Znečištěné ovzduší rostlinám vyhovuje. Dobrá zpráva to ale není. Je tu totiž háček

Znečištěné ovzduší ve městech lidem neprospívá, ale rostliny z něj mohou těžit jisté výhody. Úplně dobrá zpráva to ale není. Jak to? Vegetace, která díky oxidům dusíku lépe roste a je odolnější, o poznání méně chutná býložravému hmyzu. Informuje o tom Univerzita v Sheffieldu.

Lidem vzduch prosycený oxidem dusičitým rozhodně dobře nedělá. V plynném stavu jde o červenohnědý, agresivní, prudce jedovatý plyn a s nebezpečností ostatních oxidů dusíku je to podobné. Při vyšší koncentraci dráždí dýchací cesty, na sliznicích se jejich rozpuštěním tvoří kyselina dusičná. Má také negativní vliv na náš centrální nervový systém a pravděpodobně se podílí i na vzniku nádorových onemocnění. Nic příjemného. Právě proto jsou koncentrace oxidů dusíku v ovzduší tak ostře sledovány. Ne každý je ale vnímá negativně.

Zelené, šťavnaté a neohlodané

Třeba rostlinám, které se v takovém na oxidy dusíku bohatém povětří vyskytují, naopak prospívají. Proč? Na to se podívali výzkumníci z univerzity v Sheffieldu. Na první pohled se zdálo, že šťavnatě a svěže zeleně vypadající vegetace ve městech nese na svých listech jen minimum stop po hmyzím okusu. Což je trochu zvláštní. Rostliny v takové kondici by se totiž měly hmyzu ke konzumaci přímo podbízet. Odpověď spočívala „uvnitř“ buněk listů a tým Stuarta Campbella musel otestovat pořádné množství vzorků, než si mohl být opravdu jistý.

Díky dusíku jsou rostliny schopné mnohem efektivněji produkovat obranné chemické látky a stávají se tak pro býložravý hmyz prakticky nepoživatelné nebo jen velmi málo atraktivní. Závody ve zbrojení mezi hmyzem a vegetací ve městech (kde je koncentrace oxidů dusíků obvykle výrazně vyšší, než ve volné krajině) končí jednoznačně v neprospěch hladového hmyzu. Campbell to vyzkoušel i na věčně hladových housenkách: když jim nabídl listí z vegetace rostoucí ve městech, jejich váhový přírůstek byl minimální.

Hmyz potřebují všichni

„Je to vlastně dost nepříjemný kaskádový efekt,“ popisuje Campbell. „Uměle podpořená lepší obrana rostlin dopadá negativně na hmyz, který je klíčovou složkou fungování ekosystémů.“ Hmyz totiž nejsou jen společensky akceptovaní opylovači. Na jejich bedrech leží i náročné úkoly rozkladu a dekompozice organického materiálu, přirozeného hnojení půdy. A když už nic jiného, hmyz je hlavní složkou potravy ptáků, plazů a četných savců. To, že se kvůli odolnějším rostlinám bude hmyzu dařit hůř a bude ho méně, znamená špatné zprávy pro celý ekosystém.

„Oxid dusičitý je hlavní složkou smogu, znečištění, které jednoznačně vyplývá z lidské aktivity a naší závislosti na fosilních palivech,“ dodává Campbell. „Dosud jsme měli tendenci vnímat jej jako riziko pro lidské zdraví nebo jako původce kyselých dešťů. Ukázali jsme ale, že nebezpečí plynoucí z jeho vyšších koncentrací dalece přesahuje tento rámec, že se nedotýká jen nás, ale fungování celých ekosystémů.“

Celé je to pochopitelně trochu složitější: ne všechny rostliny do svých těl zabudovávají oxidy dusíku ve stejně významné koncentraci a ne vždy je výsledkem odpor hmyzu k jejich konzumaci. Zdá se ale, že vztah mezi znečištěným ovzduším ve městech, rostlinnou potravou a hmyzem bude mnohem těsnější, než jsme si dosud mysleli.

---

reklama

---