https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/zemedelci-chteji-po-vyhodnoceni-zaplavovych-skod-resit-moznosti-kompenzaci
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Zemědělci chtějí po vyhodnocení záplavových škod řešit možnosti kompenzací

24.9.2024 23:05 (ČTK)
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zemědělci chtějí řešit možnosti kompenzací po záplavách po přesném vyčíslení škod. Například Zemědělský svaz ČR souhlasí s rozhodnutím ministra zemědělství Marka Výborného (KDU-ČSL), že zatím nebude žádat o pomoc z krizové rezervy EU pro zemědělce, předseda svazu Martin Pýcha ale doufá, že až budou k dispozici přesná data o rozsahu škod, možnosti využití krizové rezervy s ministrem proberou. Prezident Agrární komory ČR Jan Doležal na dotaz ČTK uvedl, že zemědělci hlásí škody od desítek tisíc korun po miliony korun a nabízelo by se využít část peněz, které má ČR získat na odstranění škod po záplavách. Nyní je podle Doležala nicméně důležité zajištění chodu zasažených podniků. Obě organizace ocenily odklad kontrol ze strany Státního zemědělského intervenčního fondu (SZIF).
 
"Rozumíme současnému postoji pana ministra, že v tuto chvíli není nutné čerpat prostředky z krizové rezervy EU. Klíčové je, že přesné odhady škod zatím neexistují," řekl Pýcha. Podle Doležala škody půjde vyčíslit po opadnutí vody, nicméně předpokládá, že nebudou malé. "Podle prvních odhadů od našich členů se škody v individuálních případech pohybují od desítek tisíc korun až po jednotky milionů korun," uvedl.

Výborný v pondělí na jednání unijních ministrů zemědělství v Bruselu oznámil, že Česko zatím Brusel o pomoc žádat nebude, situace podle něj půjde zvládnout rozvolněním pravidel kontrol a sankcí, což podle organizací zemědělcům v současné situaci velmi pomůže. "V některých případech to však nemusí na záchranu podniku stačit. Věříme, že ministerstvo zemědělství na tyto případy bude pamatovat," upozornil Doležal. Pýcha doufá, že po zpřesnění škod ministr otevře diskuzi o adekvátních kompenzačních opatřeních, včetně možnosti využití krizové rezervy EU.

Státy střední Evropy zasažené povodněmi budou moci využít deseti miliard eur z unijního fondu soudržnosti, na Česko by podle dřívějšího vyjádření premiéra Petra Fialy (ODS) měly připadnou dvě miliardy eur (asi 50 miliard korun). Podle Doležala by se nabízelo část peněz využít v zemědělském sektoru. "Vzhledem k tomu, že v zemědělství existuje program na kompenzace dopadů klimatických změn, který by měly mít možnost využít podniky s propadem tržeb zaviněným povodněmi vyšším než 30 procent," uvedl.

Podle Pýchy bude škody monitorovat zemědělský fond. "Mimo jiné bude sledovat zaplavené oblasti pomocí satelitních snímků. Zároveň SZIF nabídne možnost nahlášení škod prostřednictvím aplikace, kterou provozuje," sdělil Pýcha.

V rostlinné výrobě záplavy nejvíce poničily pole s bramborami, kukuřicí, cukrovou řepu a také vinohrady. "V živočišné výrobě voda místy zaplavila stáje a bylo nezbytné řešit transport zvířat či přinejmenším záložní zdroje energie. Dále byly poničeny budovy, zemědělská technika, technologie či uskladněná úroda," doplnil Doležal.

Hladiny řek vzedmuté po nedávných povodních nadále klesají. Některý z povodňových stupňů platil dnes dopoledne na šesti místech v Česku, v pondělí dopoledne jich bylo 11.


reklama

 
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (5)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Anyr

Anyr

25.9.2024 13:44
Hm.
Mrazy = kompenzace.
Povodně = kompenzace.
Sucho = kompenzace.
+ dotace na spoustu věcí.

Otázka zní: lze zemědělství skutečně provozovat jako soukromník, nebo je předurčeno k zestátnění? :D

Nehledě tedy na fakt, že moderní zemědělství - i to české - se velkou měrou podílí na změně klimatu, která právě k (mj.) nežádoucím dopadům na produkci vede, ergo si dotujeme "věc", která poškozuje svět i samu sebe.

PS: Ne, nemyslím to úplně vážně, nicméně, k zamyšlení to je. :)
Odpovědět
DF

Daniel Fiala

25.9.2024 16:45
Mrzí mě, že nikdo ze zatopených a kór z nezatopených obcí/továren atd. "po proudu" nepoděkoval nahoru "proti proudu" těm "svým" zemědělcům, kteří umožnili přirozené rozlivy na své pozemky (podle přirozenosti vody) a TÍM ZACHRÁNILI mnoho mld. níže po proudu.
Obrazně je to leckde tak, že jedno pole za tisícovou újmu zachránilo jeden barák za mega škodu.
Poděkování se do povodňových škod nepočítá a to je škoda.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

26.9.2024 06:45 Reaguje na Daniel Fiala
Pane Fialo, ač zemědělec, poděkování v tomto případě myslím není jaksi na místě. Upřímně, myslíte si, že kdyby ti zemědělci měli možnost zabránit rozlivu vody na svá pole, že by to neudělali? A protože to možné samozřejmě není, tak holt to ty spodní trochu ochránilo.
Odpovědět
DF

Daniel Fiala

26.9.2024 10:18 Reaguje na pavel peregrin
Nejenže si to nemyslím, pane Peregrine, ale historie ukazuje jasně, že bohatší si to ohrázovali. Čímž zároveň nesouhlasím s vaším "samozřejmě nejde". A podotýkám: samozřejmě že zhoršili Q průběh níže. A dramaticky.
Mám před očima celé Střední Labe (Hirnstein-Geesthacht) a situaci měst Magdeburg (exemplárně), Wittenberg/e (obě), Aken, Barby, Havelberg atd. a povodeň 2002.
Stejně tak myslím na polskou Odru až do Štětína a povodeň 1997. 50.000 vojáků a dobrovolníků zachraňovalo několik dní doslova pár vesniček v Oderbruchu (zpevňováním trhajících se hrází, přičemž v kritickou chvíli pomohlo protržení/zaplavení nivy na více místech výše, čímž jako zázrakem nedošlo k očekávané výšce kulminace a ty pruské vesnice ve výsledku nedošly jisté zkázy). Ony se historicky postavily tak, že jsou pod hladinou dnešní řeky.
A kde Prusko získalo finance mj. na tohle? No překvapivě to nebyla tvrdá otrocká práce rolníků, ale válečná tažení Hohenzollernů. A potom ausgerechnet vymysleli, že my Slovani na krajinu dlabeme a máme rádi močály zatímco oni to mají píglnýgl a tím si odůvodnili vyhlazování (odnesli to hlavně Poláci).
Lebensraum/řeky krve jsou pravým opakem poděkování/vzájemnosti a pospolitosti.

A protože jiné spolubydlící než sami sebe mít nebudeme, tak bychom, podle mého názoru a přání, měli být k sobě navzájem více pospolití. A poděkování je prvním.

A ano, překvapuje mě, kolik lidí netuší, v jakém povodí bydlí (setkáváme se s tím při vzorkování - že třeba vodárenská nádrž dostává jejich splašky).

A v ještě větším měřítku je tu geo a pedologie: nivy jsou úrodné také díky erozi z podhůří a i dnes krom brajglu ostanou na polích i živiny. Ano, je s tím práce, ale s čím v životě není?
Odpovědět
pp

pavel peregrin

26.9.2024 11:44 Reaguje na Daniel Fiala
Jak byste chtěl technicky ohrázovat stovky hektarů během jednoho dvou dnů? A dopředu to nikdo hradit nebude, protože je to ekonomicky neúnosné. To je realita.
Odpovědět
 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist