Země by uživila další miliardu lidí, kdyby se plýtvalo o polovinu míň

Efektivnější využití celého řetězce výroby potravin a omezení ztrát potravin by dramaticky pomohlo k zachování přírodních zdrojů naší planety a zároveň zlepšení kvality lidského života.
Je tu ale celá řada omezení. Čistá pitná voda není dostupná všude. Zemědělská půda je čím dál víc zbavována minerálů a živiny v ní klesají. A zároveň velké množství kalorií potravin se ztrácí v celém procesu výroby potravin. To vede k velkému plýtvání našimi zdroji, říká Matti Kummu, výzkumník z Aalto University.
Nová studie, na které se Kummu podílel, jako první hodnotí dopad ztrát v produkci potravin a vztah ke zdrojům, které máme globálně k dispozici. Ročně se neefektivností při výrobě potravin v přepočtu na jednoho člověka promrhá 27 metrů krychlových pitné vody, 0,031 hektarů zemědělské půdy a 4,3 kilogramů hnojiv.
„Z celkové spotřeby pitné vody má 90 procent na svědomí zemědělství. Stejné je to u surovin používaných pro výrobu hnojiv,“ říká Kummu. „Lepší efektivita a omezení ztrát při výrobě potravin jsou proto klíčové pro ochranu prostředí a budoucí potravinovou bezpečnost.“
Vědci z Aalto University se pokusili globální ztráty v produkci potravin vyjádřit v kilokaloriích na osobu. A vyšlo jim, že globálně jsou ztráty 614 kilokalorií na osobu a den. Pokud by se podařilo tuto neefektivitu odstranit, byly by celkové výnosy činí 2 609 kilokalorií a den a člověka. Pokud by se podařilo současné ztráty omezit na polovinu, Země by se současnými zdroji pohodlně uživila 8 miliard lidí.
reklama
Dále čtěte |
Online diskuse
Ještě by to chtělo vyčíslit, - 21. 10. 2012 - ŠafaříkJste k smíchu. Největší úlovky drobné byly u nás od poloviny 70. let do poloviny 80. let - teda za toho bolševíka - zajíci, bažanti - zemědělství bylo sice průmyslově rozvinuté, ale ještě ne tak otrávené. Ještě počátkem 90. let u nás bylo tolik králíků, že okolí jejich kolonií bylo vyžrané do drnu. Když hynuli na myxomatózu, cítili jste jejich kolonii plné rozkládajících se zdechlin i na 100 m. V té době byl třeba ťuhýk obec naprosto běžným ptákem, dnes je to rarita leda na opuštěných lokalitách - kde se nehospodaří. Znovu připomínám, že náhodné otravy srnčí z řepky nejsou problémem dnešní myslivosti. To je od nás:http://www.youtube.com/watch?v=l9oPnAW6z_Y Dokonce se už od nás vytratily i ty koroptve, jež přežily socialismus. Ještě počátkem 90. let k nám jezdili ze Západu lovit zvěř, jelikož u nich žádná už nezůstala. Díky "odborníkům" šéfujícím a rabujícím tento nešťastný stát posledních 20 let jsme na tom nyní stejně jako oni před těmi 20 lety - myslím s drobnou. A to není leda o zvěři, týká se to i jiných druhů. Hlupák je především ten, co se nepoučí ze svých chyb a opakovaně se dotkne žhavých kamen. Dle vašeho projevu ale soudím, že to máte v hlavince pomotáno od přírody. Stále se směji, jak ti kleptomani z vládních stran dosud nepochopili důvod jejich porážky o niž si tak koledovali. |