Volby 2013: Zelení slibují dvanáct miliard korun každý rok na zateplování budov

Stát by měl každoročně podpořil investice do modernizace budov 12 miliardami korun, což podle ekonomů vyvolá jednoprocentní plus pro HDP každý rok. Energeticky šetrné budovy tak mají lepší přínos pro ekonomiku, než vysoce riskantní mnohasetmiliardová investice do dalších reaktorů v Temelíně, říká Strana zelených. Na anketu odpovídal Ondřej Mirovský, energetický expert Strany zelených.

1. Počítáte s podporou obnovitelných zdrojů energie? Jakou podobu bude podpora mít?

ANO počítáme. Vrátíme obnovitelným zdrojům jejich původní smysl, budeme usilovat o vytvoření systému, který bude odolný i vůči šíbrům a kmotrům. V důsledku tak srazíme výdaje rodin a podnikatelů za energie a zbavíme Česko závislosti na špinavém uhlí a dovozu ropy. Nastartujeme cestu k energetické svobodě domácností a nezávislosti na ČEZ. Obnovíme podporu pro malé, domácí obnovitelné zdroje, jako jsou solární panely na střechách domů či malé větrné elektrárny. Pro tyto zdroje zavedeme nový nefinanční nástroj podpory formou takzvaného net-meteringu.

Chceme také navrácení podpory pro malé bioplynové stanice na farmách nebo v obecním vlastnictví. Dobře nastavený systém pomůže drobným zemědělcům srazit výdaje za teplo i elektřinu. Podmínkou musí být, že bioplyn bude pocházet z biologicky rozložitelných komunálních nebo zemědělských odpadů, a omezení podpory pouze pro malé výkony – do 300 kilowattů. Velkým přínosem pro společnost je úspora za skládkování i výstavbu spaloven.

Nové rozumné projekty větrných elektráren, dobře nastavené teplárny na biomasu či geotermální zdroje by měly znovu získat podporu formou výkupních cen. Naplnění plánu růstu těchto zdrojů do roku 2020 se promítá do podpory v jednotkách miliard, které lze ušetřit například zastavením podpory pro kontroverzní spalovny odpadu.

2. Jaká má být role ministerstva životního prostředí?

Uděláme z Ministerstva životního prostředí opět klíčový rezort pro ochranu přírody a kvalitu životního prostředí, který bude přirozenou protiváhou ostatním rezortům, zvláště průmyslu a zemědělství. MŽP vrátíme kompetence v oblasti lesů, vod a územního plánování a obnovíme jeho odborné zázemí, které bylo pod vedením ODS zdevastováno. Budeme hájit principy zakotvené v zákoně o ochraně přírody a krajiny a budeme bránit jeho oslabování a oklešťování. Naše představy o ochraně přírody a krajiny budeme uplatňovat a koordinovat i s politikou EU. MŽP se musí mnohem více emancipovat v seriózní klimatické politice – a to na úrovni adaptační i preventivní politiky. MŽP se také musí mnohem aktivněji věnovat komplexní péči o krajinu a to právě v návaznosti na zvyšování odolnosti naší krajiny k probíhajícím dopadům klimatických změn (povodně, sucha apod.).

Je také potřeba zastavit oklešťování ČHMÚ a CENIA, které dodávají důležitá data pro podporu vyhodnocování politiky ŽP, a také zvýšit jejich zapojení do mezinárodních vědecko-výzkumných projektů.

3. Co plánujete dále s programem Zelená úsporám? Kde na něj vezmete peníze?

Podpoříme další investice do zateplování domů, výměny oken a dalších potřebných opatření při energetické modernizaci budov stabilním a dlouhodobým fungováním úspěšného programu Zelená úsporám. Rodinám tak snížíme výdaje za drahé teplo a vyčistíme znečištěné ovzduší.

Usilujeme, aby stát každoročně podpořil investice do modernizace budov 12 miliardami korun, což podle ekonomů (studie M. Zámečníka, oponovaná L. Niedermayerem) vyvolá jednoprocentní plus pro HDP každý rok. Energeticky šetrné budovy tak mají lepší přínos pro ekonomiku, než vysoce riskantní mnohasetmiliardová investice do dalších reaktorů v Temelíně. Rodiny uspoří tisíce až desetitisíce korun ročně za vytápění.

Účty za energii v pasivním domě jsou oproti běžné stavbě o 80–90 procent nižší. K financování programu využijeme evropské fondy, část miliard z dividend ČEZ a výnos z aukcí emisních povolenek pro nastartování investic do energetické renovace budov. Roční rozpočet bude minimálně 10 miliard korun ročně. Práci tak získá přes 10 000 tisíc lidí přímo a další tisíce zaměstnají související sektory služeb nebo dopravy.

4. Jak by měla vypadat protipovodňová ochrana v České republice?

Klíčem je zvýšení retenční kapacity krajiny – především v horních částech povodí. Podpoříme proměnu našich lesů směrem k mimoprodukčním funkcím. Zvýšíme podíl přirozené druhové skladby lesů i jejich prostorové rozrůzněnosti. Do krajiny se musí vrátit tůně, mokřady, remízky a další stabilizační prvky. Podpoříme návrat říčních niv k přírodě blízkému stavu a k posílení jejich retenční, biologické, rekreační a estetické funkce, včetně jejich využití při tlumení dopadů extrémních hydrologických situací, přicházejících se změnou klimatu. Krajinu je možné zorganizovat a zařídit tak, aby se potenciálně negativní vlivy omezily na minimum a naopak se posílila její stabilizační role. Zvýšení hydroretenční kapacity krajiny je nutné řešit integrovaným způsobem v mezirezortní spolupráci. Při úřadu vlády by mohla např. vzniknout Rada pro krajinu jako nezávislý poradní orgán vlády pro řešení otázek krajiny, její správy a využívání. Rada může rozpracovat a postupně předkládat vládě k realizaci dlouhodobý program integrované mezirezortní spolupráce na zlepšení vodního režimu krajiny s cílem zvýšit její hydroretenční kapacitu, omezit odtok vody z krajiny a snížit rizika potenciálních povodňových vln a výskytu období sucha.

5. Podpoříte dostavbu jaderné elektrárny Temelín, nebo se ji pokusíte zastavit?

Výstavba nových jaderných zdrojů pro nás není řešením. Ale i prodlužování provozu jaderné elektrárny Dukovany či Temelín jen oddaluje nezbytnou hlubokou transformaci naší elektroenergetiky a přináší zbytečné bezpečnostní riziko. Celý jaderný palivový cyklus představuje riziko zneužití k výrobě nukleárních zbraní. Jaderná energetika vyžaduje také enormní investice a nedaří se jí bez silných státních intervencí. Nové jaderné reaktory by ještě posílily bezmála monopolní postavení ČEZu v naší energetice. Ale je tu další podstatný problém. Různé typy elektráren vyžadují různě koncipované elektrické sítě. Mezi decentralizovanou kombinací desítek tisíc obnovitelných zdrojů a velkými jadernými reaktory je přitom podstatný rozdíl. Podmínkou vysokého využití obnovitelných zdrojů v elektroenergetické soustavě je, aby bylo možné pružně přizpůsobovat potřeby sítě aktuální výrobě. Naopak jaderné elektrárny potřebují stabilní odbyt, protože vyrábějí stále stejné množství elektřiny. Operativně měnit jejich výkon je technicky velmi obtížné a ekonomicky nerentabilní. Rozhodnutí o stavbě nových reaktorů tedy znamená volbu centralizované energetiky a posílení vlivu velkých elektrárenských firem na celé století.

6. Povolíte těžbu břidlicových plynů?

Ne, navrhneme zákaz škodlivé těžby břidličného plynu na území ČR. Naším cílem je zákonná úprava, která zakáže průzkumné vrty na těžbu břidličného plynu na území České republiky a těžbu tohoto plynu metodou hydraulického štěpení (frakování). Zástupci ČR se zároveň budou zasazovat o schválení stejného zákazu na evropské úrovni a budou prosazovat chytřejší a odpovědnější přístup k náhradě konvenčních fosilních paliv.

7. Mají se v Národním parku Šumava chránit přírodní procesy, nebo je přednější turistika a lesní hospodářství?

Rozhodně je v národních parcích naší prioritou ponechat maximum ploch přírodním procesům, turistika má být maximálně šetrná a citlivá k hodnotám cenné přírody. Pro ekoturistiku není nutno investovat finance do megalomanských projektů /lanovky apod./.

8. Jak by měla vypadat energetická koncepce České republiky?

Problémem aktuální energetické koncepce je její jednostranná orientace na neperspektivní zdroje, neschopnost řešit koncepci ve variantách a také téměř nulové zapojení odborné veřejnosti do přípravy.

Chceme takovou energetickou koncepci České republiky, která zbaví naši energetiku závislosti na spalování uhlí, dá spotřebitelům energie nezávislost na energetických společnostech a umožní postupně nahradit stárnoucí jaderné reaktory. Prodlužování provozu jaderné elektrárny Dukovany či Temelín by jen oddálilo nezbytnou hlubokou proměnu naší elektroenergetiky a přináší zbytečné bezpečnostní riziko. Proto budeme hledat cesty, jak lze postavit domácí energetiku na zvyšování energetické efektivity, úsporách a zapojování stále levnějších obnovitelných zdrojů. Je nutné vytvořit prostor pro decentralizaci, maximální využití potenciálu odpadní biomasy pro bioplynové stanice v menších obcích, zavedení net-materingu, podporu instalací FV na střechy domů či průmyslových areálů apod.

Chceme se aktivně účastnit tvorby společné evropské energetické politiky a na formulaci jejích nástrojů, tedy zejména definování závazných cílů pro rok 2030 (podíl OZE, emise CO2, energetická účinnost). Budeme podporovat další liberalizaci evropského energetického trhu a narovnávání podmínek na trhu – od oživení systému emisních povolenek, přes uhlíkovou daň nebo celkovou ekologickou daňovou reformu.

Nastartujeme opatření, která pomohou snížit českou závislost na dovozu ropy. Slevou na dani podpoříme nákup elektromobilů. Budeme prosazovat, aby česká vláda v EU podpořila vylepšení standardů efektivnosti automobilů. Podpoříme dostupnost veřejné dopravy a komplexní přístup k budování bezpečných cyklostezek. Navrhneme změnu silniční daně tak, aby se sazba lišila podle spotřeby. Majitelé osobních vozů s nízkou spotřebou budou platit nízkou daň, majitelé hybridů a elektromobilů pak nulovou daň. Pomůžeme tak na trh a na silnice dostat vysoce efektivní automobily.

Volební program Strany zelených

Volební program slibuje prosadit, aby kvalitní potraviny místní provenience byly cenově dostupné pro všechny, a chce odstranit bariéry pro jejich produkci. Zelení slibují biopotraviny ve školních jídelnách, nemocnicích nebo sociálních zařízeních a státních institucích. Podle zelených se mají vyplácet zemědělské modely, které chrání půdu, vodu a zachovávají přírodní rozmanitost krajiny. Na péči o krajinu by měla směřovat část zemědělských dotací.

Zelení slibují zastavit komerční pěstování geneticky modifikovaných plodin a navrhnou povinné označování výrobků, které pocházejí od zvířat krmených těmito plodinami. Naopak podporovat chtějí všechny formy přímého kontaktu prvovýrobce potravin a zákazníka. Podpořit chtějí vegetariánské stravování ve školních a veřejných jídelnách, stejně jako v nemocnicích a dalších státních zařízeních. "V zařízeních provozovaných veřejnou správou zavedeme povinnost dostupnosti jednoho vegetariánského jídla," slibují zelení.

Zelení chtějí přitáhnout cestující k veřejné dopravě tím, že bude možné využívat jednotné jízdenky na všechny druhy veřejné dopravy po celé zemi. Podpory by se podle zelených dočkala "co nejšetrnější výstavba" sítě vysokorychlostních a příměstských železnic a výstavba nových dopravních terminálů a železničních zastávek v blízkosti sídel. Zelení chtějí posílit státní podporu pro zvýšení bezpečnosti cyklodopravy, projektovat se ale nemají cyklostezky na chodnících v zástavbě. Zelení chtějí zakázat jízdu kamionů od soboty odpoledne do neděle večer, pro hlučné kamiony také denně v noci. Mýtné pro vozidla nad 3,5 tuny by rozšířili na celou silniční síť a města by měla mít možnosti zavádět mýtné. Obce by na vedlejších komunikacích měly snížit rychlost na 30 km/h. Zelení chtějí smysluplnou vodní nákladní dopravu na Labi, ale zásadně odmítají průplav Dunaj–Odra–Labe.

Zelení chtějí vrátit ministerstvu životního prostředí pozici klíčového úřadu pro ochranu přírody a kvalitu životního prostředí. Na ministerstvo chtějí vrátit kompetence v oblasti lesů, vod a územního plánování. Zelení chtějí nový lesní zákon, který zajistí lepší ochranu krajiny a přírody a podpoří mimoprodukční funkce lesa, jako je zadržování vody, i ochranu cenného prostředí pro turistickou veřejnost. Zvýšit se má podíl přirozené druhové skladby lesů, jejich prostorová rozrůzněnost i podíl přírodě blízkých obnovních a pěstebních postupů. Zelení podporují vznik národního parku Jeseníky a rozšíření CHKO Kokořínsko o oblast známou jako Máchův kraj. Slibují napravit chyby při přípravě vzniku CHKO Soutok (Moravy a Dyje).

Podpoří péči o krajinu, která zmírňuje škody způsobované povodněmi či extrémním suchem. Zasadí se o přijetí celostátní strategie protipovodňové ochrany a ochrany proti suchu. Program chce zavést povinnou rekultivaci znečištěné krajiny jako náhradu za zábor nových ploch výstavbou. Slibuje omezit billboardy v krajině a prosadit likvidaci nelegálních billboardů v obcích.

Zelení odmítají výstavbu čtrnácti nových spaloven. Peníze z EU i státního rozpočtu chtějí investovat do předcházení vzniku odpadu, do systému sběru a na druhotné využití. Postupně by měli zmizet paušální poplatky za odpad, platit za odvoz by se mělo podle množství nevytříděného odpadu každé domácnosti.

Zelení navrhují zrušit nadbytečné emisní povolenky, aby vzrostla motivace průmyslu snižovat emise. Zpřísnit chtějí hlukové limity, zrušit nařízení vlády, které navýšilo zákonné hlukové limity až o 7 dB, čímž umožnilo až pětinásobný nárůst „přijatelné“ intenzity dopravy.

Zelení odmítají pokusy a testování kosmetiky na zvířatech, prosadit chtějí zákaz využívání divokých druhů zvířat pro představení v cirkusech a varieté. Odmítají i zápis cirkusů se zvířaty na seznam nehmotného kulturního dědictví UNESCO. Zrušit chtějí zákonnou výjimku na ochranu zvířat proti týrání, která umožňuje porážku zvířat bez předchozího omráčení z náboženských důvodů. Slibují prosadit zákaz transportu jatečních zvířat na vzdálenost větší než 300 kilometrů a zákaz jejich převážení přes území České republiky. Úplně zakázat chtějí i chov tzv. kožešinových zvířat v České republice.

---

reklama

---