Všichni máme zvířata rádi. Sneseme ale transplantování jejich orgánů do našich těl?
„Dostáváme se do bodu, kdy už se neptáme jak, ale kdy,“ shrnuje stávající úroveň lidského poznání William Westlin, viceprezident společnosti eGenesis, která se na výzkum xenotransplantátů zaměřuje. Znalost technologie editování genů fakticky otevřela dveře zvířecím dárcům do světa humánní medicíny. Už to nejsou dobrodružné experimenty s prasečí rohovkou nebo s ochrannými vrstvami jemné prasečí pokožky, kladené na popáleniny na traumatologických odděleních. V laboratořích univerzity v alabamském Birminghamu už například promýšlejí, jak by mohly prasečí ledviny pomoci dospívajícím, případně, jak by mohlo prasečí srdce pomoci v inkubátorech o život bojujícím nedonošencům.
Děsivě lákavá budoucnost
Geneticky upravené buňky a tkáně živočichů by se od lidského organismu nejspíš nedočkaly odmítnutí imunitním systémem a nesloužily by ani jako potenciální riziko pro přenos zvířecích nákaz. Jistotu v tom zatím rozhodně nemáme, byť výzkum a testování v této oblasti intenzivně probíhá. I když ne úplně bez komplikací. Otestovat tuhle novinku, dříve než na lidech, je třeba na lidem nejpříbuznějším tvorům. Ochránci zvířat ale dlouhodobě brojí proti jakémukoliv využívání pokusných zvířat v laboratořích, což vědecký průlom zrovna neusnadňuje. Navíc ani imunitní systém šimpanzů a paviánů není s lidským úplně kompatibilní, takže průkazných výsledků je nedostatek.
Z laboratoří univerzit v Mnichově a Harvardu zatím zaznívá, že s pravidelnou dávkou imunosupresivních látek by primát mohl (s asi 60% šancí) s prasečím implantátem nějaký čas přežít. „Ale asi chápete, že není snadné přesvědčit paviána, aby si každé ráno vzal léky, které potřebuje,“ říká Bruno Reichart, německý kardiochirurg. „Jinak ale kromě závěrečných klinických testů na zvířatech a následně na lidech nestojíme před žádnou hlavní technickou překážkou.“ Nebo jak říká epigenetička Edinburské univerzity Nessa Careyová, "nejděsivější na celém tom editování genů je fakt, jak snadné vlastně je.“
Zachránit život, koupit čas
„Nemusí to pochopitelně být jen o orgánech a tkáních,“ říká David Cooper z univerzity v alabamském Birminghamu. Jako příklad uvádí transfuze upravené prasečí krve nebo šlechtění buněčných ostrůvků se střevními buňkami, které by bylo možné implantovat lidem s cukrovkou. Bylo by možné vypěstovat a transplantovat upravené endokrinní žlázy, které by lidského příjemce zásobovaly nedostatkovými hormony. Xenotransplantace by mohly pomoci s řešením problémů od chudokrevnosti po Parkinsonovu chorobu. „Někdo má infarkt a vy mu jen vyjmete srdce a nahradíte ho upraveným prasečím, to je naprostá revoluce v medicíně,“ dodává Cooper. „Možná by to příjemce nezachránilo napořád, ale získal by tím čas.“
V USA čeká na transplantaci 75 000 lidí a dvacet se jich každý den nedočká, protože dřív zemřou. Při klasických transplantacích je třeba čekat na dárce, který se rozhodne potřebný orgán darovat, nebo sám nejprve zemře. Takže počet lidí po celém světě, které by tahle novinka mohla zachránit, je skutečně ohromující. Zvířecí orgánové banky budoucnosti by mohly nabídnout téměř neomezený počet potřebných orgánů a tkání. Jenže zdaleka ne každý tyhle řeči o nekonečném zdroji xenotransplantátů vítá.
Zdravý nemocnému nevěří
Ochránci práv zvířat upozorňují na blížící se novou vlnu exploatace živočichů. Chov vepřů v biomedicínských zařízeních by se prý nejspíš odchyloval od už tak dost chabého wellfare v hospodářských chovech. Do značné míry by došlo k degradaci (už tak dost narušeného) vztahu mezi zvířaty a lidmi, bylo by těžké je vnímat současně jako bytosti, když budou jen orgánovými bankami. Zajímavá je i další etická rovina: jak budou lidé nakládat se svým zdravím, když se nebudou bát poškození vlastních orgánů?
Překvapivě chabou podporu má xenotransplantace u veřejnosti. Minimálně u té americké, momentálně zdravé. I když tu ročně zkonzumují 120 milionů prasat, představa, že by měli v těle nosit vepřové jinak než v podobě trávené potravy v žaludku, je neláká. Své tu dělají i náboženské postoje a předsudky. „Myslím ale, že když vás nemoc nebo úraz potká osobně a budete čekat na transplantát, svůj postoj rychle přehodnotíte,“ dodává Cooper. Po výsledcích posledních klinických testů budeme vědět víc.
reklama
Další informace |
Dále čtěte |
Další články autora |
Online diskuse
Všechny komentáře (2)
Jan Šimůnek
4.5.2019 10:02Pro později narozené jsou tři fáze budování socialismu (ve vztahu ke kapitalismu) charakterizovány hesly:
1. "Dohnat a předehnat"
2. "Udržet tempo"
3. "Neztratit stopu"