Zemědělci chtějí po vyhodnocení záplavových škod řešit možnosti kompenzací
Výborný v pondělí na jednání unijních ministrů zemědělství v Bruselu oznámil, že Česko zatím Brusel o pomoc žádat nebude, situace podle něj půjde zvládnout rozvolněním pravidel kontrol a sankcí, což podle organizací zemědělcům v současné situaci velmi pomůže. "V některých případech to však nemusí na záchranu podniku stačit. Věříme, že ministerstvo zemědělství na tyto případy bude pamatovat," upozornil Doležal. Pýcha doufá, že po zpřesnění škod ministr otevře diskuzi o adekvátních kompenzačních opatřeních, včetně možnosti využití krizové rezervy EU.
Státy střední Evropy zasažené povodněmi budou moci využít deseti miliard eur z unijního fondu soudržnosti, na Česko by podle dřívějšího vyjádření premiéra Petra Fialy (ODS) měly připadnou dvě miliardy eur (asi 50 miliard korun). Podle Doležala by se nabízelo část peněz využít v zemědělském sektoru. "Vzhledem k tomu, že v zemědělství existuje program na kompenzace dopadů klimatických změn, který by měly mít možnost využít podniky s propadem tržeb zaviněným povodněmi vyšším než 30 procent," uvedl.
Podle Pýchy bude škody monitorovat zemědělský fond. "Mimo jiné bude sledovat zaplavené oblasti pomocí satelitních snímků. Zároveň SZIF nabídne možnost nahlášení škod prostřednictvím aplikace, kterou provozuje," sdělil Pýcha.
V rostlinné výrobě záplavy nejvíce poničily pole s bramborami, kukuřicí, cukrovou řepu a také vinohrady. "V živočišné výrobě voda místy zaplavila stáje a bylo nezbytné řešit transport zvířat či přinejmenším záložní zdroje energie. Dále byly poničeny budovy, zemědělská technika, technologie či uskladněná úroda," doplnil Doležal.
Hladiny řek vzedmuté po nedávných povodních nadále klesají. Některý z povodňových stupňů platil dnes dopoledne na šesti místech v Česku, v pondělí dopoledne jich bylo 11.
reklama
Dále čtěte |
Nové centrum má od příštího roku zefektivnit výzkum v zemědělství a potravinářství
Na zemědělské dotace dá stát příští rok 3,75 miliardy korun, více než letos
Ministři EU se shodli na budoucí zemědělské politice, chtějí snížit byrokraciiOnline diskuse
Všechny komentáře (5)
Anyr
25.9.2024 13:44Mrazy = kompenzace.
Povodně = kompenzace.
Sucho = kompenzace.
+ dotace na spoustu věcí.
Otázka zní: lze zemědělství skutečně provozovat jako soukromník, nebo je předurčeno k zestátnění? :D
Nehledě tedy na fakt, že moderní zemědělství - i to české - se velkou měrou podílí na změně klimatu, která právě k (mj.) nežádoucím dopadům na produkci vede, ergo si dotujeme "věc", která poškozuje svět i samu sebe.
PS: Ne, nemyslím to úplně vážně, nicméně, k zamyšlení to je. :)
Daniel Fiala
25.9.2024 16:45Obrazně je to leckde tak, že jedno pole za tisícovou újmu zachránilo jeden barák za mega škodu.
Poděkování se do povodňových škod nepočítá a to je škoda.
pavel peregrin
26.9.2024 06:45 Reaguje na Daniel FialaDaniel Fiala
26.9.2024 10:18 Reaguje na pavel peregrinMám před očima celé Střední Labe (Hirnstein-Geesthacht) a situaci měst Magdeburg (exemplárně), Wittenberg/e (obě), Aken, Barby, Havelberg atd. a povodeň 2002.
Stejně tak myslím na polskou Odru až do Štětína a povodeň 1997. 50.000 vojáků a dobrovolníků zachraňovalo několik dní doslova pár vesniček v Oderbruchu (zpevňováním trhajících se hrází, přičemž v kritickou chvíli pomohlo protržení/zaplavení nivy na více místech výše, čímž jako zázrakem nedošlo k očekávané výšce kulminace a ty pruské vesnice ve výsledku nedošly jisté zkázy). Ony se historicky postavily tak, že jsou pod hladinou dnešní řeky.
A kde Prusko získalo finance mj. na tohle? No překvapivě to nebyla tvrdá otrocká práce rolníků, ale válečná tažení Hohenzollernů. A potom ausgerechnet vymysleli, že my Slovani na krajinu dlabeme a máme rádi močály zatímco oni to mají píglnýgl a tím si odůvodnili vyhlazování (odnesli to hlavně Poláci).
Lebensraum/řeky krve jsou pravým opakem poděkování/vzájemnosti a pospolitosti.
A protože jiné spolubydlící než sami sebe mít nebudeme, tak bychom, podle mého názoru a přání, měli být k sobě navzájem více pospolití. A poděkování je prvním.
A ano, překvapuje mě, kolik lidí netuší, v jakém povodí bydlí (setkáváme se s tím při vzorkování - že třeba vodárenská nádrž dostává jejich splašky).
A v ještě větším měřítku je tu geo a pedologie: nivy jsou úrodné také díky erozi z podhůří a i dnes krom brajglu ostanou na polích i živiny. Ano, je s tím práce, ale s čím v životě není?
