Zahrádka pro každého? Záliba v domácím pěstování urychluje klimatickou krizi
20.11.2020 00:56 | PRAHA
(Ekolist.cz)
Vzrůstá spotřeba rašeliny, funkčně neobnovitelného přírodního materiálu.
Foto | Neslihan Gunaydin / Unsplash
Podpořit vlastní nezávislost a soběstačnost se v posledních letech rozhodla řada novopečených zahradníků. Zahradní centra, výrobci zemědělské techniky a nejrůznější dodavatelé řešení „udělej si sám“ jim v tom vyšli vstříc. Počet zahrádek, zvláště pak ve městech, utěšeně narůstá. Záhumenky, střešní a balkonové políčka, zahrádky před domy. Toto milé napojení na kořeny zemědělské produkce a přírodu má ale i přidružený efekt.
Vzrůstá spotřeba rašeliny, funkčně neobnovitelného přírodního materiálu. Milovníci tohoto ušlechtilého hobby tak často nevědomky přispívají k drancování rašelinišť. Jeden milimetr rašeliny vniká tisíce let a její těžba po tunách je přitom otázkou minut.
Jak navíc upozorňují aktivisté: „Jen v rašeliništích Velké Británie je vázáno 300 milionů tun potenciálně nebezpečných skleníkových plynů, nyní absorbovaných, které se mohou uvolnit těžbou uvolnit do atmosféry.“ Zájem o zahradničení a ozelenění všech míst, kde to je jen trochu možné, tak paradoxně přispívá k likvidaci nedocenitelného biotopu obývaného řadou unikátních druhů rostlin a živočichů i k akceleraci klimatické změny.
Mezi lety 2015 až 2019 se její podíl v prodávaných zahradních substrátech snížil přibližně o 10 procentních bodů, což zdaleka nevyvážilo vzrůstající poptávku. Britské hnutí Přátelé Země proto brojí za to, aby vláda splnila svůj už deset let starý dobrovolný závazek a zřekla se těžby, prodeje a používání rašeliny, a tím konečně spotřebiteli umožnila nakupovat alternativní substráty bez rašeliny.
„Rašeliniště, blata a mokřady jsou deštnými pralesy Británie,“ dodává Paul de Zyla, vedoucí organizace Growing Media Monitor. Zahradničení je fajn, mít kousek zeleně na dosah nám prospívá. Ale jako u každého ušlechtilého záměru platí, že všeho moc škodí. A přeexponovaný univerzální požadavek po zahradničení může mít neblahé dopady na životní prostředí.
Přečtěte si také |
Rašelina mizí i kvůli zahradníkům. Čím ji nahradit?
reklama
Dále čtěte |
Rašelina je zázrak, který se musíme naučit nepoužívat
Jsou pokojové rostliny problém pro klima a životní prostředí?
Rašelina mizí i kvůli zahradníkům. Čím ji nahradit?
Další články autora |
Radomír Dohnal: Existuje propojení mezinárodního boje proti klimatu s mezinárodním terorismem?
Hřbitovy jsou cenná útočiště živé přírody ve městech, objasňuje studie
Blboun nejapný si zaslouží rehabilitaci. Vyhynulý dronte byl docela svižný ptákOnline diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (52)
MU
Michal Ukropec
20.11.2020 05:54To mi nikdo nemusí vysvětlovat. Jako předseda zahrádkářů, včelař, rybář a nestřílející myslivec jsem svými znalostmi a zájmy nepřítel ekologismu a aktivistů.
Odpovědět
LK
Lukáš Kašpárek
20.11.2020 07:07 Reaguje na Michal UkropecTady nejde o ekologismus a aktivismus, ale o fakta...
Odpovědět
MU
Michal Ukropec
20.11.2020 11:10 Reaguje na Lukáš KašpárekFakta jsou jasná. Tmářští hysterici bojují proti všem vzdělancům. Nyní jsou to zahrádkáři, před tím to byli včelaři, rybáři, myslivci. Napadat, osočovat, štvát. Pořád je to stejné. Třídní boj a ideologistická nenávist. Nejdříve rudá, poté černá a nyní zelená.
Odpovědět
RP
JK
Miroslav Vinkler
20.11.2020 06:17Poměřovat míru věcí tzv. ekologickou stopou se stává středem zájmů pomatených "vědců" a plátků ochotných zveřejňovat tyto "objevy."
Odpovědět
VN
Vilém N
20.11.2020 06:35Omlouvám se přírodě. Hned jak dojedu domů, tak manželce vše zlikviduji. Jen nevím, jestli vyhodit do černé, nebo jen někam za barák. Hnědé u nás nemáme.
Odpovědět
pp
pavel peregrin
20.11.2020 07:20Katastrofu lze v dnešní době udělat naprosto ze všeho. Nicméně jedna věc vadí mě, a tou věcí jsou kontejnery na bioodpad na vesnicích.Bohužel čím dál méně lidí je ochotno si něco pěstovat a tak místo toho, aby veškerý organický materiál končil na kompostu, raději se odveze do bioodpadu. Nějak to nekoresponduje s tím údajně zvýšeným zájmem o zahradničení. Taková uleželá listovka je poklad, oproti rašelině, která v podstatě slouží jako nosné, vodu vázající medium, ale živiny se do takového rašelinového substrátu musí uměle přidávat.
Odpovědět
Pa
PavelA
20.11.2020 07:38 Reaguje na pavel peregrinJako univerzální nosná hmota nemá rašelina konkurenci.
Lze jí právě obohacovat jakýmikoliv živinami v množství a směsi dle potřeby.A s trochou insekticidu v ní ani ty otravné mušky nejsou.
Spíš bychom se měli ptát,kde končí kompost z toho slavného komunitního kompostování.
Odpovědět
Lze jí právě obohacovat jakýmikoliv živinami v množství a směsi dle potřeby.A s trochou insekticidu v ní ani ty otravné mušky nejsou.
Spíš bychom se měli ptát,kde končí kompost z toho slavného komunitního kompostování.
BM
Břetislav Machaček
20.11.2020 08:43 Reaguje na PavelANevím co máte proti kompostování, ale já si dokonce mimo
vlastního kompostu ten kompost z kompostárny na zahradu koupím( za tři roky bezmála 6 tun)a pokud vám vadí mušky
a jiný hmyz, tak seďte doma a nechoďte do přírody. Přírodě se alespoň uleví. Pokud chcete něco pěstovat zcela bez
organické hmoty, tak možností je hydroponie se zcela chemickým mixem živin a ušetříte i tu rašelinu, která
je ve vámi popisovaném zahradničení pouze nosným prvkem.
Já raději zůstanu u klasiky s organickou hmotou a muškami.
Odpovědět
vlastního kompostu ten kompost z kompostárny na zahradu koupím( za tři roky bezmála 6 tun)a pokud vám vadí mušky
a jiný hmyz, tak seďte doma a nechoďte do přírody. Přírodě se alespoň uleví. Pokud chcete něco pěstovat zcela bez
organické hmoty, tak možností je hydroponie se zcela chemickým mixem živin a ušetříte i tu rašelinu, která
je ve vámi popisovaném zahradničení pouze nosným prvkem.
Já raději zůstanu u klasiky s organickou hmotou a muškami.
pp
pavel peregrin
20.11.2020 10:45 Reaguje na Břetislav MachačekPavel A měl na mysli určitě mušky smutnice a v tom případě je insekticid na místě. Smutnice, resp. larvy, dokážou výsev či květny bez problémů zahubit.
Odpovědět
Pa
PavelA
20.11.2020 10:46 Reaguje na Břetislav MachačekTo jste celkem odvážný,když nakupujete kompost z kompostárny a nevíte co v něm je :)
Článek je o rašelině ve volném prodeji.Těžko v dnešní době bude zahradník sít třeba primule do svého kvalitního kompostu.To se dělalo za totáče,kdy se ten kompost propařil 20min. párou,aby se zlikvidovali semena.
Nebojte,jsem povoláním zahradník.
A znovu opakuji,rašelina je ideální pro svoju univerzálnost.
Odpovědět
Článek je o rašelině ve volném prodeji.Těžko v dnešní době bude zahradník sít třeba primule do svého kvalitního kompostu.To se dělalo za totáče,kdy se ten kompost propařil 20min. párou,aby se zlikvidovali semena.
Nebojte,jsem povoláním zahradník.
A znovu opakuji,rašelina je ideální pro svoju univerzálnost.
Jakub Graňák
20.11.2020 12:19 Reaguje na PavelAZáleží na tom, jestli jde o černou, nebo bílou rašelinu. Ta černá viz např rašelina ze Soběslavi se rychle rozpadne, sline se v černou břečku a ve finále tu kytku v hrnku zadusí skrz asfixii. Bílá rašelina to je už jiná písnička, taky je výrazně dražší.
Co se týče kompostáren hodně záleží na technologii, když se to dělá pořádně, tak jsou semena plevelů zlikvidována vysokými teplotami provázejícími fermentaci.
Odpovědět
Co se týče kompostáren hodně záleží na technologii, když se to dělá pořádně, tak jsou semena plevelů zlikvidována vysokými teplotami provázejícími fermentaci.
BM
Břetislav Machaček
20.11.2020 15:33 Reaguje na PavelAKupuji kompost s certifikátem a mohu i nemusím tomu
věřit. Plevel z něho nemám žádný a na Ostravsku už škodliviny moc nezkoumám. Kdysi po revoluci tu byla doslova hysterie o jedovatostí půdy a teď to už
lidé nezkoumají. Když je půda tak jedovatá, tak proč dostanou biozemědělci značku BIO i z polí,
na kterých se před pár léty stříkalo a hnojilo ostošest? Pokud vím, tak některé těžké kovy a rezidua z postřiků(i to historické DDT) jsou často
usazené v hlubších vrstvách a záleží na rostlině
jak hluboko koření. Některé pícniny velmi hluboko a tak pro ně nebude problém si ty škodliviny najít. Víte v mém věku přemýšlet co mám v kompostu a věřit, že v zelenině z obchodu či tržiště to není, je úplná kravina. Jím raději svoji zeleninu a ovoce bez nové přidané chemie a na tu z kompostu a ze spádu už ani nemyslím. O zelenině z dovozu už ani nechci mluvit.
Nic nepěstovat a vymlouvat se na kontaminaci půdy
znám od lenivců, kteří nemají na zahradě ani tu
pažitku. Pak přijdou ke mně, všechno by chtěli
a pláčou kolik že to mají práce se svým trávníkem
a bazénem. Nabídka odnaučila lidi pracovat a
můžete mi věřit nebo nevěřit, ale předpěstovávám
si papriku, rajčata, celer, salát, kedlubny atd.
a rašelinu už několik let nepoužívám. Vím, že
v zahradnictvích vám rašelina usnadňuje práci
a taky si ji pak necháte pořádně zaplatit.
Kupovat ale sazenice rajčat či paprik po
15 a více Kč, tak se zamyslím nad ekonomikou
toho mého zahradničení. Mě to mimo práce nic
nestojí a efekt mám často lepší než z těch
zahradnictví. No a já vám říkám, že jsem sice
zahradník amatér, ale bez rašeliny to jde.
Být najednou s rašelinou útrum, tak skončíte
se zahradničením a zbytek světa taky?
Odpovědět
věřit. Plevel z něho nemám žádný a na Ostravsku už škodliviny moc nezkoumám. Kdysi po revoluci tu byla doslova hysterie o jedovatostí půdy a teď to už
lidé nezkoumají. Když je půda tak jedovatá, tak proč dostanou biozemědělci značku BIO i z polí,
na kterých se před pár léty stříkalo a hnojilo ostošest? Pokud vím, tak některé těžké kovy a rezidua z postřiků(i to historické DDT) jsou často
usazené v hlubších vrstvách a záleží na rostlině
jak hluboko koření. Některé pícniny velmi hluboko a tak pro ně nebude problém si ty škodliviny najít. Víte v mém věku přemýšlet co mám v kompostu a věřit, že v zelenině z obchodu či tržiště to není, je úplná kravina. Jím raději svoji zeleninu a ovoce bez nové přidané chemie a na tu z kompostu a ze spádu už ani nemyslím. O zelenině z dovozu už ani nechci mluvit.
Nic nepěstovat a vymlouvat se na kontaminaci půdy
znám od lenivců, kteří nemají na zahradě ani tu
pažitku. Pak přijdou ke mně, všechno by chtěli
a pláčou kolik že to mají práce se svým trávníkem
a bazénem. Nabídka odnaučila lidi pracovat a
můžete mi věřit nebo nevěřit, ale předpěstovávám
si papriku, rajčata, celer, salát, kedlubny atd.
a rašelinu už několik let nepoužívám. Vím, že
v zahradnictvích vám rašelina usnadňuje práci
a taky si ji pak necháte pořádně zaplatit.
Kupovat ale sazenice rajčat či paprik po
15 a více Kč, tak se zamyslím nad ekonomikou
toho mého zahradničení. Mě to mimo práce nic
nestojí a efekt mám často lepší než z těch
zahradnictví. No a já vám říkám, že jsem sice
zahradník amatér, ale bez rašeliny to jde.
Být najednou s rašelinou útrum, tak skončíte
se zahradničením a zbytek světa taky?
va
vaber
22.11.2020 09:55 Reaguje na Břetislav Machačekhrabu se na zahradě už 40let a nikdy jsem žádný kompost nebo rašelinu nekoupil ,jen všechny organické odpady házím na hromadu ,kompost a to vracím zpět na záhony,
nic nepálím, ani staré listí, jak téměř všichni okolo,
ano, žije v tom všelijaká havěť a to balkonoví zahrádkáři nechtějí a tak si kupují sterilizovaný kompost ,to je zrůdnost
Odpovědět
nic nepálím, ani staré listí, jak téměř všichni okolo,
ano, žije v tom všelijaká havěť a to balkonoví zahrádkáři nechtějí a tak si kupují sterilizovaný kompost ,to je zrůdnost
BM
Břetislav Machaček
22.11.2020 19:49 Reaguje na vaberDělám to tak stejně a pouze jsem dvakrát
půdu vylepšil tím koupeným kompostem. Šlo
mi o zvýšení organické hmoty v intenzivně
vyčerpávané půdě a taky jako vodozádržné
hmoty v dobách sucha. Coź se mi plně
osvědčilo a nyní zase budu pár let pouze půdu udržovat vlastní kompostem a hnojem
od slepic. Už jsem vzdal domácí chov
jiných zvířat a tak absence hnoje už
byla znát. Naopak s hnojem od jednoho
"farmáře" jsem si zaplevelil pozemek
a byla to fuška to dát do pořádku. To
se mi u koupeného kompostu nestalo.
Odpovědět
půdu vylepšil tím koupeným kompostem. Šlo
mi o zvýšení organické hmoty v intenzivně
vyčerpávané půdě a taky jako vodozádržné
hmoty v dobách sucha. Coź se mi plně
osvědčilo a nyní zase budu pár let pouze půdu udržovat vlastní kompostem a hnojem
od slepic. Už jsem vzdal domácí chov
jiných zvířat a tak absence hnoje už
byla znát. Naopak s hnojem od jednoho
"farmáře" jsem si zaplevelil pozemek
a byla to fuška to dát do pořádku. To
se mi u koupeného kompostu nestalo.
23.11.2020 16:01 Reaguje na vaber
Jo holt zvyk je železná košile. Nazývat domácí hromadu bioodpadu kompostem je taky velká nepřesnost. Kompost doma 99% zahrádkářů není ochotno vyrobit, znamenalo by to neustále tu hromadu dotovat kyslíkem (nic složitého optimálně jednou za 14 dní tu hromadu přeházet). Další překážka pro řádný kompostovací proces je malé množství bioodpadu. Krecht musí být dostatečně velký, aby hygienizace proběhla.
Takže se trochu poučte a nesuďte, když nevíte.
Odpovědět
Takže se trochu poučte a nesuďte, když nevíte.
RP
Radim Polášek
25.11.2020 08:00 Reaguje naPokud máte dost místa na tak tři hromady, tak kompost ze zahrady není problém a současně je jen s málem práce. Stačí bioodpady dávat na hromadu a trochu rozumně je vrstvit, případně občas převrstvit slabou vrstvou hlíny a odpadního písku, pokud tam je příliš organiky a málo hlíny. Největší nálož organiky, pohrabané listí na podzim, se dá s úspěchem zarýt rovnou na záhonech jako náhrada chlévské mrvy.
Tu hromadu budoucího kompostu přeházíte akorát jednou za rok, na začátku zimy a na konci třetího roku už máte hromadu kvalitní kompostové zeminy defakto ve staré síle.
Odpovědět
Tu hromadu budoucího kompostu přeházíte akorát jednou za rok, na začátku zimy a na konci třetího roku už máte hromadu kvalitní kompostové zeminy defakto ve staré síle.
26.11.2020 07:49 Reaguje na Radim Polášek
Učíte orla lítat, tak to dělám celý život, ale podstatné je, že se vám touto technologií nepodaří dobrá hygienizace tohoto bioodpadu a zcela nesprávné je toto nazývat kompostováním.
Nevím, zda jste měl možnost potkat se se správně vytvořeným kompostem.
Odpovědět
Nevím, zda jste měl možnost potkat se se správně vytvořeným kompostem.
ZŠ
Zbyněk Šeděnka
20.11.2020 09:16 Reaguje na PavelAV Ostravě se normálně prodává a za výhodnou cenu. Stačí zajet do sběrného dvora. Kamarád ho nakupuje už dost let.
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
20.11.2020 09:27 Reaguje na Zbyněk Šeděnka Právě z OZO ho nakupuji a jsem s ním velice
spokojen. Půda se mi rapidně zlepšila a to množství
žížal a jiných půdních organismů je obdivuhodná.
Letos jsem půdu vylehčil ještě levným zásypovým
pískem a kvalita kdysi těžké jílovité půdy je nyní
vynikající. Takové množství kompostu bych nebyl
nikdy schopen vyprodukovat a tak ten můj používám
pouze ve skleníku a vyvýšených záhonech. Všem mohu
toto doporučit a uvidí, že i malá zahrádka pak
může mít efekt jako dvojnásobně velké pole bez
organické hmoty a bez žížal.
Odpovědět
spokojen. Půda se mi rapidně zlepšila a to množství
žížal a jiných půdních organismů je obdivuhodná.
Letos jsem půdu vylehčil ještě levným zásypovým
pískem a kvalita kdysi těžké jílovité půdy je nyní
vynikající. Takové množství kompostu bych nebyl
nikdy schopen vyprodukovat a tak ten můj používám
pouze ve skleníku a vyvýšených záhonech. Všem mohu
toto doporučit a uvidí, že i malá zahrádka pak
může mít efekt jako dvojnásobně velké pole bez
organické hmoty a bez žížal.
Pa
PavelA
20.11.2020 10:50 Reaguje na Zbyněk ŠeděnkaKdyž jsme zakládali trávníky,brali jsme kompost z kompostárny.
Bylo to žůžo,jakmile jsme zaseli,vyrazila lebeda a jiné plevele a z jílků a kostřav tam nebylo nic.
Třeba to u vás dělají jinak a do takového kompostu se dá rovnou sít.
Osobně beru kompost,který nám "zadarmo" obec poskytne do jezírka k leknínům.Těm se moc líbí.Ale na zeleninu bych kompost z kompostárny nedal ani náhodou.Od toho mám ovčí a prasečí hnůj.
Odpovědět
Bylo to žůžo,jakmile jsme zaseli,vyrazila lebeda a jiné plevele a z jílků a kostřav tam nebylo nic.
Třeba to u vás dělají jinak a do takového kompostu se dá rovnou sít.
Osobně beru kompost,který nám "zadarmo" obec poskytne do jezírka k leknínům.Těm se moc líbí.Ale na zeleninu bych kompost z kompostárny nedal ani náhodou.Od toho mám ovčí a prasečí hnůj.
pp
pavel peregrin
20.11.2020 11:07 Reaguje na PavelAExistuje hnojivo obchodního názvu Organic( dříve se to jmenovalo Bioganic), které vzniká fermentací a mícháním slepičince, kravského hnoje a různých příměsí listí apod., ale zásadně horkou cestou. Tudíž semena plevelů a choroboplodné zárodky jsou zničeny a tohle organické hnojivo je naprosto vynikající, oproti hnoji je ho potřeba zhruba 5x méně, tzn. nějakých 100q/ha. Nedělá se ale všude, vyrábí se např. v Městci Králové nebo v Hořátvi(Proagro Nymburk) a vím, že zelináři v naší oblasti na tom mají postavenu organiku. Občas si ho na zahradu beru také, velká kára za auto přijde na nějaké 200,- a naprosto to na hnojivé účely stačí. Hlavní bonus je v naprosté bezplevelnosti.
Odpovědět
pp
pavel peregrin
20.11.2020 10:42 Reaguje na PavelAVím, rašelinové substráty jsou základem všech světových pěstíren,nicméně drobný pěstitel se bez ní obejde.
Odpovědět
AM
Anežka M
20.11.2020 13:15 Reaguje na pavel peregrinNo jestli se komunální bioodpad někde centrálně kompostuje, tak to přece není problém, ne?
Naopak centrální kompostování může být bezpečnější, protože díky většímu objemu proběhne spolehlivě horká fáze.
Nejlepší je kompostovat doma, ale když už se do toho někomu nechce, pořád lepší mít možnost vyhodit zbytky do bioodpadu než do komunálu.
Odpovědět
Naopak centrální kompostování může být bezpečnější, protože díky většímu objemu proběhne spolehlivě horká fáze.
Nejlepší je kompostovat doma, ale když už se do toho někomu nechce, pořád lepší mít možnost vyhodit zbytky do bioodpadu než do komunálu.
pp
pavel peregrin
20.11.2020 17:09 Reaguje na Anežka MMěl jsem na mysli především vesnici, tam by se mělo kompostovat ostošest.
Odpovědět
JŠ
Jan Šimůnek
20.11.2020 08:10Rašelinu potřebuji jen na kyselomilné rostliny typu kanadská borůvka. Na ostatní se dá použít kompost.
Odpovědět
ZŠ
Zbyněk Šeděnka
20.11.2020 09:02 Reaguje na Jan ŠimůnekKyselost lze dodat třeba smrkovým jehličím. Používám to a funguje to bezchybně.
Odpovědět
Jakub Graňák
20.11.2020 12:20 Reaguje na Jan ŠimůnekPřesně jak píše kolega Šeděnka, sypte tam jehličí a hrabanku, uděláte stokrát lépe
Odpovědět
AM
Anežka M
20.11.2020 13:18 Reaguje na Jakub GraňákAkorát když budeme mít smůlu a potkáte v lese vlastníka, požene vás svinským krokem...
Odpovědět
Jakub Graňák
20.11.2020 17:02 Reaguje na Anežka MAle jděte, nesmíte se chovat jako čuně a nikdo vás odnikud hnát nebude. Nejlepší pak je mít kus vlastního lesa, jako já
Odpovědět
JŠ
Jan Šimůnek
21.11.2020 11:57 Reaguje na Jakub GraňákSběr hrabanky paří mezi činnosti, které zákony explicitně zakazují. Jistěže se to dá dělat šetrně a slušně, ale pokud na vás majitel nebo správce lesa přijde, může vás popotahovat.
Odpovědět
Jakub Graňák
23.11.2020 11:23 Reaguje na Jan ŠimůnekJsem majitel, nebo přesněji dědic, mám se jít popotahovat?
Hrabanku používám k výrobě substrátu pro chov mizejících saproxylofágních druhů brouků, mám je radši nechat vymírat z důvodu nedostatku vhodných stanovišť, abych dodržel literu zákona?
Odpovědět
Hrabanku používám k výrobě substrátu pro chov mizejících saproxylofágních druhů brouků, mám je radši nechat vymírat z důvodu nedostatku vhodných stanovišť, abych dodržel literu zákona?
RP
Radim Polášek
25.11.2020 08:07 Reaguje na Jakub GraňákOdebere se šetrně cca třetina hrabanky a zbytek se pod těmi stromy nechá. Lesní prostředí není prakticky poškozeno a z trochu větší plochy je i tak hrabanky "neúrekom".
Kdo má trochu větší zahradu, může si klidně vysázením pár smrčků a podobných jehličnanů k sobě udělat "jehličnatý koutek" a po nějakém roce má dost hrabanky pro svých pár keříků kanadských borůvek nebo rododentronů nebo pěnišníků atd.
Odpovědět
Kdo má trochu větší zahradu, může si klidně vysázením pár smrčků a podobných jehličnanů k sobě udělat "jehličnatý koutek" a po nějakém roce má dost hrabanky pro svých pár keříků kanadských borůvek nebo rododentronů nebo pěnišníků atd.
Jakub Graňák
25.11.2020 09:05 Reaguje na Radim PolášekPřesně tak. Jak jsem napsal výše, nesmí se u toho člověk chovat jako čuně.
Odebírám až nejspodnější vrstvu v pokročilém stádiu rozkladu, ta je pro tvorbu substrátu nejvhodnější, takže čerstvý spad odhrábnu, vezmu co pořebuju a přihrnu to zpátky, nikdo ani nepozná, že jsem tam byl
Ideální jsou taky piliny z nějaké pily poblíž, nebo stolárny
Odpovědět
Odebírám až nejspodnější vrstvu v pokročilém stádiu rozkladu, ta je pro tvorbu substrátu nejvhodnější, takže čerstvý spad odhrábnu, vezmu co pořebuju a přihrnu to zpátky, nikdo ani nepozná, že jsem tam byl
Ideální jsou taky piliny z nějaké pily poblíž, nebo stolárny
BM
Břetislav Machaček
20.11.2020 08:28No to je zase výplod klimahysteriků ! Přece stačí tu rašelinu netěžit
a je po problému. Je nahraditelná v zahradě jinými materiály vyjma pár
druhů kyselomilných rostlin, ale i zde je možné použít nahrážku ve formě
smrkových pilin a jehličnaté hrabanky o kterou okradu své jehličnany.
Nabídka=poptávka a zahrádkář ekonom rašelinu nekupuje, protože není
k zahrádkáření nezbytně nutná. Kvalitní kompost ji většinou nahradí
a naši předci ji mimo pár oblastí s jejím výskytem ani neznali. Dnes
se jí plýtvá opravdu často zbytečně a to i tam, kde to není nutné.
Jinak ten klimahysterismus už došel do stádia, kdy už vadí veškerá
lidská činnost a klimahysterikům doporučuji, aby si hodili mašli dříve,
než svým životem zhorší tu uhlíkovou stopu. Zemi se uleví a uleví se
i obyčejným lidem, protože nebudou neustále masírováni podobnými kecy.
Odpovědět
a je po problému. Je nahraditelná v zahradě jinými materiály vyjma pár
druhů kyselomilných rostlin, ale i zde je možné použít nahrážku ve formě
smrkových pilin a jehličnaté hrabanky o kterou okradu své jehličnany.
Nabídka=poptávka a zahrádkář ekonom rašelinu nekupuje, protože není
k zahrádkáření nezbytně nutná. Kvalitní kompost ji většinou nahradí
a naši předci ji mimo pár oblastí s jejím výskytem ani neznali. Dnes
se jí plýtvá opravdu často zbytečně a to i tam, kde to není nutné.
Jinak ten klimahysterismus už došel do stádia, kdy už vadí veškerá
lidská činnost a klimahysterikům doporučuji, aby si hodili mašli dříve,
než svým životem zhorší tu uhlíkovou stopu. Zemi se uleví a uleví se
i obyčejným lidem, protože nebudou neustále masírováni podobnými kecy.
ZŠ
Zbyněk Šeděnka
20.11.2020 09:04Pokud vím, tak zahrádkáři používají rašelinu minimálně. Spíše bych se zaměřil na velké pěstírny, kde spotřeba rašeliny bude hodně velká.
Odpovědět
ZŠ
Zbyněk Šeděnka
20.11.2020 09:14 Reaguje na Zbyněk ŠeděnkaJeště dodatek:
A co oblasti, kde se rašlina používá k topení? Irsko, Falklandy a pod. Tam kromě uvolnění skleníkových plynů při těžbě ještě letí do vzduchu kysličníky uhlíku a to bez náhrady. To je v pohodě?
Odpovědět
A co oblasti, kde se rašlina používá k topení? Irsko, Falklandy a pod. Tam kromě uvolnění skleníkových plynů při těžbě ještě letí do vzduchu kysličníky uhlíku a to bez náhrady. To je v pohodě?
TP
Tomas Peltan
20.11.2020 10:39 Reaguje na Zbyněk ŠeděnkaOny ty "kysličníky uhlíku" se uvolňují i v případě těch pěstebních substrátů - vytěžená rašelina se začne postupně rozkládat.
Odpovědět
ZŠ
Zbyněk Šeděnka
20.11.2020 10:56 Reaguje na Tomas PeltanJasně, ale pěstované kytky zase ty kysličníky váží, protože je potřebují k fotosyntéze. Navíc mě skutečně zaráží, že pěstírny berou rašelinu po vagónech, ale vadí pouze drobní pěstitelé.
Odpovědět
JD
Jiří Daneš
20.11.2020 14:19 Reaguje na Zbyněk ŠeděnkaNa pěstírny se nemůže, to by bylo proti svobodě podnikání a mohlo byt o přivodit až žalobu o náhradu ušlého, byť jen očekávaného, zisku (viz kauza Diag Human). Jednotlivci tu už je jiné kafe, je to jako s automobilovou dopravou, nikdo nechystá výrobu nákladních elektromobilů, ale jednotlivcům je snaha zakázat kupovat osobní auta se spalovacím motorem (Anglie), při čemž ve spotřebě a tedy i exhalacích je osobní auto ku nákladnímu autu v poměru 1 ku 10 i více. V najetých kilometrech za rok je tento poměr
v neprospěch nákladních aut ještě výraznější.
Odpovědět
v neprospěch nákladních aut ještě výraznější.
ZŠ
Zbyněk Šeděnka
20.11.2020 14:25 Reaguje na Jiří DanešJá vím. Je to totéž jako současná blokace malých obchodů. Malý živnostník si právníka nemůže dovolit, zatímco obchodní řetězec by si naši vládu namazal na chleba. Proto jsou malé obchody zavřené a supermarkety rýžují.
Odpovědět
RP
Radim Polášek
21.11.2020 08:14 Reaguje na Zbyněk ŠeděnkaTo je spíš proto, že jeden supermarket s 10 - 30 prodavačkami je schopný za den obsloužit až několik tisíc lidí - nákupů. Včetně omezenějšího sortimentu průmyslového zboží. Na to by bylo třeba nejméně 500 drobných obchodů a živnostníků. Z nichž každý druhý kašle na protiepidemická opatření, protože je "proti Babišovi" A protože když vynechá protiepidemická opatření, tak vydělá za den znatelně víc.
Odpovědět
AM
Anežka M
20.11.2020 13:23 Reaguje na Zbyněk ŠeděnkaTaky mám pocit. Nevím o nikom ze sousedů kdo by rašelinu kupoval, kompost mají všichni, případně hnojí kuřincema. Rašelinu si zvykly hobbymarkety vnucovat měšťákům, kteří tomu nerozumí a myslí si, že bez ní to nejde...
V pěstírnách to bude horší, tam je výhoda rašeliny spočívající v nepřítomnosti plevelů příliš velká, než aby od ní upustili.
Nezkoušela jsem, ale jako médium se prý dají celkem úspěšně používat místo rašeliny různé minerální vaty. Akorát s klimatickou zátěží to asi bude podobné jako u té rašeliny...
Odpovědět
V pěstírnách to bude horší, tam je výhoda rašeliny spočívající v nepřítomnosti plevelů příliš velká, než aby od ní upustili.
Nezkoušela jsem, ale jako médium se prý dají celkem úspěšně používat místo rašeliny různé minerální vaty. Akorát s klimatickou zátěží to asi bude podobné jako u té rašeliny...
RP
Radim Polášek
22.11.2020 15:27 Reaguje na Anežka MV podstatě jakýkoliv pórovitý nasákový materiál, který neuvolňuje látky neslučující se s tou rostlinkou. Ale každý má své specifika, cenu, trochu odlišnou manipulaci i nakonec různé emise CO2.
Odpovědět
LB
Lukas B.
20.11.2020 14:14je to trošku bouře ve sklenici vody. nutno ovšem poctivě říci, že pro "přírodu" (šetrné zacházení se zdroji, biodiverzitu, ochranu ohrožených druhů etc.) má intenzivní hobby zahrádkaření význam srovnatelný třeba s panelákovým pejskařením - ačkokoli a jakkoli zahrádkáři a pejskaři se zhusta za milovníky přírody považují.
Odpovědět
RP
Radim Polášek
21.11.2020 08:34Domácí pěstování, jako každé jiné koníčky, vyžadují učení novým věcem a samostatné myšlení. A to právě zeleným propagandistům nejede, protože ti vyžadují, aby lidi byli nemyslící ovce pokorně přejímající všechny zelené nesmysly, které jim předloží.
Co se týká rašeliny, opravdu by mě zajímalo, odkud se ty rašeliny, které v těch obrovských množtvích pytlů s prodávanými pěstebními substráty podle udávaného složení jsou, berou. Nemám problém s tím, pokud by se jednalo o přiměřený odběr, kde podobnou rychlostí nová rašelina vzniká a biotop je zachováván. Ale to by chtělo vědět, odkud to je.
Odpovědět
Co se týká rašeliny, opravdu by mě zajímalo, odkud se ty rašeliny, které v těch obrovských množtvích pytlů s prodávanými pěstebními substráty podle udávaného složení jsou, berou. Nemám problém s tím, pokud by se jednalo o přiměřený odběr, kde podobnou rychlostí nová rašelina vzniká a biotop je zachováván. Ale to by chtělo vědět, odkud to je.
PP
Petr Pekařík
21.11.2020 09:05 Reaguje na Radim PolášekRašelinu zdejší firmy kupují hlavně v Pobaltí , používají ji jako základ pro substráty ( v místech původu se naopak používá jako palivo). Samozřejmě by šlo ji nahrazovat z místních zdrojů ( odpad z pil, truhláren apod.) , ale tam již stojí frontu zpracovatelé a výrobci briket a peletek a taky elektrárny , které z důvodu nařízení prosazeného ekotento... musí spalovat i část biomasy. Svého času jsem jich pár projel a tenkrát si lámali hlavy nad tím, kde jako tu biomasu seženou , když v ČR zdroje nejsou. Jo , digestát z bioplynek je taky pěkný šmejd , který má na poli stejné důsledky , jako již nepopulární kejda.
Odpovědět
RP
Radim Polášek
22.11.2020 15:28 Reaguje na Petr PekaříkToho jsem se víceméně obával. že to někde těží a to ložisko tím časem zničí.
Odpovědět
Kamil Krabice
21.11.2020 13:00Pokud vím tak do česka se rašelina z VB nedováží. To vím proto že jsem kdysi byl akcionářem Rašeliny Soběslav a.s. a to do doby než mě (a ostatním menšinovým) ODS ty akcie znárodnila :-(((
Odpovědět
va
vaber
22.11.2020 09:45rašelina nezmizí kvůli zahradníkům ,ale kvůli těm co rašeliniště těží a hrabou peníze na úkor životního prostředí ,
Odpovědět
RP
Radim Polášek
22.11.2020 15:31 Reaguje na vaberPodle mne to je na správci těžených nalezišť. Dnes je to asi málem jen za odvoz, ale pokud těžbu pořádně zdraží, spotřeba se omezí a naleznou se obnovitelné náhrady.
Odpovědět
