Výletní lodě kazí evropským městům snahu o čistý vzduch

Evropská města bojují za čisté ovzduší. Uzavírají svá centra nákladním vozům, nebo úplně zakazují pohyb automobilů ve vyhrazených zónách. Hromadnou dopravu přenechávají na elektromobilních autobusech, otevírají se cyklistům. A samozřejmě důsledně potírají všechny lokální zdroje znečištění. Na výletní lodě přitom ale trochu pozapomněla. Píše o tom Independent.

Dobrým příkladem ne úplně domyšleného počínání může být například londýnská City. Starosta Sadiq Khan nechal na plánu města načrtnout několik ULEZ, tedy zón s ultranízkými emisemi, které by rád postupně rozšířil na celé město. Poněkud přitom ale opominul říční přívozy a také výletní lodě kotvící na Temži. Na ty se omezení nevztahují. Lodě na přívozech přitom produkují díky nekvalitnímu palivu až stokrát vyšší emise oxidů síry, než by si mohla dovolit přísně kontrolovaná auta, dodávky nebo autobusy. A výletní lodě? Každé tohle plovoucí město prý vydá za 700 náklaďáků.

Alespoň to tvrdí německá ochranářská neziskovka NABU. Ta si před pár dny posvítila na výletní lodě kotvící v německých přístavech. Ze 77 jimi zkontrolovaných lodí vzešel jen jeden vítěz, plavidlo Aida Nova. Ta jediná totiž byla poháněna zkapalněným zemním plynem. Prakticky všechny ostatní pluly na „těžké oleje“, surové směsné zbytky z rafinace ropy s vysokou příměsí mazutu, které se počítají mezi ty nejvíce znečišťující paliva vůbec.

Je to paradox: příbřežní města se mohou snažit zbavit své ulice automobilů znečišťujících ovzduší, ale jedna taková loď v přístavu vytvoří z „čistého“ prostředí nedýchatelnou dálnici. „Majitelé a provozovatelé výletních lodí nenesou svou míru odpovědnosti,“ říká k tomu Leif Miller, vedoucí Nabu. „Nechtějí nic vědět o tom, jak jejich plavidla ubližují lidem žijícím v okolí přístavů,“ dodává Mille.

Dodává také, že dobrými slovy se tu nic nesvede. „Proto teď žádáme přístavní města a celé pobřežní komunity, aby se připojily k zákazu kotvení takových lodí. Podobně, jak to učinilo Norsko ve svých fjordech. Protože jen tak lze ochránit zdraví lidí a životní prostředí“ říká Leif Mille. Podle něj je totiž skandální, že v roce 2018 ještě existuje trh, který je vystavěn na užití těžkých paliv jako pohonné hmotě.

Něco na tom je. Globálně je lodní přeprava odpovědná za 15 % veškerých vznikajících emisí oxidů dusíku a zhruba 8 % oxidů síry. Regulace a omezení, které jsou běžné na pevnině, se na ni přitom tak nějak nevztahují. A může být hůř. V souvislosti s klimatickými změnami se totiž postupně odledňují a stávají průjezdné i severní cesty v arktickém moři. Lodě, poháněné velmi špinavým palivem tak mohou začít zamořovat tyto dosud ne tolik znečištěné ekosystémy v polárních oblastech.

---

reklama

---