Za pouliční lampy s úsporným LED osvětlením nám noční hmyz nepoděkuje

LED světla se jeví jako ekologická a energeticky úspornější, k životnímu prostředí šetrnější alternativa. Háček je skrytý v tom, že elektroluminiscenční diody a sodíkové výbojky se od sebe neliší jen spotřebou energie, ale taky převládající barvou produkovaného světla.

Foto | Alex Fu / Pexels

Užít si noční oblohu je stále větší problém. Světelný smog, tedy rušivé osvětlení nočního nebe způsobené rozptylem světla v ovzduší, nám totiž nehezky kazí výhled. V Evropě žije pod ne-tmavou noční oblohou 80 % populace, v USA přes 95 %. A třetina obyvatel celého světa kvůli přesvícení nemá šanci spatřit krásu Mléčné dráhy. Absence řádné noční tmy přitom nepředstavuje problém jen pro zastydlé romantiky. Tvrdě dopadá na existenci všech živočichů, jejichž životní rytmy stojí na střídání světlé a tmavé fáze dne. Například na hmyz.

To, jak zásadním problémem může pro hmyz absence noci být, je v současnosti předmětem odborných debat. Konsenzus je zhruba takový, že ztráta habitatů a chemizace zemědělství budou pro hmyz o něco větší komplikací než nedostatek tmy. Nicméně i tak je rušivé noční osvětlení považováno za podstatný negativní faktor. Chybu, kterou lze napravit relativně snadněji než poničenou krajinu. K tomu, aby se náprava projevila v plné síle, by totiž většinou stačilo jen zhasnout. Aktuální trend je bohužel přesně opačný, rozloha přesvícené souše se přitom každoročně zvyšuje o 2 %. Jak je to možné?

Nepotěšující odpovědí je, že jsme v posledních desetiletích přišli na chuť nenáročnému a energeticky-efektivnímu osvětlení. LED, elektroluminiscenční diody, totiž za méně elektřiny dají více světla než klasické žárovky. Tříwattová LED udělá parádu jako 20 W žárovka. Na takovou skoro sedminásobnou úsporu spotřeby pak obvykle nereagujeme nadšením, ale v duchu Jevonsova paradoxu spíš instalací sedminásobku LED diod. Je to přeci levnější, efektivnější, ne? A protože můžeme lacině svítit, svítíme více a pokud možno všude. Noční tmy tím ubývá.

Posvítit si na nový problém

Studií o negativním vlivu nočního osvětlení na hmyz už byla sepsána hezká řádka. Aktuální práce, publikovaná v žurnálu Science Advances, se od nich významně liší. Entomologové z britských univerzit se totiž tentokrát rozhodli porovnat sílu vlivu nočního osvětlení u realizací provedených formou sodíkových výbojek a LED. Zatímco klasické sodíkové výbojky v nočním osvětlení evropských ulic už dosluhují a stávají se zapomenutou neúspornou minulostí, realizace s LED světly zažívají masivní boom. Jako ekologická a energeticky úspornější, k životnímu prostředí šetrnější alternativa. Háček je skrytý v tom, že elektroluminiscenční diody a sodíkové výbojky se od sebe neliší jen spotřebou energie, ale taky převládající barvou produkovaného světla.

Pomoci by mohla udělat i čidla pohybu, která by lampy rozsvěcela, jen pokud by pod nimi někdo procházel.

Licence | Volné dílo (public domain)

Foto | A_Werdan / pixabay.com

Sodíkové výbojky jsou charakteristické svým „žlutým“ světlem, zatímco LED jsou typické pro své „studeně bílé“ světlo. Je to dáno tím, že LED emitují světlo v celé šíři viditelného spektra. A tím, že svou produkcí obsáhnou všechny vlnové délky spektra viditelného světla, se u nich dá předpokládat mnohem širší (a negativní) vliv na noční živočichy než u sodíkové výbojky. Třeba zrovna u hmyzu, který je „citlivější“ na modré světlo (krátké vlnové délky), protože právě tahle část spektra ovlivňuje jeho cirkadiánní rytmy a na ně navázané biologické procesy. Třeba rozmnožování. Sodíkové výbojky modré světlo nenabízí, ale LED ho dodávají do noční tmy vrchovatou měrou.

Noční směna pro entomology

Práce entomologů v terénu umí být jistě i dobrodružná, ale v tomto konkrétním případě si ji můžete představit spíš jako velmi fádní noční šichty. Při nichž badatelé pravidelně po tři léta za sebou procházeli 500 vytipovaných lokalit, které se – až na přítomnost různých druhů nočního osvětlení – příliš nelišily. Tedy, rozdíly tu byly patrné v širším okolí. Parky a lesy, louky a pastviny, trávníky a křovinaté lemy. To proto, že housenky nočního hmyzu mohou preferovat odlišný podrost a jsou navázány na různé živné rostliny.

Na každé takové lokalitě pak byla vytýčena osvětlená a neosvětlená část (často až 60 metrů od lampy), a v rámci těchto částí pak entomologové hledali a identifikovali housenky (můr nočních motýlů). Ptáte se, proč právě housenky? „Určitě nejde o jedinou skupinu živočichů, která by byla nočním světlem ohrožená, ale dobře se s nimi pracuje,“ vysvětluje Douglas Boyes, hlavní autor studie. „Housenky se na rozdíl od dospělců silně drží míst, kde byla nakladena vajíčka.“ A jen pro představu náročnosti, vyhodnocení 27 lokalit znamenalo určení 2478 housenek a 400 hodin noční práce. Jaké tahle dřina přinesla výsledky? Nemilé.

Někdo tu bude muset zhasnout

Nejprve ta nepřekvapivá zjištění: noční osvětlení je pro hmyz problém. Takže v zónách, kam ještě sahalo světlo pouličních lamp, bylo přítomno nápadně méně (o třetinu až polovinu) housenek. Se vzdáleností od světelného zdroje pak počty housenek narůstaly a tento trend byl patrný napříč všemi lokalitami. A ono překvapivé zjištění? Mezi studeným bílým světlem LED a žlutou září sodíkových výbojek byl skutečně příkrý rozdíl. LED fungovaly jako světelná bariéra. „Pravděpodobně proto, že krátké vlnové délky modrého světla přímo blokují u samic proces kladení vajíček,“ vysvětluje Boyes. Doplňujícím vysvětlením pak může být i to, že v okolí lamp jsou poletující můry snadným terčem pro netopýry.

Pídit se po příčinách tzv. hmyzí apokalypsy, tedy drastického propadu početnosti hmyzích populací napříč kulturní krajinou, můžeme ledaskde. Rychlá likvidace habitatů anebo chemizace zemědělství na tom svůj podíl jistě mají. Ale fakt, že pouličním osvětlením a světelným smogem vytváříme nad noční krajinou zóny, kde hmyz nemůže řádně fungovat, zastřít nemůžeme. LED osvětlení je sice úspornější a efektivnější, ale jeho provedení je minimálně pro noční hmyz více škodlivé než zastaralá neúsporná klasika sodíkových lamp. Čím víc instalujeme LED světel, tím příkřeji se budeme vymezovat proti světu, který si žádá v noci tmu.

Přečtěte si také |

Ze života hmyzu pod dráty vysokého napětí

Problém, hnaný ekologickým trendem a moderní technologií, může mít řešení. „Může to mít dobrý konec, pokud dokážeme noční osvětlení přizpůsobit nočnímu životu,“ říká Boyes. „Například instalací LED světel, které neprodukují studené bílé světlo, ale třeba červené. Takové nevadí ani netopýrům. Hodně by mohla udělat i čidla pohybu, která by lampy rozsvěcela, jen pokud by pod nimi někdo procházel.“ Tak jako tak je míč na naší straně hřiště. Buď zhasneme my, nebo hmyz.