Z Barentsova moře se stává Atlantik. Je to problém?

Může z povrchu planety Země zmizet celý ekosystém? V případě severského Barentsova moře se nejspíš odpověď již brzo dozvíme. Výzkumníci Norského institutu výzkumu moří totiž tvrdí, že se celá oblast této arktické zóny začíná klimatem podobat spíše Atlantiku. A co se stane, až v této nejrychleji se oteplující části planety zmizí led? O podrobnostech referuje WashingtonPost.

Tým výzkumníků z univerzity v Bergenu a institutu v Tromsø na základě podrobných klimatických měření nenachází mnoho důvodů k veselí. „Z celé arktické oblasti jde o světový hotspot oteplování, průměrná teplota tu narůstá nejrychleji na celé Zemi,“ tvrdí výzkumnice Sigrid Lindová. „Jen na Špicberkách byl zaznamenán od roku 2000 vzestup průměrné teploty o 2,7 ° C a ani směrem na východ se situace nelepší.“ Proto se spolu s kolegy reálně obává toho, že by se z dosud arktického Barentsova moře mohl v následujících deseti až dvaceti letech stát jen další výběžek Atlantiku.

Přitom nejde o to, že by se Barentsovo moře přesunulo z jedné škatulky do druhé. „Hranice mezi arktickou oblastí a Atlantikem nejsou jen geografické, ale i ryze fyzické povahy,“ vysvětluje Lindová. „Jsou to dva různé světy, které se liší jinou teplotou, slaností, režimem živin. Tedy, měly by.“ Sever Barentsova moře byl donedávna charakteristický plovoucími ledovými krami. Ty při svém tání uvolňovaly sladkou vodu do svrchních vrstev vodního sloupce, čímž bránily tepelné ztrátě z hlubin. Voda tak byla zřetelně stratifikovaná, rozdělená na studené a ještě studenější vrstvy. To teď už ale neplatí.

Barentsovo moře přichází kvůli klimatickým změnám o svou ledovou krustu a kvůli tomu se stává slanější a uniformnější. Stejně jako Atlantik. „V posledních letech je to velmi dramatický posun ve struktuře vodního sloupce,“ říká Lindová. „A jde to opravdu rychle.“ Na tom, že se v Barentsově moři něco nekalého děje, se shodne i s mořskými biology. Ti tu například pozorují přesun tresek stále více k severu. Jejich putování za arkticky chladnou vodou ale nejspíš nedopadne dobře, protože jim masa Atlantiku odřízne cestu z Barentsova moře. Výsledkem by mohl být faktický konec rybolovu v regionu.

Tento horizont možných škod ale výrazně překonává série dalších špatných zpráv. Ztráta ledu v Barentsově moři (a sousedním Karském moři) by mohla ovlivnit jak mořské proudění, tak i systém atmosférického proudění. Což by mohlo znamenat extrémní výchylky počasí nad euroasijskou zónou, zvláště v zimním období.

„Dobrá zpráva je, že v přímém přenosu vidíme, jak se z jednoho arktického mořského tělesa stává Atlantik, jak se jeden ekosystém mění v druhý. To je skutečně mimořádné,“ říká Lind. „Bohužel současně vidíme, jak spolu s ledem mizí i Barentsovo moře, jak je známe. A že se už nevrátí zpátky.“

---

reklama

---