Výzkum mezidruhových kříženců pomůže šlechtitelům pěstovat odolné traviny i ve ztížených klimatických podmínkách
Ústav dlouhodobě studuje křížence trav, které spojují vlastnosti kostřav a jílků. Tyto dva druhy trav dokáží podle akademie zabránit půdní erozi či zadržet vodu v krajině, v České republice pokrývají podle AV ČR dvakrát větší plochu než orná půda. Jílky obsahují velké množství nutričních látek, jsou proto významné pro chovatele dobytka, sdělila akademie. Kostřavy sice tyto požadavky nesplňují, ale na rozdíl od jílků dobře prosperují v suchu, horku, nebo mrazu. Podle AV ČR jsou pro pěstitele výhodné kombinace jílků a kostřav, jejich křížením tak vznikla řada takzvaných Festulolií.
Vědci ale zjistili, že s dalšími generacemi těchto odrůd se postupně eliminují vlastnosti kostřavy, přičemž vlastnosti jílků začínají dominovat. Podle akademie z výsledků výzkumu vyplývá, že jeden z rodičovských genomů je stabilnější, zatímco druhý je náchylnější k různým eliminacím. "Proces eliminace se uskutečňuje během takzvaného meotického dělení buňky, ke kterému dochází v květech trav. Nejdříve jsme z nich museli vyjmout přibližně dvoumilimetrové prašníky a teprve pak zjišťovat, ve které fázi nastává eliminace dědičné informace," popsal proces studie David Kopecký, vedoucí výzkumné skupiny.
"Nový objev usnadní práci šlechtitelům a přispěje ke vzniku plodin s vyšším výnosem, kvalitou, odolností vůči chorobám a škůdcům, a především plodin, které se dokážou lépe adaptovat na změnu klimatu. Šlechtění kříženců by tak mohlo být rychlejší a levnější," uvedl vedoucí Centra strukturní a funkční genomiky rostlin ÚEB AV ČR Jan Bartoš.
Podle akademie hodlají nyní vědci zkoumat, jestli mechanismus, který zapříčiňuje nestabilitu mezidruhových kříženců trav, funguje také u dalších rostlin. Do budoucna plánují zjistit, zda lze tento proces ovlivňovat či zvrátit.
Olomoucké centrum strukturní a funkční genomiky rostlin Ústavu experimentální botaniky AV ČR zkoumá struktury a funkce dědičné informace rostlin, zejména obilovin, banánovníku a trav. Podle akademie se jedná o globálně uznávané pracoviště, které přispívá ke šlechtění nových odrůd zemědělských plodin s požadovanými vlastnostmi.
reklama
Dále čtěte |
Skupina poslanců navrhla uzákonění rodinných zemědělských hospodářství
Nové centrum má od příštího roku zefektivnit výzkum v zemědělství a potravinářství
Na zemědělské dotace dá stát příští rok 3,75 miliardy korun, více než letosOnline diskuse
Všechny komentáře (13)
Anyr
20.3.2023 17:01A co na tom, že se genetické znečištění začne šířit a ohrožovat divoké, přirozené, přírodní druhy? S*át na to, že.
Hlavně ať se dál "zvyšuje životní úroveň" druhu člověka blbého rozežraného.
"Podle akademie hodlají nyní vědci zkoumat, jestli mechanismus, který zapříčiňuje nestabilitu mezidruhových kříženců trav, funguje také u dalších rostlin. Do budoucna plánují zjistit, zda lze tento proces ovlivňovat či zvrátit." - člověk zvracející přirozené procesy. Úplně vidím, jak planeta chrochtá blahem.
Což takhle trochu pokory, respektu a sebereflexe? Fakt, do pr*ele s antropocentrismem!
Slavomil Vinkler
20.3.2023 17:29 Reaguje na AnyrJaroslav Řezáč
21.3.2023 07:39 Reaguje na Slavomil VinklerSlavomil Vinkler
21.3.2023 11:09 Reaguje na Jaroslav Řezáčsv
22.3.2023 21:22 Reaguje na Jaroslav ŘezáčPokud bychom měli hovořit o genetickém inženýrství, tedy o něčem o čem se v článku nepíše, tak je třeba připomenout, že bez něj mělo lidstvo závažný problém s výživou. Mutanty konzumujeme minimálně od 60. let a bez nich by v mnoha zemích opakovaně vypukal hladomor, jak to bylo až do té doby běžné. Používání GMO tady je od 90. let zcela opět bez problémů, na rozdíl třeba od tzv. tradičních metody (jako zkrmování masokostní moučky, což skončilo dost fatálně) Po 30 letech v tom může "hazard" vidět leda důchodkyně s dutinou lebeční vyplněnou ordinací v růžové zahradě. Vy se v případě ochlazení asi chcete vracet do jeskyně. Normální jedinci se raději spolhenou na výsledky vědy.
sv
22.3.2023 21:23 Reaguje na AnyrPetr Pekařík
21.3.2023 07:27To snad ekotlupa nemyslí vážně !
Jaroslav Řezáč
21.3.2023 07:45 Reaguje na Petr PekaříkSlavomil Vinkler
21.3.2023 11:06 Reaguje na Jaroslav ŘezáčVšechny kulturní plodiny jsou několikanásobní kříženci a mutanti. Pouze dříve šlechtitelé spoléhali na náhodu a nyní to dovedou rychleji.
Aby lidé nesežrali ty zbytky přírody, tlačeni klimatickou změnou, je nutno zvýšit výnosy aspoň o 50%. A hned. To bez cíleného šlechtění nepůjde.
pavel peregrin
21.3.2023 08:55Pak ještě existuje druhá cesta, a to je razantní snížení rozežranosti populace a to je politická otázka, nikoliv odborná.
Slavomil Vinkler
21.3.2023 09:10 Reaguje na pavel peregrinpavel peregrin
21.3.2023 10:21 Reaguje na Slavomil VinklerJenže to razantní snížení rozežranosti by s největší pravděpodobností politické elity nepřežily bez vyvolání občanských válek.
