Z klimatizací nám bude jednou pořádně horko

Mít klimatizaci se pro spoustu domácností stává nezbytností. Horší už je, že zapojení více klimatizací přispívá k vyšší spotřebě energie a produkci dalších emisí. / Ilustrační foto

Licence | Volné dílo (public domain)

Foto | tmal / pixabay.com

Podle zprávy Mezinárodní energetické agentury z roku 2018 je dnes ve světě připojeno už 1,6 miliard klimatizačních jednotek. Nastavený trend pak vypovídá o tom, že by se do roku 2050 mohl jejich počet ztrojnásobit. Až 5,6 miliard klimatizačních jednotek by pak představoval dost zásadní zátěž jak pro energetický sektor, tak i pro naši snahu po hospodárném využívání zdrojů. Podle Fatiha Birola, ředitele IEA, je to ostatně patrné už dnes: „Nárazově zvýšená poptávka po elektřině na provoz klimatizací je kriticky přehlíženým aspektem všech našich debat o spotřebě energie.“

Klimatizace totiž většinou neběží průběžně, zapínáme je jen tehdy, když je opravdu horko. A právě tehdy dostává rozvodná síť pořádně zabrat. Skokový a časově omezený nárůst spotřeby energie pomine s příchodem chladnějších dní, ale ne každá síť má rezervy a zdroje, jak to efektivně ustát. A čím víc klimatizací je, tím horší to bude.

Jedním z míst, kde vidí v klimatizacích dost neřešitelný a vícevrstvý problém, je například Havaj. Ostrovní stát, který má z celých USA ty nejambicióznější cíle pro zapojení obnovitelných zdrojů energie.

V sedmdesátých letech minulého století tu klimatizace zahájily boom, a v tehdejším Honolulu si tuhle žádanou novinku pořídilo 14 % domácností (na ostatních ostrovech kolem 2 %). A dnes? Na Oahu je připojeno 68 % domácností a na ostatních ostrovech (Maui, Molokai, Lanai) 32 %. Takže klimatizaci tu má kde kdo. Do budoucna bude trend pokračovat, dílem proto, že tu proměnlivé klima utlumilo sílu chladivých větrů vanoucích od moře. Což je problém.

„Když hovoříme o našich cílech na dosažení 100 % čisté produkce elektřiny do roku 2050, pak jen málokdy někdo otevře téma klimatizací. Protože tady se prokazatelně spotřeba energií zvyšuje a ještě bude zvyšovat," vysvětluje Brian Kealoha, šéfmanažer společnosti Hawaii Energy.

Plány na rozvoj obnovitelných zdrojů přitom vychází z běžného kapacitního zatížení sítě a průměrné spotřeby, a klimatizace mohou nastavené strategie rychle učinit zastaralými. „Je to pořád dokola: uhlíkové emise zvyšují teplotu, je tepleji, nainstalujete více klimatizací a spotřebováváte více energie. Dosáhneme sice plánované stoprocentní čistoty elektřiny, ale ten systém bude dál požírat sám sebe.“

Existující řešení, například zvýšení energetické efektivity domácností, jejich lepší zaizolování a stavební úprava do podoby, ve které budou lépe snášet horké podnebí, jsou nákladná. „Stejně jako opravdu dobrá, energeticky efektivní klimatizace nebo tepelná čerpadla,“ říká Kealoha. Ty se vyznačují vysokou cenou a vyžadují profesionální instalaci. Klasickou klimatizaci si přitom každý zvládne na dům „přilepit“ sám. Lidé tedy automaticky berou levnější a dostupnější řešení, aniž by si uvědomovali, že tím zvyšují své účty za elektřinu a přispívají k navýšení globálního problému.

Ten zatím na své řešení zatím čeká. Ve Španělsku sice testují „chladivé krystaly“ a v Singapuru zase vodní chlazení interiéru, ale tyhle novinky čeká ještě dlouhá cesta. Nebo, jak říká Rex Tillerson, bývalý manažer ExxonMobil, „si lidé prostě na vyšší teploty zvyknou.“

Nicméně třetina domácností po celém světě dnes klimatizaci má, a zatím platí předpoklad, že do budoucna jich bude víc.