Vyšetřovatelé se v kauze otravy Bečvy seznamují se znaleckým posudkem
Posudek vypracoval soudní znalec Jiří Klicpera, jeho obsah odmítl komentovat. V minulosti dvakrát požádal o prodloužení lhůty pro jeho vyhotovení, poprvé skončila loni v prosinci, podruhé letos v únoru. "Platí to, co jsme řekli minulý týden. Vyšetřovatelé se s posudkem seznamují a budou ho spolu s dalšími důkazy vyhodnocovat," řekla Javorková. Následně podle ní bude policie veřejnost informovat o dalším postupu, mělo by se tak stát do konce května.
Už dříve policie uvedla, že otravu Bečvy prověřuje jako podezření ze spáchání trestného činu poškození a ohrožení životního prostředí z nedbalosti. Pachateli za něj hrozí až šestiměsíční trest odnětí svobody nebo zákaz činnosti. Server iDNES.cz před týdnem napsal, že posudek podezřívá z otravy řeky kyanidy firmu Energoaqua z Rožnova pod Radhoštěm na Vsetínsku, její ředitel Oldřich Havelka to následně na dotaz ČTK opětovně odmítl. Firma spravuje tovární areál bývalé rožnovské Tesly, nyní v něm podniká asi 55 firem. Energoaqua zajišťuje v areálu i čištění odpadních vod, odcházejí z něj kanálem, který ústí ve Valašském Meziříčí do Bečvy.
Energoaqua dostala od České inspekce životního prostředí (ČIŽP) v posledních deseti letech čtyři pokuty, dvě se týkaly odpadních vod, dvě znečišťování ovzduší. V roce 2011 dostala pokutu 200 000 korun za překračování emisního limitu u vypouštěných odpadních vod. V roce 2017 pokutu 60 000 korun za vypouštění odpadní vody dešťovou kanalizací. V roce 2013 dala inspekce firmě pokutu 95 000 korun za nezajištění kontrol těsnosti u zařízení s náplní regulovaných látek a zařízení s obsahem fluorovaných skleníkových plynů certifikovanou osobou. V roce 2019 to byla pokuta 20 000 korun za nezajištění měření emisí znečišťujících látek.
Inspekce udělila od roku 2015 také pokuty třem firmám, které sídlí v areálu bývalé Tesly. Mluvčí ČIŽP Jiří Ovečka ČTK sdělil, že v roce 2016 to bylo 15 000 korun za porušení povinností při uvádění chemických látek na trh. O rok později dostala pokutu 100 000 korun další firma, a to za provozování vyjmenovaného stacionárního zdroje znečišťování ovzduší bez povolení provozu. Loni dostala pokutu 30 000 korun firma v areálu za nezajištění zpětného odběru elektrozařízení uváděného na trh.
Inspekce uložila od roku 2015 také tři pokuty valašskomeziříčské chemičce Deza, která odmítla vinu za otravu Bečvy. V roce 2015 dostala Deza pokutu 50 000 korun za porušení povinností v oblasti uvádění chemických látek na trh. V roce 2019 to byla pokuta 20 000 korun za překračování emisního limitu u vypouštěných odpadních vod, loni v září pokuta 45 000 korun za nezabezpečení odpadů před nežádoucím únikem. "Provozovatel na nezastřešené a vodohospodářsky nezabezpečené ploše shromažďoval odpady kategorie nebezpečný. Jednalo se o kovové obaly znečištěné od ropných látek, z nichž v době kontroly docházelo vlivem srážek k úniku fáze lehčí než voda, na vodohospodářsky nezabezpečenou plochu, a dále byly na této ploše shromažďovány kovové části potrubí a jiné kovově odpady znečištěné od dehtu," řekl ČTK Ovečka.
Závažná ekologická havárie, kterou podle České inspekce životního prostředí způsobily kyanidy, postihla Bečvu v úseku pod Valašským Meziříčím na Vsetínsku až po Přerov. Jedovaté látky do vody unikly loni 20. září, podle odborníků poškodily celý vodní biotop a podmínky pro všechny na vodu vázané organismy asi na 40 kilometrech toku. Do kafilerie odvezli rybáři přes 40 tun ryb.
reklama
Dále čtěte |
Ombudsman: Novela nepřinesla jasná pravidla pro zvládání havárií na řekách
Soud zamítl v kauze Bečva i stížnost žalobce vůči společnosti EnergoaquaOnline diskuse
Všechny komentáře (5)
Zbyněk Šeděnka
11.5.2021 11:46Ti musí valit oči, co tam ten soudní znalec sepsal. :)))
Pavel Hanzl
11.5.2021 13:04 Reaguje na Zbyněk Šeděnka- Jak byla potrestána Déza za utajovanou havárii úniku látek z kaustifikační jednotky 20.září 2020 ???
- Dle vydaného integrovaného povolení Déza odebírá až 284 000 m3/rok podzemních vod ze sanačního čerpání z vrtů a drenáží rozmístěných po celém areálu Dézy, které musí být před vypuštěním do vodního toku čištěny v biologické ČOV. Dle provedených rozborů je zemina i voda ze sanačního čerpání kontaminována toxickými látkami nad povolenou hodnotu. Např. u maximální koncentrace benzo(a)pyrenu
0,21 mg/l, zjištěná ve vzorku podzemní vody
z vrtu HP 15 v 1. pololetí 2017, překračuje limit
Metodického pokynu MŽP „Indikátory
znečištění“ (0,0029 mg/l), a hodnotu vyhlášky
č. 5/2011 Sb. (0,01 mg/l).
Jak je možné, že vodohospodářský orgán odb. ŽP Zlínského kraje to toleruje?
Kdo bude sanovat území Dézy po ukončení provozu? Zřejmě stát nebo nikdo.
Déza beztrestně vypouští nekontrolované množství toxických látek v nadlimitních koncentrací a bez povolení do podzemních vod a neplatí za to ani žádné poplatky ani pokuty. Krajský vodohospodářský orgán přece může nařídit nápravná opatření a provádět kontrolu. Pokud nejsou plněna může udělit i opakovaně sankce.
Proč je KÚŽP Zlínského kraje nečinný. Stávající legislativa má možnosti jednat již v současnosti a není třeba čekat na její změny. Sebelepší legislativa nepomůže, když nebude kontrolována a nekompromisně uplatňována zejména u největších znečišťovatelů jakým je např. Déza.
Může pomoci při nápravě parlamentní vyšetřovací komise?
.jpg){kind=link}