Raději banán než mrkev či hrášek? Závislost na dovozu ovoce a zeleniny činí země zranitelné

Momentální pestrost nabídky a popularita exotického ovoce a zeleniny, například ananasů a banánů, vytlačuje z britských obchodů lokální mrkev, zelí nebo hrášek.

Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Foto | Shebeko / Shutterstock

Studie z londýnského Centra klimatické změny a planetárního zdraví uveřejněná v žurnálu Nature je vztažena k prostředí trhu s potravinami Velké Británie. Ve své podstatě ale demonstruje situaci vlastní všem zemím současné Evropské unie. Srovnává vývoj domácí produkce ovoce a zeleniny, jejich zastoupení na národním trhu a také neproporční zastoupení produktů/výpěstků zahraničních. S tím, že stále větší díl dovozu ovoce a zeleniny pochází ze zemí, které jsou negativně ovlivněny klimatickými změnami. V důsledku tak nejen v Británii narůstá riziko ohrožení potravní bezpečnosti. Závislost na dovozu ovoce činí každou zemi zranitelnou, byť jde o na pohled nestrategické materiály, ovoce a zeleninu.

Pestřejší nabídka zaplacená nejistou budoucností

V roce 1987 dokázali Britové pokrýt 42 % vlastní spotřeby ovoce a zeleniny z domácích zdrojů. Data získaná ze Světové organizace pro výživu a zemědělství (FAO) konstatují výraznou změnu: v roce 2013 totiž Britové samozásobitelsky zajistili jen 22 % z národní produkce a sestupný trend pokračuje. Rozdíl prozatím vykrývá dovoz. Je tu i na pohled pozitivní trend: v posledních 27 letech se výrazně rozšířila nabídka, diverzita ovoce a zeleniny. V roce 1987 tvořilo 20 druhů 80 % veškeré konzumované ovoce a zeleniny. V roce 2013 byla v této nejfrekventovanější množině zastoupeno už 34 druhů. Momentální pestrost, která je k vidění na regálech supermarketů, je ale možným symptomem budoucí bídy.

V roce 1987 pocházelo ze zahraničních zemí, které mohly v důsledku vlastních výpadků produkce ohrozit potravní bezpečnost Británie 20 % druhů. V osmdesátých letech se sice přímo nehovořilo o klimatických změnách, ale údaje o extrémním suchu, povodních a jiných přírodních katastrofách, které dnes do souvislosti s klimatickými změnami dáváme, samozřejmě existovaly. Podíl těchto klimatickými změnami ohrožených zemí v zásobovacím řetězci Velké Británie narůstá. V roce 2013 dosahoval 32 %. Třetina všech momentálně dostupných druhů ovoce a zeleniny (po stránce nabídky, nikoliv tonáže) tak může prakticky kdykoliv nečekaně „vypadnout“ z nabídky.

Domácí zemědělství? Ono ještě existuje?

Toto možné riziko potvrzují i údaje z FAO a organizace ND-GAIN. Výpadek v současné době by negativně ovlivnil nejen dostupnost a ceny ovoce a zeleniny, ale také zdraví obyvatel. „Zvýšená závislost na importu z klimatem zranitelných zemí, pokud tyto nepřijmou důsledná adaptační opatření, povede k výpadkům v zásobování zemí spotřebitelských,“ říká Pauline F. D. Scheelbeeková, hlavní autorka studie. „Vláda nemůže taková rizika ignorovat, má povinnost ochránit své obyvatele od takových budoucích šoků a zajistit zdravou a udržitelnou stravu všem,“ dodávají spoluautoři.

Momentální pestrost nabídky populárního ovoce a zeleniny (se vzrůstajícím podílem ananasů, banánů) vytlačuje z trhu poněkud fádní mrkev, zelí nebo hrášek pěstovaný v Británii. Situace, při níž by vypadla dodávka ze zahraničí a místní zemědělci by ji neměli čím nahradit, se prý jeví reálná. „Je třeba znovu promyslet strategii našeho zásobování, potravní bezpečnosti a nezávislosti, tak, abychom nebyli závislí na dovozu ze zemí, potýkajících se s klimatickými změnami,“ uzavírá Scheelbeeková.