Změna klimatu ohrožuje podle vědců bakterie a houby v lesní půdě
2.8.2023 01:00 | PRAHA
(ČTK)
"Houby a bakterie žijící v půdě jsou pro fungování lesů stejně důležité jako stromy a další nadzemní organismy a při plánování managementu lesů je nutno brát zřetel i na jejich potřeby,“ uvádí Petr Baldrian z Mikrobiologického ústavu AV ČR. Pro zachování diverzity má podle něj velký význam zachovat část mrtvého dřeva po těžbě v lese.
Foto | Zdeňka Kováříková / Ekolist.cz
Sucho, vysoké teploty a jejich důsledky, ke kterým patří například přemnožení škůdců nebo požáry, neovlivňují podle vědců pouze lesní stromy, ale i mikroorganismy v lesních půdách. Nejohroženější skupinou jsou pravděpodobně symbiotické houby, které pomáhají lesním stromům získávat živiny a zároveň jsou důležité pro ukládání uhlíku v půdě. Na houby působí negativně rostoucí teplota, kterou špatně snášejí, i sucho, které oslabuje jejich hostitelské stromy.
K omezení negativních vlivů klimatické změny je podle vědců potřeba nalézt strategie takzvaného chytrého lesnictví. Jedním z opatření, která navrhují, je přechod od sklízení celých porostů holosečí k postupné těžbě. Ta vyhovuje lépe půdním mikroorganismům.
"Houby a bakterie žijící v půdě jsou pro fungování lesů stejně důležité jako stromy a další nadzemní organismy a při plánování managementu lesů je nutno brát zřetel i na jejich potřeby,“ uvádí Petr Baldrian z Mikrobiologického ústavu AV ČR.
Pro zachování diverzity má podle něj velký význam zachovat část mrtvého dřeva po těžbě v lese. Lesní hospodaření, které lépe zachovává funkci ekosystémů, je nákladnější a vhodný způsob hospodaření je nutné volit s přihlédnutím k místním podmínkám. Novými strategiemi se proto dosud zabývá výzkum.
"To je výzva pro lesníky i pro ty, kteří o lesích rozhodují. Pokud ale nic nezmění, zvyšuje se riziko poškození porostů v důsledku extrémních podmínek, například horka, sucha nebo přemnožení škůdců," řekl.
Lesní ekosystémy pokrývají podle vědců přibližně 30 procent zemského povrchu (asi 42 milionů kilometrů čtverečních) a ukládají 45 procent uhlíku, který se nachází v suchozemských ekosystémech. Působí také jako významný zásobník uhlíku, který zachytí 7,6 gigatuny (7,6 miliardy tun) oxidu uhličitého ročně.
Skupina Petra Baldriana spolupracuje na Evropském projektu HoliSoils, který se zabývá výzkumem přístupů tzv. chytrého hospodaření v lesích a důsledky poškození lesních porostů. V tomto projektu se zaměřuje na fungování společenstev mikroorganismů v lesních půdách a ochranu jejich biodiverzity.
reklama
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.
Dále čtěte |
Systém evropského uhlíkového vyrovnání budou v ČR spravovat MŽP a celníci
Klimaticko-energetický plán je vrcholem alibismu, míní Havlíček (ANO)
Svazy: Klimaticko-energetickému plánu chybí analýza dopadů. Cíle jsou nízkéOnline diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (40)
JŘ
Jaroslav Řezáč
2.8.2023 06:16změna klimatu nebude všude stejná....někde bude horko a někde bude pršet....zkrátka letní monzunové období.
Slábnoucí oceánské proudění může přivést i dobu ledovou do Evropy....minimálně severní a střední. Na jihu se asi trochu přismahnou.
na klimat se nemůže koukat globálně, ale lokálně s přesahem.
Odpovědět
Slábnoucí oceánské proudění může přivést i dobu ledovou do Evropy....minimálně severní a střední. Na jihu se asi trochu přismahnou.
na klimat se nemůže koukat globálně, ale lokálně s přesahem.
MU
Michal Uhrovič
2.8.2023 10:36 Reaguje na Jaroslav Řezáča hlavně je třeba se na to připravovat a snažit se předcházet následkům ..
Odpovědět
ss
smějící se bestie
2.8.2023 06:50Bakterie a houby v lese ohrožuje především zacházení s lesem jako takovým - průmyslovou těžbou počínaje !
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
2.8.2023 07:27 Reaguje na smějící se bestieZajímavé, lesy se kácí již x století a bakterie a houby tohle kácení zatím nikdy v minulosti neohrozilo.
Odpovědět
JŘ
Jaroslav Řezáč
2.8.2023 07:38 Reaguje na Jarek SchindlerMožná i proto, že v lesích chybí keřové patro a dříve se těžilo šetrneji, vyběrově a nechávali se stromy také shnit, tedy i živiny hrají roli.
Proč by si člověk měl myslet, že bída na polích je jiná než bída v lese a obráceně? V něčem se může lišit ale v celku je to také bída
Odpovědět
Proč by si člověk měl myslet, že bída na polích je jiná než bída v lese a obráceně? V něčem se může lišit ale v celku je to také bída
Karel Zvářal
2.8.2023 07:48 Reaguje na Jaroslav ŘezáčLepší než keřové patro jsou mlaziny (hustník, laťák), které mají úplně jinou diverzitu, než mýtní porosty. Stoletý cyklus obnovy je zárukou, že jak houby, tak i rozkladné bakterie, mají dostatek místa i času ke své existenci.
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
2.8.2023 09:10 Reaguje na Karel ZvářalPřesně tak. Člověk pouze kopíruje přirozený výběr
řízeně. Pokud dojde k likvidaci stromů přírodními
živly, tak je nahradí stejnověký a většinou i
jednodruhový nálet(březiny, olšiny, bučiny, atd.), ze kterých postupně vzniká to, o čem píšete, ale
pouze dílem náhody, kdy přežijí pouze nejsilnější
jedinci a ostatní uhynou. Tím se postupně les mění z nízké houštiny na prosvětlený porost, pokud to
neurychlí například zvěř, či člověk. Tento proces je postupný a houby se taky neobjeví nikde ihned
po samovýsevu, či výsadbě stromů. Houby čekají na
optimální světelné podmínky ke svému růstu a na
rozvinutí kořenového systému symbiotických stromů. U některých hub nejde vůbec o množství dřevní hmoty, ale pouze o ten kořenový systém živých
stromů. Uvedu příklady z praxe. U nás došlo na
místech po vytěžení cihlářské hlíny k náletu
břízy a v nich ve věku cca 5 let byl ráj na
kozáky březové a jiné houby. Totéž se děje na
haldách hlušiny z hlubinných černouhelných dolů,
které osídlí bříza i bez rekultivace ornicí.
I tam rostou houby navázané na náletové dřeviny
a to je haldovina prostá tlející dřevní hmoty o
které tu někteří básní, jako podmínce růstu hub.
Ano, ale pouze hub dřevokazných, ale hub známe
daleko více a nejsou vázány pouze na les. Jsou
vázány na specifické podmínky pro svůj růst a ty
nemusí být pouze rozkládající se dřevní hmotou.
Ta má pro ně spíše význam při akumulaci vlhkosti
a tu může nahradit i deštivé počasí, kdy rostou
houby doslova i na cestě. Jinak některé houby
potřebují světlo a jiné polostín až přítmí. Nelze
tak jednoznačně říci, jaký les jim vyhovuje, Co
je jisté, tak nečekejme v budoucnu třeba hřiby
smrkové a suchohřiby v listnatých lesích a taktéž
borůvky vázané na kyselou půdu jehličnatých lesů.
Radikální přeměna lesů bude mít vliv i na jiné
živé organismy, ale to zjistíme až postupem času.
Možná budeme překvapeni i při jarním tání, kdy
v bezlistých listnatých lesích sluncem roztaje
sníh za pár dnů, na rozdíl od tání sněhu v hustém
zastíněném smrkovém lese. Tam voda zasakuje pomalu nejprve kolem teplejšího kmene a ne jako ve sluncem prohřátém listnatém lese. Ta voda se tak nemusí vsáknout do dosud zmrzlé půdy a odteče bez zásaku.
Odpovědět
řízeně. Pokud dojde k likvidaci stromů přírodními
živly, tak je nahradí stejnověký a většinou i
jednodruhový nálet(březiny, olšiny, bučiny, atd.), ze kterých postupně vzniká to, o čem píšete, ale
pouze dílem náhody, kdy přežijí pouze nejsilnější
jedinci a ostatní uhynou. Tím se postupně les mění z nízké houštiny na prosvětlený porost, pokud to
neurychlí například zvěř, či člověk. Tento proces je postupný a houby se taky neobjeví nikde ihned
po samovýsevu, či výsadbě stromů. Houby čekají na
optimální světelné podmínky ke svému růstu a na
rozvinutí kořenového systému symbiotických stromů. U některých hub nejde vůbec o množství dřevní hmoty, ale pouze o ten kořenový systém živých
stromů. Uvedu příklady z praxe. U nás došlo na
místech po vytěžení cihlářské hlíny k náletu
břízy a v nich ve věku cca 5 let byl ráj na
kozáky březové a jiné houby. Totéž se děje na
haldách hlušiny z hlubinných černouhelných dolů,
které osídlí bříza i bez rekultivace ornicí.
I tam rostou houby navázané na náletové dřeviny
a to je haldovina prostá tlející dřevní hmoty o
které tu někteří básní, jako podmínce růstu hub.
Ano, ale pouze hub dřevokazných, ale hub známe
daleko více a nejsou vázány pouze na les. Jsou
vázány na specifické podmínky pro svůj růst a ty
nemusí být pouze rozkládající se dřevní hmotou.
Ta má pro ně spíše význam při akumulaci vlhkosti
a tu může nahradit i deštivé počasí, kdy rostou
houby doslova i na cestě. Jinak některé houby
potřebují světlo a jiné polostín až přítmí. Nelze
tak jednoznačně říci, jaký les jim vyhovuje, Co
je jisté, tak nečekejme v budoucnu třeba hřiby
smrkové a suchohřiby v listnatých lesích a taktéž
borůvky vázané na kyselou půdu jehličnatých lesů.
Radikální přeměna lesů bude mít vliv i na jiné
živé organismy, ale to zjistíme až postupem času.
Možná budeme překvapeni i při jarním tání, kdy
v bezlistých listnatých lesích sluncem roztaje
sníh za pár dnů, na rozdíl od tání sněhu v hustém
zastíněném smrkovém lese. Tam voda zasakuje pomalu nejprve kolem teplejšího kmene a ne jako ve sluncem prohřátém listnatém lese. Ta voda se tak nemusí vsáknout do dosud zmrzlé půdy a odteče bez zásaku.
VM
Vladimir Mertan
4.8.2023 08:42 Reaguje na Břetislav MachačekPrečo by nemali rast dubáky (hřiby) v listnatých lesoch?. U nás v Považskom Inovci bežne nachádzam pravaky pod bukmi a taktiež tam rastu aj porasty čučoriedky (borůvky). Ani s tým snehom to nie je tak zle, naopak pod smrekmi býva veľký spad ihlicia a malých vetvičiek a špinavý sneh sa topí rýchlejšie.
Odpovědět
VM
BM
Břetislav Machaček
6.8.2023 17:46 Reaguje na Vladimir MertanChodíte vůbec na jaře po lesích, když tu
tvrdíte, že ve stínu sníh netaje později,
než na slunci? Ve stínu špína hraje na
povrchu sněhu malou roli a hlavní roli
hraje nižší teplota ve stínu. Uvedu tedy
příklad pro laiky od PC, ať mi vysvětlí,
proč stejně zaprášený sníh roztaje dříve na střeše od jihu, než od severu! Je to
prachem a nebo sluncem?
U praváků je to hlavně o kyselosti půdy
a poddruhu daných hub, které jsou sice
nahraditelné jinými podruhy, ale ne
vždy se to daří. Suchohřiby zase leckde přežívají tam, kde listnáče nahradily jehličnany a podhoubí tam dožívá. Ty
borůvky potřebují kyselou půdu a musí
být dána buď podložím a nebo zbytky
kyselé půdy po bývalých jehličnanech.
Na zásadité půdě a po staletí listnatých
lesích nikdy neporostou. V bývalých
selských lesích v mém okolí borůvky
rostly do doby, než se pokácely smrky
a na zahradě se o to pokouším návozem
jehličnaté hrabanky a rašeliny pár let
s menším úspěchem, než u kanadských
borůvek. Zkuste si u vás změřit kyselost
půdy, kde ty borůvky rostou, kde ty
borůvky nerostou a porovnejte kyselost
půd pod jehličnany a pod listnáči na
stejném horninovém podloží. Pak mi to
zkuste vyvrátit. Uvedu ještě příklad
z jezera Laka na Šumavě, kde po úbytku
smrků klesla kyselost vody tak, že se
tam vrátili pstruzi potoční. Kdysi
tam nepřežili ani kyselomilní siveni
a dnes potočáci? Pročpak asi? Že by
z oblohy nyní padal vápenec?
Odpovědět
tvrdíte, že ve stínu sníh netaje později,
než na slunci? Ve stínu špína hraje na
povrchu sněhu malou roli a hlavní roli
hraje nižší teplota ve stínu. Uvedu tedy
příklad pro laiky od PC, ať mi vysvětlí,
proč stejně zaprášený sníh roztaje dříve na střeše od jihu, než od severu! Je to
prachem a nebo sluncem?
U praváků je to hlavně o kyselosti půdy
a poddruhu daných hub, které jsou sice
nahraditelné jinými podruhy, ale ne
vždy se to daří. Suchohřiby zase leckde přežívají tam, kde listnáče nahradily jehličnany a podhoubí tam dožívá. Ty
borůvky potřebují kyselou půdu a musí
být dána buď podložím a nebo zbytky
kyselé půdy po bývalých jehličnanech.
Na zásadité půdě a po staletí listnatých
lesích nikdy neporostou. V bývalých
selských lesích v mém okolí borůvky
rostly do doby, než se pokácely smrky
a na zahradě se o to pokouším návozem
jehličnaté hrabanky a rašeliny pár let
s menším úspěchem, než u kanadských
borůvek. Zkuste si u vás změřit kyselost
půdy, kde ty borůvky rostou, kde ty
borůvky nerostou a porovnejte kyselost
půd pod jehličnany a pod listnáči na
stejném horninovém podloží. Pak mi to
zkuste vyvrátit. Uvedu ještě příklad
z jezera Laka na Šumavě, kde po úbytku
smrků klesla kyselost vody tak, že se
tam vrátili pstruzi potoční. Kdysi
tam nepřežili ani kyselomilní siveni
a dnes potočáci? Pročpak asi? Že by
z oblohy nyní padal vápenec?
VM
Vladimir Mertan
8.8.2023 13:21 Reaguje na Břetislav MachačekHej, po lesoch chodím stále. Na jar chodím lyžovať do strediska Donovaly, tam vidím čo smreky robia zo snehom. Všeobecne je v lese teplejšie ako v bezlesí, teda aspon čo sa týka zimy a noci. Na lúke je vyššie vyžarovanie tepla a to v zime prevláda nad slnečným príkonom. Aby sme mohli porovnať vplyv listnatého, ihličnatého a žiadneho lesa na topenie snehu potrebujeme svah s rovnakou expozíciou a rovnakou nadmorskou výškou. Ja iba tvrdím, že topenie snehu v bukovom lese nebude výrazne silnejšie od topenia v smrekovom. Záleží samozrejme na expozícii, ale zase smreky na južnom svahu moc neporastú. Čo sa týka kyslosti pôdy tak áno, praváky rastú na kyslom podloží ale majú podhubia veľmi hlboké, celé podložie musí byť kyslé. Čo sa týka úbytku kyslosti v jazerách - príčina je hlavne v odsírení hnedouhoľných elektrární, chýbajú exhaláty s obsahom kyseliny sírovej.
Odpovědět
RČ
Radek Čuda
2.8.2023 13:49"Pro zachování diverzity má podle něj velký význam zachovat část mrtvého dřeva po těžbě v lese."
A já myslel, že nejdůležitější je prohnat ve formě štěpky a podobně co se jen dá, vždyť to má podle některých být ta skvělá alternativa k fosilním palivům.
Třeba zrovna tady na píšou jak je to klima-friendly a cool a skvělý ... https://www.stepkavbrne.cz/
I dotace na to jsou. Takže jako budou jedny dotace na šetrné hospodaření v lesích a současně na druhé se budou dotovat zařízení, jejich provoz v konečném důsledku bude znamenat totální vyluxování těch samých lesů, jo?
Odpovědět
A já myslel, že nejdůležitější je prohnat ve formě štěpky a podobně co se jen dá, vždyť to má podle některých být ta skvělá alternativa k fosilním palivům.
Třeba zrovna tady na píšou jak je to klima-friendly a cool a skvělý ... https://www.stepkavbrne.cz/
I dotace na to jsou. Takže jako budou jedny dotace na šetrné hospodaření v lesích a současně na druhé se budou dotovat zařízení, jejich provoz v konečném důsledku bude znamenat totální vyluxování těch samých lesů, jo?
JS
Jiří Svoboda
2.8.2023 14:13 Reaguje na Radek ČudaŘekl bych, že pařezy a kořenový systém po vytěžených stromech jsou pro bakterie nejdůležitější. Ty tam jistě zůstanou.
Luxovat zbytky po těžbě je, myslím, nesmysl i ekonomicky.
Odpovědět
Luxovat zbytky po těžbě je, myslím, nesmysl i ekonomicky.
BM
Břetislav Machaček
2.8.2023 19:43 Reaguje na Jiří SvobodaS dotací se vyplatí sbírat i použité sirky a pálit je někde
ekoteplárně. Prostě když zdeformujeme trh, tak se po dotacích vyplatí i svážení kuchyňských zbytků do bioplynky. Spočítat náklady na palivo, sběrné nádoby, obsluhu, nákup vozidla a vybudování bioplynky, tak by kubík bioplynu bez dotace vyšel násobně dráž, než zemní plyn.
Odpovědět
ekoteplárně. Prostě když zdeformujeme trh, tak se po dotacích vyplatí i svážení kuchyňských zbytků do bioplynky. Spočítat náklady na palivo, sběrné nádoby, obsluhu, nákup vozidla a vybudování bioplynky, tak by kubík bioplynu bez dotace vyšel násobně dráž, než zemní plyn.
RČ
Radek Čuda
3.8.2023 14:41 Reaguje na Jiří SvobodaTak o tom silně pochybuji, když si vybavím jak vypadá takový "vyluxovaný" vytěžený les.
Ostatně to ocituji ještě jednou ... "Pro zachování diverzity má podle něj velký význam zachovat část mrtvého dřeva po těžbě v lese. " ... já samozřejmě nejsem autorem a tak to mohu chápat blbě, ale fakt mi z toho nepřijde, že by pro uvedený účel byly dostačující ty kořeny v půdě a pařezy.
Odpovědět
Ostatně to ocituji ještě jednou ... "Pro zachování diverzity má podle něj velký význam zachovat část mrtvého dřeva po těžbě v lese. " ... já samozřejmě nejsem autorem a tak to mohu chápat blbě, ale fakt mi z toho nepřijde, že by pro uvedený účel byly dostačující ty kořeny v půdě a pařezy.
Karel Zvářal
3.8.2023 15:41 Reaguje na Radek ČudaNa té mýtině zůstává za frézou drť/mulč z větví a pařezů, která pokrývá zem a chrání ji tak před přímým sluncem (přehříváním). Sazenice se tak lépe uchytí, živiny z mulče zásobí půdu ještě řadu let. Funguje to, kdo neviděl, nechť někdy navštíví les:-) Ten systém, byť je "průmyslový/netradiční", je vědecky propracovaný.
Odpovědět
RČ
Radek Čuda
4.8.2023 14:48 Reaguje na Karel ZvářalNo, co tak vidím, a že to vídám v posledních letech v tomto směru opravdu dost, tak to zrovna jako nějaká výhra pro lesní ekosystémy a biodiverzitu nevypadá. A že tu zplanýrovanou paseku pokryjete tou drtí, tím to fakt nezachráníte.
Odpovědět
Pe
Petr
2.8.2023 19:44Je dobře, že stále rozšiřujeme svoje vnímání a chápání světa.
Že i to co není vidět je stejně životně důležité, jako to viditelné, ekosystém bez toho nemůže existovat.
A přitom stačí pár přejezdů těžké techniky a na mnoho let je po všem.
Na polích už jsme to zničili, v lesích na tom usilovně pracujeme. Myslíme si jak nám těžká technika pomáhá a důsledky naivně přehlížíme a popíráme.
Odpovědět
Že i to co není vidět je stejně životně důležité, jako to viditelné, ekosystém bez toho nemůže existovat.
A přitom stačí pár přejezdů těžké techniky a na mnoho let je po všem.
Na polích už jsme to zničili, v lesích na tom usilovně pracujeme. Myslíme si jak nám těžká technika pomáhá a důsledky naivně přehlížíme a popíráme.
BM
Břetislav Machaček
2.8.2023 20:55 Reaguje na PetrMáte možnost orat a tahat z lesa dřevo koňmi, tak to dělejte
a nekritizujte ty, kteří na to používají stroje. Přál bych vám
několik dní po sobě chodit za pluhem a nebo přibližovat koňmi
kmeny z hektaru lesa. O kočích s koňmi je stále zájem, ale ta
dřina je neúnosná a tak se to řeší technikou a bude tomu tak
stále častěji. Ono i s motorovou pilou to taky není žádná
slast a proto ty těžební stroje. Zkuste to dělat postaru a
v tom čase, co jste to napsal(19.44), budete ještě ošetřovat
ve stáji koně a nebo už budete spát jako zabitý únavou!
O práci jiných kecají nejvíce ti, co o ni nemají ani šajn!
Odpovědět
a nekritizujte ty, kteří na to používají stroje. Přál bych vám
několik dní po sobě chodit za pluhem a nebo přibližovat koňmi
kmeny z hektaru lesa. O kočích s koňmi je stále zájem, ale ta
dřina je neúnosná a tak se to řeší technikou a bude tomu tak
stále častěji. Ono i s motorovou pilou to taky není žádná
slast a proto ty těžební stroje. Zkuste to dělat postaru a
v tom čase, co jste to napsal(19.44), budete ještě ošetřovat
ve stáji koně a nebo už budete spát jako zabitý únavou!
O práci jiných kecají nejvíce ti, co o ni nemají ani šajn!
Karel Zvářal
2.8.2023 21:21 Reaguje na Břetislav Machaček1*** za tu poslední větu!-) Panáček neviděl půdu po stahování koňmi, kdy kmen drhne jak hoblík lesní hrabanku. Zatímco traktor (ne každý!) kmeny pozvedne a za ním zůstává jen stopa po vršcích. Takže ono to s tím "šetrným" přibližováním koňmi je velmi relativní, záleží na ročním období, svažitosti a konkrétní osobě. S koněm už jsem v lese dlouho nikoho neviděl, ale lesy jsou stále zelené, i ty nově založené. A ono tak či tak, jsou ty vzývané disturbance, které dávají šanci jiným druhům...
Odpovědět
Pe
Petr
2.8.2023 21:53 Reaguje na Karel ZvářalKláda tažená koněm sice naruší povrch půdy, ale to je mnohem menší škoda, než když tam projede traktor, nebo dokonce harvestor a za ním vyvážečka.
Jinak jsem o nčem jiném nemluvil. Nemluvil jsem ani o nějaké četrnosti přibližování koňmi, nemluvil jsem ani o ruční práci, ani o ničem jinéém, co jste mi oba podsunuli. Pouze jsem popsal jaký dopad má použití těžké techniky na půdu, půdní život a následně pak i na ostatní život. To jsou fakta a nelze je přehlížet ani bagatelizovat. A měli bychom se usilovně snažit tyto škody snižovat a minimalizovat, ne zvyšovat. Vám dvěma to přijde směšné, chápu to, každý má jiné rozlišovací schopnosti a jiný pohled na svět.
Odpovědět
Jinak jsem o nčem jiném nemluvil. Nemluvil jsem ani o nějaké četrnosti přibližování koňmi, nemluvil jsem ani o ruční práci, ani o ničem jinéém, co jste mi oba podsunuli. Pouze jsem popsal jaký dopad má použití těžké techniky na půdu, půdní život a následně pak i na ostatní život. To jsou fakta a nelze je přehlížet ani bagatelizovat. A měli bychom se usilovně snažit tyto škody snižovat a minimalizovat, ne zvyšovat. Vám dvěma to přijde směšné, chápu to, každý má jiné rozlišovací schopnosti a jiný pohled na svět.
BM
Břetislav Machaček
2.8.2023 23:02 Reaguje na PetrJak teda chcete v lese těžit a z lesa ty kmeny
dostat šetrně? Helikoptérou a nebo vzducholodí?
Odpovězte bez vytáček a ne že vám podsouvám koně,
když vy odmítáte těžkou techniku. Znáte nějakou
"lehkou"? Víte co ohrožuje stromy při výběrové
těžbě nejvíce? No přece poškození kořenů byť jen
odřením kůry tažením klády! Poškození je vstupní branou například pro václavku a máte za rok zase
co kácet. Pokud kácím v lese plošně jednou za
80 let, tak to sice zdevastuji, ale za pár let už nepoznáte, kde jezdily těžební stroje a les má
od techniky na 80 let pokoj. Kdežto při každoroční výběrové těžbě je les devastován neustále, až vám
ho václavka napadne celý. Ona je dnes místy větší problém než kůrovec, kterému se václavkou oslabené smrky potom neubrání. Nemocný kořenový systém
není schopen přijímat vodu a strom mízou zalévat
v chodbičkách kůrovce. Váš pohled na svět vychází
z naivity, že to lze dělat šetrněji za každého
počasí (za mokra udělá rygol v lese i deset cyklistů jedoucích za sebou) a těžba nepočká na
ideální počasí. Při metrovém sněhu končí i koně
a ruční těžba, ale těžká technika pokračuje v
těžbě. Chápete to, že se už bez ni neobejdeme,
když jim nechcete pomoci to těžit šetrněji? Mudrovat umí kdejaký ...., ale udělat to není schopen. Nechte si aktivistické bláboly pro naivní
ochranáře, kteří mají stejné zkušenosti jako vy.
Tudíž žádné!
Odpovědět
dostat šetrně? Helikoptérou a nebo vzducholodí?
Odpovězte bez vytáček a ne že vám podsouvám koně,
když vy odmítáte těžkou techniku. Znáte nějakou
"lehkou"? Víte co ohrožuje stromy při výběrové
těžbě nejvíce? No přece poškození kořenů byť jen
odřením kůry tažením klády! Poškození je vstupní branou například pro václavku a máte za rok zase
co kácet. Pokud kácím v lese plošně jednou za
80 let, tak to sice zdevastuji, ale za pár let už nepoznáte, kde jezdily těžební stroje a les má
od techniky na 80 let pokoj. Kdežto při každoroční výběrové těžbě je les devastován neustále, až vám
ho václavka napadne celý. Ona je dnes místy větší problém než kůrovec, kterému se václavkou oslabené smrky potom neubrání. Nemocný kořenový systém
není schopen přijímat vodu a strom mízou zalévat
v chodbičkách kůrovce. Váš pohled na svět vychází
z naivity, že to lze dělat šetrněji za každého
počasí (za mokra udělá rygol v lese i deset cyklistů jedoucích za sebou) a těžba nepočká na
ideální počasí. Při metrovém sněhu končí i koně
a ruční těžba, ale těžká technika pokračuje v
těžbě. Chápete to, že se už bez ni neobejdeme,
když jim nechcete pomoci to těžit šetrněji? Mudrovat umí kdejaký ...., ale udělat to není schopen. Nechte si aktivistické bláboly pro naivní
ochranáře, kteří mají stejné zkušenosti jako vy.
Tudíž žádné!
SV
Slavomil Vinkler
3.8.2023 08:37 Reaguje na Břetislav MachačekVýběrové tahání dřeva, a to i koňmi, poškodí spoustu stromů v kořenových nábězích. Vidím to za barákem. Jedině vrtulník je šetrnější. Viděl jsem to v kanadském filmu, kdy dřevorubec strom odvětví nastojato, přiváže na vrtulník, přesune se na sousední strom a druhý dole to uřízne. Okolí je skoro nepoškozeno. Ale nevím, zda by to dřevo někdo zaplatil.
Odpovědět
RČ
Radek Čuda
4.8.2023 14:56 Reaguje na Slavomil VinklerOno když se chce, tak to jde poměrně šetrně i tou těžkou technikou. Ve Státech se to jinak nedělá, nicméně pokud jde o výběrovou těžbu, tak výsledek není zase tak dramatický. Ono to ani nejde, protože vlastníci si většinou kua hlídají jak ten les bude po těžbě vypadat. Těžbu většinou nedělají oni, ale smluvní těžaři a jak si vlastní hlídá v jakém stavu ten les zůstane, tak si kontraktor hlídá, aby nemusel vlastníkovi hradit případnou vzniklou škodu. A svoji pověst k tomu, bo pokud by se rozneslo, že se v lese chová jako dobytek, tak už mu nikdo další smlouvu nedá, a když, tak za podstatně vyšší cenu.
Odpovědět
Pe
Petr
3.8.2023 16:20 Reaguje na Břetislav MachačekJe to prosté: Pokud naše současná těžká technika způsobuje devastaci (sám to i píšete), pak je zcela zřejmé a evidentní, že tudy cesta nevede a je nutné hledat jiné způsoby, jiná řešení a vyvíjet jinou techniku, která takovou devastaci nezpůsobuje. Chápu že to není to, co jste chtěl slyšet, ale jiná možnost není. Zatím jsme vždy šli cestou intenzifikace a maximalizace (a to doslova). Nyní se musímě přesměrovat na šetrnost a neškodnost. Když jsme dokázali vytvořit třeba harvestory, tak musíme dokázat vytvořit i "šetrné harvestory". Prostě hledat, zkoumat, vyvíjet, tvořit. Éra ničení a drancování končí. Musí, jinak to nedopadne dobře, což už se ukazuje.
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
3.8.2023 17:30 Reaguje na PetrTak šup k rýsovacímu prknu tu šetrnou techniku navrhnout a prosadit její výrobu.
Kecy vám jdou perfektně, ale zkuste tu
techniku uvést do praxe. Dokud to ale nedokážete, tak nekritizujte, když to
ani vy jinak neumíte! Jste asi z řad
tkzv."pracující inteligence", která
umí pracovat cizíma rukama a užívat
si výsledků práce jiných. Doporučuji
změnit povolání a jít to dříví šetrně
sám těžit a obdělávat šetrně pole!
Odpovědět
Kecy vám jdou perfektně, ale zkuste tu
techniku uvést do praxe. Dokud to ale nedokážete, tak nekritizujte, když to
ani vy jinak neumíte! Jste asi z řad
tkzv."pracující inteligence", která
umí pracovat cizíma rukama a užívat
si výsledků práce jiných. Doporučuji
změnit povolání a jít to dříví šetrně
sám těžit a obdělávat šetrně pole!
Pe
Petr
3.8.2023 20:04 Reaguje na Břetislav MachačekHarvestory a velké traktory jste snad navrhoval a vyráběl vy?
A kritizovat samozřejmě můžu, stejně jako vy.
Odpovědět
A kritizovat samozřejmě můžu, stejně jako vy.
BM
Břetislav Machaček
4.8.2023 08:47 Reaguje na PetrNa rozdíl od vás kritizuji takové bláboly, jako je ten váš a taky nereálné nápady ekologů, za které se jako celoživotní ochránce přírody nyní stydím.
Nevím, kdo je vychoval k tomu
utopismu a negaci vůči většině,
která se chová umírněně a koná
vše s rozmyslem. Vy jste proti
těžké technice, ale alternativu
nemáte, oni jsou proti jádru, ale funkční alternativu taky neznají podobně, jako u zákazu skládek, když jsou taky proti spalování odpadů. Chápete co chci říci? Když jsem proti něčemu, tak musím nabídnout funkční náhradu a ne pouze utopisticky snít!
Odpovědět
Nevím, kdo je vychoval k tomu
utopismu a negaci vůči většině,
která se chová umírněně a koná
vše s rozmyslem. Vy jste proti
těžké technice, ale alternativu
nemáte, oni jsou proti jádru, ale funkční alternativu taky neznají podobně, jako u zákazu skládek, když jsou taky proti spalování odpadů. Chápete co chci říci? Když jsem proti něčemu, tak musím nabídnout funkční náhradu a ne pouze utopisticky snít!
Pe
Petr
4.8.2023 19:04 Reaguje na Břetislav MachačekTo se bohužel pletete a je škoda, že jste tak krátkozraký a názorově nepřístupný čemukoliv jinému, než sám znáte. Kritizovat, nesouhlasit s něčím, nebo být proti něčemu je součást pokroku, inovací a vývoje. A vůbec nemusí být alternativa, nebo funkční náhrada. Je to takový odrazový můstek do budoucnosti, stejně jako to bylo kdykoliv v minulosti, kdy něco staré a přežité končilo a bylo postupně nahrazováno novým a lepším. A tato změna pochopitelně nikdy není okamžitá a skoková, a téměž nikdy nebývají ta lepší řešení okamžitě k dispozici, ale musí se k tomu postupně dojít. A mluvit o něčem, nebo třeba něco kritizovat je součástí a začátkem toho celého procesu změny, pokroku, posunu.
Pokud bychom se řídili vaším myšlením, tedy kritizovat jen nereálnosti a změny dělat jen když máme k dispozici funkční náhradu, nikdy bychom se k ničemu nedopracovali a nejspíš bychom dnes stále bylo v prvobytně pospolné společnosti a řešili náhradu jednoho druhu kamene jiným, který už také známe. Sám teď asi vidíte, že být proti něčemu jen když mám funkční náhradu je jaksi k ničemu. To se pak stále jen točím na místě dokola a nikdy nic nevyřeším a nezměním.
Možná jen nemáte rád změny, nebo vám současný svět a stav přijde maximálně v pořádku a bez nutnosti cokoliv měnit, každý jsme nějaký, ale já to prostě vidím jinak.
Odpovědět
Pokud bychom se řídili vaším myšlením, tedy kritizovat jen nereálnosti a změny dělat jen když máme k dispozici funkční náhradu, nikdy bychom se k ničemu nedopracovali a nejspíš bychom dnes stále bylo v prvobytně pospolné společnosti a řešili náhradu jednoho druhu kamene jiným, který už také známe. Sám teď asi vidíte, že být proti něčemu jen když mám funkční náhradu je jaksi k ničemu. To se pak stále jen točím na místě dokola a nikdy nic nevyřeším a nezměním.
Možná jen nemáte rád změny, nebo vám současný svět a stav přijde maximálně v pořádku a bez nutnosti cokoliv měnit, každý jsme nějaký, ale já to prostě vidím jinak.
Pe
Petr
4.8.2023 19:17 Reaguje na PetrA dokonce to často bývá tak, že na počátku nějakého pokroku, vynálezu, zlepšení, nového řešení a podobně je nějaká utopistická, nereálná myšlenka, naivní snění či jen představa, klidně i třeba sci-fi literatura, nebo dokonce i něčí noční sen, třeba jako inspirace.
A bylo by velmi smutné všechny ty lidi s novými nápady, sny a představami umlčovat, vysmívat se jejich "blábolům" a mít je za blázny. I když i to tak někdy bývá.
Odpovědět
A bylo by velmi smutné všechny ty lidi s novými nápady, sny a představami umlčovat, vysmívat se jejich "blábolům" a mít je za blázny. I když i to tak někdy bývá.
Pe
Petr
4.8.2023 19:32 Reaguje na PetrNejspíš za veškerý pokrok vděčí lidstvo fantastům, snílkům, naivům a všemožným hledačům, kteří se prostě nespokojili s tím co je a co už máme.
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
6.8.2023 17:56 Reaguje na PetrBlábolíte hezky, ale mi stačí, když naleznete šetrný způsob těžby. Nic více po vás nechci. Sny máte sice hezké, ale až budete někde realizovat, tak dejte vědět. Přijedu se poučit a odvolám moji
kritiku těch vašich snů.
Odpovědět
kritiku těch vašich snů.
DV
Daniel Višňovský
7.8.2023 19:55 Reaguje na PetrLzete, sajrajte. Za pokrok a blahobyt vděčíme vědcům a inzenyrum, fanastove, snilci a hledači pokroku byli obvykle nositeli bezprecedentní úpadku s desítkami milionů mrtvých na konte
Namátkou....fantasta a snílek V.I.Lenin, fantasta a snílek Adolf Hitler, fantasta a snílek Mao ce Tung, fantasta a snílek Che Guevarra, fantasta a snílek Kim Ir Sen, fantasta a snílek Pol Pott, fantasta a snílek Ho či Min, fantasta a snílek Vladimir Vladimirovic Putin.
Ti všichni splňují to, o čem píšete. Vy jste prosím. Vyučen na Fidlera Kastrola????
Odpovědět
Namátkou....fantasta a snílek V.I.Lenin, fantasta a snílek Adolf Hitler, fantasta a snílek Mao ce Tung, fantasta a snílek Che Guevarra, fantasta a snílek Kim Ir Sen, fantasta a snílek Pol Pott, fantasta a snílek Ho či Min, fantasta a snílek Vladimir Vladimirovic Putin.
Ti všichni splňují to, o čem píšete. Vy jste prosím. Vyučen na Fidlera Kastrola????
DV
DV
Daniel Višňovský
7.8.2023 19:19 Reaguje na PetrJá tedy Macháčka nemusím, a kde mohu, mu ty jeho bláboly dávám sežrat, ale tady prostě má pravdu.
Pokud se proti něčemu vymezujete, tak byste měl mít nějaké alternativní řešení, a ne pouze blbe kvicet, že se něco dělá špatně.
A ten váš další blábol akorát svědčí o tom, že jste zpovykany spratek nezažili si blahobytu, ve kterém žije.
Odpovědět
Pokud se proti něčemu vymezujete, tak byste měl mít nějaké alternativní řešení, a ne pouze blbe kvicet, že se něco dělá špatně.
A ten váš další blábol akorát svědčí o tom, že jste zpovykany spratek nezažili si blahobytu, ve kterém žije.
DV
Daniel Višňovský
7.8.2023 19:48 Reaguje na PetrTenhleten vás blábol prd 150 lety kdosi zhudebnil, ta skladba se nazývá internacionala. Odstehujte se do KLDR. to bude ten pravý nový svět pro vás.
Odpovědět
DV
Daniel Višňovský
7.8.2023 19:30 Reaguje na PetrAno, ty harvestory a traktory vyvijeli lidé, jako jsem já. Tedy strojní inženýři.
Vaše lemplacka spratkovska, snowflakerska generace má jeden problém, že neumí nic, pracovat se vam nechce, ale chce všem okolo organizovat život.
Odpovědět
Vaše lemplacka spratkovska, snowflakerska generace má jeden problém, že neumí nic, pracovat se vam nechce, ale chce všem okolo organizovat život.
DV
Daniel Višňovský
7.8.2023 19:13 Reaguje na PetrS chutí do toho, a půl je hotovo, teoretiku. Sedněte k prknu, choďte se tustizny, a nějakou šetrnou techniku vymyslete.
Nejste toho schopen??? Nedrzkujte.
Odpovědět
Nejste toho schopen??? Nedrzkujte.
DV
Daniel Višňovský
7.8.2023 19:39 Reaguje na PetrJezismsrja, tak když píšete, že bychom měli ty škody snižovat, tak se do toho pusťte!!!!!
Zatím akorát neděláte nic, a prudite.
Odpovědět
Zatím akorát neděláte nic, a prudite.
MM
Milan Milan
16.8.2023 22:50 Reaguje na Daniel VišňovskýZ diskuse se mi jako nejdůležitější jeví závěr, že snad málokdo z přispěvatalů skutešně ví jak se vlastně v tom lese množí plísně, houby či mikroby...... O traktory ani koně určitě nejde.
Odpovědět
