Vzácný druh motýla jasoně červenookého přijal za své vybrané místo v Krkonoších
"Entomologové s napětím očekávali, zda vypuštění samečci přijmou prostředí, které tři roky obnovují odborníci z ochranářské Skupiny JARO. Samečci až do konce svého života, který trvá několik týdnů, poletovali přesně nad místy, která jsme jim připravili, a to jak první motýlí výsadek, tak i ten druhý. K prvním 55 samečkům jsme později vypustili ještě několik desítek dalších," řekl Číp.
Každý motýl měl na křídlech fixou napsané číslo nejen proto, aby bylo jasné, jak dlouho se v lokalitě zdrží, ale i kvůli jeho ochraně. Pro možné sběratele jsou tak atraktivní motýli bezcenní.
"S výsledky projektu jsme zatím velmi spokojení, i když víme, že to nejtěžší nás teprve čeká v dalších letech. Návrat jasoně červenookého do Krkonoš totiž začíná čím dál víc komplikovat změna klimatu.
Jasoni červenookému, coby ikoně horské přírody, začíná být příliš teplo i ve slovenských a polských Karpatech nebo i v Alpách. Úbytek jasoňů v těchto horách poslední roky dramaticky zrychluje," řekl Číp. O to větší význam proto má pokusit se zakládat pojistné populace těchto motýlů severněji od Alp. "Zrovna Krkonoše, coby ostrov tundry uprostřed střední Evropy, jsou k tomuto pokusu nejvhodnějším prostředím," řekl Číp.
Ochránci přírody v Krkonoších zatím vypustili pouze samečky, aby případné ztráty obtížně odchovaných jedinců byly co nejmenší. Samice jsou podle nich pro další chov nejcennější. Jestliže se však vypuštění samci udrží, začnou se chovat přirozeně, a ochranáři vypustí i je.
"Záhy po vypuštění prvních průzkumných samečků se na nás začala obracet veřejnost s dotazy a připomínkami, kdy mnozí pochybovali, zda je vypuštění samečků bez samiček dobrý nápad. Předpokládali totiž, že až samečkové zjistí, že na místě vypuštění žádná samička není, odletí je hledat a svým odletem nám zkreslí výsledky, takže pak nezjistíme, zda je pro ně několik let obnovované prostředí dostatečně atraktivní k životu. Nic z toho se ale nestalo," uvedla koordinátorka projektu Tereza Macečková ze Skupiny JARO.
Ochranáři proto předpokládají, že až se příští rok k vypuštěným samečkům přidají i první samičky, založí první generaci skutečně divokých motýlů, kteří se již budou líhnout z vajíček nakladených oplodněnými samičkami ve volné přírodě. Půjde o poslední závěrečnou a zároveň jednu nejobtížnějších fázi projektu.
"Prostředí pro návrat jasoně červenookého bude muset být dokonalé. Nestačí, aby zde byl dostatek bohatě kvetoucích luk mezi skalisky, ale zcela zásadní je dostatek živných rostlin, které housenky jasoňů potřebují ke svému vykrmení," řekl ČTK Číp.
Přečtěte si také |
Jasoň červenooký. Příběh dramatické záchrany motýla s pohádkovým jménemOrganizátoři projektu vnímají tohoto motýla, který v Česku vyhynul v roce 1935, jako symbol ochrany horské přírody. V 80. letech minulého století se jej podařilo vrátit na severní Moravu do Štramberku, kde slabá populace stále žije.
Praktická část mezinárodního projektu LifeApollo2020 na ochranu jasoně červenookého, jednoho z nejohroženějších motýlů Evropy, začala v roce 2022 v několika oblastech střední Evropy. Misi za jeho návrat do Krkonoš uskutečňují členové Skupiny JARO ve spolupráci s českým a polským Krkonošským národním parkem, Agenturou ochrany přírody a krajiny a řadou dalších českých i zahraničních organizací.
reklama