https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/zalesnime-pouste-bude-nas-to-stat-spoustu-vody
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Zalesníme pouště? Bude nás to stát spoustu vody

8.10.2020 19:09 | PRAHA (Ekolist.cz)
Zatímco před výsadbou se zdejší zásoby podzemní vody doplňovaly tempem 7 milimetrů za rok (a těsně po výsadbě, i díky příhodně deštivým rokům, až 9 milimetrů), žíznivé stromy dnes odsají z půdního rezervoáru 16 milimetrů ročně.
Zatímco před výsadbou se zdejší zásoby podzemní vody doplňovaly tempem 7 milimetrů za rok (a těsně po výsadbě, i díky příhodně deštivým rokům, až 9 milimetrů), žíznivé stromy dnes odsají z půdního rezervoáru 16 milimetrů ročně.
Pouštní oblast Mu Us nacházející se na severu Číny dnes pokrývá plochu přibližně 40 000 kilometrů čtverečních. Nedávná snaha zastavit tu proces desertifikace výsadbou stromů došla svého naplnění, ale za cenu přečerpání zdrojů podzemní vody. Velká zelená zeď tak může do budoucna být velmi nestabilní záležitostí a ne zrovna ukázkou ekologické obnovy rozsáhlého území. Píše o tom Phys.org.
 

Charakteristika i rozloha pouštní oblasti Mu Us se v posledních dekádách silně měnila: byla totiž řídkou stepí s pastvinami, polopouští, vyprahlou pouští i rozvolněným lesem. Momentálně nese na svém území všechny tyto celky, s proměnlivým zastoupením. Nejdramatičtěji se na jejím vzhledu podepsalo pětatřicet let intenzivní pastvy, které jí od poloviny minulého století připravily o většinu travnatého povrchu a otevřely cestu pro postup pouště. V návaznosti na desertifikaci zahájila Čína masivní zalesňovací projekt. Velká zelená zeď stromů měla vytvořit bariéru vyprahlé pustině. A s enormním nasazením se to podařilo.

Od roku 2002 v regionu přibývá již stabilizované stromové vegetace a poušť tu ustupuje. Mu Us se tehdy stala ukázkovým příkladem velkoplošné ekologické obnovy. „Tyto velkoplošné projekty masivních výsadeb jsou dnes velmi populární praxí, jak bojovat proti klimatickým změnám a degradaci půdy,“ říká Isabella Velicogna, profesorka Kalifornské univerzity. „Proto pro nás nemalým překvapením bylo, jak drastický a podceňovaný dopad měl severočínský projekt na vodní zdroje v regionu.“ Stromy se tu sice udržely, ale o podzemní vodě to zrovna neplatí. Ta totiž mizí alarmujícím tempem.

Sucho zelené pouště

Mu Us je přitom pro bádání nad relativní dostupnosti vodních zdrojů ideální. Nejsou tu přítomny žádné jiné vodu odčerpávající faktory, zemědělství nebo průmysl. Což si pochvaloval i hlavní autor studie, Meng Zhao, když se rozhodl vyčíslit zdejší potenciální vodní zásoby a tím i efekt výsadby stromů, s využitím satelitních a meteorologických dat. Porovnáním úhrnu srážek, odtoku, výparu za léta před rekultivací a po rekultivaci území ale dospěl k nepotěšujícím výsledkům.

Zatímco před výsadbou se zdejší zásoby podzemní vody doplňovaly tempem 7 milimetrů za rok (a těsně po výsadbě, i díky příhodně deštivým rokům, až 9 milimetrů), žíznivé stromy dnes odsají z půdního rezervoáru 16 milimetrů ročně. „To je přibližně 21 kilometrů krychlových vody ročně,“ říká Zhao. „Což nám dává prostor pro přehodnocení stanoviska o úspěšnosti této praxe, alespoň z hlediska ochrany vodních zdrojů.“ Stromy sice učinily někdejší poušť Mu Us zelenější a zpomalily její postup, ale rozhodně ji neučinily vlhčí. Alespoň prozatím.

Velicogna dodává, že do budoucna se tedy jeví účelněji takové zalesňovací projekty, které větší měrou kladou důraz na pomalejší přirozenou obnovu porostů, namísto jednorázových a rychlých masivních výsadeb. Takové totiž dokáží lépe snášet místní klima a skutečně zpomalovat anebo zvrátit ono přečerpání podzemní vody.


reklama

 
foto - Dohnal Radomír
Radomír Dohnal
Autor je spolupracovníkem Ekolistu.cz.
 twitter

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (29)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

LK

Lukáš Kašpárek

8.10.2020 08:37
Tak samozřejmě... takto to dopadá, když člověk cokoliv hrotí bez přihlížení k přirozeným dějům.... pokud tam má být poušť, tak tam bude a člověk s tím nic neudělá.... může samozřejmě dělat akce typu velká zelená zeď, ale většinou to dopadne tak, že ŽP nepomůže a naopak ho může zhoršit....

Je to pořád dokola.... je potřeba umět naslouchat přírodě a ne si arogantně myslet, že poručím větru, dešti a nebo poušti....
Odpovědět
va

vaber

8.10.2020 09:05 Reaguje na Lukáš Kašpárek
problém je v tom ,že pouštní oblasti se rozšiřují a tak se tomu člověk přirozeně brání ,aby měl kde žít
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

9.10.2020 07:35 Reaguje na vaber
To si člověk myslí, že něčemu brání... ve skutečnosti dělá člověk všechno pro to, aby neměl kde žít nejen on, ale i všechno ostatní živé... a to jen proto, že existuje lidské nabubřelé ego....
Odpovědět
va

vaber

8.10.2020 08:40
před časem se pokusila Saudská Arábie změnit kus poušťě ,peněz , vody i lidí na to měli dost a přesto to skončilo fiaskem. Slunce vysuší vše a rostliny nesnáší takové silné a trvalé sluneční záření. Písek a vítr dokončí likvidaci.
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

8.10.2020 09:06 Reaguje na vaber
Fiasko se jmenovalo tak, že Saudové vyčerpali 27km3 podzemních vod na projekt intenzivního zemědělství-zejména export pšenice -svého času SA světový exportér č.1 - ... a skončili.
Prostě v hlavě vítr. Silná obdoba záměru OZE podle EU.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

8.10.2020 09:53 Reaguje na Miroslav Vinkler
Saudové čerpají zvodně, které se neobnovují a hlavně z nich žije na Středním východe asi 60 miliónů lidí. To je úplně jiná kaše. S našimi OZE to zase nemá VŮBEC NIC společného.
Odpovědět
TK

Tomáš Kvítek

8.10.2020 09:09
Cituji: "Proto pro nás nemalým překvapením bylo, jak drastický a podceňovaný dopad měl severočínský projekt na vodní zdroje v regionu.“ Stromy se tu sice udržely, ale o podzemní vodě to zrovna neplatí. Ta totiž mizí alarmujícím tempem".
A komentář, proboha co se diví a proč si hned zkraje neudělali hydrologickou bilanci povodí, území, ono by jim to krásně vyšlo. Asi předpovídali, že jim začně v poušti více pršet, jinak je to na hlavu. Za rok se tam může odpařit i 1000 l vody/m2. Tedy na 1 ha potřebují 10 000 m3 vody, na 100 ha 1 000 000 m3. a co je to 100 ha, to je 1 km2.
Prostě to nejsou vědci, ale šarlatáni.
Odpovědět

Viktor Šedivý

8.10.2020 16:27 Reaguje na Tomáš Kvítek
Ne.
Bylo to politické zadání a muselo se splnit, protože byla vyhlášena politika zalesňování.
Pokud chce někdo hledat analogie s jistou paní Lejnovou, dělá dobře.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

8.10.2020 09:51
Já to jako tragédii rozhodně nevidím. Co je lepší: poušť a pod ní plno vody nebo zelenou lesostep a méně vody v podzemí? Kdy dojde k vyčerpání všeškeré spodní vody? Pak se možná obnoví malý vodní cyklus a celý proces se stabilizuje, nebo bude potřeba vodu přivést z větší vzdáleností. Ale pořád je to dobře, pořád tam přibývá zeleně a o to přece jde.
Odpovědět
TK

Tomáš Kvítek

8.10.2020 12:49 Reaguje na Pavel Hanzl
V obecné rovině máte pravdu. Zelená lesostep je jistě lepší jak poušť (a též by bylo třeba definovat pro co(pro intenzivnější exploataci území?, pro zástavbu?-ale to je teď méně postatné). Ale jak dlouho si myslíte, že vydrží tato lesdostep, až dojde voda? Takže je třeba zakalkulovat čas a určitě to nebudou geologická období, ale spíše desítky let a pak bez vody bude co? Poušť a voda 0,00.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

8.10.2020 13:42 Reaguje na Tomáš Kvítek
Cas je dobré médium, jenže do budoucnosti nikdo nevidí.
My musíme řešit současnost a to znamená omezit CO2 v atmosféře a to za i dost vysokou cenu. A tohle význam určitě má, za 100 let bude asi poušť skoro všude, ale za pokus to stojí.
Odpovědět
TK

Tomáš Kvítek

8.10.2020 14:38 Reaguje na Pavel Hanzl
Tak jo, poušť všude za 100 let, na to není argument. Hlavně, aby jste tu poušť ještě více nepodpořili. Ono to co se vyčerpá ze země se jen tak nepodaří obnovit. A podzemní voda je především důležitá pro zásobování lidí, ta voda je nenahraditelná!! A kde nejsou lidi, tak se matka příroda postará sama.
Odpovědět
TK

Tomáš Kvítek

8.10.2020 12:51 Reaguje na Pavel Hanzl
Malý vodní cyklus je fajn, a již jste viděl někde, kde je poušť nějaké výsledky, že se obnovil malý vodní cyklus? V tropických oblastech to dobře funguje, ale tam je dostatek srážek.
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

8.10.2020 14:22 Reaguje na Tomáš Kvítek
Viděl, a to dokonce v Číně. Budete-li mít zájem mohu vám přeposlat odkaz.
Odpovědět
TK

Tomáš Kvítek

8.10.2020 14:33 Reaguje na Miroslav Vinkler
Díky za přeposlání, rád si to přečtu.
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

8.10.2020 20:09 Reaguje na Tomáš Kvítek
Bohužel odkaz na web United Nations už není aktivní , tak alespoň odkazy na tisk ,kde o projektu psali:

https://www.unenvironment.org/news-and-stories/story/wang-wenbiao-son-desert-mission-green-planet

https://www.chinadaily.com.cn/opinion/5yearscorecard/2017-09/11/content_31843971.htm

http://www.cbcgdf.org/English/NewsShow/4998/9487.html






Odpovědět
TK

Tomáš Kvítek

8.10.2020 21:12 Reaguje na Miroslav Vinkler
Diky. Ale bez zdrojových informací nemají odkazy, alespoň pro mne, velký význam. Novináři vše zploští a jdou jen za senzaci. Důležitá je informace kolik vody po nastoleni maleho oběhu přibylo, zda začalo pršet, jak často a jaký byl rozdíl oproti okolním lokalitám a hlavně v jakém klimatickém pásmu se to celé realizovalo. Jaký byl zdroj vody. Jaká byla evapotranspirace. A toto novináři nepoberou.
Odpovědět
JL

Jaromír Lukavský

8.10.2020 13:45
Saudové mají soustu místa na poušti, spoustu Slunce a spoustu peněz. Takže proč nejdřív nepostavili na té poušti u moře odsolovací stanice, moře je kolem také dost a je plné vody a pak mohli tou vodou zavlažovat. A ne začít od konce. Také jsem někde viděl, že splašky z měst nečistí, ale vozí cisternami kus dál do moře. V Israeli všechny splašky jdou přes ČOV na pole... ale Arabové byli, jsou a budou... Arabové. j.l. end
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

8.10.2020 15:42 Reaguje na Jaromír Lukavský
Jistě. Napřed si pořídili vrty a čerpadla a když se objevila dobrá odsolovací technologie, tak tvrdili, že nejsou žádní vodaalarmisté. A že zvodně klesají o metry ročně jim jen nakecávají kšeftaři s odsolováky, oni mají svoje staré dobré čerpadla a nikdo jim hlavu blbnout nebude.
To je můj odhad, když čtu příspěvky na ekolistu.
Odpovědět

Jan Šimůnek

8.10.2020 16:14 Reaguje na Pavel Hanzl
Na pobřeží Rudého moře stojí velmi jednoduše konstruované odsolováky: Dole je černá budova s bazénem, do kterého natéká mořská voda, nad tím je věž z bílého kamene, jejíž vrchol je navíc zastíněný. Takže se pára z bazénu sráží na stěnách její kupole a je sváděna do malého akvaduktu ven. Ještě v 19. století byly některé funkční (viz některé cestopisy z té doby) a byly u nich malé oázy, závislé na této vodě.

Toho mohli nastavět větší množství a byli by za vodou.
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

8.10.2020 20:14 Reaguje na Jan Šimůnek
To by si nemohli pořizovat megasbírky automobilů, stavět v poušti mrakodrapy a sjezdovky a jiné ,po čertech potřebné věci.

Řekněte Peršanovi, že je Arab a rozbije vám hubu.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

9.10.2020 11:41 Reaguje na Jan Šimůnek
Ovšem výkon blízký nule.
Velmi dobré a výkonné odsolováky mají v Izraeli, mají z nich už asi 80% vody, kterou ještě zásobují Gazu a prodávají okolním zemím. Je to na principu nanofólie, takže to nemusí jít řes odpařování a cenově to vychází na jednotky dolarů za kubík. Tudy vede cesta i pro ostatní země.
Navíc recyklují odpadní vodu, z celé aglomerace Tel Avivu nejde do moře prakticky žádná splašková voda. Vše se přečistí (písku mají něurékom) a používá do závlah. Taky kapénková závlaha je jejich vynález. Asi se nám bude dost hodit a nebude to až tak dlouho trvat.
Odpovědět
TK

Tomáš Kvítek

8.10.2020 21:15 Reaguje na Pavel Hanzl
Bylo by dobré číst odborné texty. Recenzovane časopisy.
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

8.10.2020 22:04
Ale sakra, jak to, že se tam nenastartoval malý vodní cyklus a zeleň tam nepřitahuje dešťové mraky! Když to naši odborníci - diskutéři z Ekolistu pořád tvrdí.
Odpovědět
TK

Tomáš Kvítek

9.10.2020 06:55
Tvrdit je jedna věc, druhá věc je mít důkazy, nejen viditelné ozelenění, ale i mít zpracovanou hydrologickou bilanci a ekonomicky vyhodnocená opatření. Někteří ekologové nemají rádi rekultivovanou krajinu Mostecka, neboť se jedná o inženýrský přístup ke krajině a tady na ozelenění pouští se nikdo neozve.
Odpovědět
JM

Jiří MOC

9.10.2020 17:53
Četli Jste to vůbec???
viz: "Nejdramatičtěji se na jejím vzhledu podepsalo pětatřicet let intenzivní pastvy, které jí od poloviny minulého století připravily o většinu travnatého povrchu a otevřely cestu pro postup pouště."
Takže pokud by zde neprobíhala intenzivní pastva, nedocházelo by k vysušení půdy... kupodivu vyšší tráva dokáže zadržet více vody než ohlodaná pastvina...
Takže nejlepší by bylo vyhnat pastevce s jejich stády, nebo je redukovat (buďto pastevce nebo stáda - což je skoro totéž) na množství, při kterém nedojde k redukci přirozené obnovy travního porostu...
A uznávám že zcela zjednodušeně zde podsouvám myšlenky, které by zasloužily další výzkum i diskusi...
Odpovědět
JM

Jiří Malík

11.10.2020 23:46
Někdo tu psal, že přehrady na obrázcích jsou schválně vypuštěné. Není to pravda. Je to několik přehrad z několika desítek nádrží, které v ČR v roce 2018 přišly o vodu, protože řeky vysychají. Může to být předobraz daleko horší budoucnosti, který jsem zde nastínil ale evidentně řada lidí nepochopila pointu textu.
Odpovědět
Eva Tylová

Eva Tylová

12.10.2020 21:54 Reaguje na Jiří Malík
Ano, ta je až na konci: účelněji takové zalesňovací projekty, které větší měrou kladou důraz na pomalejší přirozenou obnovu porostů, namísto jednorázových a rychlých masivních výsadeb. Takové totiž dokáží lépe snášet místní klima a skutečně zpomalovat anebo zvrátit ono přečerpání podzemní vody.
Odpovědět
A Kusbach sen.

A Kusbach sen.

15.10.2020 18:11
Dobry den.
Tento clanek me primel k registraci v Ekolistu, ackoli jsem to nikdy a nikde nedelal.

Obycejne maji vsichi diskutujici svoji pravdu. Neco jineho je ale diskutovat o problemu na dalku, neco jineho je problem videt na vlastni oci. S americkymi autory (viz publikace v Nature Sustainability)jednoznacne souhlasim. Neznam sice oblast Mu Us, ale znam nedalekou post Gobi v Mongolsku, kde jsme se s kolegy na vlastni oci presvedcili, jak funguji tyto velkoplosne, megalomanske a mocensky motivovane projekty. Zajemci mohou shlednout dokument - 4. dil ze serialu Mongolsko - zeme modreho nebe, ktery uvedla CT2.
https://www.ceskatelevize.cz/porady/12541578110-mongolsko-zeme-modreho-nebe/220562260300001-za-stromy-do-pouste-gobi/

V tomto filmu komentujeme obdobny projekt Jizni Koreje, ktery si klade za cil vybudovat obdobnou zelenou zed v Mongolsku. Podobny projekt existuje i v Africe.

Pokud budu mluvit za projekt, ktery znam, je s podivem, ze za ohromne penize, ktere byly investovany do zlomku zelene zdi, ktera dnes existuje, nebyli autori schopni zadat seriozni hydrologickou studii, ktera by rekla kolik tzv. fosilni vody se skryva v podzemnich zasobach.
Osobne jsem mluvil s korejskym zastupce projektu, ten ani poradne nemluvil anglicky natoz, aby odpovedel na otazkum zda vi, kolik vody se skryva v podzemi. Pokud si na webu najdete projekt, skutecne se o nem moc nedozvite. Mongolske servisni posadky, kterym byl ted projekt predan cerpaji vodu z vrtu a zalevaji stromy, ktere do Gobi vubec nepatri. Odcerpavaji vodu stadum dobytka, pred kterymi je potreba zalesnene plantaze chranit drahym plotem. Dobytka stale pribyva, protoze tim pastevci chteji snizit svoji chudobu. Je to udrzitelne chovani, odcerpavat vodu, ktera se v podzemi shromazdovala po staleti i tisicileti na zalevani plantazi a jeste zvysovat spotrebu vody rozsirovanim stad? Protoze nikdo nevi, kolik vody je v podzemi, nikdo take nevi, kdy dojde.

Smysluplnym resenim je skutecne postupna obnova porostu drevin, ktere jsou v poustich domaci (napr. Saxaul v Gobi) a nemaji takove naroky na vodu. tato reseni jsou pouzivana v lesnictvi vsude ve svete a jsou dobre overena.
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist