https://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/jelen-sika-trapi-ceske-lesy
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Jelen sika trápí české lesy

3.10.2020 06:54 | PRAHA (Ekolist.cz)
Jedna z největších evropských populací jelenů sika se dnes nachází v západních Čechách.
Jedna z největších evropských populací jelenů sika se dnes nachází v západních Čechách.
Poškozování lesa spárkatou zvěří představuje jeden z hlavních problémů našeho lesního hospodářství a myslivosti. Velké nevratné škody vznikají loupáním mladých smrkových porostů spárkatou zvěří. Tento typ poškození má zásadní vliv na produkci dřeva a tloušťkový přírůst poškozených stromů a stabilitu porostů. Jedním z problematických druhů spárkaté zvěře je u nás nepůvodní jelen sika japonský, u něhož dlouhodobě narůstá početnost populace, která již výrazně převyšuje normované stavy. Informuje o tom Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti.
 

Jelen sika pochází z oblasti Mandžuska, Japonska, Thajska, Vietnamu, Koree a východního Ruska. Na přelomu 19. a 20. století byl dovezen do Čech a chován v oborách na Plzeňsku a ve Středočeském kraji. K jeho většímu rozšíření došlo v 60. letech 20. století.

Jedna z největších evropských populací jelenů sika se dnes nachází právě v České republice, hlavně v západních Čechách. Za posledních 20 let se počet ulovených jedinců jelenů sika zvýšil z 3835 kusů v roce 1995 na 17 106 kusů v roce 2018. Skutečná velikost populace je nepochybně mnohem vyšší. Jelen sika je výrazně menší než jelen evropský. Velkým nebezpečím je skutečnost, že dochází ke křížení jelena siky a jelena evropského, což má značný negativní dopad na původní populaci jelena evropského.

Na jeho působení v lesích se ve svém výzkumu zaměřili vědečtí pracovníci z Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti. Jejich cílem bylo v západní části Západočeské pahorkatiny posoudit vliv loupání a ohryzu kůry jelenem sikou na produkci a strukturu mladých lesních porostů smrku ztepilého ve vztahu k dopadům klimatických změn na lesy. Své výsledky zveřejnili v prestižním impaktovaném časopise Forests.

Zlom kmene v místě, které bylo dříve poškozené loupáním kůry. Mechanická stabilita byla následně ovlivněna rozvojem kmenové hniloby.
Zlom kmene v místě, které bylo dříve poškozené loupáním kůry. Mechanická stabilita byla následně ovlivněna rozvojem kmenové hniloby.
Foto | Jan Cukor / Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti

Škody ohryzem a loupáním se následně projeví na ekonomickém zhodnocení poškozeného dřeva. Ekonomická ztráta však není jediným problémem. V případě rozvoje houbových patogenů dále dochází k ovlivnění stability a celkovému oslabení porostů. Intenzita škod se zvyšuje s vyšší hustotou populace jelena, a to zejména v smrkových porostech. Poškození porostů způsobuje výrazný pokles produkce dřeva, ztrátu biologické stability lesů, a tím se snižuje schopnost lesa zajišťovat ekologické, environmentální a retenční funkce.

Důsledkem vlivu přemnoženého jelena siky je snížení prodejní ceny dřeva. Srovná-li se kvalita a tím i cena zdravého dřeva a napadeného hnilobou, pak napadené dřevo vykazuje až o 95 % nižší hodnotu oproti hodnotě zdravých kmenů. Kmenová hniloba byla potvrzena u 62 % poškozených stromů. Silně poškozené porosty dosahovaly v průměru pouze 67 % zásoby dřeva porostů nepoškozených. Hodnota tloušťkového přírůstu poškozených stromů se v čase měnila. Například při porovnání za rok 1983 činila pouze 28,8 % přírůstu zdravých jedinců.

Přestože v současné době jsou české lesy ničeny především kůrovcem, existují další rizika pro jejich pěstování, jako je právě zvýšená populace jelena siky, který loupe kůru jak zdravých, tak i dříve poškozených stromů, u kterých tak dochází k opakovanému poškozování.

Starší poškození kmene spárkatou zvěří.
Starší poškození kmene spárkatou zvěří.
Foto | Jan Cukor / Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti

Nejčastěji jsou napadené porosty ve věku 15 až 30 let. Tento věk je „kritický“ z důvodu tloušťky kůry, kterou mohou jeleni konzumovat. Starší stromy s širší vrstvou odumřelé borky již nejsou pro jeleny atraktivní, k mladším jedincům se zase v mlazinách špatně dostávají.

Na více než třech čtvrtinách sledovaných stromů vědci nalezli stopy opakovaného ohryzu jelenem sikou. Pokud je tímto způsobem odstraněno alespoň 90 % kůry po obvodu kmene, pak celý strom obvykle uhyne. Avšak i částečné narušení kůry, může být pro strom fatální, protože poškozený kmen snadněji napadají dřevokazné houby a následné hniloby.

Stromy s poškozeným kmenem mají nižší stabilitu a jsou náchylné na zlomení větrem či sněhem. Hlavním limitujícím klimatickým faktorem tloušťkového přírůstu stromů je nedostatek srážek během vegetačního období. Poškozené smrky jsou zranitelnější extrémními klimatickými vlivy než stromy zdravé.

„Kombinace hrozby klimatických změn a masivního poškození mladých smrkových porostů jelenem sikou a nutnost zachování ekologicky a ekonomicky efektivních nástrojů lesnického hospodaření vyžaduje na lokální úrovni výrazné snížení početnosti populace sičí zvěře. Je nutné věnovat se managementu lovu a chovu jelena siky tak, aby byl nastolen ekosystémově vyvážený vztah mezi zvěří a prostředím. Pak bude možné docílit pěstování stabilních lesních ekosystémů odolných vůči abiotickým či biotickým negativním vlivům prostředí,“ říká výzkumník Jan Cukor.

Výsledky výzkumu vyšly časopise Forests.


reklama

 

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (107)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

JD

Jiří Daneš

3.10.2020 11:25
Jelen sika nechutná ani vlkům, ti raději ovce. Hlavně, že ty vlky kvůli redukování přemnožené spárkaté zvěře chráníme.
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

3.10.2020 12:10 Reaguje na Jiří Daneš
Podobně jako tlouštíci by se měli vyvarovat snadného přístupu k nezdravým dobrotám (např. plná lednička tučných jídel a dortíčků), je třeba vlkům neservírovat snadno dostupné masíčko. Někteří chovatelé ovcí si musejí svá zvířata lépe zabezpečit. Nutnou (a zároveň nikoliv postačující) ochranou jsou podle mého názoru ve většině případů pastevečtí psi.
Odpovědět

Viktor Šedivý

3.10.2020 13:47 Reaguje na Majka Kletečková
Ovšem chovatel potřebuje ochranu dostatečnou. Budovat vysoké ploty není reálné a puška s noktovizorem není přípustná.
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

3.10.2020 14:07 Reaguje na Viktor Šedivý
V českých zemích chovatelé dobytka nepoužívají to, co perfektně funguje třeba na Slovensku nebo v Rumunsku. Jsou to pastevečtí psi. Viděl jsem video z infrakamery v dronu, kdy tři pastevčtí psi dokázali v noci ochránit zhruba stohlavé stádo ovcí před útokem vlčí smečky. V Rumunsku žijí zhruba čtyři tisícovky medvědů, vlků je tam nepočítaně a přes to nemají velké problémy s predací svých stád. Na Slovensku je to podobné a obdobné zkušenosti už mají i pastevci ve Španělsku a Francii. A to hlavně proto, že používají na ochranu svých stád ostré psy. Komondory, čuvače, kavkazské ovčáky a podobně. U nás se chovatelé tomuto způsobu ochrany tvrdošíjně brání. Navíc stáda leckdy nemají ani minimální ochranu. Jenom namátkou zmíním případ z loňského roku, kdy majitelka ovcí je v neděli vypustila na ohrazenou pastvinu a ke stádu se vrátila až v pátek. A tehdy zjistila, že většinu stáda jí zabil medvěd. Navzdory tomu, že neudělala nic pro ochranu svého stáda, dostala odškodnění. Myslím si, že taková kreatura neměla dostat ani korunu a naopak měla být stíhána pro týrání zvířat.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

4.10.2020 12:23 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
Pane Šeděnko budete asi dalším šiřitelem "duháckých nesmyslů". Šiřte tedy alespoň ty co nejdou rychle vyvrátit.
Francouzi a Španělé pravidelně proti vlkům demonstrují. Na Slovensku se ještě letos vlk loví a pokud lov zakáží, tak jsem zvědav jak rychle se k němu vrátí. No a Rumuni toho vlka v ostražitosti před člověkem budou "vychovávat" neustále.
U nás je hodně chovatelů menšího počtu ovcí. To si k nim každý bude muset pořídit ovčácké psy? No a nejde pouze o ovce. Je to vůbec zajímavý přístup. Vlk dělá škody o tak si musí chovatelé zabezpečit svá zvířata. Zvěř dělá škody a tak se musí minimálně snížit její stavy. Z pohledu některých na nulu. Co tak mít k jednotlivým zvířatům stejný přístup. Ochrana proti ohryzu a loupání je stará věc. Dělalo se zraňování, ovazy, používal se Polynet, nátěry (Cervidol) atd.
Další věcí je potom důvod loupání. Z velké většiny je hlavním důvodem stres.
Takže pane Šeděnko až majitelé lesům dají těm lesům stejnou ochranu jako požadujete od majitelů ovcí, můžeme se bavit o kreatůrách co nic nedělají.
Opravdu si myslíte, že chovatel musí těm ovcím foukat do ř... třikrát denně? Čím jsou ty ovce majitelkou na oplocené pastvině týrány?
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

4.10.2020 12:59 Reaguje na Jarek Schindler
Majitel lesa nemůže dát lesu stejnou ochranu jako majitel ovcí, protože by musel celý les oplotit a vyhnat z něj nedbytečnou zvěř. To jde proti zájmům bouchalů, kteří mají v parlamentu silnou lobby. Co se týče těch ovcí nechaných týden bez dozoru, tak pokud vím, majitel by měl provádět průběžnou kontrolu. Myslíte si, že na Slovensku by si bača mohl tohle dovolit, když z těch ovcí žije a dvakrát denně je musí podojit? A mimochodem, zabezpečit adekvátně svůj majetek by mělo patřit k základním povinnostem. Byt si taky zamykáte na zámek, aby Vám jej nevykradli. Mmochodem, pokud Vám nezamčený byt vykradou, od pojišťovny nedostanete ani korunu. A u těch ovcí by to mělo být taky tak. A pokud zastáváte názor, že velké šelmy do naší přírody nepatří, tak jenom taková drobná poznámka - v Beskydech v okolí Lysé hory žijí celý rok 1 - 2 dospělí medvědi, jenomže si dávají pozor na to, aby se neukazovali a tak o nich většina místních vůbec neví. Podobné je to s vlky a s rysy.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

4.10.2020 13:44 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
Jste opravdu přesvědčen, že se musí ovce dvakrát denně dojit? Nebudete náhodou ten "typ" co by chtěl rozdojit i berana?
Jste opravdu přesvědčen, že každý kdo má ovce z nich žije stejně jako ten bača na Slovensku?
Proč by se měl celý les kvůli škodám loupaním oplocovat? Nestačí ochrana kterou jsem vyjmenoval a která se dřív běžně dělala?
Neodporujete si tak trochu, když na jedné straně tvrdíte, že si člověk svůj majetek musí zabezpečit a na druhé tvrdíte, že to zabezpečit normálně nejde?
Jinak dobrýýýý. Pokud se ti vlci budou chovat stejně jak ti medvědi kolem té Lysé tak s nimi asi nikdo problém mít nebude.
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

4.10.2020 15:19 Reaguje na Jarek Schindler
A jak chcete zabezpečit svůj les, když ho nemáte minimálně 500 hektarů abyste ho mohl prohlásit za svoji honitbu oplotrit jej a udržovat stav zvěře na optimální výši? Současná situace je taková, že ve spoustě soukromých lesů hospodaří myslivecká sdružení která nejsou vlastníky těchto lesů, nechávají tyto honitby cíleně přezvěřovat, majitelům lesů je vyplácen za pronájem honitby minimální bakšiš, přičemž povinnost zalesňování je na nich. Sazenice stromků pak musí být v oplocenkách, protože přemnožená zvěř by z nich udělala bonsaje. Tyto vícenáklady ale majiteli lesa nikdo nezaplatí. Co je na tom nepochopitelného?
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

4.10.2020 17:13 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
Nepochopitelný je ten váš dvojí metr a přístup . Proč by jste chtěl zabezpečovat celý les? Mluví se o škodách zvěří. No a na tyto škody existuje ochrana. Na ochranu výsadeb jsou to ty oplocenky, nátěry atd. Na ochranu proti loupání potom zase nátěry,ovazy a podobně. Chovatelé ovcí si podle vás také musí zabezpečit svá stáda a také to není levné. Pastevečtí psi co měsíčně sežerou to co rota vojáků asi nejsou levnou záležitostí. Kde podle vás bude žít ten vlk když si každý oplotí ten svůj les a co budou ti vlci žrát když se, aby vám to nedělalo škody, vybije zvěř?
Jinak ten váš minimální bakšiš je na straně jedné vysoutěžený nájem u honiteb Lčr a nebo na straně druhé nájemné odsouhlasené HS. Bonsai na mě nevytahujte, chodím po lesích kde není přirozená obnova žádnou zvláštností či vzácností.
Odpovědět
PJ

Pavel Jeřábek

6.10.2020 22:35 Reaguje na Jarek Schindler
Staří hajní v souvislosti s loupáním nehovořili nikdy o stresu, ale o nudě zvěři. A o zlozvyku. Dokonce mívali majitelem lesa uloženo, aby loupající kusy zvěře okamžitě odstřelili, aby se to nenaučila další ze stáda.
Nevím jestli jste někdy osobně natíral kmeny stromů proti ohryzu, ale ve své podstatě zas tak účinné to není. A navíc, kdo by to dnes dělala - jedině dělníci z ciziny.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

7.10.2020 07:32 Reaguje na Pavel Jeřábek
Pokud si vzpomínám, tak ten černý "sajrajt" co nešel vyprat byl účinný dost. Jen se nějak zapomíná, že to není ochrana na věčné časy a po max. čtyřech letech je ten nátěr potřeba obnovit. Pokud se vám nezamlouvá nátěr bylo tu plastové pletivo. Mám takový dojem, že se to jmenovalo Polynet. No a pokud nechcete plast tak další možností jsou ovazy.
Kdo to dnes dělá není zas až tak podstatné. Jen to ukazuje na současný stav.
No a pokud chcete mluvit o nudě jako příčině? Klidně. Podstata je stejná a je jedno jestli je zvěř vystresovaná s toho, že nemůže opustit houštinu nebo se v té houštině kterou nemůže opustit, nudí.
A staří hajní. V první řadě je potřeba zmínit že jejich úsek měl tak 300-max 400 ha.
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

3.10.2020 12:43 Reaguje na Jiří Daneš
V celé republice žije asi 120 vlků, ale asi 90.000 registrovaných myslivců. Při tomhle počtu by redukce jelenů sika měla být spíše cílem těch ozbrojených brigádníků. Jinak vlci slouží k ozdravení zvěře obecně, nejenom jelení zvěře. Jenže jeleni sika jsou tak přemnoženi, že nedávno bylo na internetu video ukazující tah mnohasethlavého stáda jelenů sika někde u Plzně. To stádo táhlo po polích a přes cestu a ani jedoucí auta je nevyplašila. Pokud se tito jeleni zdržují na polích, kde likvidují zemědělcům plodiny, nepotkávají se s vlky a tudíž redukce pomocí predátorů se míjí účinkem.
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

3.10.2020 16:51 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
Je to tohle ... https://video.aktualne.cz/z-domova/obri-stado-jelenu-sika-prebehlo-silnici-na-plzensku-myslivci/r~d299f3d63dd111ea82ef0cc47ab5f122/

A je to fakt brutál.
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

3.10.2020 17:32 Reaguje na Svatá Prostoto
Přesně.
Nechápu, když je v republice 90 tisíc myslivců, jak je možné, že se tady vyskytuje tohle. Navíc je jelen sika nepůvodní druh, může se křížit s původním jelenem evropským, díky čemuž vzniknou geneticky bezcenní jedinci s redukovaným parožím, což není pro myslivce nic atraktivního. Tento druh měl být v naší přírodě už dávno vyhuben, protože ubírá potravu a prostor původním druhům.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

4.10.2020 12:59 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
To "redukované paroží" mě celkem zajímá. Můžete vysvětlit jak je redukované a potom tu neatraktivitu pro myslivce?
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

4.10.2020 15:22 Reaguje na Jarek Schindler
Jelen sika má malé paroží a pokud se skříží s klasickým jelenem evropským, výsledkem je bastard s malým parožím, který je pro lovce trofejí neatraktivní. Ti totiž chtějí co největší paroží s co největším počtem výsad. Navíc je takový bastard geneticky nevhodný. Proto si myslím, že jelen sika do naší přírody nepatří a měl by být zlikvidován.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

4.10.2020 18:13 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
Bohužel, zase se musím zeptat, jak jste na to přišel? Sika má paroží odpovídající druhu. Pokud se sika kříží s laní jelena (opačně je to vyjímečné) tak potom muže mít to jelení paroží některé znaky paroží siky. Určitě nebude nějaké "menší".
On je vůbec problémem ekotrotlů jejich chápání lovu a myslivosti v našich podmínkách. Hlavně že víte co myslivci chtějí.
Odpovědět
PJ

Pavel Jeřábek

6.10.2020 22:40 Reaguje na Jarek Schindler
Z hlediska hodnoty trofeje je paroží křížence bezcenné - a to zřejmě dobře víte.
Z hlediska myslivce je jedno, kdo mu nasadí parohy, když je na obchůzce v lese.
Z hlediska konzumenta je mi úplně jedno, jestli budu mít guláš z jelena či siky a nebo křížence, hlavně aby zvěřina byla dobře upravená.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

7.10.2020 07:53 Reaguje na Pavel Jeřábek
Ne, tak to opravdu nevím. Když pominu genetickou hodnotu o které tady nebyla řeč, tak je hodnota trofeje jasně daná v ceníku a vyjádřena v Kč či eurech.
No a potom je tu pro lovce i hodnota prožitková spojená se samotným lovem a se získáním toho paroží. Tato hodnota odpadá pokud si něco takového někdo koupí třeba v bazaru.
Pokud jste myslivec pane Jeřábku tak asi popisujete vlastní zkušenosti. Jen nesmíte ty vlastní zkušenosti paušalizovat.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

4.10.2020 11:15 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
Ono je třeba vědět aspoň základy, než něco napíšu. Jeleni mají v instinktech se na zimu sdružovat do stád. naši jeleni do menších, sika případně do takhle obrovských stád. Nejedná se tedy o známku přemnožení jelenů sika, jak by soudili neinformovaní a jak se snaží lidem vtlouct do hlav zelená propaganda, ale o obyčejný instinkt jelena sika. To ale neznamená, že takové stádo neškodí. Rozhodně tam, kde projde, škodí i zemědělcům i lesníkům..
A pokud je skutečně pravda, že jelen sika se na rozdíl od našeho jelena dokáže v zimě živit kůrou smrků, musí se jelen sika hodnotit jako cizí invazivní nežádoucí druh a jako takový s ním musí být patřičně naloženo.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

4.10.2020 13:10 Reaguje na Radim Polášek
Pane Polášku loupou oba. Ono je vůbec otázkou co mají žrát pokud nemohou celý den vystrčit hlavu z té mlaziny nebo tyčoviny. Tam toho zrovna moc neroste. Osobně nejsem příznivcem siky a jsem přesvědčen, že by se neměl šířit z těch dvou lokalit výskytu u nás.
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

4.10.2020 16:01 Reaguje na Jarek Schindler
Kdesi jsem četl, že náš evropský jelen dokáže z hladu oloupat kůru i u sedmdesátiletých stromů.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

4.10.2020 12:55 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
Myslíte si, že sdružování zvěře do tlup, stád v zimním období je něco nenormálního? Není to naopak přirozený způsob přežití a ochrany ? Z jak velké plochy se ten sika do této tlupy stáhnul? Nebo snad hned "za rohem" se vyskytovalo další stádo? Že je nevyplašilo ani auto? Jak je prosím vás mělo vyplašit. Dostudujte si jak se zvířata v takových stádech chovají. Atd.
U nás se prostě na většině plochy státu střídají lesní a zemědělské plochy a ty jsou křižovány silnicemi. Sikové a nejen ti na ta pole vycházejí za potravou nebo jsou z těch lesů vyhánění turisty, houbaři a různými "hlídkami". Kde potom mají žít? V kukuřici a řepce do doby sklizně. Ten vlk snad chodí pouze po lesích? Ty ovčí pastviny na kterých ten vlk u nás rád "loví" je něco jiného než to pole přes které přecházelo to stádo? Pokud tedy loví na pastvinách ovce proč se redukce zvěře vlkem míjí účinkem? Ona se asi míjí účinkem i v čistě lesních lokalitách! Viz Šumava.
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

4.10.2020 17:36 Reaguje na Jarek Schindler
Tak zkusíme trochu matematiky.
Jeden vlk za den potřebuje asi dvě kila masa. V republice máme asi 120 vlků, což je spotřeba asi 240 kilo masa denně. Když to přepočtu na ulovené jeleny, kdy každý váží 150 kilo a z toho jsou dvě třetiny maso a zbytek kosti, jsou to asi dva a půl jelena denně. Za rok zhruba 910 jelenů. Tohle čílo vypadá obludně, jenže vlci loví i daňky, muflony, srnce, divočáky. Takže pokud to rozpočítáme na všechnu lovnou zvěř, ta redukce je minimální a máte pravdu, že se skutečně míjí účinkem. Ti vlci toho totiž nejsou chopni fyzicky sežrat tolik, aby se to na stavu zvěře projevilo. A to jsem bral optimální stav, kdy ten vlk žere každý den. Realita je ale trochu jiná.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

4.10.2020 18:57 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
Počítáte pěkně. Tak si ještě zkuste odpočítat od plochy republiky plochu obcí a jiných zastavěných míst, plochu liniových staveb a míst jako je například Žatecko, Polabí či Moravské úvaly. Tedy míst hustě zalidněných s minimální lesnatostí a tedy pro vlka absolutně nevhodných. Potom si zjistěte jaká je uváděna výměra loveckého areálu té vlčí smečky a spočítejte kolik těch vlků v prostředí pro ně alespoň co se týká lesnatosti vhodném, by u nás mělo být. Zjistíte, že již nyní je výrazně přemnožen.
No a druhou věcí potom bude přiznat si, že pokud tvrdíte, že vlk má sloužit k ozdravení přírody, tak lžete. Sám jste si to spočítal. No a to jste při těch počtech ještě zapomněl na skutečnost že minimálně z třetiny se u nás živí hospodářskými zvířaty.
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

4.10.2020 19:39 Reaguje na Jarek Schindler
Zase trochu matematiky. Vlčí smečka má revír až 200 čtverečních kilometrů. Naše republika má lesy zhruba na 34% plochy, což je zhruba 26.700 km2. Z toho vyplývá, že u nás je plocha, kterou obhospodařují vlčí smečky, vpodstatě minimální a tudíž je i jejich ozdravná funkce malá. Sousední Polsko má sice asi 4 x větší plochu, ale je tam asi 1500 vlků. Proto je za určitých podmínek odstřel v Polsku povolován. U nás se to ale taky děje, protože na vlky střílejí pytláci.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

4.10.2020 21:48 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
Chvíli jsem přemýšlel kde jste přišel na těch 200 km2. Udávalo se v přirozeném prostředí 1000 až 2000 km2. No a vy se inspirujete u Němců. Tam přišli na to, že vlk vlastně žádný les zas až tak moc nepotřebuje a klidně se přizpůsobí i zemědělské krajině. Z 400 možných teritorii jich tam mají najednou až 1400. No a to je těch 200km2. Na Slovensku vychází jeden vlk na 1250 ha lesa a chtějí zastavit jeho lov. No celé je to opravdu paráda. To bude ekologický průšvih. Jen doufám, že se k tomu budou ekofanatici i potom hrdě hlásit.
No a pytláci...... Tak už proboha nějakého konečné chytněte, ať to nejsou pouhé blbé řeči.
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

3.10.2020 17:48 Reaguje na Jiří Daneš
To vypadá, že zatímco stát chrání vlky, kterých je u nás málo, tak myslivci chrání jeleny siky, kterých je u nás hodně.
Odpovědět
va

vaber

4.10.2020 08:28 Reaguje na Majka Kletečková
a kam to stádo zmizelo? není to stádo z celé ČR které migruje kdo ví kam, taky jsem z plzeňska a v okolí zalédnu tak osamělou srnku
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

5.10.2020 00:07 Reaguje na vaber
Podle velikosti toho stáda na videu soudím, že to jsou sikové z celé Evropy. Za předpokladu, že je myslivci chovají a chrání i v dalších evropských zemích.
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

5.10.2020 00:10 Reaguje na Majka Kletečková
https://video.aktualne.cz/z-domova/obri-stado-jelenu-sika-prebehlo-silnici-na-plzensku-myslivci/r~d299f3d63dd111ea82ef0cc47ab5f122/
Odpovědět
va

vaber

5.10.2020 08:39 Reaguje na Majka Kletečková
a co to má společného z přemnožením?
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

5.10.2020 16:24 Reaguje na vaber
Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti konstatuje, že u nás nepůvodní a zároveň problematický jelen sika japonský výrazně převyšuje normované stavy a početnost jeho populace dlouhodobě narůstá. To stádo zachycené na Plzeňsku je opravdu obří a tak si myslím, že to je docela dobrá ilustrace k tvrzení VÚLHM.

Pod „přemnožením“ si mohou různí lidé představovat různá množství, třeba i řádově odlišná. Myslím, že zavedení normovaných stavů je umělou a oficiální pomůckou pro rozhodnutí státu, zda je něco přemnožené.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

6.10.2020 06:21 Reaguje na Majka Kletečková
No a sama vidíte, podle Duhy s Pekarovou by se to mělo zrušit.
Jinak pořád melete jedno a to samé. Můžete tedy odpovědět na otázku z jaké plochy je zvěř v té tlupě stažena.
A znáte to? myslet si většinou znamená h...o vědět.
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

6.10.2020 23:55 Reaguje na Jarek Schindler
Nevím, jaký smysl má odpovídat na otázku, z jaké plochy jsou sikové v té tlupě staženi. Copak to někdo ví?
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

7.10.2020 08:09 Reaguje na Majka Kletečková
No smysl to má a velký. Například, jak můžete podle jednoho stáda tvrdit ,že počty zvěře překračuji normované stavy (že zvěř je přemnožená), když nevíte jaké ty normované stavy vůbec jsou. Nevíte z kolika honiteb je zvěř do toho stáda stažena. Ono jedno stádo, byť velké, nemusí na nějaké přemnožené vůbec ukazovat.
No a pokud použijete v této souvislosti větu: " Copak to někdo ví ?", tak je otázkou , když to neví, jak může mluvit o přemnožené zvěři.
Je to na vás k pochopení hodně složité? Jednodušší je samozřejmě stále dokola papouškovat větu o přemnožené zvěři. Dnes je to takové moderní , že.
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

7.10.2020 13:57 Reaguje na Jarek Schindler
Já netvrdím, že jsou jeleni sika přemnožení, na základě videa, ale na základě konstatování Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti, že počty jelenů sika překračují normované stavy (viz článek). Video enormního počtu siků táhnoucích českou krajinou tento fakt podporuje, nikoliv dokazuje. A nic na tom nemění to, že ani já, ani Vy nevíme, z kolika honiteb je zvěř do toho obrovského stáda stažena.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

7.10.2020 18:58 Reaguje na Majka Kletečková
Ano, já nevím a tak netvrdím.
Pokud vezmete v úvahu fakt, že máte mít podle normy dvacet kusů a máte dvacet tři kusy tak překračujete normované stavy, bude asi vše v pořádku.
Odpovědět
Hu

Hunter

7.10.2020 08:41 Reaguje na Majka Kletečková
Ale ano. Sika se vyskytuje v cca 8% honiteb (Plzeňsko, Karlovarsko, Bouzovsko- cca 540 tis ha), což je cca 7% rozlohy ČR, odstřel ze zvýšil o cca 140%. Ty vysoké stavy jsou čistě lokální záležitost v některých honitbách, z té taky pochází zde několikrát uváděné video, to ale neznamená, že situace je všude stejná, nebo celorepubliková. Spolu s touto situací také vzrůstá lovecký tlak jako nástroj na snižování stavů. Např. VLS Doupov (LS Valeč)-nejen ta, to řeší tak, že personál musí nejdřív nalovit x kusů holé zvěře, než může střílet jelena do určité bodové hodnoty, umožňuje povolenky na lov holé pro externí zájemce atd.). Z pohledu dalšího vývoje je třeba zabránit hybridizaci sika/evropák, snížit početní stavy v oblastech extrémního výskytu (nárust početnosti v jádru výskytu) a s tím souvisí potřeba řešit početní stavy nikoliv na úrovni jednotlivých honiteb, ale na úrovni větších hospodářských celků. Nakolik je to realizovatelné (z různých důvodů) je samozřejmě otázka.
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

7.10.2020 17:00 Reaguje na Hunter
Děkuji za tento přehled!

Jaká je v ČR výhoda těchto jelínků oproti našim domorodým jelenům? Proč má někdo zájem na jejich chovu?
Odpovědět
Hu

Hunter

7.10.2020 17:08 Reaguje na Majka Kletečková
Jelen sika byl do Evropy introdukován cca před 100 lety. Mimo jiné se od něj očekávalo, že zaplní niku, kterou vysoká zvěř opustila z různých důvodů.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

7.10.2020 19:08 Reaguje na Hunter
Ty větší celky to jsou ty oblasti chovu. Lov se ale plánuje na honitbu a realizuje v honitbě.
Odpovědět
Hu

Hunter

7.10.2020 22:03 Reaguje na Jarek Schindler
Ano. Oblasti chovu byly zrušeny.
Odpovědět
JM

Jiří MOC

9.10.2020 18:11 Reaguje na Majka Kletečková
Ve vší úctě milá dámo... jaký je prosím "normovaný stav u zavlečeného druhu"???
Podle mě je to 0 (nula)...
A páni výzkumníci z ústavu a ministři, jejich poskokové a náměstci a podobní poblitici si své tabulky mohou strčit tam co nesvítí hvězdy
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

9.10.2020 18:38 Reaguje na Jiří MOC
Řekl bych, že nemáte pravdu pane Moc. Jsou druhy pro které jsou normované stavy stanoveny.
Odpovědět
re

regis24

4.10.2020 07:28
Vidím že duhové mozky už nám zde vyzvraceli moudra o vlcích a ochraně stád.
Bohužel jak vám Duha lže a vy jí to tupě věříte, nevidíte realitu.
V Rumunsku vlky zabíjejí na potkání, na Slovensku se vlci loví také. Navíc i na Slovensku mají velké škody na hospodářských zvířatech a to i tam, kde mají pastevecke psi.
V ČR vlci útočí zejména ve dne a v blízkosti lidských obydlí. Jediné řešení je a bude tyto vlky opět postřílet. A buďte si jisti, že přesně na to dojde. Stát nenechá zlikvidovat hospodářství kvůli vlkům a pár desítkám úchylů co si z jejich ochrany udělali kšeft.
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

4.10.2020 08:36 Reaguje na regis24
Mohl byste vysvětlit, proč myslivci chrání přemnožené jeleny sika?
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

4.10.2020 09:56 Reaguje na Majka Kletečková
Vy bohužel neděláte rozdíly mezi myslivci a "myslivci".
Zjistěte si kdo má pronajaté honitby, kde jsou ta stáda
siků a proč tomu tak je. Prodávají jejich odstřel na
komerčním základě, kdežto klasická myslivecká sdružení
umožňují většinou odstřel trofejní zvěře svým členům
jako odměnu za celoroční práci a u příležitosti výročí
a narozenin. U nich, až na výjimky taková stáda nejsou
a maximálně se objeví při migraci a zase odejdou do své
země zaslíbené( komerční honitby, kde jsou krmeni jako
dobytek a záměrně chovaná na množství). Víte o tom prd
a píšete taky pořád i ty kraviny o těch pasteveckých
psech, když už jsem vám já a jiní vysvětlili, že k 10
ovcím si nikdo nepořídí pasteveckého psa a kolem pastviny nebude stavět dvoumetrový plot. Oni to prostě vzdají a pak budete brečet, že ty louky zanikají. Vlk jde vždy cestou snadnější potravy a pokud bude třeba alespoň zastrašen zkušeností, že může být u loupeže dobytka zastřelen, tak si dává setsakra pozor. Pokud vidí, že mu nehrozí nebezpečí, tak se odváží i na ovce uprostřed vesnic. Jinak pastevecký
pes většinou pouze upozorní baču na hrozící nebezpečí a ten
jde zasáhnout a v tom Rumunsku a jinde i s puškou v ruce.
Fanatizmus je špatný rádce a ve spojení s naivitou nemá
daleko k podobným nápadům. Všichni ti nadšenci by si měli
vše sami vyzkoušet, aby poznali praxi a ne tu teorii a
nebo tendenčně zpracovaná videa a "naučné" filmy. Nelze
prostě navracet divočinu do kulturní krajiny, to by bylo nutné zlikvidovat dopravní infrastrukturu, zemědělství
a i značné množství obyvatel. Prostor pro další predátory,
než je člověk tu jaksi není. Moje generace to až na výjimky chápe a každá mladá generace si musí projít svým obdobím naivity, nadšenectví a chyb, než dospěje k realitě a selskému rozumu.
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

4.10.2020 13:05 Reaguje na Břetislav Machaček
Dovolil bych si Vás poopravit. Nedávno jsem četl článek o chovateli ovcí, který si pořídil z Rumunska komondory a ten říkal, že rodiče jeho psů mají už několik zářezů, protože při ochraně stáda ovcí zadávili vlka. Podobně funguje kavkazský ovčák, kterému se kvůli tomu kupírují uši, aby je za ně útočící vlk nemohl chytit.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

4.10.2020 14:36 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
V tom máte pravdu, ale k 1O ovcím je třeba kolik
těch psů, aby je uchránili před smečkou vlků?
Jeden bude málo a nemůže být na pastvině bez dozoru, protože může zakousnout psa turistů stejně jako vlka. A k těm desíti ovcím živit jednoho či několik těch psů je nereálné a ještě na ně dozírat.
Navíc nebude chovatel trestán za zadávení vlka psem? Vždyť je to chráněné zvíře a pes je pouze
jiný druh zbraně. Paní Kletečková a jí podobní to nemůže nebo nechce stále pochopit. Osud těchto drobnochovatelů zajišťujících údržbu horských pastvin je ji zřejmě taky ukradený. Vidí pouze toho vlka a myslí, že tím zachrání svět. Bude tomu spíše naopak, protože zarostením těch luk se zcela změní krajina a to pak bude pláče, že se vytratily luční květiny, motýli a jiný hmyz. Na jednu stranu podporuje chov koní a praturů v Milovicích, ale osud ovcí je jí ukradený. Jsem zvědav co bude mluvit, až si vlci vyhlédnou hříbata a telata
v Milovicích.
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

6.10.2020 23:57 Reaguje na Břetislav Machaček
Mýlíte se, osud ovcí mi ukradený není. Právě proto doporučuji k jejich ochraně pastevecké psy.
Odpovědět
PJ

Pavel Jeřábek

6.10.2020 22:44 Reaguje na Břetislav Machaček
A protože si střílejí jen pro trofeje, tak máme zde akci - kup si svoji zvěřinu, aby se myslivcům začal lov vyplácet a mohli střílet.
/www.zlesanastul.cz
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

7.10.2020 08:25 Reaguje na Pavel Jeřábek
Zase jste to nepochopil pane Jeřábku. Naopak, je to příležitost pro vás a další, jako je třeba pan Valenta, abyste si také mohli naplnit ten svůj mrazák a nevyčítali myslivcům, že se s vámi nerozdělí.
Jak vidíte, myslivci jsou lidé přející a chtějí dopřát tu zvěřinu i vám.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

4.10.2020 13:51 Reaguje na Majka Kletečková
Proč si myslíte, že myslivci chrání přemnoženou siku? Osobně jsem tohoto jelínka viděl ve volnosti čtyřikrát v životě.
Odpovědět
PP

Petr Pekařík

4.10.2020 18:35 Reaguje na Jarek Schindler
Jsem jedním z těch 90 tis myslivců a u nás jaksi sika a vůbec vysoká není :-) . Holt polní honitba. Ale pí Kletečkovou bych nechal oplotit pastviny ( sníží se průchodnost krajinou a bude kritizována a vyšetřována, jako v případě uzavření obory). Dále bych jí nechal vysvětlit ovčáckému ostrému pejskovi , že ten turista , co se šel na ovečky mrknout , neměl být dnes k jídlu a někdo to odskáče. Tohle totiž v Rumunsku a jinde nikdo neřeší ,vlci jsou mimo silně urbanizovanou krajinu. A pokud si troufnou dále , tak sedláček má flintu připravenou.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

4.10.2020 11:19 Reaguje na regis24
Není nutné vlky postřílet. Ale po případném vytvoření životaschopné populace vlka, která u nás už dávno je, selektivně odstřelovat část populace, podle jejich útoků a v okolí útoků na chovaná zvířata.
To bude tlačit vlky k tomu , aby přednostně lovili divokou zvěř, respektive lovili na místech, kde neucítí pach člověka.
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

4.10.2020 13:13 Reaguje na Radim Polášek
Rozumný názor. Vlk tady kromě člověka jiného predátora prakticky nemá, takže odstřel přebytečných kusů by byl optimální. Teď je ale otázka, kdo ten optimální počet stanoví. Pokud by to byli majitelé honiteb, tak jsem dost peimistický.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

4.10.2020 13:21 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
No pokud by to měli být různí eko..... tak je vůbec zbytečné se bavit o nějakém optimálním stavu. Pořád jich bude málo.
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

4.10.2020 15:30 Reaguje na Jarek Schindler
Chtělo by to komisi sestavenou z nejrůznějších odborníků, aby to nedopadlo jako loni, když na Valašsku provokoval ten medvědí puberťák. Byl to evidetně mladý medvěd, kterého dospělci vytlačili ze slovenské strany a on hledal svoje území a protože byl mladý a blbý, tak byl moc vidět. Sešla se komise ze samých úředníků a ti ho chtěli nechat odstřelit. V této komisi nebyl ani jeden ochranář, ani jeden pracovník z nějaké zoo, který by těm nadudtcům vysvětlil, oč jde. Nakonec se medvěd vytratil a letos už byl v klidu.
Odpovědět
PP

Petr Pekařík

4.10.2020 18:37 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
Hm a Váš názor , co s ním ? Odchytit ( na zvláštní povolení) a umístit kam ? Do Tater asi ne , místní starousedlík ho asi zabije , ZOO ani hradní příkopy místo nemají. Tak kam ?
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

4.10.2020 19:45 Reaguje na Petr Pekařík
Nebylo to třeba řešit. Medvěd se do jara umravnil a teď už o něm není slyšet. Mimochodem, na jiném místě tady píšu, že v okolí Lysé hory permanentně žije jeden až dva medvědi a není o nich slyšet. Akorát letos někdo natočil video, jak jeden ten medvěd chytil kance. ale jinak o medvědím osazentvu místní lidé nevědí.
Odpovědět
JM

Jiří MOC

9.10.2020 18:26 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
Vážený pane,
při své poslední návštěvě Slovenska (a je to už mnoho let nazad) jsem se účastnil i přednášky (pro turisty z Prahy) na téma medvědi v Tatrách. Místní horský vůdce nás ubezpečil o tom, že jsou tak přemnožení, že nejen vykrádají popelnice v obcích Vysokých i Nízkých Tater (=i ty u Hrebienku), ale i v přidruženém okolí... Střílet se to nesmí, dokud to nežere nějaké mládě Homo Sapiens Sapiens... takže ti silnější ty mladé vytlačují do stále širšího okolí = i do ČR...každá medvědice má 1-3 mladé... každý rok... a každý z nich potřebuje svůj "rajón" - opravdu nesmečkují... a to že je nevidíme neznamená že někde za stromem nejsou...
A včil mudruj... co s nimi???
Odpovědět
re

regis24

4.10.2020 18:41 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
Z toho všeho co tady Zbyněk napsal je jasné jediné - je to prostě Duhový magor co sežral všechno moudro světě z příruček.
Naštěstí jeho plky upadnou v zapomnění stejně jako Pitek když chtěl do senátu.
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

7.10.2020 00:03 Reaguje na regis24
Mně příspěvky Zbyňka Šeděnky zaujaly a nepovažuji je za plky. Naopak v zapomnění upadne tento Váš plk.
Odpovědět
re

regis24

4.10.2020 10:19
Odpovědět
RP

Radim Polášek

4.10.2020 11:22
Jestli je pravda, že jeleni sika se v zimě živí kůrou smrků, tak to je jednoznačně nežádoucí škodná a je třeba tyto jeleny prohlásit za invazivní druh, který nesmí být nikde v žádné honitbě legálně chován a musí být kdekoliv a kdykoliv odstřelen.
Když nic jiného, zabírají životní prostor našim původním druhům, srnčí a jelenům.
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

4.10.2020 13:14 Reaguje na Radim Polášek
On je nežádoucí i proto, že se kříží s naším jelenem evropským a potomci jsou geneticky bezcenní.
Odpovědět
ČM

Čech M.

4.10.2020 12:21
"Je nutné věnovat se managementu lovu a chovu jelena siky tak, aby byl nastolen ekosystémově vyvážený vztah mezi zvěří a prostředím"

Autor toho výroku asi netuší, že ekosystémově vyvážený vztah nepůvodního druhu a prostředí nemůže existovat.
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

4.10.2020 13:15 Reaguje na Čech M.
Jak kdy. Náš bažant je vlastně taky nepůvodní druh, stejně jako kapr, kterého si každoročně dopřáváme k štědrovečerní večeři.
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

7.10.2020 00:07 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
Ondatra je také náš nepůvodní druh, přitom do naší krajiny zapadla tak, jako by tu žila "odjakživa". Proto se o ní skoro vůbec nemluví.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

4.10.2020 13:17 Reaguje na Čech M.
A co tak vztah původního druhu k nepůvodnímu prostředí. To fungovat může? Řekl bych, že ten vztah také nebude zrovna vzorem vyváženosti.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

4.10.2020 14:13 Reaguje na Jarek Schindler
Tímto jste trefil hřebík na hlavičku, neboť pro mnohé
"původní druhy" tu už není původní krajina a tak by se
musela změnit zpět i ta krajina. Prostě nesmysl jako
hrom a přesto na tom návratu původních druhů mnozí lpí.
Ta mantra původnosti a nepůvodnosti je stejně ujetá,
jako chtít obrátit chod dějin nazpátek. I o to se někteří
pokouší a jsou ochotni kvůli tomu zahubit i lidstvo.
Bohužel mají stále více stoupenců z řad neználků a snílků
a tak bude těžké je udržet na uzdě. Když vidím výsledky
voleb ve Středočeském kraji, tak už nepochybuji o tom,
že nejdříve dojde k takovým změnám alespoň tam . Venkov
je zatím realistický a bude alespoň vidět, kam takové
sny mohou dojít. Už se na to těším, co tam budou zase
vymýšlet a možná i realizovat.
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

4.10.2020 15:56 Reaguje na Břetislav Machaček
Můžu se zeptat, co je to realistický pohled. Osobně si myslím, že menší množství velkých šelem u nás žít může a i když bude zakázán jejich odstřel, nadpočetná zvířata budou vytlačena mimo naši republiku a tam si buď najdou svůj volný revir, nebo je někdo zastřelí. Horší je to s býložravci a všežravci. Na okraji Prahy, v Černošicích, začínají divoká prasata ohrožovat i lidi, ale není vůle s tím něco dělat. Už třeba z toho důvodu, že na okraji obce je zakázáno použít střelnou zbraň. Přemnožení jeleni a daňcí nám likvidují lesy a opět není velká vůle to řešit. Na druhé straně jeden pubertální medvěd na Valašsku vyvolal takovou vlnu nevole, že jsem se tomu divil. Přitom za posledních 50 let není na území ČR zaznamenán jediný případ napadení člověka některou z velkých šelem.
Odpovědět
PP

Petr Pekařík

4.10.2020 18:42 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
A mohu se optat, zda bude tolerován nepůvodní druh , který se svévolně jaksi rozšířil sám až do našich končin ( hrdlička , šakal ,...) . ?
Jak přinutíte vlka , aby se přednostně živil prasátky a podstupoval časté riziko fatálního zranění ? Prasátka do Černošic přišla ze širých lánů , do kterých prchla z lesíků obsazených lidmi a kupodivu zde našla spoustu krmení
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

5.10.2020 17:48 Reaguje na Petr Pekařík
Nepůvodní druhy, pokud nepůsobí významné škody člověku nebo ekosystému, které se bez lidského přičinění tj. přirozeně rozšířily do našich končin, byly, jsou a budou tolerovány.

Vlky je třeba nevystavovat pokušení zabíjet snadno dostupné, hloupé a bezbranné ovce tím, že si své ovečky jejich chovatelé dobře zabezpečí. Tak, jako to dělají běžně chovatelé v jiných evropských zemích, kde jsou na vlky zvyklí. Velmi účinnou obranou domácích zvířat před vlky jsou pastevečtí psi. Pak budou vlci lovit spárkatou zvěř a někdy ve smečce uloví i slabšího nebo menšího divočáka.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

6.10.2020 04:18 Reaguje na Majka Kletečková
Ano paní Kletečková. Naši zvěř( býložravou) je potřeba nevystavovat pokušení okusovat vysázené listnáče či jedli nebo loupat v tyčovinách tím, ze si je jejich majitel náležitě ošetří. Tedy tak jak se to dělalo dříve. Prostředků a způsobů je na to dost. Velmi účinnou obranou jsou třeba oplocenky, nátěry atd. Zvěř potom bude spásat buřeň a majitel ušetří na vyžínání. Není to totéž co tvrdíte a prosazujete vy?
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

7.10.2020 00:10 Reaguje na Jarek Schindler
Dobrý námět pro přemýšlení.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

4.10.2020 19:14 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
Odchytněte si vlky tam, kde loví ovce a můžete
si je vysadit v Černošicích. Tam mohou lovit tu
černou, kterou z bezpečnostních důvodů nemohou lovit myslivci. Oni by mohli, ale to by se
muselo uzavřít část lesů před veřejností a tam
provést opakovaně hon, ale to by asi u veřejnosti
neprošlo, že je les uzavřen a bouchalové mordují
zvířátka. Vy tam vlky všichni milujete, ale pouze když dáví ovce a kozy v pohraničí, mít je
v okolí Prahy, tak budete brzo mluvit jinak.
K té přemnožené zvěři pouze toto, že sčítat
a sčítat zvěř je rozdíl a je něco jiného její
rozptýlení v létě a nebo shlukování do tlup
v zimě. Sčítá se v zimě a v místech potravní nabídky se koncentruje. V létě pak je někde
jinde a taky rozptýlená. Bohužel sazenice
listnáčů a jedlí zvěři chutnají a pokud nejsou chráněny oplocenkou a nebo nátěrem, ta vám i jeden kus za pár dnů zlikviduje hektar sazenic. A to nehovořím, že přijde sám a že se po pár dnech přesunou zase jinam. Pamatuji si, že se oplocenky budovaly odjakživa a pouze noví hospodáři si myslí, že to lze bez nich. Ano jde, ale to znamená vybít všechnu zvěř a vlky krmit ovcemi, protože nebudou mít ani tu podle vás přemnoženou zvěř. Nakonec i ten pubertální medvěd odešel zpět na Slovensko a "nějak" se ztratil. Jeho elektronický obojek se
odmlčel a jestli on ještě žije, je ve hvězdách.
Někteří si tiše z takovým "puberťákem" poradí a nikde to neroztrubují. Tak se to v Beskydech dělávalo vždycky a to těch medvědů bývalo na Slovensku kolem 400 a ne jako nyní až 1 300. Ono ani to Slovensko není nafukovací a tak mají i městské medvědy vybírající popelnice a plenící úly a ovčíny. Pouze asi to vždy "nějak" v tichosti vyřeší. U nás to byla mediální hvězda a ochránci byli v pohotovosti, aby mu nebyl zkřiven chlup v kožichu. Jinak jsou tu opravdu divocí medvědi
a ti ty škody až tak nepáchají. Tiše přijdou,
tiše odejdou a nebo na chvíli i v překrvených Beskydech zůstanou. To nejsou karpatské lesy a poloniny jako na Ukrajině či v Rumunsku, kde nepotkáte celý den turistu či houbaře. V Beskydech vidíte doslova od domu k domu a na cestách a v lesích potkáte stovky lidí za den. Tu nemá klid
už žádná zvěř, natož medvěd. A tak vypadá celá ČR
a zákonitě tak není rájem divokých šelem, ale pouze
kreatur na šelmu, která se nevyhýbá kontaktu
s lidskými sídly a nebojí se díky hájení ničeho.
Tudy cesta nevede, je to slepá ulička jakou byli
už kormoráni, mnohde už i vydry a volavky.
Jako zajímavost budiž, ale chtít mít v kulturní
krajině divočinu je utopie. Ano žádná šelma v ČR
nikoho nenapadla, protože tu nebyly, ale na
Slovensku ano a jinde taky. Není to sice na
denním pořádku jako autonehody, ale je to dáno
množstvím a stupněm jejich plachosti. Plachá
šelma se lidem pokud možno vyhne, ale kreatůra
se lidem nevyhýbá a tak nikdy neříkejme nikdy.
To je ten realistický pohled pane na který se ptáte.
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

5.10.2020 00:47 Reaguje na Břetislav Machaček
„Bohužel sazenice listnáčů a jedlí zvěři chutnají a pokud nejsou chráněny oplocenkou a nebo nátěrem, ta vám i jeden kus za pár dnů zlikviduje hektar sazenic.“

Kolikpak toho asi spořádá stádo zachycené na videu https://video.aktualne.cz/z-domova/obri-stado-jelenu-sika-prebehlo-silnici-na-plzensku-myslivci/r~d299f3d63dd111ea82ef0cc47ab5f122/?
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

6.10.2020 06:41 Reaguje na Majka Kletečková
Bohužel , vlkům zase chutnají ovečky a pokud ty nejsou zabezpečeny ohradníky, ovčáckými psy a bůh ví čím ještě, tak jsou ti vlci schopni za noc zlikvidovat celé to stádo. Ne že by celé stádo potřebovali a obživu. Zabijí je z pouhého loveckého pudu.
Kolik pak toho asi ti vlci zabijí úplně zbytečně?
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

7.10.2020 00:14 Reaguje na Jarek Schindler
Pokračování na toto téma odsouvám na dobu, kdy na ekolistu vyjde článek o vlcích volně žijících v ČR.
Odpovědět
PP

Petr Pekařík

9.10.2020 07:04 Reaguje na Majka Kletečková
... a někdy ve smečce uloví i slabšího nebo menšího divočáka.

Paní Kletečková, teď jste konečně dobře odhadla jejich možný podíl na redukci černé zvěře tak často připomínaná eko..tento. Vlk není sebevrah , vlk potřebuje lovit a živit sebe a mladé a ne se válet v křoví s roztrženými slabinami a zlomenými žebry.
Odpovědět
PJ

Pavel Jeřábek

6.10.2020 22:50 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
V Černošicích (respektive bývalém okrese Praha - západ) je potřeba vyhodit z kanceláře tu ženskou co řídí myslivost. Lobuje za myslivce, ne za zdravou krajinu, lesy a veřejné plochy v obcích. A nebo jí alespoň škody co zvěř způsobí na veřejných plochách v obcích, posílat k náhradě.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

7.10.2020 08:39 Reaguje na Pavel Jeřábek
Největší problém té "ženské co řídí tu myslivost asi bude v tom, že na rozdíl od vás o té myslivosti něco ví.
Odpovědět
JV

Josef Valenta

4.10.2020 16:05
Dobrý den. Není to jen problém jelena siky,ale i danků a divokých prasat. Co se týče myslivců, je to parta bouchalů, která za guláš jednou ročně si chce co nejvíce zastřílet, naplnit si svoji sadu mrazáků a nehledí k tomu jak páchá zvěř škody. U nás bylo povoleno 13 danků na myslivecké sdružení a při sčitání mimo les se napočítalo 62 dospělých jedinců a to ještě v době ,kdy danhely byly zalehlé u svých mladých a v lesích se vydatně zakrmovalo. Na referátu životního prostředí jsou lidé co s nimi chodí na hony a zároven jsou ochotny lhát veřejnosti o stavech zvěře. Je to všechno špatně. Když chcete od myslivců vysoudit nějaké odškodné ,je to velmi zdlouhavé /i několik let/ a ještě k tomu s velmi nejistým výsledkem. A bych se přiznal u nás to došlo tak daleko ,že jsem na svých pár hektarech vyhlásil vlastní honební společenství a referátům /včetně toho krajského/ napsal, že k nim nemám důvěru a odmítl jsem spadat do jejich kompetence. Co se týče psů je třeba počítat s tím ,že se opravdu jejich držba malým chovatelům nevyplatí a pro své okolí bývají tito psi dosti nebezpeční/ zvláště jmenovaný kavkazák, ale i šarpaninec a jiní psi z podobných krajin. Josef Valenta Něchov
Odpovědět
PP

Petr Pekařík

4.10.2020 18:48 Reaguje na Josef Valenta
Vážený pane , takové plky " tam ten krade a ten druhý vraždí" si nechejte. Jako občan jste protiprávní jednání povinen ohlásit a na druhou stranu strpět za křivé obvinění represi vůči své osobě. Takže to klidně nahlaste na SSM , pokud si jste tím svým jistý ( trestní čin úplatkářství v organizované skupině atd.). jste jen rozmrzelým sedláčkem , co by chtěl zvěř lovit ve svém , ale hektary vám na honitbu nedají. No vidíte , vyhlásil jste si vlastní HS , které nějakým způsobem doufám i demokraticky kontrolujete a je vyřešeno. A dají vám ha na honitbu ?
Odpovědět
JV

Josef Valenta

5.10.2020 14:29 Reaguje na Petr Pekařík
Vážený pane. Kdybyste byl v nejenom mé kůži,určitě byste po mne tak nevyjel,co se týče SSM není to honební spoleřenství,nemáme tu již totalitu a tak ůčast v jakékoliv organizaci ,či společenství může být pouze dobrovolná. Jako Bolševici se v tomto připadě chovají myslivci a referenti živ. prostředí,když si chtějí pomocí lží a škod na krajině a majetku jinných plnit dlouhodobě své mrazáky.Když tu měli 13 danků v revíru nebyl problém,nyní když se na stejném revíru pohybuje přibližně 80 zvířat většinou vypuštěných z faremního chovu/bohužel nejsou označena/,tak to už problém velký je.Pokud si chce myslivecké sdružení držet takovýto stav ,at si pronajme přislušný počet pozemků a tam si zalozí svůj farmový chov - a není co řešit. Upozozornuji,že není v mé snaze a nikdy nebylo lovit jakoukoliv zvěř a nyní ani od lonska díky voperované srdeční pumpě nemohu. Příště nežli někoho osočíte z komunistických manýrů ,seznamte se dříve podrobněji se situací. Josef Valenta
Odpovědět
PP

Petr Pekařík

9.10.2020 07:13 Reaguje na Josef Valenta
Vážený pane Valento, farmová zvěř musí být označena a není ji dle zákona možno zpětně vypustit do přírody. Takže právní podklady máte. A za honební jsou dle zákona prohlášeny neoplocené pozemky, které z tohoto nejsou na žádost vyjmuty. Vy jste pak součástí HS , ať chcete nebo ne. Možná to není demokratické , ale asi jediné možné. A HS také schvaluje plán lovu , tedy nic nebrání ho chtít zvýšit. Víte , že uživatel honitby má taky povinnosti ? Mít a udržovat počet LUP , mysl. zařízení , přikrmovat v době nouze ,.... a pak přijde někdo s teorií plných mrazáků. Uznávám, že někde to tak je , ale většinou se na provoz skládají členové spolků. Zkuste taky něco uznat. Díky. P.P.
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

9.10.2020 12:15 Reaguje na Petr Pekařík
Co znamená zkratka LUP?

Já ji vnímám jako průkaz lovecké upotřebitelnosti psa, ale to mi zde nedává smysl.

Předem díky za odpoěď.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

4.10.2020 19:25 Reaguje na Josef Valenta
Prosím můžete specifikovat to období "sčítání mimo les" kdy jsou "daněly zalehlé u svých mladých" a k tomu se v lesích vydatně zakrmuje?
Jinak s tím vlastním honebním společenstvem na pár hektarech jste mě velice pobavil.
Komentovat mražáky je zbytečné. To je argument tupců. Navíc plný mražák a guláš jednou ročně? To k sobě jaksi nejde.
Odpovědět
JV

Josef Valenta

5.10.2020 14:05 Reaguje na Jarek Schindler
Sčítání v tomto období bylo opakované ,když to první ve správném termínu bylo ani né o polovičním stavu zvěře ,když pouhým objetím necelého rajonu mysliveckého sdružení po veřejných asfaltových cestách prokazovalo stavy daleko větší. Máte pravdu ,že k sobě nejde plný mrazák a guláš jednou ročně, .Nicméně ten guláš je forma nájemného /už nic víc není/ podávaný jednou ročně na schůzi mysliveckého sdružení.Nejsem osoba s právem lovu a od lonska ani nemohu ze zdravotních důvodů / mam voperovánu srdeční pumpu/používat dlouhou /loveckou/ zbran. Co se týče zakrmování v lesích dělali myslivci/nikdo jiný k tomu neměl důvod/ aby zvěř sčítajícím nelezla moc na oči, neb jsme si prosadili přítomnost při sčítání,o zakrmováví v lese při sčitání jsme nevěděli a přišli na to náhodou těsně po sčítání. Ten plný mrazák mají pochopitelně jen myslivci né majitelé pozemků v honebním společenství a pokud by nám přemnožená zvěř neničila naší práci bylo by nám to jedno. Sám jsem si na svých pastvinách" držel" srnu Evženku,která byla napůl ochočená a chodila si ke mne pro jablíčka, vyváděla mladé ,měl jsem ji vyšetřenu na paratuberkulozu a její potomstvo určitě skončilo v mrazáku některého z myslivců. Letos bohužel jsem ,aby mne nebourali danci oplůtek , nastražil před něj pachový oplůtek získaný ze zoo od velkých šelem a tak se mi odstěhovala i Evženka, ale danci sině omezili svoji invazi. Já vím,že podle zákona jen na svých pár hektarech si nemohu vyhlási honební společenství a ani vylásit "nezávislost% na referátu životního prostředí ,ale je správné,aby nám přemnožená zvěř dělala takové škody,myslivci s referentama lhali o stavu zvěře a to vše bez jakýchkoli náhrady / soudit draze a dlouhodobě se opravdu nechci,ještě před půl rokem jsem nemohl vyjít schody do prvého patra kvůli srdečnímu kolapsu co se mi stal loni při neustálých opravách oplůtku / Josef Valenta
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

6.10.2020 05:05 Reaguje na Josef Valenta
Proč vašim výmyslům a vašemu pláči moc nevěřím pane Valento?
V první řadě je potřeba podotknout , že u vás zákon o myslivosti funguje. Chtělo HS opakované sčítaní. Opakované sčítaní proběhlo. Počty zvěře v honitbách se mohou v průběhu roku výrazně měnit.
Takže , proběhlo u vás opakované sčítání někdy v červnu a zvěř u vás celý den stojí na polích a loukách. Zajímavé. Řekl bych, že ve většině honiteb se svítáním zatahuje do krytu. Navíc v červnu je již dost vysoká vegetace. V lesích přitom měli záměrně krmit? Není to vnadění nebo odváděcí přikrmování které má chránit vaše zemědělské pozemky a tím , že udrží zvěř co nejvíce v lese?
Stěžujete si na daňky. Daněk není ani okusovač ,ani potravní oportunista ale vysloveně spásač. Z naší zvěře dělá nejmenší škody. Jak vám prosím vás na vaší pastvině škodí? Jak ničí vaši práci?
Jinak pachový je ohradník. Ty oplůtky které neustále musíte spravovat jsou individuální ochranou stromků. Dávají se hlavně k poloodrostkům plodonosných dřevin , jedli atd. Postavte je napoprvé správně a nebudete je muset pořád opravovat.
Brečíte tu , že potomstvo vaší Evženky skončilo v mražáku. No vidíte, myslivci loví a snižují stav srnčí zvěře. Ta je na rozdíl od daňka okusovačem a dokáže udělat určité škody.
Pokud vaše HS pronajímá honitbu za talíř guláše rozporujte to na valné hromadě toho HS. Jsou i HS co chtějí nájemné v penězích.
Promiňte ale musím se smát.
Jinak , každý máme "něco". Jen nemá každý člověk potřebu si hrát na ublíženého a seznamovat s tím " něčím" všechny okolo. Tož tak, pane Valento.
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

5.10.2020 01:58
Informace Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti (VÚLHM) prezentované v článku:
- V ČR (hlavně v západních Čechách) se dnes nachází jedna z největších evropských populací nepůvodního jelena sika japonský. Jeho počet se u nás dlouhodobě zvyšuje, takže jeho populace výrazně převyšuje normované stavy. Křížení jelena siky a jelena evropského má značný negativní dopad na původní populaci jelena evropského.
- Jeleni sika loupou a ohryzávají mladé smrkové porosty (nejčastěji ve věku 15 až 30 let). Škody ohryzem a loupáním mají za následek nejen ekonomické znehodnocení poškozeného dřeva. V místech oloupané kůry často dochází k rozvoji houbových patogenů a to pak ovlivňuje stabilitu a celkové oslabení porostů. Intenzita škod (zejména ve smrkových porostech) se zvyšuje s vyšší hustotou populace jelena.

Předpokládám, že info VÚLHM se zakládá na pravdě. Určitě nejsem jediná, kdo by proto uvítal na ekolistu článek od nějakého fundovaného myslivce, který by se dané problematice věnoval z pohledu současné myslivosti.

Pan Břetislav Machaček včera v 9:56 napsal v reakci na můj dotaz, že nedělám rozdíly mezi myslivci a „myslivci“ a že si mám zjistit, kdo má pronajaté honitby, kde jsou ta stáda siků a proč tomu tak je. Já na to bohužel nemám čas a energii ani neznám potřebné souvislosti.
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

5.10.2020 02:03 Reaguje na Majka Kletečková
https://video.aktualne.cz/z-domova/obri-stado-jelenu-sika-prebehlo-silnici-na-plzensku-myslivci/r~d299f3d63dd111ea82ef0cc47ab5f122/.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

5.10.2020 10:34 Reaguje na Majka Kletečková
Já fandou siků nebyl, nejsem a nebudu, ale nesnáším, když
si někdo bere do úst všechny myslivce. Sám myslivec nejsem
a mohlo by mi to být ukradené, ale urážet je kompletně jako
nekompetentní bouchaly a masaře mne vytáčí. To je jako házet do jednoho pytle skutečné ekology s ekoteroristy. Záleží na tom, kam se kdo zařadí a podle toho je i mnou hodnocen.
Bohužel u vás vidím malou snahu se zabývat problémem blíže
a vystačíte si pouze s "moudrostmi" z DUHY, Dětí země atd.
Vyslechnout si i opačný tábor a zapojit vlastní mozek je
náročnější a tak vám stačí pouze vše zevšeobecnit a dát
odkaz na cizí "moudrosti".
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

5.10.2020 17:18 Reaguje na Břetislav Machaček
Aby bylo jasno – nikdy, zdůrazňuji NIKDY jsem myslivce neurážela jako nekompetentní bouchaly a masaře.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

5.10.2020 19:05 Reaguje na Majka Kletečková
Ne to jste nikde nepsala, ale podporujete stejné nesmysly jako pan Šeděnka, který o těch bouchalech psal. Vy jste mi taky nikdy neodpověděla na dotaz
jak má malochovatel před vlky chránit svých 10 ovcí
na které vlci zaútočí přes den a v obci. Stále tu
poukazujete na pastevecké psy a jak bude hodnoceno
zakousnutí chráněného vlka tím psem? Nebude pes
považován za zbraň (což někdy může být) a ten
chovatel trestán za zabití chráněného tvora?
To asi v příručce DUHY není napsané a tak to ani
odpovědět neumíte. Za neprávem přiřčený text
o bouchalech se vám omlouvám.
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

6.10.2020 23:44 Reaguje na Břetislav Machaček
Omlouvám se, že už nebudu pokračovat v diskusi na téma vlk versus ovce pod článkem o jelenech sika, jestliže to nemá s těmito jelínky nějakou bližší souvislost. Pokračování diskuse na toto téma plánuji, až zase vyjde na ekolistu nějaký článek týkající se vlků volně žijících v ČR.

Obojí – „jak má malochovatel před vlky chránit svých 10 ovcí na které vlci zaútočí přes den a v obci“, „jak bude hodnoceno zakousnutí chráněného vlka pasteveckým psem“ – jsou zajímavé otázky a budou stát za řadu komentářů pod „vlčími“ články.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

7.10.2020 09:40 Reaguje na Majka Kletečková
Tak jsem zvědav na ty odpovědi pánů z DUHY a taky vašich jako jejich zastánkyně. A taky na řešení co dál, až bude vlků tolik, že se budou potulovat i v okolí velkých měst a dávit hříbata a telata v těch Milovicích. Doufám že se brzo dočkám opravdových argumentů a ne zase nějakých vytáček jako doposud.
Odpovědět
dm

david matoušek

5.10.2020 07:50 Reaguje na Majka Kletečková
Ale potřebu se vyjádřit k něčemu o čem vlastně nic nevíte, máte.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

5.10.2020 09:45 Reaguje na Majka Kletečková
A k čemu vám to budem paní Kletečková? Vysvětlit něco člověku co již má na věc hotový názor a snažit se tím vysvětlením ten názor uvést na pravou míru je většinou úplně zbytečné. No pokusím se o to z pohledu laika který toho o sikovi zas tak moc neví.
VÚLHM klidně věřte. Je to jejich náplní práce a jsou za to tedy i placeni. Jen možná zapomněli říci, že se v mnohých případech jedná o porosty vzniklé zalesněním nelesních ploch a tam bude ta hniloba i bez toho loupání. Možná se také zapomněli zmínit o tom, že ty smrčiny jsou v té oblasti z velké části v 3 či 4 lvs a tedy v polohách pro smrk celkem nevhodných. Atd.
Z pohledu myslivosti u nás byli zřízeny pro chov siky dvě chovatelské oblasti. Na Moravě Bouzovsko a na tom Plzeňsku Manětín. Po listopadu se chovatelské oblasti a to nejen pro siku začali rušit. K čemu nám , když máme výkonnou státní správu a Duhu, vlastně jsou, že. Ještě by chtěli z těch oblastí do všeho kecat. No teď se někde zase pracně zakládají.
Problém u těch jelenů sika je právě tvorba těch zimních tlup a potom tedy sčítaní a tvorba plánu lovu. Ta velká tlupa muže být klidně z dvaceti třiceti honiteb. No a dnes je v jedné, zítra bude v druhé a v ostatních dvaceti osmi o siku nezavadíte. No a teď něco plánujte. Víte kolik se vám toho vrátí a kolik budete tedy schopna ulovit? Stačí třeba větší rušení těžbou, stavbou nebo turistickým ruchem a zvěř nemáte. Stejně je to se střídáním pro zvěř atraktívních plodin na zemědělské půdě. Budete tam mít kukuřici a v ní fůru zvěře ale v té kukuřici ji neulovíte. No a po sklizní odejde třeba někam jinam, To byl asi taky hlavní problém toho přílepku k zákonu o myslivosti z pera Duha- Pekarová. Úředník by vám předepsal výši lovu, kterou by jste musela pět let plnit. Jak i ale splníte když tu zvěř tam z jakéhokoliv důvodu zrovna mít nebudete? Zaplatíte tučnou pokutu. Způsob jak likvidovat myslivecká sdružení. No a to se nyní bavím o honitbách o velikosti 800 až 1000 ha. Podle mě se sika dost namnožil také ve vojenském prostoru Doupov. A to jsme zase u nepochopení principu myslivosti a vydávání lovu za lov trofejový. No a samozřejmě i u toho nyní ekotrotly a panem Pitkem prosazovaného Saského modelu. Kolik na tom videu bylo samčí zvěře? Minimum. Převaha zvěře samičí a mladé. Saský model je o prodeji právě té trofejové zvěře s tím , že tu mladou a holou zvěř si bude lovit personál povětšině sám. Pán Pitek prostě touží dostat se do lukrativních honiteb na lov trofejové zvěře. Snižování stavu ho asi nějak nezajímá. Současná myslivost je o honitbách a lovu v nich. No a loví se nejen zvěř trofejová ale i mladá a holá. Takže v současném stavu vytýčit hranice chovatelské oblasti a začít s výraznou redukcí zvěře samičí a mladé. Mimo oblast potom jeden jelen po odlovení dvaceti kusu té holé zvěře . Samozřejmě křížení s našim jelenem je problém a nemělo by k němu docházet oddělením jednotlivých populací. Jinak loupou oba jeleni. Co vím tak na Bouzovsku takové problémy nemají. To je můj pohled na tento problém.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

5.10.2020 10:22 Reaguje na Jarek Schindler
Pane Schindler vaše i moje vysvětlování je jako házení hrachu na zeď. Kdo chce, tak si to alespoň pozorně přečte a trochu zapojí mozkové závity. Předem přesvědčený člověk to odbude třeba i tím tvrzením, že to nemá čas zkoumat, ale vyjádřit se musí podle příručky DUHY a jiných spolků. Je mi těch lidí líto, protože se okrádají o vlastní úsudek a uchylují se ke zjednodušování a radikalismu. To bylo, je a bude vždy to to nejhorší, co může potkat nejenom přírodu. Pomalu to začínám vzdávat, protože tu mnoha lidem o přírodu ve skutečnosti ani nejde a vidí v tom osobní pohnutky, zášť
a u mnohých politiku. S takovými lidmi nelze diskutovat,
oni ani neumí odpovědět na konkrétní věci a mluví pouze
všeobecně bez jakékoliv zkušenosti z praxe. Obávám se o
další radikalizaci podobných aktivistů a zničení zbytku
toho, co nám zde zanechali naši předci, protože u mnoha je
to hlavně o popírání všeho minulého a o pokusech na živých
tvorech a přírodě. Pokusy patří do laboratoře a ne do
přírody samotné.
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

5.10.2020 17:02 Reaguje na Jarek Schindler
To, že myslivci chrání přemnoženou siku, je z mé strany nadsázka.

Vycházím z předpokladu, že VÚLHM je ohledně hodnocení početního stavu siky a loupání a ohryzávání mladých stromů sikou kompetentním orgánem, který lze brát jako seriózní autoritu.

Mohu podle Vás tvrzení Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti, že tento nepůvodní a problematický jelínek výrazně převyšuje normované stavy a jeho početnost dlouhodobě narůstá, brát jako oficiální vyjádření, že je sika v ČR přemnožená? (Když jsou v ČR regiony, kde se tito jelínci téměř nevyskytují.)
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

6.10.2020 06:03 Reaguje na Majka Kletečková
Nějak nevím co ještě "chcete slyšet" paní Kletečková? Ano jsou u nás oblasti kde se dá říci , že je ta či ona zvěř přemnožená. No a jsou oblasti kde přemnožená není.
Jezdil jsem na Východní Slovensko. Bukojedlové porosty bez viditelných škod zvěří. No ale hlavně bez turistů, cyklistů a dalších. Oáza klidu. Jedle se normálně zmlazovala. Zase tam měli problém se smrkem. Výsadby smrku jim zvěř žrala. No a největší průser byl když do oblasti přišli vlci. Všechna zvěř ( jelení) se stáhla do malé houštinky a tam vydržela , klidně i týden, než si byla jista, že vlci jsou pryč. Tichá říje a v houštině "hlava na hlavě" Ta houština se potom mohla vyřezat protože byla totálně sežraná (oloupaná). Tehdy jsem byl poučen, že pokud potkám vlka a ten odejde bez rány, ať o tom i v osobním zajmu, raději nemluvím.
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

7.10.2020 00:32 Reaguje na Jarek Schindler
Děkuji za většinu Vašich příspěvků. Nesouhlasím se všemi Vašimi názory a postoji, ale jsem vděčna za zkušenosti, které popisujete.
Odpovědět
JM

Jiří MOC

9.10.2020 18:08
Jak praví klasik cit: "Odcházím zdechnout do houští"
Fascinuje mě jak se u článku ohledně Jelenů Sika řeší ovce ... a to velmi vyhraněně...
Nejsem přítel myslivců ale na druhou stranu nejsem ani přítel zavlečených druhů... z mého pohledu by bylo potřeba zavlečený druh jelena postavit do pozice "škodná" a všem milovníkům obohacení jídelníčku tyto prevíty servírovat.
A jen tak z jiného soudku... dokáže mě opravdu pobavit že:
- myslivci v zimě přikrmují zvěř, aby ti chudáčci nepochcípali hlady
- ekoaktivisti jim tleskají
- v dalším období myslivci MUSÍ střílet přemnoženou zvěř, ježto páchá škody na přirozeném stavu přírody (okus, atd...)
- ekoaktivisti jim tleskají
Mám chuť všem přítomným "zatleskat" na pozadí... nebo jsem něco nepochopil??
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

10.10.2020 01:10 Reaguje na Jiří MOC
"... nebo jsem něco nepochopil?? "

Myslím, že jste opravdu něco nepochopil :-)

Pochybuji, že by ekoaktivisti tleskali myslivcům za to, že v zimě přikrmují přemnožené druhy zvěře.
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist