https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/viry-nemaji-silu-ohrozit-rozmanitost-prirody.i-kdyz-to-ma-hacek
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Viry nemají sílu ohrozit rozmanitost přírody. I když to má háček

22.11.2021 08:31 | PRAHA (Ekolist.cz)
Ilustrace nového koronaviru.
Ilustrace nového koronaviru.
Vir Nipah byl poprvé rozpoznán v roce 1998 na prasečích farmách v Malajsii. Od té doby se rozšířil do tisíce kilometrů vzdálených míst v Bangladéši a Indii, kde vyvolal několik epidemií. Z kaloňů, kteří jsou jeho původními nositeli, se přesunul na prasata a z nich i na lidi. Ačkoli to po naší zkušenosti s koronavirem SARS – CoV 2 může znít obtížně uvěřitelně, takhle se viry standardně nechovají.
 

„Nejčastější je u nich specializace na konkrétní druhy. Mezi druhy, které nejsou příbuzné, se přenáší jen zřídka. Z toho důvodu by tedy viry neměly v normálním světě mít sílu ohrozit biologickou rozmanitost planety,“ říká Jiří Černý z Fakulty tropického zemědělství ČZU. Na místě je tedy otázka, do jaké míry je dnešní svět z pohledu šíření virů normální.

O virech jsme se během posledního 1,5 roku dověděli více, než jsme očekávali.
O virech jsme se během posledního 1,5 roku dověděli více, než jsme očekávali.
Zdroj | unsplash.com

„Největší pandemie v historii lidstva byla morová epidemie ve středověku. Do Evropy se rozšířila z Orientu spolu s mongolskými bojovníky, nejdříve na Krym a odtamtud po obchodních stezkách do Konstantinopole (dnešního Istanbulu), Ženevy a pak do Evropy,“ popisuje virolog Černý ve svém vystoupení na Světové konferenci o ochraně biodiverzity na ČZU v Praze. „Moru trvalo osm let, než se rozšířil po celé Evropě. To bylo ve středověku, kdy nejrychlejším dopravním prostředkem byl kůň. Dnes máme letadla a tryskáče, které jsou mnohem rychlejší,“ dodává.

Rychlý pohyb lidí a zboží napomáhá i šíření virů. Někteří vědci dokonce soudí, že přecházíme do doby virové. „Pokud se podíváme do naší nedávné historie – stačí posledních dvacet let – uvidíme velké množství masivních virálních nákaz nebo dokonce epidemií,“ říká Černý, přestože sám není zastáncem teorie, že by viry definovaly současnou dobu.

Výčet nedávných pandemií začíná s virem SARS-CoV-1, který se rozšířil po celém světě v průběhu několika měsíců. Během let 2002–2004 se jím nakazilo 8000 lidí a zemřelo na něj 800 z nich. „Tehdy jsme měli opravdu štěstí,“ komentuje Černý.

„O něco později se rozšířil další infekční virus, chřipkový A/H1N1, který je znám jako původce tzv. mexické prasečí chřipky, protože se rozšířil ze severozápadní části Mexika,“ popisuje Jiří Černý. V roce 2009 na něj zemřelo 600 000 lidí, což odpovídá počtům lidí, kteří zemřou na sezónní chřipku. „To bylo varovné znamení, které volalo o pozornost, že se v budoucnosti může stát něco opravdu špatného,“ říká virolog. Tento virus byl schopný nakazit kromě prasat i norky, skunky, gepardy, psy a krocany.

Dalším virem, který si vyžádal celosvětovou pozornost, byl ebolavirus. V největším měřítku se nákaza projevila v letech 2013–2016 v západní Africe, způsobila 10 000 úmrtí. „Od té doby vypukla nákaza ještě několikrát, zvláště v Demokratické republice Kongo, a některé epidemie byly rovněž velké, ale média o nich téměř nepsala,“ uvádí Černý. Ebola neohrožuje pouze lidi, ale i další primáty jako gorily a šimpanze.

Velké populace na malé ploše jsou dobrou příležitostí pro šíření virů.
Velké populace na malé ploše jsou dobrou příležitostí pro šíření virů.

Ačkoli i další virus byl původně popsán v Africe, ve 40. letech 20. století, masivně se rozšířil v Latinské Americe – jedná se o Zika virus. Původně mu nebylo věnováno moc pozornosti, protože se neprojevoval problematicky. Způsoboval vyrážku a bolesti kloubů a jeho symptomy byly zaměnitelné s jinými onemocněními. V roce 2014 se ale rozšířil v Brazílii a začal působit závažné zdravotní obtíže. Největší riziko představuje pro těhotné ženy, protože může způsobit deformaci lebky u plodu.

„A tím se dostáváme do současnosti,“ přechází Jiří Černý k pandemii covidu-19. „První případy byly popsány v prosinci 2019 v čínském Wuchanu, ale virus pravděpodobně v té oblasti koloval nepozorovaně už nejméně měsíc,“ pokračuje Černý. V lednu 2020 se virus rozšířil do Thajska a v březnu už byl přítomný na všech obydlených kontinentech. Počet infekcí koronavirem dnes dosahuje téměř 256 000 000, zemřelo na něj přes 5 000 000 lidí.

„O původu tohoto viru je několik teorií, dnes se většina vědců kloní k jeho přirozenému původu, protože jsme mnoho příbuzných koronavirů objevili u netopýrů a luskounů,“ shrnuje Černý základní informace o nejnovější pandemii.

Na novém koronaviru je podle Černého zajímavé, že se dokáže přenést i na mnoho dalších živočichů. Některé druhy zvířat jako ptáci, prasata a krávy jsou vůči němu poměrně rezistentní a nenakazí se, ale primáti, norci, křečci a další živočichové se nakazí velmi snadno. „Jsou popsané i nákazy u ohrožených živočichů, většina popsaných infekcí pochází ze zoo, ale není žádný důvod domnívat se, že je SARS –CoV-2 nemůže nakazit i ve volné přírodě,“ říká Černý, čímž se vrací k otázce, do jaké míry mohou viry ohrozit biodiverzitu.

Testování zvířat prováděné ze vzorků trusu ukázalo, že gorilí samec Richard je pozitivní na covid-19.
Testování zvířat prováděné ze vzorků trusu ukázalo, že gorilí samec Richard je pozitivní na covid-19.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | ZOO Praha

Viry se snadněji šíří v hostitelích, kterých je hodně a jsou hustě zastoupeni. To dnes rozhodně platí pro 7,9 miliard lidí, ale ještě více třeba pro 23 miliard kuřat, dostatečný počet jedinců nabízí i 1,5 miliardy krav, menší množství ovcí a dalších živočichů, jejichž početnost na světě podporujeme. Chov takového množství zvířat vyžaduje obrovský prostor nejen pro ně samotná, ale především pro pěstování krmiva pro ně. Z toho důvodů dochází především v tropických oblastech k masivnímu odlesňování. „To může být problém i proto, že se setkáváme s viry a dalšími infekčními patogeny, které na daném místě byly zakonzervovány po stovky tisíc let,“ vysvětluje Jiří Černý.

Příkladem toho je virus Nipah, který normálně koluje mezi kaloni v jihovýchodní Asii a Austrálii, ale přenesl se i na prasata. Kaloni mohou přenést vir ve slinách i na ovoce, kterým se živí. A pokud do kontaktu s nakaženým prasetem, ovocem nebo kaloněm přijde člověk, přenese se i na něj. Smrtnost viru Nipah dosahuje 40–70 %.

Komáří larvy mohou cestovat ve zbytcích stojaté vody, třeba na pneumatikách.
Komáří larvy mohou cestovat ve zbytcích stojaté vody, třeba na pneumatikách.

„Dalším trendem pro světovou biodiverzitu z pohledu infekčních nemocí je změna klimatu. A to hlavně ve spojení s invazními druhy,“ popisuje Černý. Změna teplot napomáhá mnoha živočichům k rozšíření do nových oblastí. „Příkladem toho je velmi invazní komár tygrovaný, který byl endemický v jihovýchodní Asii, ale během uplynulých desetiletí se rozšířil téměř po celém světě,“ dodává. A protože je přenašečem mnoha virových onemocnění, může způsobit mnoho problémů.

Komáři jsou častými přenašeči viru. Svou neslavnou úlohu v rozšíření jednoho druhu komára sehrály použité pneumatiky. Věří se, že obchod s pneumatikami, které byly špatně skladované a usazovalo se v nich listí a tráva spolu s vodou, se podílel na rozšíření západonilské horečky do USA a Evropy.

Přes hrozivost popsaných epidemií a šíření virů trvá Jiří Černý na tom, že celková biologická rozmanitost by kvůli virům ohrožena být neměla. Pokud totiž virus zahubí populaci nějakého druhu, uvolní se prostor pro jiný druh, který využije uvolněných zdrojů, například většího množství potravy. Do jaké míry je pro nás tento pohled přijatelný, je otázka pro jiný text.


reklama

 
foto - Kováříková Zdeňka
Zdeňka Kováříková
Autorka je redaktorkou Ekolistu.cz.
 twitter

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (4)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

pp

pavel peregrin

22.11.2021 08:58
Uvádět morovou epidemii v souvislosti s tímto článkem je poněkud nešťastné, protože mor vyvolává bakterie Yersinia(dříve Pasteurella) pestis, tudíž v žádném případě se nejedná o virus.
Nevím, proč by mělo být zajímavé, že se koronavirus dokáže přenést na jiná zvířata, to virus např. chřipky dokáže taky. A je to zároveň hlavní problém toho, proč tyto viry nemůžou být nikdy s úspěchem eradikovány, jako se to stalo v případě varioly- ta nemá dalšího mezihostitele ve zvířecí říši, tudíž plošná vakcinace mohla a byla úspěšná. A je jen škoda, ale pro nás typické, že se Karlu Raškovi nedostalo mnohem většího ocenění, protože on to byl, kdo na eradikaci varioly měl největší podíl.
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

22.11.2021 10:17
Pěkný a zajímavý článek, nezabývá se však důležitou věcí, extrémně rychlým pokrokem na poli genetického inženýrství.
V této souvislosti se dotknu i současného kovidu - nejsem přesvědčený, že se jedná o přirozenou záležitost.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

22.11.2021 11:25 Reaguje na Miroslav Vinkler
Tak o tom již asi není sporu, ostatně tento názor lze v čím dál větší míře zaslechnout ve vystoupeních renomovaných molekulárních biologů, nejen našich. Samozřejmě nejde o to, že virus někdo vytvořil uměle- to se zatím nikomu nepovedlo, ale jde o to, že s virem si jde pěkně"pohrát" a to se s největší pravděpodobností-bohužel-povedlo. A lze se jen ptát, zda nešťastnou náhodou či cíleně došlo k úniku.
Odpovědět
JD

Jindřich Duras

23.11.2021 09:34
Vítejte v moderním globalizovaném světě :(!
Jen doplňuji, že každý zásah proti některému negativnímu jevu, jako třeba ničení komárů tygrovaných, nakažených chovů zvířat, vakcinace lidí a lockdowny ekonomik, znamená logicky i další průvodní negativní jevy, jejichž důsledkům budeme muset čelit v blízké budoucnosti... Prostě daň za bezbřehou "prosperitu".
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist