnost a hrajeme si na EKO.
Budiž, pokud budou větrníky sloužit k něčemu, co nepotřebuje stálý
příkon a může fungovat nárazově. Totéž u solárů, ať fungují pro výrobu, která se spokojí s občasností a kolísavým příkonem. Do sítě by měly
být tyto zdroje připojeny na vlastní riziko a s nutností mít k nim
VLASTNÍ zálohy a akumulace. Pokud Zálohy a akumulace provozuje někdo
jiný za úplatu, tak ať ji hradí provozovatel OZE a nikoliv spotřebitel,
který nasmlouval stabilní dodávky za stabilní cenu. Jako spotřebitele
mne zaráží, jak je možné, že jeden slízává pouze smetanu a já musím
platit více za to, že jeho výkon není stabilní a provozovatel záloh
a akumulací mi své vícenáklady včetně nákladů na regulace a rozvody
započítává do ceny. Ty ať hradí zastánci a provozovatelé OZE a mne
ať zásobuje stabilní zdroj elektřiny se stabilní cenou a výkonem.
Doplácet na OZE barony ale ze zákona MUSÍM i když nechci a tak to
považuji za diktaturu OZE baronů a jejich kumpánů z vlády a politiků.
Nemám na výběr si vybrat mezi dodávkou stabilní bez vícenákladů
a nestabilní s vícenáklady. Jsem tak rukojmím někoho, kdo slízává jen
tu smetanu a na mne zbylo odstředěné mléko + dodaný tuk za mé peníze,
aby to bylo opět stejné mléko, jako před odstředěním.