https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/vlada-odmitla-plzensky-navrh-zakona-o-sumave-pripravi-vlastni-zakon
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Vláda odmítla plzeňský návrh zákona o Šumavě. Připraví vlastní

31.8.2011 16:20 | PRAHA (Ekolist.cz)
Šumava dosud fungovala bez zákona, teď se připravují dva
Šumava dosud fungovala bez zákona, teď se připravují dva
Vláda odmítla návrh zákona o národním parku Šumava, který předložil Plzeňský kraj. Důvodem je jiný návrh zákona, který připravuje ministerstvo životního prostředí. Premiér Petr Nečas návrh kraje odmítl ze dvou důvodů - kvůli návrhu speciálních čtvrtých zón a kvůli převodu státního majetku na obecně prospěšnou společnost. Kraj si slibuje, že zákon přesto projde sněmovnou.
 

Že si Šumava nový zákon o národním parku zaslouží se shodují všichni. Vládě se ale návrh Plzně nelíbí a raději dá přednost zákonu z dílny ministra životního prostředí Tomáše Chalupy (ODS). Jeho návrh by měl být hotový do konce roku, slíbil po středečním zasedání vlády premiér Petr Nečas.

„Náš návrh je propracovanější a lepší, protože jsme ho připravovali dva a půl roku a prošel diskuzí jak s obcemi, tak s odbornou veřejností,“ řekl novinářům hejtman kraje Milan Chovanec. Toho nepřekvapuje, že vláda zákon nepodpořila. „Důležité je ho prosadit ve sněmovně, tam máme šanci,“ říká hejtman. Podle něj by návrh mohl mít podporu opoziční ČSSD. Zároveň předpokládá, že návrh se bude během jednání ve sněmovně měnit. Navíc prý plzeňský zákon může projít legislativním procesem rychleji než vládní norma.

Skrytá zonace

U ministerského návrhu zákona o Šumavě se plzeňskému hejtmanovi nelíbí se „skrytá zonace,“ tedy navrhované rozdělení druhých zón na část A a část B. Část A by se měla v budoucnosti stát první zónou, část B na vstup do první zóny připravována nebude. Naopak by se v ní mělo lesnicky hospodařit, i když přírodě blízkým způsobem. Hejtman se bojí, že by se části druhých zón zase mohly stát bezzásahovými úředním rozhodnutím. Podobně tomu bylo v místě, kde v létě probíhala blokáda. To bylo až do roku 2007 zásahové, pak se rozhodlo, že se ponechá svému vývoji. „Škrtem pera úředníka z Prahy může dojít opět ke změně, například po nástupu nového ministra,“ říká Chovanec. Podle něj plzeňský návrh přináší větší stabilitu, zóny by se mohly měnit pouze změnou zákona.

A zasahovat v lese se musí, protože jde o kulturní les, který vytvořil člověk, vysvětluje Petr Smutný, člen Rady Plzeňského kraje pro oblast životního prostředí. V šumavském parku je kvůli tomu daleko více smrku než v přirozeném lese. „Změnu skladby lesa nedokážeme bez zásahů, listnáče prostě musíme nasázet,“ říká Smutný. Podle něj se i druhé zóny návrh časem stanou bezzásahovými. Mělo by to trvat ale zhruba dvacet let. I ve třetích zónách by měl nakonec člověk přestat zasahovat, zhruba za padesát až sto let, navrhuje Smutný.

Svými pány

Plzeňský návrh zákona nově definuje rozdělení zón národního parku, celková rozloha by se měnit neměla. První zóny s nejcennějším územím mají nově pokrývat zhruba 18 procent plochy a namísto 135 zón by jich mělo být nejvýše dvacet. Podle návrhu zákona nesmí vymezení prvních zón a uplatňované způsoby péče "způsobovat podstatné negativní změny na území vně těchto zón".

„Škrtem pera úředníka z Prahy může dojít opět ke změně, například po nástupu nového ministra,“ obává se hejtman Chovanec (vlevo)
„Škrtem pera úředníka z Prahy může dojít opět ke změně, například po nástupu nového ministra,“ obává se hejtman Chovanec (vlevo)
Foto | Hugo Charvát / Ekolist.cz

Nad tím se pozastavuje posudek Vojtěcha Stejskala z pražské Právnické fakulty Univerzity Karlovy. „Omezovat vymezení a způsob péče o území prvních zón dopady na okolní území je absurdní a svědčí o naprostém nepochopení smyslu existence parku,“ píše Stejskal. Podle něj je právě péče o první zóny klíčovou činností a smyslem existence národního parku. Platí prý tedy přesný opak. „Kritériem pro posouzení vhodnosti či přípustnosti činnosti, ať na území první zóny či vně, je zachování předmětu ochrany právě na území prvních zón,“ dodává Stejskal.

Návrh také zavádí vedle druhé a třetí zóny i zónu čtvrtou. Ta by měla pokrývat pouze území obcí, tedy zhruba šest procent parku. „Obce chtějí být v národním parku, ale chtějí být u sebe doma svými pány,“ vysvětluje Petr Smutný. Podle něj obce ekonomicky nestrádají, ale vadí jim dohled správy parku nad řadou činností, zejména kvůli stavebnímu zákonu. Ten požaduje, aby všechny stavby povolovala správa národního parku. „Třeba až po typ oken na chalupě, což nemá s ochranou přírody nic společného“ dodává hejtman Chovanec. V obcích v národním parku by se podle návrhu tedy mělo hospodařit stejně jako v sídlech mimo park.

„Takto navrhované pojetí zóny nenaplňuje poslání národního parku a neodpovídá ani mezinárodnímu pojetí institutu národního parku,“ oponuje Vojtěch Stejskal. Podle něj je v tomto bodě návrh jednoznačně v rozporu se zákonem o ochraně přírody a krajiny. Ze stejného důvodu návrh odmítla i vláda. „Ve čtvrté zóně úplně mizí prvek ochrany přírody,“ vysvětlil negativní stanovisku k zákonu premiér Nečas.

Komu tím obecně prospějete?

Podle plzeňského hejtmana by návrh pomohl ukončit i spory kolem zásahů proti kůrovci. Návrh totiž počítá s oddělením státní a hospodářské správy parku. „Od vzniku parku se kritizuje, že jeden a ten samý úředník vydá rozhodnutí a pak ho sám provádí,“ vysvětluje Smutný. Nad ochranou přírody a plnění zákonných závazků by podle návrhu i nadále dohlížela správa parku.

Takhle se zasahovalo letos. Jak by to vypadalo pod obecně prospěšnou společností?
Takhle se zasahovalo letos. Jak by to vypadalo pod obecně prospěšnou společností?
Foto | Roman Mucha / Ekolist.cz

Nově by ale hospodářské zásahy, například kácení či vysazování stromů, ale i výstavbu cyklostezky, měla na starosti obecně prospěšná společnost. U ní by si správa de facto objednávala služby. Tím by se mělo především odstranit nebezpečí, které plyne z toho, že dnes se obojí řeší pod jednou střechou. Správa parku totiž například sama sebe žádá o výjimky pro určité činnosti v parku. A v případě, že by o ně žádala nestátní organizace, musela by proběhnout všechna veřejná řízení.

Představa hospodaření obecně prospěšné společnosti se ale nelíbí vládě, zejména představa převodu majetku státu na nestátní organizaci. Ta totiž ze zákona musí všechny zisky investovat sama do sebe. „Když to hodně zjednoduším, stát by převedl obrovský majetek na obecně prospěšnou společnost a už by z něj nikdy neviděla ani korunu. Pro to vláda opravdu hlasovat nemohla,“ říká Petr Nečas.

Nápad kritizuje i Vojtěch Stejskal. Podle návrhu by prospěšnou společnost měla založit správa parku, ta na to ale podle něho nemá kompetence. Společnost by mohlo založit pouze ministerstvo. „Podle našeho právního rozboru to možné je,“ brání návrh Martin Plíhal z odboru životního prostředí plzeňského kraje. Připouští ale, že stejně tak se najdou právní argumenty proti.

Podle něj by prospěšná společnost sama rozhodovala o tom, jak bude ve svěřeném území zasahovat. „Když se dnes ředitel parku rozhodne, že použije chemii, tak nikdo z lesníků s tím nic nemůže dělat,“ vysvětluje Plíhal. Zatímco pokud by o to požádala nestátní organizace, správa ji to buď povolí, nebo nepovolí. A v případě sporu by jako rozhodce fungovalo ministerstvo životního prostředí. Vznik neziskového hospodáře ale ministerstvo odmítá. Podle hejtmana Chovance jsou v tomto bodě plzeňští ochotni ustoupit. Musí se ale najít jiná cesta, jak oddělit státní správu parku od hospodaření. Ministerský návrh počítá s devítičlenným výborem, který by schvaloval kroky vedení parku.

Špatné a nezpůsobilé

Podle Vojtěcha Stejskala není špatně jen nápad na zřízení prospěšné společnosti. Podle něj je plzeňský návrh „utilitárně pojatým textem, trpícím nedostatky formálními i obsahovými“. V posudku zákona vyjmenovává Stejskal hlavní nedostatky. Zákon prý nerespektuje mezinárodní standardy ochrany přírody a péče o biodiverzitu, dále zcela ignoruje evropské právo, například vůbec nezohledňuje ochranu území NATURA 2000, do kterého celé území parku spadá. Podobně návrh vůbec neřeší naturové posouzení vlivů na životní prostředí. „Pokud by byl návrh schválen, Česká republika by se vystavila hrozbě řízení o porušení smlouvy podle čl. 258 Smlouvy o fungování Evropské unie, které může vyústit až do odsuzujícího rozhodnutí Soudního dvora EU, případně s vysokými finančními sankcemi,“ říká posudek.

Podle Stejskala je plzeňský dokument nekoncepční a nevyvážený a porušuje systematiku práva životního prostředí na úseku ochrany přírody a krajiny. Navíc obsahuje četné chyby a používá pojmy, které platný právní řád nezná. Například „území v bezprostředním okolí intravilánu obcí“ nebo „samořídící funkce ekosystémů“, aniž by je vymezoval obsahově. Obsahuje i ustanovení, že do I. zóny mohou být zařazeny pouze pozemky fyzických a právnických osob s písemným souhlasem jejich vlastníka. To ale jiné národní parky neznají. Podle Stejskala tak vznikají i neodůvodněné a tudíž i protiústavní rozdíly pro výkon vlastnického práva.

Návrh prý porušuje i obecné zásady právní a zásady legislativního procesu, a to zejména seznamem cest na území parku. Ty by se totiž měly dále doplňovat do přílohy, která je součástí zákona. Podle hejtmana Chovance je síť cest jedním z nejdůležitějších prvků rozvoje turistiky. „Pokud zvolí zákonodárce metodu stanovení základní sítě cest prostřednictvím zákona, nelze je následně doplňovat jiným způsobem než zase zákonem,“ ukazuje Stejskal chybu. Podle něj navíc takové vymezení legislativně technicky ani nepatří do zákona.

„Z výše uvedeného vyplývá jednoznačný závěr: návrh zákona je jak z hlediska věcného, tak i materiálně a procesně právního špatný a tudíž nezpůsobilý ke schválení,“ končí posudek Vojtěch Stejskal.


reklama

Další informace |
Zde najdete odkaz na návrh Plzeňského kraje na vydání zákona, kterým se vyhlašuje Národní park Šumava
Hugo Charvát
 twitter

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist