Desítky turistů z Čech a z Německa se v sobotu na Šumavě tradičně sešly na místě kdysi slavné, prvorepublikové Juránkovy chaty poblíž Železné Rudy. Nejvýše položená horská chata v Čechách stávala nedaleko vrcholu Svarohu a jezerní stěny Černého jezera a byla považována za jeden ze základů šumavské turistiky. Nyní jsou z ní ruiny, ke kterým je možné dojít jen z Bavorska. Z Čech je přístup kvůli ochraně přírody zakázán. Včera se turisté k chatě vypravili potřinácté, pro zhruba dvouhodinový výstup z české strany z Alžbětína museli žádat o výjimku správu národního parku. Povolení platí jen na jeden den a pro skupinu maximálně sta lidí, řekl ČTK Michal Šnebergr z pořádajícího destinačního spolku Železnorudsko.

Lidé na budějovickém agrosalonu Země živitelka často řešili, že se kvůli energetické krizi vrátí k topení dřevem nebo začnou nově štěpkovat i větve. Firma Bystroň - Integrace z Valašského Meziříčí, jež vyrábí lesní a zemědělskou techniku, zaznamenala mírně vyšší zájem o štěpkovače než loni. Na agrosalonu prodala deset strojů, což zástupce firmy překvapilo. Letos vnímá větší poptávku od ovocnářů, kteří kupují drtiče a lisy. Naopak přestala vyrábět štípače dřeva, protože konkurence z Číny je násobně levnější, ač méně kvalitní, řekl ČTK jednatel firmy Vilém Bystroň mladší.

Projekt vědců Mendelovy univerzity v Brně a dalších partnerů pomůže pěstitelům zeleniny zavčas odhalit škodlivé organismy, které způsobují největší ztráty. V tiskové zprávě o tom dnes informovala mluvčí univerzity Tereza Pospíchalová.

V Praze je více než 800 včelařů, kteří chovají téměř 6 500 včelstev. Za poslední tři roky jich v hlavním městě přibylo zhruba 1000. Nejčastěji lidé chovají včely ve starších rodinných domech například v Troji, Libni a Dejvicích. Ve městech se objevuje také takzvané střešní včelaření. Klub střešních včelařů odhaduje, že na střechách svých sídel chová včely zhruba 50 firem a veřejných institucí, z toho v Praze jich je 16, informovala Státní veterinární správa (SVS).

Téměř 17 000 domácností požádalo o příspěvek na výměnu starého kotle v programu kotlíkových dotací pro nízkopříjmové skupiny obyvatel. Obnos žádostí přesáhl 2,5 miliardy korun. Za ministerstvo životního prostředí (MŽP) to sdělila Dominika Pospíšilová. Příjem žádostí ve čtvrtém kole programu, které bylo cílené výhradně na chudší domácnosti, začal letos na jaře a skončil k 31. srpnu. MŽP letos nabídne krajům další peníze na pokračování programu.

Českou biopotravinou roku je Bio sýr s bílou plísní z Ekofarmy Javorník, který zvítězil také v kategorii biopotravina živočišného původu. Odborná porota vítěze vybírala ze 120 přihlášených produktů, oznámili organizátoři soutěže a ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL). Dodal, že v ČR meziročně přibylo více než 260 ekologických zemědělců.

Liberecký kraj dostal přes 600 žádostí ve čtvrtém kole dotačního programu na výměnu kotlů za ekologičtější, řekl mluvčí kraje Jan Mikulička. Příjem žádostí skončil poslední srpnový den, k dispozici bylo v kraji 108 milionů korun, zhruba 20 milionů z toho se podle propočtu ČTK nevyčerpalo.

Státní podnik Lesy České republiky (LČR) kvůli energetické krizi eviduje výrazný růst zájmu lidí o palivové dřevo. Zejména v okolí velkých měst je poptávka tak velká, že podnik dělá pořadníky. Naopak na Vysočině nebo v severních Čechách, kde doznívá kůrovcová kalamita, má podnik dřeva dostatek. Každý zájemce si u státních lesů může koupit až 35 metrů krychlových dřeva. Prodej dřeva, ať formou samovýroby nebo již nařezaných klád, mají LČR ve všech krajích, řekla mluvčí podniku Eva Jouklová.

Třívrstvý pytel na brambory Zembag, který umožňuje dlouhodobě skladovat brambory při pokojové teplotě, představili na budějovickém agrosalonu Země živitelka vědci z České zemědělské univerzity (ČZU). Ročně jich lidé s postižením v chráněných dílnách vyrobí několik tisíc, nově se bude prodávat i v Německu. Vědci teď zkoušejí vyvinout podobný sáček na česnek. Pytel vznikl náhodou, když vědci testovali účinnost silic proti plísním a houbovým chorobám, řekl ČTK Matěj Božik z vědeckého týmu.

V programu na výměnu kotlů za ekologičtější je v Libereckém kraji k dispozici ještě přes 30 milionů korun, původně to bylo 108 milionů. Příjem žádostí skončí ve středu, informoval mluvčí kraje Jan Mikulička.