Země by uživila další miliardu lidí, kdyby se plýtvalo o polovinu míň
Efektivnější využití celého řetězce výroby potravin a omezení ztrát potravin by dramaticky pomohlo k zachování přírodních zdrojů naší planety a zároveň zlepšení kvality lidského života.
Je tu ale celá řada omezení. Čistá pitná voda není dostupná všude. Zemědělská půda je čím dál víc zbavována minerálů a živiny v ní klesají. A zároveň velké množství kalorií potravin se ztrácí v celém procesu výroby potravin. To vede k velkému plýtvání našimi zdroji, říká Matti Kummu, výzkumník z Aalto University.
Nová studie, na které se Kummu podílel, jako první hodnotí dopad ztrát v produkci potravin a vztah ke zdrojům, které máme globálně k dispozici. Ročně se neefektivností při výrobě potravin v přepočtu na jednoho člověka promrhá 27 metrů krychlových pitné vody, 0,031 hektarů zemědělské půdy a 4,3 kilogramů hnojiv.
„Z celkové spotřeby pitné vody má 90 procent na svědomí zemědělství. Stejné je to u surovin používaných pro výrobu hnojiv,“ říká Kummu. „Lepší efektivita a omezení ztrát při výrobě potravin jsou proto klíčové pro ochranu prostředí a budoucí potravinovou bezpečnost.“
Vědci z Aalto University se pokusili globální ztráty v produkci potravin vyjádřit v kilokaloriích na osobu. A vyšlo jim, že globálně jsou ztráty 614 kilokalorií na osobu a den. Pokud by se podařilo tuto neefektivitu odstranit, byly by celkové výnosy činí 2 609 kilokalorií a den a člověka. Pokud by se podařilo současné ztráty omezit na polovinu, Země by se současnými zdroji pohodlně uživila 8 miliard lidí.
reklama
Dále čtěte |
ENN: Mrhání jídlem je mrhání ropou
Spolupráce obcí a řetězců by měla pomoci při osvětě o plýtvání potravinami
Jak omezit plýtvání a bezpečně darovat přebytečné pokrmy z jídelen? Pomohl výzkum CARC a organizace Zachraň jídlo 
Průzkum: Plýtvání jídlem je problém, míní Češi. Ohledně řešení jsou však skeptičtíOnline diskuse
Ještě by to chtělo vyčíslit, - 21. 10. 2012 - Petr 2Oni to nejsou nové stromy ale velice staré jabloně, snad naroubovoné na Jadrničce, či jen na nahodilém semenáči, u švestek se jedná zřejmě o odkopek švestky domácí, u tzv pološvestek mi žádný odborník nevysvětlil odrůdu, natož podnož. Ale jsou na naší zahradě 90(!)let, takže se nejedná o to, že bych zapisoval sklizeň, nebo kvetení na jiných, už obměnených stromech. Na hrušních je to stejné, ale nemám žádný strom k pozorování starší 40ti let. Jedná se o pozemek ve výšce 660m, v okrajové oblasti Žďárských vrchů. Délku trvání sněhové pokrývky si snadno najdete, stejně tak jako vývoj teplot. Mrkněte prosím poctivě na to. Zdraví Petr2Jinak jsem rád za Váš názor, ale nikdo s lidí kteří přírodu sledují nemůže s Vámi souhlasit. |
