Vzhůru do vesmíru! Představují emise startů raket problém?
Start rakety je bezpochyby vizuálně zajímavá záležitost. Co ale ta spousta dýmu, spalin a zplodin, vyhnaných doslova raketovým tempem až do stratosféry a ještě výš? Nemůže třeba nějak škodit? Pravda je taková, že nevíme. Nikdo se totiž této problematice solidně vědecky nevěnoval. Dílem proto, že zlatou éru raketového věku jsme si odbyli už před půl stoletím. Kulminovala v roce 1967, kdy bylo realizováno 157 startů. Ale od té doby počet výletů do vesmíru rapidně klesal. Minima dosáhl se 42 starty v roce 2005. A jako „trendu v úpadku“ nikdo z mezinárodní vědecké obce nejevil o téma zájem. Jenže časy se mění.
Za poslední dekádu pozorujeme navýšení počtu startů o polovinu, průměrný meziroční nárůst startů o 8 %, s loňským rekordem 114 startů, značí návrat raketového věku. Mluví se o tisícovkách nových satelitů, které bude třeba umístit na oběžnou dráhu. O globálně-vesmírných obranných a monitorovacích systémech, o vesmírné turistice. Očekává se, že počet startů v následující dekádách naroste na 400 ročně. A spolu s tím narůstají produkované emise takovým tempem, které hravě překonává celý dopravní sektor. Může tedy nějak akcelerace počtu vesmírných letů ohrozit planetární atmosféru, klima, ozónovou vrstvu? Co vlastně víme?
Když přijde na plynné substance vodních par a oxidu uhličitého, nebo kyseliny chlorovodíkové z pevných paliv, bát bychom se nejspíš nemuseli. Maximálně ovlivní regionální oblačnost. Horší už je to s černým uhlíkem (black carbon) a jemnými frakcemi popílku, kterého z raketových motorů uniká do mezosféry a ionosféry o poznání více (asi 100x více), než z motorů níže letících letadel. Tyto sub-mikrometrové částice spolu s oxidem hlinitým mohou i ve stratosféře dělat neplechu, už proto, že tu mohou tři až čtyři roky perzistovat a akumulovat se. Přitom kapalná paliva pro vesmírné lety dostanou do stratosféry okolo 225 tun takového materiálu, a paliva tuhá až 1400 tun (převážně oxidu hlinitého).
„Černé“ uhlíkové částice absorbují dopadající sluneční záření, čímž částečně snižují albedo. „Bílé“ hliníkové částice zase sluneční záření odrážejí, takže albedo mírně zvyšují. Poněkud paradoxně přitom oba tyto efekty povedou k mírnému ochlazení planetárního povrchu. V současnosti pak ochlazují raketové lety skrze troposféru povrch Země o nějakých 0,02 wattů na metr čtvereční ročně. Dá se jen odhadnout, že více letů bude mít větší dopad, ale fyzika za těmito jevy je poněkud nejasná. Už proto, že lety letadel současně troposféru oteplují, zatímco lety raket ji ochlazují.
Jinými slovy, zatím jsou efekty spojené se starty raket do vesmíru nepatrné na to, abychom mohli přesně stanovit míru jejich závažnosti/závadnosti. Ale bylo by docela užitečné zjistit, co vlastně mohou dělat, dřív, než počet takových startů překoná hranice pozorovatelných dopadů.
reklama
Další informace |
Dále čtěte |
Zamulčovat si není jen tak
Nová šance pro lokální projekty: Program Správný start rozdělí 3 150 000 korun
Nová publikace by měla pomoci sjednotit praxi pořizování forenzních důkazů v případech tzv. wildlife crime
Další články autora |
Umělý velrybí trus. Vědci testují, zda pomůže schopnosti oceánů pohlcovat oxid uhličitý. Vypadá to slibně
Radomír Dohnal: Existuje propojení mezinárodního boje proti klimatu s mezinárodním terorismem?
Hřbitovy jsou cenná útočiště živé přírody ve městech, objasňuje studieOnline diskuse
Všechny komentáře (13)
Lukáš Kašpárek
17.10.2019 07:31Samozřejmě, nebýt letů do vesmíru, neměli bychom satelity a nevěděli tak tolik o počasí, světovém klimatu i jiných indikátorech dopadu lidské činnosti na planetu, ale...
Když si člověk uvědomí kolik peněz a úsilí je potřeba na jednu výpravu třeba na Měsíc nebo na plánovaný Mars... nevím.. myšlím si, že by se člověk měl zabývat hlavně planetou, na které žije a jejíchž existenci ohrožuje a ne snít o nějaké základně na Měsíci, Marsu nebo prostě snít o podobných "dětských snech"....
Planeta je díky člověku v pr...., a tak by se lidstvo podle mého mělo zabývat hlavně nápravou této situace.....
Neznamená to nelítat do vesmíru, znamená to, přehodnocovat co je a není vhodné, co škodí a co je naopak globálně prospěšné. Navíc... stejně jsou naše zdroje omezené a tento fakt by bylo dobré si připustit a zbývající zdroje využívat udržitelně.......
Jan Šimůnek
17.10.2019 08:57 Reaguje na Lukáš KašpárekDruhou věcí je, že potřebujeme "rozdělit vajíčka z jedno košíku do víc", tj. vybudovat větší množství na dodávkách ze Země nezávislých kolonií na planetách sluneční soustavy a velkých měsících, ideálně i u blízkých hvězd.
Pokud se z poza heliopauzy vynoří nějaké hvězdolety, bude mít jejich posádka vůči nám zcela jednoznačně nepřátelské až likvidační úmysly. A jen existence vzdálených a pro ně nedohledatelných kolonií by je mohla držet zpět, protože z nich by přišla odveta.
Lukas B.
17.10.2019 10:59 Reaguje na Jan ŠimůnekLukáš Kašpárek
18.10.2019 09:37 Reaguje na Lukas B.Lukas B.
18.10.2019 10:26 Reaguje na Lukáš Kašpárekjinak Vám vřele doporučuji méně agrese a více argumentace v diskusích. jednak se vystavuje riziku, že až webu dojde trpělivost mazat Vaše občasné přestřely, že Vás zabanuje a my budeme muset se slzou v oku žít bez podnětných a zajímavých diskusí s Vámi, a zadruhé, až vyrostete, se nebudete muset červenat studem, jakou nesmazatelnou elektronickou stopu jste kde zanechal.
Vaclav Sobr
18.10.2019 11:34 Reaguje na Lukas B.krásné ohnivé kopí z nebes ho mohlo rozseknout napůl a pěkně prorazit až ke kořenům.
Vaclav Sobr
18.10.2019 11:26 Reaguje na Lukáš KašpárekSlunce je hvězda třídy G2... má palivo na cca 10-12 miliard existence.
v součanosti se je staré kolem 4,6 miliady let. Jak slunce stárne tak pálí vodík. tím vyrábí helium.
Čím víc má helia tím víc energie produkuje. za cca 1-2 miliardy let bude slunce pálit tolik hélia že země bude upečená bez oheldu na to jestli tu bude skleníkový efekt nebo ne.
za nějaké 3 miliardy let už tu nebude ani voda v tekutém stavu.
za 10 miliard let bude slunce fúzováním těžších jader produkovat tolik energie že se jeho fotosféra roztáhne a pohltí venuši a merkur. Země tomu možná těsně unikne za 11 miliard let.
nu a někdy za 12 miliard let až dojde palivo (Slunce vyrobí ještě trochu uhlíku, na víc nemá hmotnost) a vybuchne jako nova.
Odfoukne atmosféru jupiteru, zničí měsíce saturnu a možná že neptun a uran to nějak přestojí.
jinak do té doby by se hodilo postavit něco co nám pomůže se zbavit kamínků nazdařbůh letících vesmírem protože dinosauři nic neměli.
Jan Šimůnek
19.10.2019 17:15 Reaguje na Lukáš KašpárekTzn. že takto investované peníze považujete jako promarněnou příležitost.
Současné masívní investice do OZE to jsou neskutečně velké promarněné příležitosti.
Lukáš Kašpárek
18.10.2019 09:38 Reaguje naTo jsou zcela nepochybně promarněné příležitosti, dokonce bych byl rád, kdyby se tyto peníze použily na výstavbu dálnic, třebaže i by byly i dvakrát předražené.
