Zástupci projektu: Zájem třídit odpad z kuchyně roste, motivací jsou poplatky
"Evidujeme zvýšený zájem ze strany měst i obcí v Moravskoslezském, Olomouckém i Jihomoravském kraji. Do budoucna počítáme s rozšířením projektu do dalších krajů, konkrétně v následujících dvou letech. Zatím probíhají předběžná jednání," řekl Černý.
Služba Třídím gastro za dva roky svého fungování zajistila, že více než 1200 tun kuchyňského odpadu z měst, obcí, ale i škol, restaurací a jídelen neskončilo na skládkách. Projekt společnosti EFG aktuálně pomáhá lidem třídit kuchyňský odpad v 18 městech na Moravě a ve Slezsku. Služba funguje takzvaně na klíč, firma zajišťuje třídící nádoby, svoz i následné zpracování odpadu v bioplynových stanicích na elektrickou energii, teplo a plyn.
V Šumperku fungovalo v pilotním sběru zhruba 40 nádob na kuchyňský odpad, letos by se díky velkému zájmu o třídění gastro odpadu měl jejich počet zvýšit na 140, uvedla Dana Krňávková, vedoucí odboru životního prostředí města. "Rozšíření třídění využitelných surovin o kuchyňské odpady jsme v Šumperku vnímali jako přirozený vývoj snahy zmírnit zatížení životního prostředí našeho města. Další motivací byl i neustále se zvyšující poplatek za skládkování v následujících letech," řekla. Využitelný odpad tvoří odpadky, které je možné účinně recyklovat, tedy sklo, papír, plast nebo bio odpad.
Gastro odpad tvoří především odpad z kuchyní, do nádob mohou lidé vyhazovat zbytky tepelně upravených i neupravených potravin včetně obalu. Do popelnice na gastro odpad smí lidé vyhodit i maso, mléčné výrobky nebo prošlé potraviny v původním obalu. Jedinou výjimku tvoří potraviny ve skle a jedlé oleje a tuky. Oleje a tuky patří do zvláštní kategorie kuchyňského odpadu, v projektu je firma vybírá a likviduje zvlášť.
V Česku existují i popelnice na bio odpad, do těch ale primárně patří odpad ze zahrad - tráva, větvě, spadané ovoce, tepelně neupravené zbytky ovoce a zeleniny. "Nechceme konkurovat kompostárnám, které mají svůj smysl v systému odpadového hospodářství měst a obcí. Do našich nádob na gastro odpad patří rostlinný, a především problematický živočišný odpad vznikající primárně v kuchyních, v domácnostech. Přijímáme jej včetně obalů pro pohodlnější třídění občanů," řekl Černý.
Poplatky za ukládání odpadu, které platí obce a provozovatelé skládek, se skládají z dílčích poplatků. Část odpadu, která se má do roku 2029 postupně snížit na 120 kilogramů na člověka, podléhá základnímu poplatku pro provozovatele skládky 500 korun za tunu. Odpadky nad tuto hmotnost se dělí na různé druhy, jedním z nich je právě recyklovatelný odpad. Poplatek, který provozovatelé zaplatí za skládkování recyklovatelného odpadu, se každoročně zvyšuje, v roce 2029 by jeho výše měla dosáhnout 1850 korun za tunu. Zákaz skládkování recyklovatelných odpadů bude platit od 1. ledna 2030.
reklama