Země by uživila další miliardu lidí, kdyby se plýtvalo o polovinu míň
Efektivnější využití celého řetězce výroby potravin a omezení ztrát potravin by dramaticky pomohlo k zachování přírodních zdrojů naší planety a zároveň zlepšení kvality lidského života.
Je tu ale celá řada omezení. Čistá pitná voda není dostupná všude. Zemědělská půda je čím dál víc zbavována minerálů a živiny v ní klesají. A zároveň velké množství kalorií potravin se ztrácí v celém procesu výroby potravin. To vede k velkému plýtvání našimi zdroji, říká Matti Kummu, výzkumník z Aalto University.
Nová studie, na které se Kummu podílel, jako první hodnotí dopad ztrát v produkci potravin a vztah ke zdrojům, které máme globálně k dispozici. Ročně se neefektivností při výrobě potravin v přepočtu na jednoho člověka promrhá 27 metrů krychlových pitné vody, 0,031 hektarů zemědělské půdy a 4,3 kilogramů hnojiv.
„Z celkové spotřeby pitné vody má 90 procent na svědomí zemědělství. Stejné je to u surovin používaných pro výrobu hnojiv,“ říká Kummu. „Lepší efektivita a omezení ztrát při výrobě potravin jsou proto klíčové pro ochranu prostředí a budoucí potravinovou bezpečnost.“
Vědci z Aalto University se pokusili globální ztráty v produkci potravin vyjádřit v kilokaloriích na osobu. A vyšlo jim, že globálně jsou ztráty 614 kilokalorií na osobu a den. Pokud by se podařilo tuto neefektivitu odstranit, byly by celkové výnosy činí 2 609 kilokalorií a den a člověka. Pokud by se podařilo současné ztráty omezit na polovinu, Země by se současnými zdroji pohodlně uživila 8 miliard lidí.
reklama
Dále čtěte |
ENN: Mrhání jídlem je mrhání ropou
Spolupráce obcí a řetězců by měla pomoci při osvětě o plýtvání potravinami
Jak omezit plýtvání a bezpečně darovat přebytečné pokrmy z jídelen? Pomohl výzkum CARC a organizace Zachraň jídlo 
Průzkum: Plýtvání jídlem je problém, míní Češi. Ohledně řešení jsou však skeptičtíOnline diskuse
Ještě by to chtělo vyčíslit, - 18. 10. 2012 - JirkaUrčitý podíl na tom určitě mít budou nicméně né tak fatální jako jiná běžná součást produkce potravin. A to orientace nikoliv na produkci potravin ale na zisk z pěstované plodiny. Dle mne se jedná o jeden z klíčových problémů hlavně proto, že v mnoha ohledech jsou zemědělci do takto vyhraněné orientace jen na zisk systémem ,,tlačeni,,. Samozřejmě budeme-li chtít mluvit o ideálu nebude to zemědělec co zemědělství dělá jen pro radost a pro rozzářené oči nasycených spoluobčanů, ale budeme se pohybovat někde mezi touhou po dobrém zisku a zodpovědnou a hlavně smysluplnou činností.Konkrétně ,,vhodit,, do takového dnešního prostředí genetickou manipulaci není ani smysluplné a ani zodpovědné. Určité kroky lze samozřejmě dělat podobnými mílovými skoky ale v tomto konkrétním případě (teď nemluvím o rizicích technologie) je krajně rizikové zahajovat éru genetického zemědělství, když neumíme ukočírovat ani to zemědělství stávající. |
