Žatec dnes obdržel certifikát zápisu na seznam světového dědictví UNESCO
Zapsaná památka se skládá ze dvou částí. První část tvoří krajina s chmelnicemi a vesnicemi Trnovany a Stekník včetně zámku. Druhou část představuje historické centrum Žatce s jeho průmyslovou čtvrtí z 19. století, ve které je největší koncentrace staveb spojených se zpracováním chmele a obchodováním. Obě části jsou propojené řekou Ohří. Pro Českou republiku je to 17. zápis na seznam světového přírodního a kulturního dědictví. Zároveň je to první chmelařská krajina na světě, která získala tento status.
Cesta k nominaci na prestižní seznam trvala řadu let. Nápad se zrodil v hlavě patriotů a nadšenců, kteří toužili zachovat chmelařské památky pro budoucí generace. "S myšlenkou zachránit autenticitu chmelových skladů přišel místní spolek Chmelobrana. V roce 2007 bylo město a památky spojené se zpracováním chmele zapsány na takzvaný Indikativní seznam ČR a rozjela se příprava dokumentace," řekl ředitel Chrámu chmele a piva v Žatci Jaroslav Špička.
Zástupci Chmelobrany byli dnes na pódiu žateckého divadla ve chvíli, kdy ministr kultury Martin Baxa (ODS) předával starostovi certifikát. S sebou měli i prapor se znakem, na kterém je šest svislých čar přeškrtnutých jednou šikmou. "Je to bezpochyby obrovský úspěch pro Českou republiku, pro naše kulturní dědictví. Ty podmínky se velmi zpřísňují v posledních letech. Dokázali jsme další zápis, a to ojedinělý. Žatec se ocitl ve společnosti Stonehenge nebo Akropole," uvedl Baxa.
Pro Ústecký kraj je zápis Žatce a chmelařské krajiny podle hejtmana Jana Schillera (ANO) prestižní. Ministerstvo kultury stejně jako kraj jsou připraveni městu finančně pomoci v souvislosti právě se zápisem, který uvítali i chmelaři.
"Pro nás je to potvrzení výjimečné kvality chmele, který tady pěstujeme. Pro pivovary to znamená, že pokud si vybrali Žatecký poloraný červeňák pro své prémiové značky, tak udělaly nejlíp, jak mohly," řekl ČTK tajemník Svazu pěstitelů chmele ČR Michal Kovařík. Právě v žatecké oblasti se pěstuje většina chmele v ČR, a to na 3744 hektarech, což je 77 procent celkové výměry. "Letos úroda dopadla dobře, sklizeno je kolem 7000 tun, z toho 5500 tun ze žateckého chmele," uvedl Kovařík.
Se zápisem pomáhali Žatci památkáři. "Proces je to extrémně dlouhý. V době, kdy se začalo o tom přemýšlet, nebyla žádná památková zóna. Za tu dobu se město pozvedlo, podařila se obnovit velká spousta památek a staveb, které nebyly v dobrém stavu," řekl ČTK Lucie Radová z Národního památkového ústavu, která oceňuje snahu města pomoci s opravami majitelům objektů, které nejsou památkově chráněny.
Žatec navštívilo letos do konce října 14 657 lidí, za celý loňský rok jich bylo 12 695. Na zámek Stekník přijelo 14.197 osob, v loňské turistické sezoně jich bylo 11 693. "Návštěvnost během slunečného října byla vyšší než v červenci. Někteří majitelé provozoven si museli sami stoupnout za bar, protože je počet hostů překvapil. My cílíme na to, aby turisté přijeli na delší dobu. Musíme si sednout společně a říci si, kdo co může v tomto ohledu dělat," uvedl Laibl, podle kterého trápí město hlavně podnikání s chudobou.
"Zatím zápis do UNESCO vnímají a oceňují v zahraničí více než doma," podotkl starosta. "Musíme ukázat, že UNESCO bude jednoznačně ku prospěchu. Společně budeme bojovat, aby obchod s chudobou tady nebyl. Chceme mimo jiné koupit nemovitosti, kde žijí lidé na sociálních dávkách," řekl Laibl. Podnikatelům chce město ukázat, že UNESCO je příležitost i pro ně. Samotné město bude podle starosty řešit například rozšíření počtu parkovacích míst.
reklama
Poslední návštěvníci se mohli letos podívat do nitra vyhaslé Komorní hůrky
Záhadnou smrt revírníka v 19. století připomíná obnovený pomník u České Třebové
Historický most Červeňák v Pardubicích zřejmě nepůjde opravit
.jpg){kind=link}