https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/zemedelstvi-predbehlo-fosilni-paliva-stalo-se-novym-nejvetsim-lidskym-zdrojem-emisi-siry
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Zemědělství předběhlo fosilní paliva, stalo se novým největším lidským zdrojem emisí síry

20.8.2020 17:00 | PRAHA (Ekolist.cz)
Síra je dnes, v nejrůznějších podobách, nedílnou součástí hnojiv vylepšujících stav obdělávané půdy, a podstatným příspěvkem ke zdraví pěstovaných plodin a úrody.
Síra je dnes, v nejrůznějších podobách, nedílnou součástí hnojiv vylepšujících stav obdělávané půdy, a podstatným příspěvkem ke zdraví pěstovaných plodin a úrody.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Martin Mach Ondřej / Ekolist.cz
Ještě donedávna platilo, že největším zdrojem emisí síry, přispívající například ke kyselým dešťům, byly uhelné elektrárny a jimi spalované uhlí. Aktuální studie z univerzity v coloradském Boulder nyní tuto informaci upravuje. Globální znečišťující jedničkou se nově stává zemědělství a síra vnášená do prostředí v podobě pesticidů a hnojiv. Píše o tom Phys.org.
 

Na konci 70. let to vypadalo, že příběh o síře a jejích emisích píše svou poslední kapitolu. Deset předchozích let totiž bylo bohatých na studie, které prokázaly mechanismus vzniku kyselých dešťů, jejich negativní vliv na lesy a mokřady v Evropě i Americe a doložily souvislost mezi okyselujícím efektem a uhelnými elektrárny. Mnohasetkilometrovým vzdálenostem od místa působení navzdory. Výsledkem byla nejrůznější opatření, zákony na ochranu ovzduší a tlak na odsiřování elektráren. Po dalších dvaceti letech bylo víceméně hotovo. Takže se zdálo, že je už dobojováno.

„Naše analýzy to bohužel nepotvrzují,“ upozorňuje Eve-Lyn Hinckleyová, docentka environmentálních věd univerzity z Boulderu. „Ukazuje se, že aplikace síry v zemědělství, kde jsou součástí postřiků a hnojiv, nyní dosahuje přibližně desetinásobku stavu, kdy byla produkce emisí uhelnými elektrárnami na svém vrcholu.“ S tím, že tento lidský sirný příspěvek a jeho vliv na životní prostředí nikdo zatím nehodnotil.

„Síra je dnes, v nejrůznějších podobách, nedílnou součástí hnojiv vylepšujících stav obdělávané půdy, je podstatným příspěvkem ke zdraví pěstovaných plodin a úrody,“ vysvětluje profesor Charles Driscoll, spoluautor studie. „Ale bohužel může přitom mít na půdu i na vodní toky stejně zničující efekt jako měly kyselé deště na severskou zalesněnou a říční krajinu.“ A z modelů vypracovaných americkými vědci je to patrné. Zatímco emise síry do ovzduší dlouhodobě klesají, příspěvek síry a sulfátů ze zemědělství globálně narůstá.

Síra je přirozeně se vyskytující chemický prvek, který se v prostředí vesměs nachází ve stabilní geologické formě. Na povrch země se dostává většinou v důsledku těžby, protože doprovází ložiska uhlí. A také je součástí výroby hnojiv a pesticidů. Uhelné elektrárny a zemědělské aplikace se pak stojí za tím, že se síra v původní i pozměněné podobě dostává do vod, půd, ovzduší. „Pak může poměrně rychle zreagovat, byť trvá desetiletí, než je onen efekt kyselých dešťů a dalších ekosystémových změn zaznamenán,“ popisuje Hinckleyová.

Síra může ovlivnit lidské zdraví a přírodu často nepřímo, třeba tím, že promění cyklus těžkých kovů. Driscoll jako příklad uvádí zemědělskou oblast Everglades na Floridě, kde síra způsobila zvýšenou tvorbu methylrtuti v místních vodách. Ta bude trávit ryby a jejich konzumenty po generace.

Dosud se výzkum zaměřoval na základní prvky v zemědělských hnojivech – dusík a fosfor – ani ty totiž nepředstavují univerzální dobro a mohou přispívat k eutrofizaci říčních toků, tvorbě vodního květu nebo likvidaci ryb. Podobné badání o síře zatím chybí.“ Hinckleyová i Driscoll soudí, že síra ze zemědělství jen tak nezmizí. „Přesto existuje příležitost spojit vědu a praxi a vytvořit životaschopná řešení, která dlouhodobé ochrání životní prostředí, hospodářství i zdraví lidí,“ dodávají.


reklama

 
foto - Dohnal Radomír
Radomír Dohnal
Autor je spolupracovníkem Ekolistu.cz.
 twitter

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (82)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Katka Pazderů

Katka Pazderů

20.8.2020 05:58
Pěkný vědecký článek. Když už nejsou emise z elektráren, budeme zkoumat něco jiného.
Poté, co poklesly imise síry o 86% na našem území, musí zemědělci dodávat porostům síru, která se stala leckde limitujícím prvkem pro výši výnosu. Protože ale okyseluje půdu a mění tak schopnost rostlin čerpat živiny z půdy, ji zemědělci používají velmi opatrně.
Naše půdotvorné substráty jsou v zásadě kyselé, takže zhoršovat příjem živin žádný zemědělec vědomě nechce.
Orná půda v ČR je převážně mírně kyselá 40% (pH 5,5 - 6,5), neutrální (28,4%), ostatní půda je kyselá a zásaditá (v prakticky stejném podílu).
Odpovědět

Jan Šimůnek

20.8.2020 06:58 Reaguje na Katka Pazderů
Záleží na tom, jaká konkrétní sloučenina síry se použije. Existují i takové, které jsou +- pH neutrální, a dokonce i zásadité. Prostě "síra" bez upřesnění konkrétní sloučeniny je nesmysl, který akorát slouží k tomu, aby ekologové mohli znovu vydávat zděšení předstírající skřeky.
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

20.8.2020 07:11 Reaguje na Jan Šimůnek
Je úplně jedno jaká je to sloučenina... nemá na polích co dělat stejně jako drtivá většina jiných uměle vnesených substancí... všechno se ještě bude řešit a nahrazovat něčím přírodě bližším, co nebude mít zásadní negativní dopady jako například síra.... ne proto, že můžeme, ale proto, že MUSÍME... a nikdo z nás potřebu této změny neovlivní....
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

20.8.2020 14:02 Reaguje na Lukáš Kašpárek
Nejlépe bude zakázat přírodě minerály jako sádovec, nebo dokonce alabastr. Jde totiž v obou případech o síran vápenatý. A výrobu, prodej a používání sádry, třeba v moderních, ale za nic nestojících stavebních materiálech, jako jsou sádrokartonové desky, zcela zakázat. Vyrábět by se směly, podle Vás Kašpárek, snad jen nesádrokartonové desky?
Odpovědět

Jan Šimůnek

20.8.2020 20:26 Reaguje na Lukáš Kašpárek
Síra je součástí bílkovin, bez ní by život v té podobě, kterou známe, nebyl možný. Sorry.
Odpovědět
KS

Krejcar Stanislav

21.8.2020 14:01 Reaguje na Jan Šimůnek
Osobně by mělo asi nastat přehodnocení zásad ekopěstování a ip pěstování. Síra jako prvek je jedním ze stavebních prvků rostlinných řetězců buněk. Souhlasím i s tím, aby se do všeobecného vzdělávání na základních školách zavedla ekochemie a ekoruční práce. Rouhodně po finanční gramotnosti a gramatice to bude přínosnější pro budoucnost. Jen je nutné se vyvarovat ekochybám jež se v devadesátých letech dělaly i v rámci SZ !! Všeobecné vzdělání a lidské návyky by neměly být ovlivněny politickým režimem a nesmyslnými nařízeními. Kopírovat a opičit se po jiných krajínach můžeme jen pokud se jedná o sejný nebo podobný biotop zeměpisné šířky a délky. To už uváděli američtí autoři knihy Ekologie přeložené do češtiny v devadesátých letech. Výrobní receptury světových chemických gigantů jež působí i v česku v Neratovicích a Ustí by měli být více postihováni a vedeni k odpovědnosti za farmářské škody jež tito způsobují jejich zemědělskými chemickými přípravky. Jistě koncový uživatel at farmář nebo zahrádkář nesou na zamořování také svůj podíl. Ale to je věcí vzdělání kantorů na středních a vysokých školách jež školí a vzdělávají právě tyto kádry.
Odpovědět

Jan Šimůnek

21.8.2020 21:04 Reaguje na Krejcar Stanislav
Tu síru rostliny na poli potřebují, vem kde vem. Bez ohledu na to, jestli je pěstování EKO nebo jiné. Ideologie není schopná změnit přírodní zákony, ani ta ekologická.
Odpovědět
JS

Jiří S

20.8.2020 07:14 Reaguje na Jan Šimůnek
Přesně tak pane Šimůnku. Mnohé podniky přešly na trojitý superfosfát, který je z kyselých sloučenin se sírou nejméně okyselující. A některé dokonce v podstatě na sádrovec (Sulka). Takže zase zbytečná panika. Nehledě na to, že půdy v ČR mají tak akutní nedostatek síry, že jakákoliv přidaná síra do půdy je takřka beze zbytku vycucaná následnou plodinou, takže ty strašáky v článku, že by se splavovala do vod a podobně jsou minimální.
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

20.8.2020 07:30 Reaguje na Jiří S
I vám děkuji za potvrzení toho, že je článek relevantní... :)
Odpovědět
JS

Jiří S

20.8.2020 12:23 Reaguje na Lukáš Kašpárek
Můžete mi prosím objasnit?
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

21.8.2020 11:28 Reaguje na Jiří S
No jak jsem psal již panu Peregrinovi. Pokud konvenční zemědělec nadává na odborný článek, tak jde zpravidla o potvrzení toho, že je správný :)
Odpovědět
JS

Jiří S

21.8.2020 14:01 Reaguje na Lukáš Kašpárek
My s panem Peregrinem nenadáváme nad odbornými články. My halekáme jen nad těmi, co jsou fušérsky zpracovány jen pro zviditelnění, přičemž se v nich jedná povětšinou o nesmysli.

Už jste začal číst ty knihy, na které jsem vám dal odkaz? Zcela jistě, pokud je pochopíte, změníte názor.
Odpovědět

Jan Šimůnek

20.8.2020 20:28 Reaguje na Lukáš Kašpárek
Článek je blábol. Živé organismy síru potřebují, i rostliny na poli. Navíc ta síra nejde do atmosféry, takže se nejedná o "emise".
Odpovědět
JH

JH

20.8.2020 08:46 Reaguje na Jan Šimůnek
nemáte úplně pravdu, podstatě z každé formy síry v půdě nakonec vzniká síran, který je kyselý. Pokud ho ale není příliš mnoho, odčerpávají ho z půdy rostliny a půdní organismy na tvorbu biomasy. Záleží tedy spíše na množství, než na formě.
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

20.8.2020 11:45 Reaguje na JH
Jak jste přišel na to, že síran je kyselý? Zkuste si olíznout kus sádry. Je kyselá?
Odpovědět
JH

JH

20.8.2020 14:02 Reaguje na Jiří Svoboda
nemusím nic lízat. Síran je iont odvozený od kyseliny sírové, která kyselá je. Když ji ale zneutralizujeme dostatečným množstvím kationtů, např. vápníku, vznikne neutrální sůl, která kyselá není. Pokud ale do půdy dodáme hodně síry, vznikající síranové ionty můžou půdu okyselit.
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

20.8.2020 15:10 Reaguje na JH
Síranové ionty zreagují se všude přítomným (aspoň trochu) vápencem na sádru a CO2 jdoucího do vzduchu. Tak se půda sama odkyselí.

Ale vy jste říkal, že síran je kyselý, nikoliv že kyselina sírová je kyselá.
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

20.8.2020 14:42 Reaguje na JH
I Vy jeden chemiku! "... z každé formy síry v půdě nakonec vzniká síran, který je kyselý." Především ovšem v půdě vzniká síran vápenatý, protože vápník je prakticky v každé půdě.
Víte, že nerozpustné sírany, jako vápenatý - sádra a minerál sádrovec, barnatý minerál baryt, síran strontnatý - minerál celestin, síran olovnatý - minerál anglesit, ale také sírany rtuťnaty a stříbrný jsou nerozpustné, nemohou být ani kyselé, ale ani zásadité? Je to proto, že pH se měří ve vodném roztoku.
Odpovědět
JH

JH

20.8.2020 15:01 Reaguje na Jiří Daneš
jako síran jsem myslel iont SO42-, který vzniká oxidací sulfidů v půdě a v principu je kyselý. Máte pravdu, že je do značné míry neutralizován vápníkem, ale pokud je síry hodně, nemusí být dost vápníku na neutralizaci a dochází k okyselení půdy. Chtěl jsem jen reagovat na tvrzení, že některé sloučeniny síry jsou zásadité a nemohou proto půdu okyselovat. Já tvrdím, že mohou.
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

20.8.2020 15:13 Reaguje na JH
Zásadité sloučeniny opravdu nemohou půdu okyselovat. To nejde už z definice pojmů.
Odpovědět
JH

JH

20.8.2020 17:41 Reaguje na Jiří Svoboda
To máte samozřejmě pravdu, ale myslel jsem to tak, že mohou po oxidaci na kyselé sloučeniny.
Odpovědět
Katka Pazderů

Katka Pazderů

20.8.2020 19:31 Reaguje na Jan Šimůnek
v článku se hovoří o okyselování, takže to jsou sírany a siřičitany. Ale prášková síra se využívá jako fungicid.
Odpovědět

Jan Šimůnek

20.8.2020 20:31 Reaguje na Katka Pazderů
Prášková síra už není k sehnání. Navíc nevadí, protože je chemicky skoro inertní.
Kyselina siřičitá je slabá kyselina, takže siřičitan sodný nebo draselný má spíš alkalickou reakci.
Odpovědět
JS

Jiří S

21.8.2020 05:56 Reaguje na Jan Šimůnek
A co třeba Kumulus? K sehnání ještě je.

Siřičitany co jste popsal mají né spíš, ale určitě zásaditou reakci, protože hydroxid sodný a draselný jsou silné zásady v porovnání s kys. siřičitou.
Odpovědět

Petr Šrámek

21.8.2020 21:30 Reaguje na Katka Pazderů
No madam... smekám.
Odpovědět
RV

Richard Vacek

20.8.2020 06:26
Prostě zdroje škodlivin už dávno odstranili naši předkové a my si můžeme užívat života v tak čistém prostředí, v jakém jsme nežili řadu století, ne-li tisíciletí.
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

20.8.2020 07:02 Reaguje na Richard Vacek
Neumíte číst?
Odpovědět
ig

20.8.2020 10:26 Reaguje na Lukáš Kašpárek
Já jsem to pro jistotu přečetl dvakrát plus ještě jednou za Vás a docházím ke stejnému závěru jako pan Vacek :-) Abyste pochopil i Vy o co jde, zkusím to lehce přeformulovat: emise síry z energetiky se podařilo snížit natolik, že klesly dokonce i pod vcelku nízké emise síry pocházející ze zemědělství. Lepší?
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

20.8.2020 11:59 Reaguje na
Vy jste prostě oba demagogové :) jste krásný příklad toho co všechno je ochoten si člověk nalhat, aby dosáhl kýženého výsledku.... vaše cesta...
Odpovědět
ig

20.8.2020 12:19 Reaguje na Lukáš Kašpárek
Wishful thinking je na Vaší straně :-)
Odpovědět
KP

Karel Ploranský

21.8.2020 12:41 Reaguje na
Česky je to hezčí:
Přání otcem myšlenky
Odpovědět
RV

Richard Vacek

20.8.2020 17:14 Reaguje na Lukáš Kašpárek
Já vám to klidně i upřesním. Od vynálezu ohně nežili lidé ve vyspělé společnosti nikdy v tak čistém prostředí.
Tisíciletí jsme žili v kouři z ohnišť, pak z uhlí. Vodu jsme pili z lokálních zdrojů se vším možným - bakteriální zatížení, dusičnany z lokálních hnojišť. Potravu znečištěnou toxickými plodinami a plísněmi. Otázka samozřejmě je, jestli té nezávadnosti není až moc a jestli pro organismus není lepší přiměřená dávka "škodlivin".
Odpovědět

Jan Šimůnek

20.8.2020 20:33 Reaguje na Richard Vacek
Jsem toho názoru, že mutageny z kouře a pečeného jídla, zakoncentrované v moči pralidí, vyvolaly mutace u trav, z nichž vznikl prazáklad obilí.
Odpovědět
ig

21.8.2020 10:55 Reaguje na Jan Šimůnek
Zajímavé. Není to někde experimentálně zpracované?
Odpovědět

Jan Šimůnek

21.8.2020 21:10 Reaguje na
Je to jen myšlenkový experiment, který vychází z teorie seedeaterů. Ti si mohli trávu narvat a zpracovávat u svého tábořiště a nějaká vypadlá semena z ní mohla přijít do kontaktu s produkty pyrolýzy (třeba opékání masa). A faktem je, že mutageny, které člověk sní, jdou z významné části ven z těla močí (vymočili se, než táhli dál). Takže by mohly těm semenům trávy "pomoci" zmutovat na obilí.
Kdysi jsem tuhle ideu měl v jedné přednášce na Draconu.
Odpovědět
ig

22.8.2020 04:57 Reaguje na Jan Šimůnek
Pěkné, kdyby se to prokázalo nebo se ještě zjistilo, že působili nějakými chemikáliemi na semena úmyslně (oni byli lidé už před tisíciletími docela důmyslní), třeba by vznikl nový level veganství, odmítající konzumaci takto šlechtěných rostlin :-)
Odpovědět

Jan Šimůnek

22.8.2020 13:25 Reaguje na
Spíš bych to viděl tak, že se v okolí bývalých tábořišť nalézaly divné trávy s velkými semeny a nějakou chytřejší opičku napadlo ta semena zasít, čímž odstartovala neolitickou revoluci :-)
Odpovědět
pp

pavel peregrin

20.8.2020 07:10
Co to je za výzkum? Síra je nedílnou součástí biochemie a fyziologie rostlin, tudíž nad tím bádat je jaksi ztrátou času. Můžou si vzít jakýkoliv prvek jeden po druhém a u každého se nechá zjistit jeho kladné i záporné působení. Ztráta času a matení veřejnosti, jako obvykle.
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

20.8.2020 07:30 Reaguje na pavel peregrin
Vy jste takový dobrý ukazatel toho jak moc se články dotýkají pravdy... stačí si vaše vyjádření invertovat a máte výsledek....

V tomto případě tímto potvrzujete, že článek uhodil hřebíček na hlavičku a že je to opravdový problém, protože vám to stojí za to, aby jste to negoval a snažil se sám sebe i ostatní přesvědčit, že je to jak říkáte vy.

Děkuji za potvrzení.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

20.8.2020 08:49 Reaguje na Lukáš Kašpárek
Na jakou hlavičku článek uhodil? Prosím vás, už se opravdu vzpamatujte, já chápu, že skočíte na kdejakou blbost, ale tohle už je přes čáru. Ten výzkum je totální nesmysl od A do Z, síra jako spousta jiných prvků je nezbytná pro zdravý vývoj organismů, je součástí aminokyselin apod. tak co se to snaží ti pavědci prezentovat? Síra prý ze zemědělství jen tak nezmizí- no samozřejmě, protože ani nemůže.
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

20.8.2020 11:56 Reaguje na pavel peregrin
Jak říkám, pokud zemědělec neguje téměř vše na serveru, který zveřejňuje vědecké poznatky, tak tím jen dokazuje pravdivost těchto studií... podle vás jsou všechna nová vědecká zjištění smyšlená jen pro to, že vám se nehodí....
Odpovědět
JS

Jiří S

20.8.2020 12:32 Reaguje na Lukáš Kašpárek
Zdravím pane Kašpárku. Dovoluji si Vás oslovit s tím, aby jste si ve volných chvílích pročetl tyto tři knihy https://webshare.cz/?fbclid=IwAR234ZxVRWJduvVy-AEQql-YXCVgVR2m00RzkLQ9sgrOqsjZUHRzb9gCjMY#/group/jtcUGrXdU6/

Až je budete mít přečtené, budu Vás v diskuzích o výživě rostlin, půdních prvcích a podobně respektovat a můžeme vést diskuzi odborně. Děkuji, s pozdravem Jiří S.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

20.8.2020 13:45 Reaguje na Lukáš Kašpárek
Reaguji pouze na naprosté nehoráznosti, které někdo nazval vědeckým výzkumem.
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

20.8.2020 14:49 Reaguje na Lukáš Kašpárek
Nejsem zemědělec, jsem chemk, ale s Pavlem peregrinem tentokrát souhlasím, má pravdu, síra je biogenní prvek a na příklad aminokyseliny methionin, cystein a cystin bez síry nevniknou a bez aminokyselin nevzniknou bílkoviny a bez bílkovin nejsou živé organismy, ani Vy Kašpárek.
Odpovědět
Katka Pazderů

Katka Pazderů

20.8.2020 19:35 Reaguje na Lukáš Kašpárek
Pane Kašpárku, síra není problém. v přírodě je jí přirozeně málo, a její dodání ve formě přijatelné rostlinami ozeleňuje planetu. Stejně jako dusík, také ozeleňuje planetu.
Odpovědět

Jan Šimůnek

20.8.2020 20:35 Reaguje na Lukáš Kašpárek
Není to žádný problém, je to pitomost. Síra je biogenní prvek, rostliny ji potřebují (a bez ní nerostou), v minerálním základě půdy ji máme málo, tudíž ji musíme do půdy dodávat.
Odpovědět
JH

JH

20.8.2020 08:48 Reaguje na pavel peregrin
pokud je síra nedílnou součástí rostlin, je snad na místě se o ni zajímat?
Odpovědět
pp

pavel peregrin

20.8.2020 08:51 Reaguje na JH
Teď trochu nechápu smysl otázky, rozveďte prosím.
Odpovědět
JH

JH

20.8.2020 09:04 Reaguje na pavel peregrin
pokud je síra nedílnou součástí života rostliny, potřebujeme o ní získávat informace, abychom např. věděli, kolik jí rostlina potřebuje, jak velké jsou vstupy do půdy, kolik z půdy odchází atd. Jak se zjištěnými údaji naložíme, to je druhá věc, ale je určitě užitečné mít i takové informace.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

20.8.2020 09:30 Reaguje na JH
Tyto informace ve velké míře jsou dávno známé, např. práce ing Baiera, DrSc, Knopa, Ivaniče apod. Je smutné, že dnes se toto vše prezentuje jako nějaký převratný objev, ale není tomu tak.
Odpovědět
JH

JH

20.8.2020 09:58 Reaguje na pavel peregrin
Myslím, že uvedení odborníci by vám potvrdili, že o síře se toho máme ještě hodně co učit.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

20.8.2020 10:09 Reaguje na JH
Uvedení odborníci by si měli především prostudovat starší práce, to jednak, a dále tyto "výzkumy" jsou bádáním pro bádání, protože S je biogenní prvek a na tom nezmění nic ani regiment vědců.
Odpovědět
JH

JH

20.8.2020 13:54 Reaguje na pavel peregrin
uvedenými odborníky jsem myslel pana Baiera atd.
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

20.8.2020 14:54 Reaguje na JH
Vy určitě.
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

20.8.2020 14:53 Reaguje na JH
Síra je i nedílnou součástí Vás "ph", ve všech bílkovinných částech vašeho těla. Příště se pouštějte do diskuze, až si něco o předmětu diskuze přečtete a také to přečtené pochopíte, nebo tomu aspoň uvěříte.
Odpovědět
JH

JH

20.8.2020 15:43 Reaguje na Jiří Daneš
Tady se to hemží samými odborníky, kteří na síru ve škole chyběli, takže stručně k otázce síry:
1. síra je biogenní prvek, všechny živé organismy ji potřebují a nezpochybňuje to ani zde diskutovaná studie
2. ale množství síry, které potřebují zemědělské plodiny je omezené a dosahuje kilogramy až desítky kilogramů na 1 ha
3. síra se z půdy vyplavuje a určité množství síry zase padá ve formě srážek
4. pokud jsou vstupy síry v hnojivech příliš vysoké, mohou překročit spotřebu zemědělskými plodinami, bude se jí více vyplavovat a je možné, že to bude mít dopady popsané ve studii.
5. v podmínkách ČR se mi nezdá pravděpodobné, že by vstupy síry byly tak vysoké. Naopak se u nás spíše uvádí, že síry je nedostatek
6. pokud Američené sypou na pole tolik síry, že to rozleptá štiku v řece, je na místě o tom psát a nevím, proč to tolik lidí uráží
Odpovědět
LB

Lukas B.

20.8.2020 08:48
v článku ovšem chybí jedna podstatná věc, a to uvedení do kontextu. tedy aspoň porovnání řádu množství síry uvolňované z uhelných elektráren do atmosféry a síry používané na polích.

a ostatně ona ani ta síra z uhelných elektráren nemizí ve vzduchoprázdnu, vedlejším důsledkem odsíření byl (je) obrovský přebytek laciné sádry a přechod stavebnictví k sádrokartonu a k pojivům na bázi sádry. potkáváte jej doma, v kancelářích, na úřadech, školách, zdravotnických zařízeních... bojíte se tam?
Odpovědět
pp

pavel peregrin

20.8.2020 09:28 Reaguje na Lukas B.
Nehledě na to, že emise síry fungovaly jako fungicid, tudíž i množství spor plísní v ovzduší bylo menší. Je to jako se vším- na jedné straně škodí, na druhé pomáhá.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

20.8.2020 09:59 Reaguje na pavel peregrin
Tak,tak.Všeho s mírou a i bez vědců to znali kdysi i naši
předci.Po žďáření lesů bylo v půdě síry dost,pak ji zase
doplnili hnojem od zvířat a nyní bohužel umělými hnojivy.
Pokud si někdo myslí,že bude mít česnek říz bez síry,tak
ať ji do půdy nedává,ale už i u nás na ostravsku je jí
pro česnek nedostatek a to už je co říci.Bez Sulky mi
nepřežije a to ještě jejími zbytky po moření polévám
záhon,aby nepřišla nazmar.Česnek tak má říz a větší
odolnost vůči chorobám.Oni by někteří ekologové chtěli
produkovat potraviny nejen bez síry,ale i dusíku,draslíku,
vápníku či fosforu.Tak ať si to zkusí v inertním materiálu
a podlévají destilovanou vodou.Možná procitnou a nebo už
neprocitnou vůbec.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

20.8.2020 10:13 Reaguje na Břetislav Machaček
Tak, tak. Vy to víte, ale je smutné, že některým "vědcům" tyto jednoduché zákonitosti nedochází. Skutečný ekolog by zřejmě takové pitominy nenapsal, ale fůře panelákových "ekologů" to vůbec nedochází.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

20.8.2020 19:07 Reaguje na pavel peregrin
Pamatujete jak tady minule pod článkem s chlapíkem z UKZUZu vyřvával jeden takový "panelákový neekolog" něco o smrtelně nebezpečném síranu měďnatém v ekologickém zemědělství?
Těch lidí bez praktických znalostí a zkušeností je, řekl bych, na obou stranách víc než dost.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

20.8.2020 19:21 Reaguje na Jakub Graňák
Tak s tou modrou skalicí máte pravdu.
Odpovědět
JS

Jiří S

21.8.2020 06:00 Reaguje na Jakub Graňák
To je otázka pane Graňáku, spíše s Vámi souhlasím. Ale vzhledem k tomu, že aplikace takové modré skalice při přepočtu na měď jsou i v kg/ha, tak to rozhodně není žádná neškodná vodička. Samozřejmě při přepočtu na síru to vodička je.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

21.8.2020 19:42 Reaguje na Jiří S
Poněvadž jste vinohradník, tak tady myslím nemusíme sáhodlouze polemizovat o fungicidním významu měďnatých přípravků.
Jen dodám, že dotyčný se tady velice pohoršoval o možnosti použití pěti Kg čisté mědi na ha v ekologickém režimu, což je spíš než problém, bouře ve sklince vody. Obzvláště, když přihlédneme k faktu, že konvenční producent v použití měďnatých přípravků nijak limitován není.
Odpovědět
TM

Tomas Moravec

23.8.2020 21:32 Reaguje na Jakub Graňák
Jenze konvencni zemedelec snad proboha nemusi pouzivat mednate fungicidy, ale muze pouzit neco ucinejsiho, specifictejsiho a rozlozitelnejsho. Ano, jednorazove pouziti 5 kg medi na hektar asi neni problem, ale zrovna na te vinici se to nejspis pouzije za rok znovu a pak zase. A to uz problem je.
Odpovědět
JS

Jiří S

24.8.2020 20:25 Reaguje na Jakub Graňák
pan Graňák - nevím jaké množství smí použít eko, jestli tvrdíte 5 kg, tak je to dost, my jsme v integrované produkci a smíme použít jen 3 kg/ha za rok minimálně ve třech dávkách. Téma měď začíná být pomalu, ale jistě ožehavé, jak pro vinohradníky, tak pro chmelaře, protože se začíná pomalu, ale jistě projevovat silné zatížení tímto těžkým kovem v půdě a ovlivnění zvláště aromatických složek ve víně a chmelu, o vedlejších fytotoxických účincích na révu ani nemluvě.

pan Moravec - i konvenční zemědělec, pokud je jako my v integrované produkci potřebuje měďnaté fungicidy, vzhledem k tomu, že smíme proti padlí a plísni révovým aplikvoat max 6 fungicidů, tak pokud je enromní tlak jako letos, museli jsme to podržet i za pomoci ekopřípravků, které jsou následně povoleny. Máte pravdu s tím, že toto množství není problém jednorázově, ale když si vezmu, že minimální trvanlivost vinice je 25 let s tím, že nejsou zase takovou raritou i 35 leté vinice, tak to množství mědi opakované v každý rok je skutečně enormní.
Odpovědět
sv

24.8.2020 19:37 Reaguje na Jakub Graňák
Jinými slovy, vyřvávající graňák opět dokazuje svou ignoranci a to tím, že netuší že modrá skalice je sloučenina nejen síry ale mimo jiné i mědi, a že právě obsah mědi v látce je to, na co zvláště upozorňují příbalové letáky - kterými se tady graňák minule oháněl - když s ohledem na nebezpečnost dané látky, stanoví maximální dávky. Za druhé, graňak dokazuje, že díky mědi, kterou zkonzumoval (aby nabyl ty "praktické znalosti a zkušenosti"), trpí alzhaimrem. Jinak by nemohl blábolit o „smrtelně nebezpečném síranu měďnatém“, kteroužto formulaci si sám vycucalz prstu, a pamatoval by si, že řeč byla o srovnání v konvenčním zemědělství používaném a snadno se rozkládajícím glyfosátu a v tzv. biozemědělství používaném jedovatém minerálu modré skalici a toxicitě těchto dvou látek (glyfosát: přes tisíce testů a studií neprokázáno, modrá skalice: toxicita evidentní) na necílové organismy. Jak vidno, vyřvávajícího graňáka od minule ten hysterák ještě nepustil.
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

20.8.2020 10:41
Z Wikipedie se dočteme: "Emise (z latinského emittere – zářiče, znečišťovatelé) jsou látky znečišťující ovzduší."

Jak proboha zemedělství dostává tu síru do ovzduší? Jediná možnost je asi spalování biomasy, ale to už není zemědělství!
Odpovědět
Katka Pazderů

Katka Pazderů

20.8.2020 19:44 Reaguje na Jiří Svoboda
A nová emise akcií ČEZU je opravdu velká zátěž pro naši atmosféru.
Je fajn, že citujete wikipedii. Kdyby wikipedie nebylo, svět by zůstal nevzdělán.
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

22.8.2020 19:22 Reaguje na Katka Pazderů
V článku se zjevně nehovoří o emisích akcií. Wikipedie jasně definuje emise jako vypouštění látek do OVZDUŠÍ (nikoliv tedy do půdy či vody). To je ve Wikipedii špatně? Pokud není, je nadpis článku zmatečný.
Odpovědět
V

Vladimir Mertan

20.8.2020 19:46
https://ct24.ceskatelevize.cz/veda/2503270-erupce-sopky-laki-prinesla-pred-235-lety-hladomory-i-revoluce-islandske-vulkany-dokazi

Ze sto třiceti kráterů, které vznikly podél 27 kilometrů dlouhé trhliny, vyteklo postupně během osmi měsíců erupce 14 kilometrů krychlových lávy. Vědci odhadují, že do atmosféry se dostalo 120 milionů tun oxidu siřičitého, 12 milionů tun fluoru a velké množství chloru. Tyto plyny společně vytvořily jedovatou mlhu šířící se do okolí z místa erupce a usazený aerosol otrávil místní pastviny.

Oxid siřičitý se v atmosféře dále měnil a jeho oblaka stoupala až do výšky 16 kilometrů, kde putovala nad Zemí. Část se snesla na evropský kontinent. V různých městech včetně Prahy pak lidé viděli suchou žlutohnědou mlhu. Rozptýlené aerosolové částice v atmosféře přinesly nejdříve nesnesitelná vedra, poté ale ochlazení celé planety.

Možno sa dočkáme a príroda zase trošku síry pridá.
Odpovědět

Jan Šimůnek

21.8.2020 08:52 Reaguje na Vladimir Mertan
Stačilo by na pár hodin na našich uhelných elektrárnách vypnout odsiřování a směrem po větru by bylo v půdě síry dost. A při zopakování této akce za různého směru větru bychom ušetřili za síru v hnojivech.
MMCH ta síra v tom uhlí je právě proto, že se jedná o těla rostlin, které ji v sobě měly dřív, než začaly uhelnatět. A silné emise síry jdou i z "ekologické" štěpky při jejím pálení.
Odpovědět

Petr Šrámek

22.8.2020 09:38
Pane Dohnale dLsi clanek, kterym ze sebe děláte hlupce. Biogenni prvek nutny pro rostliny je emise? Sira a dalsi prvky obíhají v přírodě podobně jako voda a když se uvolňují z rostlin v rámci koloběhu tak vy to nazvete emisemi. U podobnych jako vy ne to na dehonestaci zemědělstí postačující.
Odpovědět
JH

JH

22.8.2020 15:41 Reaguje na Petr Šrámek
Ale pan Dohnal snad netvrdí, že síra není biogenní prvek. Ćlánek je o tom, že síra může škodit, když je jí v půdě příliš mnoho. Všeho moc škodí.
Odpovědět

Petr Šrámek

22.8.2020 16:06 Reaguje na JH
To se pan Dohnal upiše. Zaměrit se na jednu nutnou zivinu a udělat z ni emise. Můze pokracovat. Kuškat zemědělstvi programově. Nuda a ubohost. Ze je sira biogenni pripomínam p Dohnalovi já. Podminka pro růst rostlin i živočichů. .... a emise. Senzace co?
Odpovědět

Jirka Černý

22.8.2020 18:59
Někdo řekl že ekologie je náboženství, docela to začíná dávat smysl, situace připomíná hon na čarodějnice, sotva dohoří jedna hranice je potřeba ukázat na dalšího služebníka satana protože cílem náboženství není mír ale neustálý boj a konečné výtězství je nejhorší noční můra.
Odpovědět

Jan Šimůnek

23.8.2020 07:24 Reaguje na Jirka Černý
Souhlas. Ekologie nemá s racionalitou naprosto nic společného.
Odpovědět
TJ

Tom Javor

25.8.2020 12:58
Článek je pahýl. Demagogicky útočí a vyvolává další ničivou sílu zemědělců vůči ŽP. Zpátky k síře: Makroprvek, nepostradatelný, je součást metabolismu dusíku, významně zvyšuje využití dusíku rostlinami. Ano, došlo k výraznému potlačení zdrojů síry před 30 lety, kolem roku 2000 nastaly viditelné a měřitelné problémy - neprospívání rostlin z důvodu hlubokého nedostatku síry v půdě, v letech 2003 - 2008 se uspěšně zavedly hnojiva převážně N-S (DASA, Sulfan, DASAMAG, aj.), oprášilo se používání KIESERITu (MgSO4), rozšiřuje se použití sádrovců (CaS), zkoušelo se použití S element (Wigor S) to vše proto, že síra prostě v půdě není dostatečně zásobená a rostliny neprospívají, nedosahují výnosu, kvality produkce. Veškerá dávka co se řepce, pšenici, cukrovce, kukuřici aj. aplikuje je v tom daném roce spotřebována bezezbytku a ještě často rostliny přijmou sírany z chudé půdní zásoby z podorničí. To, že se veme ze statistiky spotřeba síry v zemědělství v NS, MgS, CaS nebo přímo S hnojivech a prohlásí se že stoupá, neznamená, že v půdě, vodách nárůstá a ohrožuje ŽP, a už vůbec ne, že ještě více než objemy depozic z kyselých dešťů. Použití síry je vypracováno jako u dusíku - přímo pro plodinu ve vegetaci pěstování. Zpravidla nemá zásobní charakter, který by mohl měnit oprávněně diskutovaný chemismus půdy (pH), a poté o dostupnost Mg a Ca pro rostliny.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

27.8.2020 14:53 Reaguje na Tom Javor
Naprosto přesně.
Odpovědět
M

Marcela Jezberová

2.9.2020 09:09 Reaguje na Tom Javor
Děkuji, doufám, že si to přečtou aspoň redaktoři Ekolistu,
Odpovědět
Kamil Krabice

Kamil Krabice

27.8.2020 10:38
taky ekologie: Lopatky větrných turbín nelze recyklovat - hozeny na velké skládky
https://samnytt.se/vindkraftblad-kan-inte-atervinnas-slangs-i-stora-markdepaer/
Odpovědět
M

Marcela Jezberová

2.9.2020 09:07
Sice pozdě, ale přeci - pro zájemce o skutečný stav zásobenosti zemědělských půd v ČR, včetně obsahů síry a kadmia a stručného zhodnocení a doporučení opatření: Výsledky agrochemického zkoušení zemědělských půd v období 2014 - 2019, web UKZUZ: http://eagri.cz/public/web/file/657655/Hodnotici_zprava_AZZP_2014__2019.pdf
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist