Vodní elektrárny ČEZ loni vyrobily meziročně o 17 procent více elektřiny

Vodní elektrárny provozované polostátní skupinou ČEZ v České republice vyrobily v loňském roce 1,28 terawatthodiny (TWh) elektřiny, meziročně o 17 procent více. V desetiletém srovnání zaostaly pouze za absolutním rekordem dekády z roku 2013. Produkcí pokryly roční spotřebu více než 350 000 českých domácností, řekl mluvčí ČEZ Martin Schreier.

Hlavním zdrojem elektřiny v ČR byly loni jaderné elektrárny, které se na výrobě podílely z 36,6 procenta. Na druhém místě byly hnědouhelné elektrárny, které vyrobily 35,1 procenta elektřiny. Vodní elektrárny ČEZ disponují instalovaným výkonem 791,2 megawattů (MW). Vodní elektrárny v celé ČR disponují instalovaným výkonem 1111,2 MW. Celkem vyrobily loni v ČR všechny vodní elektrárny 2,4 TWh elektřiny, ČEZ se tak na jejich celkové výrobě podílí zhruba polovinou. V údajích nejsou započteny přečerpávací vodní elektrárny.

"Přírodní podmínky v posledních dvou letech jsou pro výrobu ve velkých akumulačních i malých průtočných vodních elektrárnách skutečně velmi příznivé. Samo o sobě by to ale nestačilo, pokud bychom nepokračovali v modernizaci a zvyšování efektivity těchto užitečných ekologických zdrojů energie," uvedl člen představenstva a ředitel divize obnovitelná a klasická energetika ČEZ Jan Kalina.

Pozitivní efekt vidí třeba po generálních opravách na vodních elektrárnách Vltavské kaskády na Lipně, Slapech nebo Kamýku, i na malých zdrojích v Brně, hradeckém Hučáku, na Hracholuskách nebo Práčově. Pořadí vodních elektráren ČEZ vévodily v roce 2021 velké vltavské elektrárny Orlík s 330 gigawatthodinami (GWh) vyrobené elektřiny, Slapy s 292 GWh a Lipno se 122 GWh vyrobené elektřiny. Následoval Střekov na Labi se 101 GWh.

Mezi malými vodními elektrárnami dodala do sítě nejvíce bezemisní elektřiny šumavská Vydra, a to 28,4 GWh, a pokryla tak spotřebu 8100 západočeských domácností. Následovaly ji elektrárna Spytihněv na řece Moravě s 12,2 GWh a středočeské Obříství na Labi s 11,5 GWh elektřiny.

České řeky a vodní plochy už dnes nenabízejí příliš mnoho míst, kde by mohly vyrůst nové střední a větší vodní elektrárny. Skupina ČEZ se proto soustředí na modernizace zvyšující efektivitu provozu stávajících zdrojů. Za posledních 15 let investovala více než tři miliardy korun, aby připravila 38 soustrojí 22 vodních elektráren ČEZ všech typů po celé České republice na přechod do éry moderní energetiky. Opravené vodní bloky mají celkový výkon 1425 MW, tedy zhruba tři čtvrtiny výkonu jaderné elektrárny Dukovany.

"Při modernizacích nebo velkých generálních opravách je většina prvků elektráren vyměněna nebo repasována. Vyzdvižena jsou například mnohatunová oběžná kola turbín, rotory a statory generátorů a často také instalovány nové řídicí systémy. Průměrná účinnost modernizovaných elektráren se díky těmto zásahům zvýší o zhruba čtyři až pět procent," uvedl ředitel provozu v ČEZ Obnovitelné zdroje Róbert Heczko.

---

reklama

---