Vysočina se nepostavila proti možnému umístění úložiště v kraji Aktualizováno

Rada Správy úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) v červnu schválila zúžení možných lokalit pro hlubinné úložiště jaderného odpadu z devíti na čtyři. Z Vysočiny jsou Horka na Třebíčsku a Hrádek na Jihlavsku.

Licence | Volné dílo (public domain)

Zdroj | SÚRAO

"Mrzí mě, že jste nenašli odvahu se k této záležitosti vyjádřit," řekl po hlasování zastupitel Vít Kaňkovský, který je také lídrem kandidátky lidovců v krajských volbách. Uvedl, že se to stalo na rozdíl od Plzeňského kraje a Jihočeského kraje, které se svých občanů v této záležitosti zastaly.

Zastupitelé Vysočiny o návrhu hlasovali po krátké debatě. Kaňkovský v úvodu odkázal i na to, že stále chybí zákon, který by dával dotčeným obcím rovnocenné postavení v procesu výběru lokality pro úložiště. "Považuji za správné vyslat signál, že nám to není jedno," řekl Zdeněk Geist (ODS).

Josef Zahradníček z KSČM naopak označil hlubinné úložiště za velice odbornou záležitost. "Najít vhodnou lokalitu nemůže být otázkou předvolebního boje, jak je z dnešního jednání patrno," řekl.

Rada Správy úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) v červnu schválila zúžení možných lokalit pro hlubinné úložiště jaderného odpadu z devíti na čtyři. Z Vysočiny jsou Horka na Třebíčsku a Hrádek na Jihlavsku. Finální slovo ale bude mít vláda. Starostové z obou lokalit v kraji ČTK minulý týden řekli, že o vyjádření krajských zastupitelů stojí.

Obce z obou území na Vysočině počátkem léta požádaly o schůzku premiéra Andreje Babiše (ANO). Premiér pak ČTK řekl, že žádost postupuje vicepremiérovi Karlu Havlíčkovi (za ANO). Obce z Hrádku informovaly o tom, že s ním mají naplánovaný videohovor. Havlíček ČTK řekl, že postupně jedná se starosty všech lokalit zvažovaných pro hlubinné úložiště, které poradní panel expertů v technickém podkladu pro vládu vyhodnotil nejlépe.

"Probíráme aktuální stav, vysvětlujeme si další kroky, zajímá mě samozřejmě zpětná vazba přímo z místa. Také nastavujeme další komunikaci, která se se samosprávami uskutečňuje průběžně po celou dobu, co se hlubinné úložiště v ČR řeší. Se starosty jsem zpravidla dohodnul či chci se domluvit na osobním setkání na místě, jsou velmi rozumní, chceme posílit komunikaci a ekonomickou podporu dotčených obcí," uvedl ministr.

Postup státu při hledání úložiště dlouhodobě kritizuje Platforma proti hlubinnému úložišti, která sdružuje 35 obcí a měst a 16 spolků. V tiskové zprávě uvedla, že vítá informaci, že vládní úřady přestaly odmítat variantu dlouhodobého skladování vyhořelého jaderného paliva jako alternativu k rychlé přípravě a výstavbě hlubinného úložiště.

"SÚRAO uzavřelo smlouvu o dílo s firmami ÚJV Řež, SATRA s.r.o. a Mott MacDonald CZ, s.r.o., které mají do začátku roku 2021 všestranně zhodnotit možnosti dlouhodobého skladování vyhořelého paliva u obou jaderných elektráren případně v centrálním podzemním skladu Skalka na Vysočině," uvedla platforma.

Úložiště, v němž by měly být trvale v hloubce půl kilometru uloženy tisíce tun vyhořelého paliva z jaderných elektráren, má v ČR vzniknout do roku 2065. Nyní se vyhořelé palivo z jaderných bloků ukládá do meziskladů přímo v areálech elektráren.