Jelen sika trápí české lesy
Jelen sika pochází z oblasti Mandžuska, Japonska, Thajska, Vietnamu, Koree a východního Ruska. Na přelomu 19. a 20. století byl dovezen do Čech a chován v oborách na Plzeňsku a ve Středočeském kraji. K jeho většímu rozšíření došlo v 60. letech 20. století.
Jedna z největších evropských populací jelenů sika se dnes nachází právě v České republice, hlavně v západních Čechách. Za posledních 20 let se počet ulovených jedinců jelenů sika zvýšil z 3835 kusů v roce 1995 na 17 106 kusů v roce 2018. Skutečná velikost populace je nepochybně mnohem vyšší. Jelen sika je výrazně menší než jelen evropský. Velkým nebezpečím je skutečnost, že dochází ke křížení jelena siky a jelena evropského, což má značný negativní dopad na původní populaci jelena evropského.
Na jeho působení v lesích se ve svém výzkumu zaměřili vědečtí pracovníci z Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti. Jejich cílem bylo v západní části Západočeské pahorkatiny posoudit vliv loupání a ohryzu kůry jelenem sikou na produkci a strukturu mladých lesních porostů smrku ztepilého ve vztahu k dopadům klimatických změn na lesy. Své výsledky zveřejnili v prestižním impaktovaném časopise Forests.
Škody ohryzem a loupáním se následně projeví na ekonomickém zhodnocení poškozeného dřeva. Ekonomická ztráta však není jediným problémem. V případě rozvoje houbových patogenů dále dochází k ovlivnění stability a celkovému oslabení porostů. Intenzita škod se zvyšuje s vyšší hustotou populace jelena, a to zejména v smrkových porostech. Poškození porostů způsobuje výrazný pokles produkce dřeva, ztrátu biologické stability lesů, a tím se snižuje schopnost lesa zajišťovat ekologické, environmentální a retenční funkce.
Důsledkem vlivu přemnoženého jelena siky je snížení prodejní ceny dřeva. Srovná-li se kvalita a tím i cena zdravého dřeva a napadeného hnilobou, pak napadené dřevo vykazuje až o 95 % nižší hodnotu oproti hodnotě zdravých kmenů. Kmenová hniloba byla potvrzena u 62 % poškozených stromů. Silně poškozené porosty dosahovaly v průměru pouze 67 % zásoby dřeva porostů nepoškozených. Hodnota tloušťkového přírůstu poškozených stromů se v čase měnila. Například při porovnání za rok 1983 činila pouze 28,8 % přírůstu zdravých jedinců.
Přestože v současné době jsou české lesy ničeny především kůrovcem, existují další rizika pro jejich pěstování, jako je právě zvýšená populace jelena siky, který loupe kůru jak zdravých, tak i dříve poškozených stromů, u kterých tak dochází k opakovanému poškozování.
Nejčastěji jsou napadené porosty ve věku 15 až 30 let. Tento věk je „kritický“ z důvodu tloušťky kůry, kterou mohou jeleni konzumovat. Starší stromy s širší vrstvou odumřelé borky již nejsou pro jeleny atraktivní, k mladším jedincům se zase v mlazinách špatně dostávají.
Na více než třech čtvrtinách sledovaných stromů vědci nalezli stopy opakovaného ohryzu jelenem sikou. Pokud je tímto způsobem odstraněno alespoň 90 % kůry po obvodu kmene, pak celý strom obvykle uhyne. Avšak i částečné narušení kůry, může být pro strom fatální, protože poškozený kmen snadněji napadají dřevokazné houby a následné hniloby.
Stromy s poškozeným kmenem mají nižší stabilitu a jsou náchylné na zlomení větrem či sněhem. Hlavním limitujícím klimatickým faktorem tloušťkového přírůstu stromů je nedostatek srážek během vegetačního období. Poškozené smrky jsou zranitelnější extrémními klimatickými vlivy než stromy zdravé.
„Kombinace hrozby klimatických změn a masivního poškození mladých smrkových porostů jelenem sikou a nutnost zachování ekologicky a ekonomicky efektivních nástrojů lesnického hospodaření vyžaduje na lokální úrovni výrazné snížení početnosti populace sičí zvěře. Je nutné věnovat se managementu lovu a chovu jelena siky tak, aby byl nastolen ekosystémově vyvážený vztah mezi zvěří a prostředím. Pak bude možné docílit pěstování stabilních lesních ekosystémů odolných vůči abiotickým či biotickým negativním vlivům prostředí,“ říká výzkumník Jan Cukor.
Výsledky výzkumu vyšly časopise Forests.
Přečtěte si také |
Kdysi vyrabované a opuštěné Krušné hory jsou teď moje životní láska, říká kulturolog Petr Mikšíčekreklama
Dále čtěte |
Online diskuse
Všechny komentáře (107)
Jiří Daneš
3.10.2020 11:25Majka Kletečková
3.10.2020 12:10 Reaguje na Jiří DanešViktor Šedivý
3.10.2020 13:47 Reaguje na Majka KletečkováZbyněk Šeděnka
3.10.2020 14:07 Reaguje na Viktor ŠedivýJarek Schindler
4.10.2020 12:23 Reaguje na Zbyněk ŠeděnkaFrancouzi a Španělé pravidelně proti vlkům demonstrují. Na Slovensku se ještě letos vlk loví a pokud lov zakáží, tak jsem zvědav jak rychle se k němu vrátí. No a Rumuni toho vlka v ostražitosti před člověkem budou "vychovávat" neustále.
U nás je hodně chovatelů menšího počtu ovcí. To si k nim každý bude muset pořídit ovčácké psy? No a nejde pouze o ovce. Je to vůbec zajímavý přístup. Vlk dělá škody o tak si musí chovatelé zabezpečit svá zvířata. Zvěř dělá škody a tak se musí minimálně snížit její stavy. Z pohledu některých na nulu. Co tak mít k jednotlivým zvířatům stejný přístup. Ochrana proti ohryzu a loupání je stará věc. Dělalo se zraňování, ovazy, používal se Polynet, nátěry (Cervidol) atd.
Další věcí je potom důvod loupání. Z velké většiny je hlavním důvodem stres.
Takže pane Šeděnko až majitelé lesům dají těm lesům stejnou ochranu jako požadujete od majitelů ovcí, můžeme se bavit o kreatůrách co nic nedělají.
Opravdu si myslíte, že chovatel musí těm ovcím foukat do ř... třikrát denně? Čím jsou ty ovce majitelkou na oplocené pastvině týrány?
Zbyněk Šeděnka
4.10.2020 12:59 Reaguje na Jarek SchindlerJarek Schindler
4.10.2020 13:44 Reaguje na Zbyněk ŠeděnkaJste opravdu přesvědčen, že každý kdo má ovce z nich žije stejně jako ten bača na Slovensku?
Proč by se měl celý les kvůli škodám loupaním oplocovat? Nestačí ochrana kterou jsem vyjmenoval a která se dřív běžně dělala?
Neodporujete si tak trochu, když na jedné straně tvrdíte, že si člověk svůj majetek musí zabezpečit a na druhé tvrdíte, že to zabezpečit normálně nejde?
Jinak dobrýýýý. Pokud se ti vlci budou chovat stejně jak ti medvědi kolem té Lysé tak s nimi asi nikdo problém mít nebude.
Zbyněk Šeděnka
4.10.2020 15:19 Reaguje na Jarek SchindlerJarek Schindler
4.10.2020 17:13 Reaguje na Zbyněk ŠeděnkaJinak ten váš minimální bakšiš je na straně jedné vysoutěžený nájem u honiteb Lčr a nebo na straně druhé nájemné odsouhlasené HS. Bonsai na mě nevytahujte, chodím po lesích kde není přirozená obnova žádnou zvláštností či vzácností.
Pavel Jeřábek
6.10.2020 22:35 Reaguje na Jarek SchindlerNevím jestli jste někdy osobně natíral kmeny stromů proti ohryzu, ale ve své podstatě zas tak účinné to není. A navíc, kdo by to dnes dělala - jedině dělníci z ciziny.
Jarek Schindler
7.10.2020 07:32 Reaguje na Pavel JeřábekKdo to dnes dělá není zas až tak podstatné. Jen to ukazuje na současný stav.
No a pokud chcete mluvit o nudě jako příčině? Klidně. Podstata je stejná a je jedno jestli je zvěř vystresovaná s toho, že nemůže opustit houštinu nebo se v té houštině kterou nemůže opustit, nudí.
A staří hajní. V první řadě je potřeba zmínit že jejich úsek měl tak 300-max 400 ha.
Zbyněk Šeděnka
3.10.2020 12:43 Reaguje na Jiří DanešSvatá Prostoto
3.10.2020 16:51 Reaguje na Zbyněk ŠeděnkaA je to fakt brutál.
Zbyněk Šeděnka
3.10.2020 17:32 Reaguje na Svatá ProstotoNechápu, když je v republice 90 tisíc myslivců, jak je možné, že se tady vyskytuje tohle. Navíc je jelen sika nepůvodní druh, může se křížit s původním jelenem evropským, díky čemuž vzniknou geneticky bezcenní jedinci s redukovaným parožím, což není pro myslivce nic atraktivního. Tento druh měl být v naší přírodě už dávno vyhuben, protože ubírá potravu a prostor původním druhům.
Jarek Schindler
4.10.2020 12:59 Reaguje na Zbyněk ŠeděnkaZbyněk Šeděnka
4.10.2020 15:22 Reaguje na Jarek SchindlerJarek Schindler
4.10.2020 18:13 Reaguje na Zbyněk ŠeděnkaOn je vůbec problémem ekotrotlů jejich chápání lovu a myslivosti v našich podmínkách. Hlavně že víte co myslivci chtějí.
Pavel Jeřábek
6.10.2020 22:40 Reaguje na Jarek SchindlerZ hlediska myslivce je jedno, kdo mu nasadí parohy, když je na obchůzce v lese.
Z hlediska konzumenta je mi úplně jedno, jestli budu mít guláš z jelena či siky a nebo křížence, hlavně aby zvěřina byla dobře upravená.
Jarek Schindler
7.10.2020 07:53 Reaguje na Pavel JeřábekNo a potom je tu pro lovce i hodnota prožitková spojená se samotným lovem a se získáním toho paroží. Tato hodnota odpadá pokud si něco takového někdo koupí třeba v bazaru.
Pokud jste myslivec pane Jeřábku tak asi popisujete vlastní zkušenosti. Jen nesmíte ty vlastní zkušenosti paušalizovat.
Radim Polášek
4.10.2020 11:15 Reaguje na Zbyněk ŠeděnkaA pokud je skutečně pravda, že jelen sika se na rozdíl od našeho jelena dokáže v zimě živit kůrou smrků, musí se jelen sika hodnotit jako cizí invazivní nežádoucí druh a jako takový s ním musí být patřičně naloženo.
Jarek Schindler
4.10.2020 13:10 Reaguje na Radim PolášekZbyněk Šeděnka
4.10.2020 16:01 Reaguje na Jarek SchindlerJarek Schindler
4.10.2020 12:55 Reaguje na Zbyněk ŠeděnkaU nás se prostě na většině plochy státu střídají lesní a zemědělské plochy a ty jsou křižovány silnicemi. Sikové a nejen ti na ta pole vycházejí za potravou nebo jsou z těch lesů vyhánění turisty, houbaři a různými "hlídkami". Kde potom mají žít? V kukuřici a řepce do doby sklizně. Ten vlk snad chodí pouze po lesích? Ty ovčí pastviny na kterých ten vlk u nás rád "loví" je něco jiného než to pole přes které přecházelo to stádo? Pokud tedy loví na pastvinách ovce proč se redukce zvěře vlkem míjí účinkem? Ona se asi míjí účinkem i v čistě lesních lokalitách! Viz Šumava.
Zbyněk Šeděnka
4.10.2020 17:36 Reaguje na Jarek SchindlerJeden vlk za den potřebuje asi dvě kila masa. V republice máme asi 120 vlků, což je spotřeba asi 240 kilo masa denně. Když to přepočtu na ulovené jeleny, kdy každý váží 150 kilo a z toho jsou dvě třetiny maso a zbytek kosti, jsou to asi dva a půl jelena denně. Za rok zhruba 910 jelenů. Tohle čílo vypadá obludně, jenže vlci loví i daňky, muflony, srnce, divočáky. Takže pokud to rozpočítáme na všechnu lovnou zvěř, ta redukce je minimální a máte pravdu, že se skutečně míjí účinkem. Ti vlci toho totiž nejsou chopni fyzicky sežrat tolik, aby se to na stavu zvěře projevilo. A to jsem bral optimální stav, kdy ten vlk žere každý den. Realita je ale trochu jiná.
Jarek Schindler
4.10.2020 18:57 Reaguje na Zbyněk ŠeděnkaNo a druhou věcí potom bude přiznat si, že pokud tvrdíte, že vlk má sloužit k ozdravení přírody, tak lžete. Sám jste si to spočítal. No a to jste při těch počtech ještě zapomněl na skutečnost že minimálně z třetiny se u nás živí hospodářskými zvířaty.
Zbyněk Šeděnka
4.10.2020 19:39 Reaguje na Jarek SchindlerJarek Schindler
4.10.2020 21:48 Reaguje na Zbyněk ŠeděnkaNo a pytláci...... Tak už proboha nějakého konečné chytněte, ať to nejsou pouhé blbé řeči.
Majka Kletečková
3.10.2020 17:48 Reaguje na Jiří Danešvaber
4.10.2020 08:28 Reaguje na Majka KletečkováMajka Kletečková
5.10.2020 00:07 Reaguje na vaberMajka Kletečková
5.10.2020 00:10 Reaguje na Majka KletečkováMajka Kletečková
5.10.2020 16:24 Reaguje na vaberPod „přemnožením“ si mohou různí lidé představovat různá množství, třeba i řádově odlišná. Myslím, že zavedení normovaných stavů je umělou a oficiální pomůckou pro rozhodnutí státu, zda je něco přemnožené.
Jarek Schindler
6.10.2020 06:21 Reaguje na Majka KletečkováJinak pořád melete jedno a to samé. Můžete tedy odpovědět na otázku z jaké plochy je zvěř v té tlupě stažena.
A znáte to? myslet si většinou znamená h...o vědět.
Majka Kletečková
6.10.2020 23:55 Reaguje na Jarek SchindlerJarek Schindler
7.10.2020 08:09 Reaguje na Majka KletečkováNo a pokud použijete v této souvislosti větu: " Copak to někdo ví ?", tak je otázkou , když to neví, jak může mluvit o přemnožené zvěři.
Je to na vás k pochopení hodně složité? Jednodušší je samozřejmě stále dokola papouškovat větu o přemnožené zvěři. Dnes je to takové moderní , že.
Majka Kletečková
7.10.2020 13:57 Reaguje na Jarek SchindlerJarek Schindler
7.10.2020 18:58 Reaguje na Majka KletečkováPokud vezmete v úvahu fakt, že máte mít podle normy dvacet kusů a máte dvacet tři kusy tak překračujete normované stavy, bude asi vše v pořádku.
Hunter
7.10.2020 08:41 Reaguje na Majka KletečkováMajka Kletečková
7.10.2020 17:00 Reaguje na HunterJaká je v ČR výhoda těchto jelínků oproti našim domorodým jelenům? Proč má někdo zájem na jejich chovu?
Hunter
7.10.2020 17:08 Reaguje na Majka KletečkováJarek Schindler
7.10.2020 19:08 Reaguje na HunterJiří MOC
9.10.2020 18:11 Reaguje na Majka KletečkováPodle mě je to 0 (nula)...
A páni výzkumníci z ústavu a ministři, jejich poskokové a náměstci a podobní poblitici si své tabulky mohou strčit tam co nesvítí hvězdy
Jarek Schindler
9.10.2020 18:38 Reaguje na Jiří MOCregis24
4.10.2020 07:28Bohužel jak vám Duha lže a vy jí to tupě věříte, nevidíte realitu.
V Rumunsku vlky zabíjejí na potkání, na Slovensku se vlci loví také. Navíc i na Slovensku mají velké škody na hospodářských zvířatech a to i tam, kde mají pastevecke psi.
V ČR vlci útočí zejména ve dne a v blízkosti lidských obydlí. Jediné řešení je a bude tyto vlky opět postřílet. A buďte si jisti, že přesně na to dojde. Stát nenechá zlikvidovat hospodářství kvůli vlkům a pár desítkám úchylů co si z jejich ochrany udělali kšeft.
Majka Kletečková
4.10.2020 08:36 Reaguje na regis24Břetislav Machaček
4.10.2020 09:56 Reaguje na Majka KletečkováZjistěte si kdo má pronajaté honitby, kde jsou ta stáda
siků a proč tomu tak je. Prodávají jejich odstřel na
komerčním základě, kdežto klasická myslivecká sdružení
umožňují většinou odstřel trofejní zvěře svým členům
jako odměnu za celoroční práci a u příležitosti výročí
a narozenin. U nich, až na výjimky taková stáda nejsou
a maximálně se objeví při migraci a zase odejdou do své
země zaslíbené( komerční honitby, kde jsou krmeni jako
dobytek a záměrně chovaná na množství). Víte o tom prd
a píšete taky pořád i ty kraviny o těch pasteveckých
psech, když už jsem vám já a jiní vysvětlili, že k 10
ovcím si nikdo nepořídí pasteveckého psa a kolem pastviny nebude stavět dvoumetrový plot. Oni to prostě vzdají a pak budete brečet, že ty louky zanikají. Vlk jde vždy cestou snadnější potravy a pokud bude třeba alespoň zastrašen zkušeností, že může být u loupeže dobytka zastřelen, tak si dává setsakra pozor. Pokud vidí, že mu nehrozí nebezpečí, tak se odváží i na ovce uprostřed vesnic. Jinak pastevecký
pes většinou pouze upozorní baču na hrozící nebezpečí a ten
jde zasáhnout a v tom Rumunsku a jinde i s puškou v ruce.
Fanatizmus je špatný rádce a ve spojení s naivitou nemá
daleko k podobným nápadům. Všichni ti nadšenci by si měli
vše sami vyzkoušet, aby poznali praxi a ne tu teorii a
nebo tendenčně zpracovaná videa a "naučné" filmy. Nelze
prostě navracet divočinu do kulturní krajiny, to by bylo nutné zlikvidovat dopravní infrastrukturu, zemědělství
a i značné množství obyvatel. Prostor pro další predátory,
než je člověk tu jaksi není. Moje generace to až na výjimky chápe a každá mladá generace si musí projít svým obdobím naivity, nadšenectví a chyb, než dospěje k realitě a selskému rozumu.
Zbyněk Šeděnka
4.10.2020 13:05 Reaguje na Břetislav MachačekBřetislav Machaček
4.10.2020 14:36 Reaguje na Zbyněk Šeděnkatěch psů, aby je uchránili před smečkou vlků?
Jeden bude málo a nemůže být na pastvině bez dozoru, protože může zakousnout psa turistů stejně jako vlka. A k těm desíti ovcím živit jednoho či několik těch psů je nereálné a ještě na ně dozírat.
Navíc nebude chovatel trestán za zadávení vlka psem? Vždyť je to chráněné zvíře a pes je pouze
jiný druh zbraně. Paní Kletečková a jí podobní to nemůže nebo nechce stále pochopit. Osud těchto drobnochovatelů zajišťujících údržbu horských pastvin je ji zřejmě taky ukradený. Vidí pouze toho vlka a myslí, že tím zachrání svět. Bude tomu spíše naopak, protože zarostením těch luk se zcela změní krajina a to pak bude pláče, že se vytratily luční květiny, motýli a jiný hmyz. Na jednu stranu podporuje chov koní a praturů v Milovicích, ale osud ovcí je jí ukradený. Jsem zvědav co bude mluvit, až si vlci vyhlédnou hříbata a telata
v Milovicích.
Majka Kletečková
6.10.2020 23:57 Reaguje na Břetislav MachačekPavel Jeřábek
6.10.2020 22:44 Reaguje na Břetislav Machaček/www.zlesanastul.cz
Jarek Schindler
7.10.2020 08:25 Reaguje na Pavel JeřábekJak vidíte, myslivci jsou lidé přející a chtějí dopřát tu zvěřinu i vám.
Jarek Schindler
4.10.2020 13:51 Reaguje na Majka KletečkováPetr Pekařík
4.10.2020 18:35 Reaguje na Jarek SchindlerRadim Polášek
4.10.2020 11:19 Reaguje na regis24To bude tlačit vlky k tomu , aby přednostně lovili divokou zvěř, respektive lovili na místech, kde neucítí pach člověka.
Zbyněk Šeděnka
4.10.2020 13:13 Reaguje na Radim PolášekJarek Schindler
4.10.2020 13:21 Reaguje na Zbyněk ŠeděnkaZbyněk Šeděnka
4.10.2020 15:30 Reaguje na Jarek SchindlerPetr Pekařík
4.10.2020 18:37 Reaguje na Zbyněk ŠeděnkaZbyněk Šeděnka
4.10.2020 19:45 Reaguje na Petr PekaříkJiří MOC
9.10.2020 18:26 Reaguje na Zbyněk Šeděnkapři své poslední návštěvě Slovenska (a je to už mnoho let nazad) jsem se účastnil i přednášky (pro turisty z Prahy) na téma medvědi v Tatrách. Místní horský vůdce nás ubezpečil o tom, že jsou tak přemnožení, že nejen vykrádají popelnice v obcích Vysokých i Nízkých Tater (=i ty u Hrebienku), ale i v přidruženém okolí... Střílet se to nesmí, dokud to nežere nějaké mládě Homo Sapiens Sapiens... takže ti silnější ty mladé vytlačují do stále širšího okolí = i do ČR...každá medvědice má 1-3 mladé... každý rok... a každý z nich potřebuje svůj "rajón" - opravdu nesmečkují... a to že je nevidíme neznamená že někde za stromem nejsou...
A včil mudruj... co s nimi???
regis24
4.10.2020 18:41 Reaguje na Zbyněk ŠeděnkaNaštěstí jeho plky upadnou v zapomnění stejně jako Pitek když chtěl do senátu.
Majka Kletečková
7.10.2020 00:03 Reaguje na regis24Radim Polášek
4.10.2020 11:22Když nic jiného, zabírají životní prostor našim původním druhům, srnčí a jelenům.
Zbyněk Šeděnka
4.10.2020 13:14 Reaguje na Radim PolášekČech M.
4.10.2020 12:21Autor toho výroku asi netuší, že ekosystémově vyvážený vztah nepůvodního druhu a prostředí nemůže existovat.
Zbyněk Šeděnka
4.10.2020 13:15 Reaguje na Čech M.Majka Kletečková
7.10.2020 00:07 Reaguje na Zbyněk ŠeděnkaJarek Schindler
4.10.2020 13:17 Reaguje na Čech M.Břetislav Machaček
4.10.2020 14:13 Reaguje na Jarek Schindler"původní druhy" tu už není původní krajina a tak by se
musela změnit zpět i ta krajina. Prostě nesmysl jako
hrom a přesto na tom návratu původních druhů mnozí lpí.
Ta mantra původnosti a nepůvodnosti je stejně ujetá,
jako chtít obrátit chod dějin nazpátek. I o to se někteří
pokouší a jsou ochotni kvůli tomu zahubit i lidstvo.
Bohužel mají stále více stoupenců z řad neználků a snílků
a tak bude těžké je udržet na uzdě. Když vidím výsledky
voleb ve Středočeském kraji, tak už nepochybuji o tom,
že nejdříve dojde k takovým změnám alespoň tam . Venkov
je zatím realistický a bude alespoň vidět, kam takové
sny mohou dojít. Už se na to těším, co tam budou zase
vymýšlet a možná i realizovat.
Zbyněk Šeděnka
4.10.2020 15:56 Reaguje na Břetislav MachačekPetr Pekařík
4.10.2020 18:42 Reaguje na Zbyněk ŠeděnkaJak přinutíte vlka , aby se přednostně živil prasátky a podstupoval časté riziko fatálního zranění ? Prasátka do Černošic přišla ze širých lánů , do kterých prchla z lesíků obsazených lidmi a kupodivu zde našla spoustu krmení
Majka Kletečková
5.10.2020 17:48 Reaguje na Petr PekaříkVlky je třeba nevystavovat pokušení zabíjet snadno dostupné, hloupé a bezbranné ovce tím, že si své ovečky jejich chovatelé dobře zabezpečí. Tak, jako to dělají běžně chovatelé v jiných evropských zemích, kde jsou na vlky zvyklí. Velmi účinnou obranou domácích zvířat před vlky jsou pastevečtí psi. Pak budou vlci lovit spárkatou zvěř a někdy ve smečce uloví i slabšího nebo menšího divočáka.
Jarek Schindler
6.10.2020 04:18 Reaguje na Majka KletečkováBřetislav Machaček
4.10.2020 19:14 Reaguje na Zbyněk Šeděnkasi je vysadit v Černošicích. Tam mohou lovit tu
černou, kterou z bezpečnostních důvodů nemohou lovit myslivci. Oni by mohli, ale to by se
muselo uzavřít část lesů před veřejností a tam
provést opakovaně hon, ale to by asi u veřejnosti
neprošlo, že je les uzavřen a bouchalové mordují
zvířátka. Vy tam vlky všichni milujete, ale pouze když dáví ovce a kozy v pohraničí, mít je
v okolí Prahy, tak budete brzo mluvit jinak.
K té přemnožené zvěři pouze toto, že sčítat
a sčítat zvěř je rozdíl a je něco jiného její
rozptýlení v létě a nebo shlukování do tlup
v zimě. Sčítá se v zimě a v místech potravní nabídky se koncentruje. V létě pak je někde
jinde a taky rozptýlená. Bohužel sazenice
listnáčů a jedlí zvěři chutnají a pokud nejsou chráněny oplocenkou a nebo nátěrem, ta vám i jeden kus za pár dnů zlikviduje hektar sazenic. A to nehovořím, že přijde sám a že se po pár dnech přesunou zase jinam. Pamatuji si, že se oplocenky budovaly odjakživa a pouze noví hospodáři si myslí, že to lze bez nich. Ano jde, ale to znamená vybít všechnu zvěř a vlky krmit ovcemi, protože nebudou mít ani tu podle vás přemnoženou zvěř. Nakonec i ten pubertální medvěd odešel zpět na Slovensko a "nějak" se ztratil. Jeho elektronický obojek se
odmlčel a jestli on ještě žije, je ve hvězdách.
Někteří si tiše z takovým "puberťákem" poradí a nikde to neroztrubují. Tak se to v Beskydech dělávalo vždycky a to těch medvědů bývalo na Slovensku kolem 400 a ne jako nyní až 1 300. Ono ani to Slovensko není nafukovací a tak mají i městské medvědy vybírající popelnice a plenící úly a ovčíny. Pouze asi to vždy "nějak" v tichosti vyřeší. U nás to byla mediální hvězda a ochránci byli v pohotovosti, aby mu nebyl zkřiven chlup v kožichu. Jinak jsou tu opravdu divocí medvědi
a ti ty škody až tak nepáchají. Tiše přijdou,
tiše odejdou a nebo na chvíli i v překrvených Beskydech zůstanou. To nejsou karpatské lesy a poloniny jako na Ukrajině či v Rumunsku, kde nepotkáte celý den turistu či houbaře. V Beskydech vidíte doslova od domu k domu a na cestách a v lesích potkáte stovky lidí za den. Tu nemá klid
už žádná zvěř, natož medvěd. A tak vypadá celá ČR
a zákonitě tak není rájem divokých šelem, ale pouze
kreatur na šelmu, která se nevyhýbá kontaktu
s lidskými sídly a nebojí se díky hájení ničeho.
Tudy cesta nevede, je to slepá ulička jakou byli
už kormoráni, mnohde už i vydry a volavky.
Jako zajímavost budiž, ale chtít mít v kulturní
krajině divočinu je utopie. Ano žádná šelma v ČR
nikoho nenapadla, protože tu nebyly, ale na
Slovensku ano a jinde taky. Není to sice na
denním pořádku jako autonehody, ale je to dáno
množstvím a stupněm jejich plachosti. Plachá
šelma se lidem pokud možno vyhne, ale kreatůra
se lidem nevyhýbá a tak nikdy neříkejme nikdy.
To je ten realistický pohled pane na který se ptáte.
Majka Kletečková
5.10.2020 00:47 Reaguje na Břetislav MachačekKolikpak toho asi spořádá stádo zachycené na videu https://video.aktualne.cz/z-domova/obri-stado-jelenu-sika-prebehlo-silnici-na-plzensku-myslivci/r~d299f3d63dd111ea82ef0cc47ab5f122/?
Jarek Schindler
6.10.2020 06:41 Reaguje na Majka KletečkováKolik pak toho asi ti vlci zabijí úplně zbytečně?
Majka Kletečková
7.10.2020 00:14 Reaguje na Jarek SchindlerPetr Pekařík
9.10.2020 07:04 Reaguje na Majka KletečkováPaní Kletečková, teď jste konečně dobře odhadla jejich možný podíl na redukci černé zvěře tak často připomínaná eko..tento. Vlk není sebevrah , vlk potřebuje lovit a živit sebe a mladé a ne se válet v křoví s roztrženými slabinami a zlomenými žebry.
Pavel Jeřábek
6.10.2020 22:50 Reaguje na Zbyněk ŠeděnkaJarek Schindler
7.10.2020 08:39 Reaguje na Pavel JeřábekJosef Valenta
4.10.2020 16:05Petr Pekařík
4.10.2020 18:48 Reaguje na Josef ValentaJosef Valenta
5.10.2020 14:29 Reaguje na Petr PekaříkPetr Pekařík
9.10.2020 07:13 Reaguje na Josef ValentaMajka Kletečková
9.10.2020 12:15 Reaguje na Petr PekaříkJá ji vnímám jako průkaz lovecké upotřebitelnosti psa, ale to mi zde nedává smysl.
Předem díky za odpoěď.
Jarek Schindler
4.10.2020 19:25 Reaguje na Josef ValentaJinak s tím vlastním honebním společenstvem na pár hektarech jste mě velice pobavil.
Komentovat mražáky je zbytečné. To je argument tupců. Navíc plný mražák a guláš jednou ročně? To k sobě jaksi nejde.
Josef Valenta
5.10.2020 14:05 Reaguje na Jarek SchindlerJarek Schindler
6.10.2020 05:05 Reaguje na Josef ValentaV první řadě je potřeba podotknout , že u vás zákon o myslivosti funguje. Chtělo HS opakované sčítaní. Opakované sčítaní proběhlo. Počty zvěře v honitbách se mohou v průběhu roku výrazně měnit.
Takže , proběhlo u vás opakované sčítání někdy v červnu a zvěř u vás celý den stojí na polích a loukách. Zajímavé. Řekl bych, že ve většině honiteb se svítáním zatahuje do krytu. Navíc v červnu je již dost vysoká vegetace. V lesích přitom měli záměrně krmit? Není to vnadění nebo odváděcí přikrmování které má chránit vaše zemědělské pozemky a tím , že udrží zvěř co nejvíce v lese?
Stěžujete si na daňky. Daněk není ani okusovač ,ani potravní oportunista ale vysloveně spásač. Z naší zvěře dělá nejmenší škody. Jak vám prosím vás na vaší pastvině škodí? Jak ničí vaši práci?
Jinak pachový je ohradník. Ty oplůtky které neustále musíte spravovat jsou individuální ochranou stromků. Dávají se hlavně k poloodrostkům plodonosných dřevin , jedli atd. Postavte je napoprvé správně a nebudete je muset pořád opravovat.
Brečíte tu , že potomstvo vaší Evženky skončilo v mražáku. No vidíte, myslivci loví a snižují stav srnčí zvěře. Ta je na rozdíl od daňka okusovačem a dokáže udělat určité škody.
Pokud vaše HS pronajímá honitbu za talíř guláše rozporujte to na valné hromadě toho HS. Jsou i HS co chtějí nájemné v penězích.
Promiňte ale musím se smát.
Jinak , každý máme "něco". Jen nemá každý člověk potřebu si hrát na ublíženého a seznamovat s tím " něčím" všechny okolo. Tož tak, pane Valento.
Majka Kletečková
5.10.2020 01:58- V ČR (hlavně v západních Čechách) se dnes nachází jedna z největších evropských populací nepůvodního jelena sika japonský. Jeho počet se u nás dlouhodobě zvyšuje, takže jeho populace výrazně převyšuje normované stavy. Křížení jelena siky a jelena evropského má značný negativní dopad na původní populaci jelena evropského.
- Jeleni sika loupou a ohryzávají mladé smrkové porosty (nejčastěji ve věku 15 až 30 let). Škody ohryzem a loupáním mají za následek nejen ekonomické znehodnocení poškozeného dřeva. V místech oloupané kůry často dochází k rozvoji houbových patogenů a to pak ovlivňuje stabilitu a celkové oslabení porostů. Intenzita škod (zejména ve smrkových porostech) se zvyšuje s vyšší hustotou populace jelena.
Předpokládám, že info VÚLHM se zakládá na pravdě. Určitě nejsem jediná, kdo by proto uvítal na ekolistu článek od nějakého fundovaného myslivce, který by se dané problematice věnoval z pohledu současné myslivosti.
Pan Břetislav Machaček včera v 9:56 napsal v reakci na můj dotaz, že nedělám rozdíly mezi myslivci a „myslivci“ a že si mám zjistit, kdo má pronajaté honitby, kde jsou ta stáda siků a proč tomu tak je. Já na to bohužel nemám čas a energii ani neznám potřebné souvislosti.
Majka Kletečková
5.10.2020 02:03 Reaguje na Majka KletečkováBřetislav Machaček
5.10.2020 10:34 Reaguje na Majka Kletečkovási někdo bere do úst všechny myslivce. Sám myslivec nejsem
a mohlo by mi to být ukradené, ale urážet je kompletně jako
nekompetentní bouchaly a masaře mne vytáčí. To je jako házet do jednoho pytle skutečné ekology s ekoteroristy. Záleží na tom, kam se kdo zařadí a podle toho je i mnou hodnocen.
Bohužel u vás vidím malou snahu se zabývat problémem blíže
a vystačíte si pouze s "moudrostmi" z DUHY, Dětí země atd.
Vyslechnout si i opačný tábor a zapojit vlastní mozek je
náročnější a tak vám stačí pouze vše zevšeobecnit a dát
odkaz na cizí "moudrosti".
Majka Kletečková
5.10.2020 17:18 Reaguje na Břetislav MachačekBřetislav Machaček
5.10.2020 19:05 Reaguje na Majka Kletečkovájak má malochovatel před vlky chránit svých 10 ovcí
na které vlci zaútočí přes den a v obci. Stále tu
poukazujete na pastevecké psy a jak bude hodnoceno
zakousnutí chráněného vlka tím psem? Nebude pes
považován za zbraň (což někdy může být) a ten
chovatel trestán za zabití chráněného tvora?
To asi v příručce DUHY není napsané a tak to ani
odpovědět neumíte. Za neprávem přiřčený text
o bouchalech se vám omlouvám.
Majka Kletečková
6.10.2020 23:44 Reaguje na Břetislav MachačekObojí – „jak má malochovatel před vlky chránit svých 10 ovcí na které vlci zaútočí přes den a v obci“, „jak bude hodnoceno zakousnutí chráněného vlka pasteveckým psem“ – jsou zajímavé otázky a budou stát za řadu komentářů pod „vlčími“ články.
Břetislav Machaček
7.10.2020 09:40 Reaguje na Majka Kletečkovádavid matoušek
5.10.2020 07:50 Reaguje na Majka KletečkováJarek Schindler
5.10.2020 09:45 Reaguje na Majka KletečkováVÚLHM klidně věřte. Je to jejich náplní práce a jsou za to tedy i placeni. Jen možná zapomněli říci, že se v mnohých případech jedná o porosty vzniklé zalesněním nelesních ploch a tam bude ta hniloba i bez toho loupání. Možná se také zapomněli zmínit o tom, že ty smrčiny jsou v té oblasti z velké části v 3 či 4 lvs a tedy v polohách pro smrk celkem nevhodných. Atd.
Z pohledu myslivosti u nás byli zřízeny pro chov siky dvě chovatelské oblasti. Na Moravě Bouzovsko a na tom Plzeňsku Manětín. Po listopadu se chovatelské oblasti a to nejen pro siku začali rušit. K čemu nám , když máme výkonnou státní správu a Duhu, vlastně jsou, že. Ještě by chtěli z těch oblastí do všeho kecat. No teď se někde zase pracně zakládají.
Problém u těch jelenů sika je právě tvorba těch zimních tlup a potom tedy sčítaní a tvorba plánu lovu. Ta velká tlupa muže být klidně z dvaceti třiceti honiteb. No a dnes je v jedné, zítra bude v druhé a v ostatních dvaceti osmi o siku nezavadíte. No a teď něco plánujte. Víte kolik se vám toho vrátí a kolik budete tedy schopna ulovit? Stačí třeba větší rušení těžbou, stavbou nebo turistickým ruchem a zvěř nemáte. Stejně je to se střídáním pro zvěř atraktívních plodin na zemědělské půdě. Budete tam mít kukuřici a v ní fůru zvěře ale v té kukuřici ji neulovíte. No a po sklizní odejde třeba někam jinam, To byl asi taky hlavní problém toho přílepku k zákonu o myslivosti z pera Duha- Pekarová. Úředník by vám předepsal výši lovu, kterou by jste musela pět let plnit. Jak i ale splníte když tu zvěř tam z jakéhokoliv důvodu zrovna mít nebudete? Zaplatíte tučnou pokutu. Způsob jak likvidovat myslivecká sdružení. No a to se nyní bavím o honitbách o velikosti 800 až 1000 ha. Podle mě se sika dost namnožil také ve vojenském prostoru Doupov. A to jsme zase u nepochopení principu myslivosti a vydávání lovu za lov trofejový. No a samozřejmě i u toho nyní ekotrotly a panem Pitkem prosazovaného Saského modelu. Kolik na tom videu bylo samčí zvěře? Minimum. Převaha zvěře samičí a mladé. Saský model je o prodeji právě té trofejové zvěře s tím , že tu mladou a holou zvěř si bude lovit personál povětšině sám. Pán Pitek prostě touží dostat se do lukrativních honiteb na lov trofejové zvěře. Snižování stavu ho asi nějak nezajímá. Současná myslivost je o honitbách a lovu v nich. No a loví se nejen zvěř trofejová ale i mladá a holá. Takže v současném stavu vytýčit hranice chovatelské oblasti a začít s výraznou redukcí zvěře samičí a mladé. Mimo oblast potom jeden jelen po odlovení dvaceti kusu té holé zvěře . Samozřejmě křížení s našim jelenem je problém a nemělo by k němu docházet oddělením jednotlivých populací. Jinak loupou oba jeleni. Co vím tak na Bouzovsku takové problémy nemají. To je můj pohled na tento problém.
Břetislav Machaček
5.10.2020 10:22 Reaguje na Jarek Schindlera u mnohých politiku. S takovými lidmi nelze diskutovat,
oni ani neumí odpovědět na konkrétní věci a mluví pouze
všeobecně bez jakékoliv zkušenosti z praxe. Obávám se o
další radikalizaci podobných aktivistů a zničení zbytku
toho, co nám zde zanechali naši předci, protože u mnoha je
to hlavně o popírání všeho minulého a o pokusech na živých
tvorech a přírodě. Pokusy patří do laboratoře a ne do
přírody samotné.
Majka Kletečková
5.10.2020 17:02 Reaguje na Jarek SchindlerVycházím z předpokladu, že VÚLHM je ohledně hodnocení početního stavu siky a loupání a ohryzávání mladých stromů sikou kompetentním orgánem, který lze brát jako seriózní autoritu.
Mohu podle Vás tvrzení Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti, že tento nepůvodní a problematický jelínek výrazně převyšuje normované stavy a jeho početnost dlouhodobě narůstá, brát jako oficiální vyjádření, že je sika v ČR přemnožená? (Když jsou v ČR regiony, kde se tito jelínci téměř nevyskytují.)
Jarek Schindler
6.10.2020 06:03 Reaguje na Majka KletečkováJezdil jsem na Východní Slovensko. Bukojedlové porosty bez viditelných škod zvěří. No ale hlavně bez turistů, cyklistů a dalších. Oáza klidu. Jedle se normálně zmlazovala. Zase tam měli problém se smrkem. Výsadby smrku jim zvěř žrala. No a největší průser byl když do oblasti přišli vlci. Všechna zvěř ( jelení) se stáhla do malé houštinky a tam vydržela , klidně i týden, než si byla jista, že vlci jsou pryč. Tichá říje a v houštině "hlava na hlavě" Ta houština se potom mohla vyřezat protože byla totálně sežraná (oloupaná). Tehdy jsem byl poučen, že pokud potkám vlka a ten odejde bez rány, ať o tom i v osobním zajmu, raději nemluvím.
Majka Kletečková
7.10.2020 00:32 Reaguje na Jarek SchindlerJiří MOC
9.10.2020 18:08Fascinuje mě jak se u článku ohledně Jelenů Sika řeší ovce ... a to velmi vyhraněně...
Nejsem přítel myslivců ale na druhou stranu nejsem ani přítel zavlečených druhů... z mého pohledu by bylo potřeba zavlečený druh jelena postavit do pozice "škodná" a všem milovníkům obohacení jídelníčku tyto prevíty servírovat.
A jen tak z jiného soudku... dokáže mě opravdu pobavit že:
- myslivci v zimě přikrmují zvěř, aby ti chudáčci nepochcípali hlady
- ekoaktivisti jim tleskají
- v dalším období myslivci MUSÍ střílet přemnoženou zvěř, ježto páchá škody na přirozeném stavu přírody (okus, atd...)
- ekoaktivisti jim tleskají
Mám chuť všem přítomným "zatleskat" na pozadí... nebo jsem něco nepochopil??
Majka Kletečková
10.10.2020 01:10 Reaguje na Jiří MOCMyslím, že jste opravdu něco nepochopil :-)
Pochybuji, že by ekoaktivisti tleskali myslivcům za to, že v zimě přikrmují přemnožené druhy zvěře.