https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/vybijeni-jeleni-a-srnci-zvere-ma-pomoci-britske-prirode
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Vybíjení jelení a srnčí zvěře má pomoci britské přírodě

11.11.2020 00:59 | PRAHA (Ekolist.cz)
Problémem Britů jsou také nepůvodní importované druhy: jelen sika, muntžak malý, daněk evropský, srnčík čínský. Se srncem obecným a jelenem skotským by to nějak zvládli.
Problémem Britů jsou také nepůvodní importované druhy: jelen sika, muntžak malý, daněk evropský, srnčík čínský. Se srncem obecným a jelenem skotským by to nějak zvládli.
Hromadné vybíjení zvířat? Slyšíme o něm často, ale málokdy zaznívá jako praktický návrh ze strany ekologů. Ve Velké Británii jej přímo jako řešení ochrany přírody doporučují akademici z univerzity v Nottinghamu. Regulace přemnožených populací jelení a srnčí zvěře má pomoci ostatním druhům volné krajiny. Píše o tom Independent.
 

Velká Británie se v současnosti potýká (mimo jiné) se dvěma výzvami. Tou první je požadavek na výsadbu nových lesních porostů, druhou pak probíhající drastický úbytek druhů charakteristických pro lesní krajinu. Zejména pak malých savců, brouků, ptactva. Zdá se, že obnova stromů by mohla být dobrým řešením na jejich problémy. Jenže se jím nestanou, dokud budou britské krajině dominovat neregulovaná stáda jelení a srnčí zvěře. Ta totiž lesní porosty, staré i nově vysazované, dost selektivně probírají a spásají a tím deformují jejich strukturu.

Bez predátorů a s dostatkem potravy

Alespoň tak to popisuje Mark Eichhorn z univerzity v Nottinghamu, který spolu s kolegy prozkoumal 40 různých lokalit zalesněné krajiny v oblasti Weald a Welsh Marches. Zjistil, že v intenzivně zazvěřených oblastech je listnatý podrost pod stromy zastoupen o 68 % méně než v oblastech s menšími počty jelení a srnčí zvěře.

„Jejich populace teď plošně dosahuje extrémně vysokých čísel v důsledku několika faktorů a s neblahými důsledky pro hmyz, ptactvo a malé savce,“ říká Eichhorn. Těmi faktory je celkový pokles zájmu o lov, absence velkých predátorů, případně podzimní výsev plodin, které v zimě slouží jelení a srnčí jako náhradní zdroj potravy. Přirozené i umělé formy jejich regulace tedy ze systému vypadávají.

„Lidé se mohou rozhodnout, jaký model zalesněné krajiny preferují, ale jen drastická redukce početnosti jelenů a srnců v nich pomůže ptákům, hmyzu a malým savcům,“ zmiňuje Eichhorn. Návrat ptáků - slavíků, sýkor lučních, strakapoudů malých – tedy podmiňuje výrazným snížením početnosti spásačů. „A nebavíme se tu v termínech odstřelů a lovné sezóny,“ dodává. „V Británii se už zvěřina jí, jen její velká proporce pochází z farmových chovů. Chce to opravdu drastickou změnu, přístup, při kterém by například divoká zvěřina funkčně na jídelníčcích domácností na čas zastoupila hovězí či jehněčí.“

Ornitologové nápad vítají, ochránci zvířat jsou proti

Hodí se zmínit, že problémem Britů jsou také nepůvodní importované druhy: jelen sika, muntžak malý, daněk evropský, srnčík čínský. Se srncem obecným a jelenem skotským by to nějak zvládli. Redukce by se měla primárně týkat těch oblastí, kde hlavně srnčí zvěř dosahuje početnosti 10 a více exemplářů na kilometr čtvereční. Tady by také efekt omlazení lesních porostů, růst podrostu, mohl nejvýrazněji nastartovat populační boom ohrožených zástupců druhů lesní krajiny.

„Jde o komplexní obnovu a údržbu struktury lesů, přírodních habitatů v dlouhodobém měřítku,“ pokračuje Eichhorn. „Na území Velké Británie prakticky neexistuje přírodní zalesněná krajina, jsou to uměle vytvořené a člověkem ovlivňované porosty. Takže bez lidského přičinění se tu situace nezmění.“ Nejrůznější oplocenky a lesnická opatření se přitom míjí účinkem, potažmo mají zase jiné vedlejší negativní efekty. Regulace je tedy podle badatelů z Nottinghamu jediným řešením.

Ornitologové, kteří se na studii rovněž podíleli, tento návrh podporují. Do opozice se ale staví obhájci zvířecích práv. Isobel Hutchinsonová ze společnosti Animal Aid nepovažuje návrh drastické regulace srnčí a jelení zvěře za povedený. „Je vysoce neetické zabíjet velké savce proto, abychom pomohli divokým ptákům. Všechna tato zvířata jsou schopna cítit utrpení a neměly bychom je nutit platit za naše chyby jejich životy.“

Přečtěte si také |
Foto: Donald Macauley / Flickr Jelen sika trápí české lesy

reklama

 
foto - Dohnal Radomír
Radomír Dohnal
Autor je spolupracovníkem Ekolistu.cz.
 twitter

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (22)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Karel Zvářal

Karel Zvářal

11.11.2020 07:28
To by nemělo takovou čtenost, kdyby se psalo o snížení stavů, že? Takže se musí vybíjet, aby to působilo na emoce. Všeho moc škodí, ať se jedná o jakýkoliv druh, proto při absenci velkých šelem na ostrovech ta regulace je potřebná.
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

11.11.2020 08:09 Reaguje na Karel Zvářal
Klasika. Fašisti chtěli vybít židy, komunisti demokraty a aktivisti zvěř. Je to jen jiná mutace Marxismu-Leninismu. A všichni výše uvedení chtějí sebrat lidem legální zbraně.
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

11.11.2020 08:11 Reaguje na Karel Zvářal
To by Vás nemělo překvapovat. Veškerá média inklinují k bulvarizaci, protože potřebují zaujmout. Tahákem jsou konflikty. Kdo se s kým rozešel, kdo má nová umělá prsa, kde hořelo a kde došlo k vraždám. Z tohoto pohledu je tento titulek ještě mírný. Autor taky mohl napsat třeba to, že spárkatá zvěř bude hromadně vyvražďována, nebo že na jelení a srnčí zvěř na ostrovech se chystá genocida.
Odpovědět
Radomír  Dohnal

Radomír Dohnal

11.11.2020 08:30 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
Zdravíčko... to opravdu není snaha o bulvarizaci. Ve zdrojovém článku na Independent psali "killed en masse", a v dalších britských médiích je to ještě blíž vašim dalším návrhům :)
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

11.11.2020 09:13 Reaguje na Radomír Dohnal
Zdravím. Díky za reakci.
Já jsem to nemyslel, špatně, ale třeba i ČT podlehla tomuto trendu. Když si vzpomenu na dávné sterimí vysílání zpráv na ČT a to, co při svém nástupu předvedla jedna nejmenovaná komerční televize, tak zprávy na ČT byly skutečnou popelkou. Bohužel se všechna média od té doby posunula k bulváru, což před nedávnem vyvrcholilo tím, že v jedné soutěži na nejmenované komerčné televizi se při natáčení jednoho dílu Výměny manželek soutěžící zastřelil. Jinak to v mém předcházejícím příspěvku nebyly návrhy. Podle mě to bylo jenom konstatování skutečnosti.
Přeji hezký den. ZŠ.
Odpovědět

Jan Šimůnek

11.11.2020 08:20
Odborníci jsou pro (protože je to rozhodně rozumnější, než na britské ostrovy vysadit velké predátory), "bojovníci za práva zvířat" jsou proti. Jak charakteristické!
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

11.11.2020 09:17 Reaguje na Jan Šimůnek
Ti velcí predátoři tam zřejmě v malém počtu jsou. Údajně je na britských ostrovech už delší dobu zakázán chov velkých šelem, což vedlo část majitelů těchto tvorů k tomu, že je vypustili do přírody. Takže se občas v médiích objeví zpávy o velké tmavé kočkovité šelmě, která se někde pohybuje. S ohledem na mnohem mírnější klima britských ostrovů by to nemusely být jenom pumy, ale třeba i levharti.
Odpovědět

Jan Šimůnek

11.11.2020 11:28 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
To máte pravdu, byť ta černá kočkovitá šelma je občas vytěžována i záhadology. Měl jsem ale na mysli dovoz vlků apod., kteří tam byli moudře vyhubeni.
Odpovědět
VJ

Václav John

13.11.2020 00:00 Reaguje na Jan Šimůnek
Ty černé kočkovité šelmy jsem sledoval a i když se tam možná pár jedinců objevilo, v drtivé většině případů šlo o domácí kočky. Kvalitních záběrů, ze kterých je jasně patrné, že nemůže jít o domácí kočku je minimum. Navíc ta krajina má jen asi 4 % lesů a tyhle druhy nemají moc kde se tam ukrýt.

Nechci to úplně bagatelizovat, ale už byly i případy, kdy se lidi spletli lehce většího kocoura s lvicí nebo dokonce kolii se lvem (...)
Odpovědět
va

vaber

11.11.2020 09:06
jak pomůže vybíjení zvěře přírodě nevim ,ale určitě by přírodě pomohlo velké snížení počtu lidí ,
co je přemnožené je v releci s počtem lidí, brzy bude přemnožené vše a všude
Odpovědět

Jan Šimůnek

11.11.2020 11:29 Reaguje na vaber
To konec konců dělal ekologům ideologicky velice blízký Pol Pot.
Odpovědět
PE

Petr Eliáš

12.11.2020 09:38 Reaguje na Jan Šimůnek
Pol Pot je blízký akorát vám. Vy chcete střílet ostrejma do lidí. :)
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

11.11.2020 09:32
Pro mě za mě, ať si tam dělají co chtějí. V mnoha zemích už spárkatou mimo
obory a rezervace takřka nemají a přírodu tam přeměnili čistě na výrobní
prostředek. Tady se jde cestou ode zdi ke zdi, když majitelům lesů a polí
vadí zvěř a fandové velkých šelem ji budou potřebovat jako potravu pro ty
šelmy. Příroda bez zvěře, ptáků, ryb a hmyzu nebude přírodou a bez
regulace jejich stavů to dopadne ještě hůře, protože samoregulace tu nikdy
už fungovat nebude. V Británii to řeší po svém a asi vědí proč a na jaké
cílové stavy. Pokud udělají chybu, tak se jim to vymstí, jako se i u nás
vymstily některé (ne)regulace stavu zvířat. Bezmezné hájení predátorů
zlikvidovalo kdysi početné druhy drobné zvěře, ptáků, ryb atd. Nyní je tu
pokus s velkými šelmami a likvidace pastevectví u drobnochovatelů. No a
pak bude na řadě kdo? Člověk a jeho volný pohyb v přírodě? Tlaky už tu
na to jsou a máme se kde učit. V některých zemích se nelze jít mimo
cestu vyčůrat a utrnout malinu či houbu. Díky za prožitý život v době
zdravého rozumu bez aktivistů a mamonářů uzurpujících si přírodu pro
sebe a své zájmy.
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

11.11.2020 09:53 Reaguje na Břetislav Machaček
Obávám se, že se trochu mýlíte. Vymizení ryb v našich tocích zavinila hlavně regulace těchto toků. V řečištích, která jsou rovná jako vodovodní trubky, bez meandrů, se nemají ryby kde vytřít a bez plůdku není žádná další generace. S drobným ptactvem a drobnou zvěří se to podobné. Zlikvidovaly se remízky, udělaly se velké lány monokultur, stejně tak smrkové monokultury v lesích a celá řada živočišných druhů vymizela. Nemají se kde ukrýt, nemají se kde množit a tak prostě nejsou. A co se týče volného pohybu v lese, tak pokud vlastník lesa nechce, aby mu lidi v lese dělali neplechu, odhazovali odpadky, lámali větve a devastovali přírodu, měl by mít právo omezit pohyb po svém lese stejně jako člověk, který si nepřeje, aby mu cizí lidi chodili na vlastní zahradu. Prostě si chce svůj majetek chránit stejně jako si ho chrání vlastník domu, firmy či čehokoliv jiného.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

11.11.2020 19:16 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
Jste vedle jak ta jedle. Porovnávám pouze dobu za posledních
30 let, kdy už nikdo toky masivně nerovná, ale už vrací
do původních koryt. Horské potoky a říčky nikdo nerovnal, ale vymizeli pstruzi, vranky, střevle a lipani.Sežrali je predátoři a pokračují směrem do nížin. Drobnou zvěř rovněž
a na řadě je spárkatá, kterou by někteří vlastníci lesů
a polí lovili pouze sami a nebo ji případně i vybili zcela.
Jinak volný vstup do lesů zavedla císařovna Marie Terezie
a platí dodnes i se sběrem klestí, hub a lesních plodů pro osobní potřebu. Tendence vlastníků a ochranářů je bohužel uzurpovat si přírodu pouze pro sebe a veřejnost vykázat na cesty a za ploty. Jsem rád, že jsou ještě i ty státní a městské lesy, v nich moudří revírníci, kteří slušné lidi
v lese tolerují. Lituji všechny ty, kteří se jednou dožijí privatizace přírody s vlastníky, kteří se budou chovat
jako se chovají třeba vlastníci pozemků v Anglii.
Odpovědět
JV

Jarda Vesničan

11.11.2020 20:11 Reaguje na Břetislav Machaček
Určitě máte pravdu oba, jak Břeťa.M. tak i Zbyněk.Š.
Jenom to ukazuje jak se vše kolem přírody řeší globálně. Globalizace bude asi ten nejhorší příklad, jak neřešit všechno podle stejných měřítek. To prostě nejde. Rozdílné podmínky v přírodě budou i nadále a nejspíš neexistuje universální řešení pro všechno. Dokud si to lidé neuvědomí, bude nejspíš jen hůř. Hlavně však pro přírodu a její obyvatele. Člověk tu přírodu stejně nepřechytračí.
Odpovědět
VJ

Václav John

13.11.2020 00:19 Reaguje na Břetislav Machaček
Kteří predátoři prosím pokračují od hor do nížin a živí se rybami? Od vymření norka evropského je jediný druh, který u nás dřív byl mnohem vzácnější a dnes se vrátil a je skutečně spíš v horách, a to vydra. A ta už v nížinách už je a dlouho, naproti tomu v těch potocích, které v minulých letech nevyschly, se vranky většinou pořád vyskytují, bez ohledu na vydru.

Ad drobná zvěř - hlavní průser byly 70. léta, kdy během několika let intezivního scelování pozemků a ničení remízků spadly počty zajíců a koroptví na naprosté minimum. Od té doby se nic moc nezměnilo, jen se používá snad ještě víc chemie, na polích jsou stále obří lány jedné plodiny. Obvykle bohužel navíc řepky. Když se podíváte do mysliveckých statistik, tak krach lovu drobné zvěře v 70. letech je naprosto patrný a velmi rychlý a opravud to nebylo tím, že by se během několika let zmnohonásobily počty predátorů. Opět by byla klíčová otázka kterých - na dopady populací drobné zvěře má prakticky dopad jen liška a další "predátor", prase divoké, početní stavy obou druhů šly výrazně nahoru.

Stačí se podívat do Rakouska nebo Polska, které neprošly kolektivizací a jsou i plné predátorů, abychom viděli, proč má drobná zvěř u nás problém a proč se jí za hranicemi tak daří.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

13.11.2020 09:53 Reaguje na Václav John
Už jste viděl odchovný pstruží potok v zimě? Co
půl kilometru volavka popelavá a do řeky se už
žádný roček či střevle nedostane. Tam naletí hejno
kormoránů a vybílí zbytek. Pokud řeku "vyčistí",
tak se stáhnou níže a čistí zase. V létě mají
k dispozici i rybníky, ale v zimě jim zůstávají
nezamrzlé vodní toky. K té drobné vám povím jedno. V mém okolí patřily pole hraběti Larischovi a
byly to stejné lány jako jsou nyní. Nic nebylo
potřeba zcelovat, zceleno to už bylo před 150
roky, kdy ty pole vybudovali na místě vysušených
rybníků k pěstování cukrovky. Před 3O roky byla
pomalu v každé honitbě vyhlášena bažantnice či
alespoň umělý odchov bažantů. V souvislosti s tím, se intenzivně tlumili predátoři mnoha způsoby
od odstřelu, přes sklopce až po otrávená vejce. Mnohé bohužel postihlo i necílová zvířata, ale
bylo to velmi účinné. Hnízda koroptví, čejek,
bažantů a i skřivanů plundrují i sojky, straky,
vrány a zde už i krkavci. K tomu kuny, tchoři
lišky, jezevci atd. Zároveň přibyla chemizace,
ale ta vzhledem k trvalému zatravnění části
pozemků je naopak možná nižší, než kdysi. Prostě
dnes přežijí mláďata drobné zvěře pouhou náhodou,
ale predátorům se daří náramně. Jezevci už mají
nory 200 m od mého domu a kdysi jsem o nich pouze slýchával. Pak se ochranáři diví, kam se poděly
třeba žáby. Jezevec je jako "vysavač" a sežere co
vidí včetně žab, ještěrek či užovek. Koukněte se
na doby lovu škodné a na možnosti jak je lovit. To
pak zjistíte, že jezevce se má lovit v zimě, kdy
už spí a podle veterinárního zákona nesmíte mít
ani masitou újeď. To má myslivec lákat lišku na
mrkev? Norovat bez tréninku norníků je hloupost,
vykuřovat z nor se nesmí, pasti jsou zakázány.
Sedět v noci na posedu u újedi s mrkví je tak
pro blázna a pak se všichni diví, že lišky
chodí po městech, sojky a straky plundrují hnízda
pěvců i v parcích a sojky uklovou i mláďata čerstvě vylétlých sýčků a puštíků. To je vše práce ochránců přírody a nikoho jiného. My byli taky kdysi vůči
myslivcům kritičtí, ale ta dnešní hysterie hraničí
s nevím, jak bych to slušně nazval. Běžte více
sledovat skutečnou přírodu a ne pouze příručky,
instruktážní filmy a přednášky zaujatých lidí.
Vzpamatujte se všichni, dokud to jde zvrátit.
Když se díváte do zahraničí, tak si to pořádně
ověřte a zjistěte kolik těch predátorů mají oni.
Někde už mají z drobné prd, ale lišky mají už
i na nočních ulicích velkoměst. Pokud je toto
příroda podle představ ochránců, tak nás potěš
pánbůh a nehledejte pouze vinu u myslivců,
rybářů a zemědělců. Zpytujte svědomí, kde jste
pochybili vy a nařízení z EU. Jinak biopaliva
si nevymysleli zemědělci, ale ekologové a EU.
Takže ty lány s biopalivy jsou pouze odezvou
na jejich cíle. Jak je vehementně zaváděli,
tak je doufám vehementně prosadí zrušit.
Odpovědět
VJ

Václav John

13.11.2020 21:29 Reaguje na Břetislav Machaček
Dobrý den,
ad biopaliva - vadí mi a vdili mi už před 15 lety, když se zaváděly. Už tenkrát se vědělo, že to prakticky žádný přínos není a ano, je to zásluha envi-aktivistů, že se zavedly. Je to taky jeden z několika důvodů, proč jsem nikdy nevolil Stranu zelených. Zemědělcům nehodlám nic vyčítat, chyba je na úrovni EU i na naší úrovni, zemědělci prostě jen dělají to, co se jim finančně vyplatí. Bohužel to jsou nesmyslně dotovaná biopaliva.

ad predátoři a "ekologové" - liška, jezevec, sojka ani straka nepatří mezi chráněné druhy. Ano, oproti minulosti se jejich počty zvedly, jestli za to mohou nebou nemohou myslivci bych asi neřešil, rozhodně za to ale nemohou ekologové, tyhle druhy nikdy nebyly chráněné. Jak velká je snaha myslivců o to skutečně tlumit predátory, to nevím, ale nejmíně 15 let se mluví o tom, že by bylo dobré více střílet nepůvodní predátory, mývaly, norky a psíky mývalovité. A dodnes se (pokud se nemýlím) nezměnila myslivecká vyhláška a tyhle druhy může střílet jen myslivecká stráž. Žádní ochranáři to přitom neblokují, ti by to jen uvítali.

ad straky a sojky ve městech - dlouhodobě sleduju trendy ptačích druhů u nás i ve světě, údajů je na to spousta. Přestože se tihle krkavcovití ptáci synantropizovali a ve městech jsou to významní predátoři, tak jiné druhy ptáků z měst nemizí. Sýkora, kosy, drozdy, červenky, rehky domácí i zahradní, rorýse, budníčky a pěnkavy potkáváte ve městech pořád. Stavy puštíků jsou pokud vím stabilní a mizí sýčci, to ano, ale u nich je problém, že pro lov potřebují místa s krátkou trávou, která u nás skoro nejsou. Oni zahnízdí, ale už třeba nedokážou ukrmit mláďata, protože mají loveckou lokalitu třeba pár kilometrů od hnízdiště. Velmi dobrý výzkum na tom dělali Dánové, můžu vám poslat odkaz. Ano problémy sýčka se sváděly na kuny a na nedostatek dutin, ale jiné dutinové sovy, jako je sýc rousný a kulíšek nejmenší naopak oproti 90. rokům šly výrazně populačně nahoru. V parcích se pohybuju dnes a denně a kromě strak a sojek tam potkávám i spoustu dalších ptačích druhů. Naopak v zemědělské krajině aby ptáka dnes člověk hledal pomalu s lupou.

Predátoři vs. myslivci je dlouhodobá klasika. Dřív se střílelo úplně všechno, druhy jako orel mořský, luňák červený, puštík bělavý a motáci byli u nás úplně vyhubené. Dneska už to naštěstí není, ale dlouhodobé nastavení myslivců střílet všechno dravého a považovat to za důležité zůstalo. Nic proti myslivcům, znám mezi nimi dost lidí a většina z nich je úplně v pohodě, ale nikdo mi nevymluví, že je hlavní důvod, že si něco chci zastřelit. Ti upřímnější to i sami příznávají. Ono dřív se ve velkém střílely i veverky a ježci, protože tyhle druhy jsou taky predátoři, dotyčné myslivecké statistiky se dají stále dohledat. Aby ale měl predátor tak likvidační dopad na populaci nějakého našeho druhu, to je dost výjimečné. Ne, že by se to nedělo, ale pokud by predátoři měli až takový vliv, jakým jim někteří lidé připisují, pak už by u nás 20 let prakticky nic nežilo. A zatím vidím něco jiného - lesním druhům ptáků a drobné zvěře se daří predátoři/nepredátoři a v zemědělské krajině druhy ubývají, to ano, ale hlavně kvůli intenzifikaci zemědělství. Porovnání leteckých snímků z 50. let a dneška je víc jak výmluvné, klidně pošlu odkazy.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

14.11.2020 10:19 Reaguje na Václav John
Nechci se dál přít. Vy máte svůj názor
a já svůj. Žiju v jednom místě celý život
a mohu tak porovnat více jak půlstoletí změn v naší přírodě bez statistik a těch
vědeckých závěrů. Pouze porovnávám stavy
drobné a predátorů kdysi a dnes a tu je
vidět naprostý nepoměr. V těch parcích
se zkuste zaměřit na sledování hnízdění
pěvců mimo těch doupných a pozorujte
úspěšnost vyhnízdění. Pokud ptáci pouze
sedí na hnízdě, tak je ještě vše O.K.
Při krmení a shánění potravy to vypozorují sojky a straky a je vymalováno. Vy pouze vidíte dospělce,
kteří ale nemusí být původní a pouze
obsazují potravně bohaté místo, ale
bohužel mají problémy se množit.
Příroda takovou potravní nabídku často
nemá a četnost tak nemusí být tak velká.
Loni třeba kosi mohli vlivem sucha mít
pouze mláďata jednou a letos i třikrát,
ale musel jsem od dvou hnízd na zahradě
odhánět sojky. Dokonce vybraly kosům
hnízdo na trámu mého domu u vchodu.
To už byla drzost od ptáka, který byl
kdysi tak opatrný, že ho bylo pouze
v lese slyšet, ale vidět byla vzácnost.
To není asi normální, když si straky
udělají hnízdo na sousedově zahradě
a chodí se krmit ke slepicím. Pak se
už nedivím vypleněným hnízdům pěvců
a drobné pernaté. Drastické tlumení
těchto predátorů bylo velmi účinné a
lov pouhým odstřelem je nedostatečný.
Ty bažantnice s intenzivním tlumením škodné byly rezervoárem genetického
materiálu nejen drobné zvěře, ale i
pěvců. Takové oázy bez predace dnes
chybí a myslivcům se nedivte, že nemají
motivaci tu škodnou lovit tak, jako
v minulosti. Doby hájení se prodloužily,
lov se omezil pouze na střelbu a mnohé
predátory ulovit není tímto způsobem
ani možné. Ubylo jim i času na pobyt v přírodě a věk členů často už ani lov škodné neumožňuje. Mladí mají jiné zájmy a nemíní noci trávit v chladnu na posedu bez možnosti lákat predátory na masovou újeď. Narazit na predátora při pochůzce
je náhoda a bleskově zareagovat je těžké.
Zkuste se těch myslivců zeptat na tyto
problémy a pochopíte, proč se jim nedaří
tlumit stavy lišek, černé atd. Já je plně
chápu a chápu i jejich frustraci z tohoto
stavu. Stojí je to nemalé prostředky, čas
a odměnou je často pouze kritika laiků.
Setkávám se s nimi desítky let v přírodě,
pokecáme, zavzpomínáme a věřte mi, že už
nevěříme ve zdravý rozum při ochraně
přírody. Kdysi jsem jsem je v lecčems
kritizoval, ale nyní je spíše lituji.

Odpovědět
VJ

Václav John

14.11.2020 18:26 Reaguje na Břetislav Machaček
Taky se nechci hádat. Je normální, že lidi mají různé názory. Když s něčím nesouhlasím, není to proto, že bych tím chtěl říct, že mám ve všem pravdu a ostatní jsou pro mě blbci, prostě jen předložím svoje argumenty a rád si poslechnu argumenty jiných. Lidi ani většina problémů nejsou černobílé.

Dřív když měl někdo zájem o přírodu, často se z něj stal myslivec. Dneska je pořád dost lidí co mají zájem o přírodu, ale možnosti jsou širší. Můžete pracovat v ochraně přírody ve státní správě, můžete pracovat jako vědecký výzkumník na univerzitě atd. Myslivost je hlavně koníček, cílem není mít co nejlepší přírody. Myslivce (nic ve zlém) většinou nezajímá, kolik mají v lese hmyzu, ještěrek nebo žab. Je zajímají kmenové stavy lovné zvěře a kvalita trofejní zvěře.

A samozřejmě jako všichni ostatní i každý myslivec je jiný. Já si s nima rád někde popovídám, když je příležitost, i když se v mnoha věcech neshodneme. Jeden by lovil všechny šelmy, druhý striktně odmítá lovit jezevce, protože pro to nevidí důvod. A tak by se dalo pokračovat.

K těm sojkám a strakám - prostě v přírodě to tak je, že jeden druh se živí druhým. Sýkory mj. loví motýly, krahujci drobné pěvce a holuby, vydra ryby a dalo by se pokračovat. Když mi nevadí ani rybáři ani myslivci a nejsem vegetarián, nevidím důvod aby mi vadili predátoři, kteří dělají to samé. Problém vidím tam, kde se predátoři přemnožili, protože mají nadbytek zdrojů. Klasicky to jsou všežravé druhy jako liška nebo divoké prase. Ve městech jsou straky přemnožené, protože lidi jsou bordeláři a odpadky tyhle ptáky v pohodě uživí. Celkově mi to ale nevadí. Nevidím ptačí druhy, které by ve městech kvůli strakám vymizely a straky a sojky se prostě jen naučili to, co předtím ve velkém holubi hřivnáči, kavky, havrani nebo ještě dřív kosy; totiž že ve městech je spousta potravy.
Odpovědět

Jaroslav Štemberk

11.11.2020 16:26 Reaguje na Břetislav Machaček
V Anglii už před mnoha desítkami let jeleni z volné přírody prakticky úplně vymizeli a byli chováni jen v oborách, kde na ně aristokrati pořádali štvanice. Tento druh zábavy jim byl na nátlak ochránců zvířat zakázán, tak obory přestali udržovat a zvěř z nich vypustili do přírody. Proto tam teď mají problémy s přemnoženou zvěří.
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist