https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/vsichni-mame-zvirata-radi.sneseme-ale-transplantovani-jejich-organu-do-nasich-tel
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Všichni máme zvířata rádi. Sneseme ale transplantování jejich orgánů do našich těl?

2.5.2019 01:00 | PRAHA (Ekolist.cz)
Znalost technologie editování genů fakticky otevřela dveře zvířecím dárcům do světa humánní medicíny. / Ilustrační foto
Znalost technologie editování genů fakticky otevřela dveře zvířecím dárcům do světa humánní medicíny. / Ilustrační foto
Licence | Volné dílo (public domain)
Xenotransplantace se stávají velkým tématem, a to nejen mezi molekulárními biology, biotechnology a lékaři. Jde tu nejspíš o celou budoucnost moderní medicíny. Tkáňové štěpy nebo rovnou celé orgány by mohly zachraňovat životy lidí ve velkém. Jen by nepocházely od lidských, ale jiných živočišných dárců. Což pro někoho představuje problém. Píše o tom Guardian.
 

„Dostáváme se do bodu, kdy už se neptáme jak, ale kdy,“ shrnuje stávající úroveň lidského poznání William Westlin, viceprezident společnosti eGenesis, která se na výzkum xenotransplantátů zaměřuje. Znalost technologie editování genů fakticky otevřela dveře zvířecím dárcům do světa humánní medicíny. Už to nejsou dobrodružné experimenty s prasečí rohovkou nebo s ochrannými vrstvami jemné prasečí pokožky, kladené na popáleniny na traumatologických odděleních. V laboratořích univerzity v alabamském Birminghamu už například promýšlejí, jak by mohly prasečí ledviny pomoci dospívajícím, případně, jak by mohlo prasečí srdce pomoci v inkubátorech o život bojujícím nedonošencům.

Děsivě lákavá budoucnost

Geneticky upravené buňky a tkáně živočichů by se od lidského organismu nejspíš nedočkaly odmítnutí imunitním systémem a nesloužily by ani jako potenciální riziko pro přenos zvířecích nákaz. Jistotu v tom zatím rozhodně nemáme, byť výzkum a testování v této oblasti intenzivně probíhá. I když ne úplně bez komplikací. Otestovat tuhle novinku, dříve než na lidech, je třeba na lidem nejpříbuznějším tvorům. Ochránci zvířat ale dlouhodobě brojí proti jakémukoliv využívání pokusných zvířat v laboratořích, což vědecký průlom zrovna neusnadňuje. Navíc ani imunitní systém šimpanzů a paviánů není s lidským úplně kompatibilní, takže průkazných výsledků je nedostatek.

Z laboratoří univerzit v Mnichově a Harvardu zatím zaznívá, že s pravidelnou dávkou imunosupresivních látek by primát mohl (s asi 60% šancí) s prasečím implantátem nějaký čas přežít. „Ale asi chápete, že není snadné přesvědčit paviána, aby si každé ráno vzal léky, které potřebuje,“ říká Bruno Reichart, německý kardiochirurg. „Jinak ale kromě závěrečných klinických testů na zvířatech a následně na lidech nestojíme před žádnou hlavní technickou překážkou.“ Nebo jak říká epigenetička Edinburské univerzity Nessa Careyová, "nejděsivější na celém tom editování genů je fakt, jak snadné vlastně je.“

Zachránit život, koupit čas

„Nemusí to pochopitelně být jen o orgánech a tkáních,“ říká David Cooper z univerzity v alabamském Birminghamu. Jako příklad uvádí transfuze upravené prasečí krve nebo šlechtění buněčných ostrůvků se střevními buňkami, které by bylo možné implantovat lidem s cukrovkou. Bylo by možné vypěstovat a transplantovat upravené endokrinní žlázy, které by lidského příjemce zásobovaly nedostatkovými hormony. Xenotransplantace by mohly pomoci s řešením problémů od chudokrevnosti po Parkinsonovu chorobu. „Někdo má infarkt a vy mu jen vyjmete srdce a nahradíte ho upraveným prasečím, to je naprostá revoluce v medicíně,“ dodává Cooper. „Možná by to příjemce nezachránilo napořád, ale získal by tím čas.“

V USA čeká na transplantaci 75 000 lidí a dvacet se jich každý den nedočká, protože dřív zemřou. Při klasických transplantacích je třeba čekat na dárce, který se rozhodne potřebný orgán darovat, nebo sám nejprve zemře. Takže počet lidí po celém světě, které by tahle novinka mohla zachránit, je skutečně ohromující. Zvířecí orgánové banky budoucnosti by mohly nabídnout téměř neomezený počet potřebných orgánů a tkání. Jenže zdaleka ne každý tyhle řeči o nekonečném zdroji xenotransplantátů vítá.

Zdravý nemocnému nevěří

Ochránci práv zvířat upozorňují na blížící se novou vlnu exploatace živočichů. Chov vepřů v biomedicínských zařízeních by se prý nejspíš odchyloval od už tak dost chabého wellfare v hospodářských chovech. Do značné míry by došlo k degradaci (už tak dost narušeného) vztahu mezi zvířaty a lidmi, bylo by těžké je vnímat současně jako bytosti, když budou jen orgánovými bankami. Zajímavá je i další etická rovina: jak budou lidé nakládat se svým zdravím, když se nebudou bát poškození vlastních orgánů?

Překvapivě chabou podporu má xenotransplantace u veřejnosti. Minimálně u té americké, momentálně zdravé. I když tu ročně zkonzumují 120 milionů prasat, představa, že by měli v těle nosit vepřové jinak než v podobě trávené potravy v žaludku, je neláká. Své tu dělají i náboženské postoje a předsudky. „Myslím ale, že když vás nemoc nebo úraz potká osobně a budete čekat na transplantát, svůj postoj rychle přehodnotíte,“ dodává Cooper. Po výsledcích posledních klinických testů budeme vědět víc.


reklama

 
Další informace |
Líbil se vám článek? Přispějte si na napsání dalšího.
foto - Dohnal Radomír
Radomír Dohnal
Autor je spolupracovníkem Ekolistu.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (2)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

sv

2.5.2019 18:30
Když to snese můj imunitní systém, tak proč bych to nesnes já. Je to jen další důkaz evolučního úspěchu vepřů.
Odpovědět

Jan Šimůnek

4.5.2019 10:02
Žábou na prameni je tady EU, bojující proti GMO. Bez GMO se xenotransplantace dělat nedají. Nebýt EU, tak jsme je tu pravděpodobně měli jako rutinní zákrok, dnes, kdy nás v oboru GMO (včetně antigenově "humanizovaných" zvířat) předběhly do nedohledna i některé rozvojové země (provádějící "brain drain" ze zemí EU), vstupuje EU v této věci do třetí fáze budování socialismu.

Pro později narozené jsou tři fáze budování socialismu (ve vztahu ke kapitalismu) charakterizovány hesly:
1. "Dohnat a předehnat"
2. "Udržet tempo"
3. "Neztratit stopu"
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist