Ze dna moře se stala obří skládka, odhaluje video

Messinská úžina je průliv mezi Apeninským poloostrovem a Sicílií. Vyznačuje se tím, že v nejužším místě má pouze 3,5 kilometru. A také tím, že na jejím dně je celosvětově nejvyšší hustota odpadků – víc než milion předmětů na km2. Právě o odpadcích na dně moří a oceánů pojednává nová studie publikovaná v žurnálu Environmental Research Letters.

Na studii se podílelo velké množství vědců – většina z nich z univerzity v Barceloně a ze Společného výzkumného střediska, což je instituce spadají pod Evropskou komisi. „Studie obsahuje souhrn všeho, co v současnosti o tomto problému víme. Aby se v boji proti němu daly použít efektivní prostředky, je třeba porozumět tomu, kde se odpad vyskytuje, jak je rozmístěný a v jakém množství,“ říká spoluautor studie Georg Hanke.

Množství odpadu, které se na dně oceánu hromadí, neustále roste. Odpad byl objeven i v nejhlubším místě na zemi, v Mariánském příkopu hlubokém téměř 11 tisíc metrů. A vědci varují, že množství odpadků na některých místech na dně oceánů je srovnatelné s městskými velkými skládkami. Studie také odhaduje, že bude v následujících třiceti letech objem odpadků v moři natolik stoupat, že by mohl přesáhnout 3 miliardy tun.

Na dně moří je nejčastěji plast, rybářské vybavení, kov, sklo, keramika, textil a papír. Rozmístění odpadu v rámci moře závisí hodně na geomorfologii dna. Procesy jako jsou oceánské proudy či bouře mohou za jeho pohyb - lehčí odpad se díky gravitaci přesouvá do oblastí se silnými proudy, například do podmořských kaňonů a údolí, kde se následně usazuje.

Na to, jak se odpad šíří oceánem a kde se kumuluje, má vliv i materiál, z něhož je vyroben. Odhaduje se, že 62 % odpadu, který je na dně oceánu, je vyrobeno z plastu - ten je relativně lehký a velmi rychle se dostane daleko.

Zatím bylo zmapováno na 700 druhů rostlin a živočichů, které odpad na dně moře přímo ohrožuje. Z toho je 17 % na Červeném seznamu ohrožených druhů IUCN. Závažným problémem jsou pozůstatky intenzivního rybolovu. Do rybářských sítí, které se vznášejí oceány nebo jsou částečně zachycené na podmořských útesech, se zamotávají živočichové, od malých po opravdu velké savce. Sítě se přitom rozkládají velmi pomalu.

Stejně pomalu se rozkládají i látky, kterých je podle studie v odpadu také velké množství - pesticidy, herbicidy, farmaceutické přípravky, těžké kovy či radioaktivní látky.

„Odpad na dně moře už je velmi vážný problém ve Středozemním moři, například u katalánského pobřeží. Během velkých bouří, jako byla Gloria v lednu 2020, vlny hodně tohoto odpadu vyplavují na pláž. Takže jsou potom některé pláže plně pokryty odpadky,“ říká další ze spoluautorů Miquel Canals.

Díky tomu, že na studii spolupracovala i organizace spadající pod EU, budou informace využity v implementaci Rámcové směrnice o strategii pro mořské prostředí. Canals ale zdůrazňuje, že klíčové je řešit příčinu celého problému a ne pouze následek: „Příčinou je obrovská produkce odpadu a jeho všudypřítomnost v prostředí. A také nedostatečný nebo velmi špatný management nakládání s odpadem. To je problém především v zemích třetího světa.“

Video projektu RITMARE (Italian National Research Council / M. Pierdomenico)

---

reklama

---