https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/vyplati-se-prehrady-s-koncici-zivotnosti-opravit-nebo-je-levnejsi-je-odstranit
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Vyplatí se přehrady s končící životností opravit, nebo je levnější je odstranit?

12.6.2018 10:34 | PRAHA (Ekolist.cz)
Pokud by Američané přistoupili na odstranění všech 36.000 funkčně zastaralých přehrad, přišlo by je to nanejvýš na 25,1 miliard dolarů. Není to zrovna málo, ale pořád je to méně, než na kolik přijde údržba. Na snímku už bývala vodní přehrada Condit.
Pokud by Američané přistoupili na odstranění všech 36.000 funkčně zastaralých přehrad, přišlo by je to nanejvýš na 25,1 miliard dolarů. Není to zrovna málo, ale pořád je to méně, než na kolik přijde údržba. Na snímku už bývala vodní přehrada Condit.
Foto | Duk / Wikimedia Commons
Nejméně čtyři tisíce, ale taky možná hned šestatřicet tisíc. Takový je odhad Portlandské státní univerzity, když přijde na počet přehrad ve Spojených státech amerických, které budou do roku 2050 odstraněny. Čísla, která rozhodně nezavání precizností, ale přináší zásadní otázku: vyplatí se dnes víc přehrada opravovaná, nebo ta rozebraná? Svá zjištění publikovali v odborném časopise River Research and Applications.
 

Stav vodohospodářské infrastruktury v USA není po technické stránce vůbec uspokojivý. Momentálně se tu nachází 2.170 přehrad, které spadají svou kvalitou do kolonky „vysokého rizika“. Stačí opravdu vydatné deště či povodně a tato železobetonová tělesa mohou snadno nekontrolovaně uvolnit vodu, kterou zatím zadržují. Výsledkem takového selhání by byly ohromné škody na majetku i ztráty na lidských životech. Zdá se tedy logické, že zrovna tady by se s opravami otálet nemělo. Přesto se vyčkává.

Miliardy, jaké svět neviděl

Náklady na jejich opravu jsou optimisticky odhadovány na nějaký 45 miliard dolarů, což jsou podle Asociace státní kontroly přehrad prozatím nedostupné peníze. Navíc, pokud by někdo chtěl udělat víc než jen lepit náplasti na pomyslné i skutečné díry v amerických přehradách a chtěl by uvést do optimálního (nerizikového stavu) ty zbývající, potřeboval by dalších 64 miliard dolarů. „A není třeba dodávat, že takové peníze nikdo teď nemá,“ říká Zbigniew Grabowski, hlavní autor portlandské studie.

Zdá se tedy vcelku příhodné začít přemýšlet o starých a rizikových přehradách jako o zdrojích neúměrného nebezpečí a ekonomických černých dírách. A v tomto kontextu se pak jako slibná jeví myšlenka, kterou Grabowski spolu se svými kolegy razí. „Jsou tu prostě přehrady, které se už prostě nikdy nevyplatí opravit. Nebylo by tedy lepší je zbourat, rozebrat, odstranit?“

Odstranění je cenově výhodnější…

Pokud by Američané přistoupili na odstranění všech 36.000 funkčně zastaralých přehrad, přišlo by je to nanejvýš na 25,1 miliard dolarů. Není to zrovna málo, ale pořád je to méně, než na kolik přijde údržba. A zmizelo by tím i nemalé riziko, spojené s možným katastrofálním scénářem. Když se Grabowski snažil dohledat podrobnější data o stavu amerických přehrad, o předpokládaných nákladech na jejich opravu (a také informace o tom, za jakých okolností jsou přehrady rušeny), narazil na vcelku nezmapovaný prostor.

Vládní agentury totiž nevedou žádný centrální registr takových informací. Zjistil, že přehrady s vodními elektrárnami a ty sloužící jako vodní rezervoáry bývají odstraňovány nejčastěji. Také ale přišel na to, že za rozhodnutím o nerušení přehrad stojí nejrůznější ekologické, ekonomické a společenské faktory. Někde prostě lidé nedovolí zrušení ani vysoce rizikové přehrady, zatímco v jiných regionech se odstraňují relativně zachovalejší.

…ale univerzálním řešení to nebude

Grabowski na jedné straně soudí, že odstranění zastaralých přehrad z říčních toků je cenově efektivním řešením oproti jejich opravě. „Bude ale zapotřebí mnohem více informací z oblasti bezpečnostního inženýringu vodních staveb, z oblasti ekologické obnovy a společenských věd a technologie, než si budeme opravdu jistí, že rušení je tou nejlepší cestou.“ Přeci jen, ve hře jsou zrovna tak miliardy dolarů, jako lidské životy.


reklama

Další informace |
Líbil se vám článek? Přispějte si na napsání dalšího.
foto - Dohnal RadomírRadomír Dohnal
Autor je spolupracovníkem Ekolistu.cz.
tisknout poslat
 twitter

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení


Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

reklama



Blíž přírodě

 

Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist