Více než polovina energie vyrobená z uhlí vloni připadla na Čínu

V únoru ústav Ember informoval, že v Číně byly otevřeny nové uhelné zdroje s instalovaným výkonem 38,4 gigawattu (GW). To byl třikrát vyšší přírůstek než ve zbytku světa. Roste ale také instalovaný výkon jiných typů elektráren, včetně těch využívajících obnovitelné zdroje.

Licence | Některá práva vyhrazena

Foto | Asian Development Bank / Flickr

Výroba elektrické energie z uhelných zdrojů vloni v Číně vzrostla o 1,7 procenta. V absolutních číslech se jednalo o růst o 77 terawatthodin (TWh). To je zhruba dvakrát tolik, co seza rok z hnědého uhlí vyrobí elektřiny v České republice. Tím se podíl Číny na světové výrobě elektrické energie z uhlí zvýšil na 53 procent, v roce 2015 to bylo 44 procent.

V únoru ústav Ember informoval, že v Číně byly otevřeny nové uhelné zdroje s instalovaným výkonem 38,4 gigawattu (GW). To byl třikrát vyšší přírůstek než ve zbytku světa. Roste ale také instalovaný výkon jiných typů elektráren, včetně těch využívajících obnovitelné zdroje. Váha uhlí v energetickém mixu se tak v průběhu deseti let snížila ze 70 na 57 procent. V roce 2019 uhlí představovalo 62 procent čínské výroby elektřiny. Celkový objem výroby mezi lety 2016 až 2020 ale vzrostl o zhruba pětinu, vypočítal ústav Ember.

V rámci opatření proti změnám klimatu si Čína vytyčila cíl dosáhnout uhlíkové neutrality v roce 2060. V pětiletém plánu na léta 2021 až 2025 čínské úřady uvádí, že chtějí racionálně kontrolovat rozvoj uhelných elektráren. Vrchol emisí oxidu uhličitého a dalších plynů, jež se podílí na skleníkovém efektu, by země měla dosáhnout v roce 2030. "Čína je jak velká loď, zabere jí nějaký čas, aby změnila směr," uvedl jeden z autorů zprávy Mu I-jang.