Středočeští radní schválili první žádosti o dotace na ekologičtější kotle pro nízkopříjmové domácnosti. Zatím vyhověli 500 žadatelům, získají celkem 82 milionů korun. Ve schvalování žádostí bude rada kraje pokračovat. Jde o čtvrtou dotační výzvu, tentokrát není zaměřená na širokou veřejnost, ale na lidi v důchodu a s nízkými příjmy, informoval ČTK mluvčí hejtmanství David Šíma.

V Jihlavě mohou lidé odložit věci, které ještě mohou posloužit někomu jinému, i do venkovní samoobslužné skříně na sídlišti Březinova. Od minulého týdne tam je mezi nákupním a zdravotním střediskem. Dát do této skříně mohou například nádobí, vázy, květináče, knihy, CD nebo hračky, uvedla radnice na webu. První tzv. re-use centrum v tomto krajském městě funguje od loňska ve sběrném dvoře v Brtnické ulici, podle Služeb města Jihlavy se osvědčilo.

Výsledky první zimní etapy měření čistoty ovzduší v Jihomoravském kraji ukazují, že ve městech je menší znečištění karcinogenním benzoapyrenem než ve vesnicích. Měření se uskutečnilo v 60 městech a obcích, zvýšená koncentrace této látky byla zjištěna ve 23 z nich. Nejvíce znečištění přitom pochází z nesprávného způsobu vytápění nebo z pálení nevhodných materiálů, řekl ředitel odborné divize z Centra dopravního výzkumu Roman Ličbinský.

V českých domácnostech leží podle odhadů na 12 milionů nevyužitých mobilních telefonů. Recyklace i jednoho starého přístroje přitom přináší značné úspory přírodních zdrojů. Do konce října mohou lidé nepotřebný telefon věnovat ve sbírce, který během kampaně nazvané 100 gramů pro přírodu pořádá nezisková organizace Remobil. Z každého mobilu navíc půjde deset korun na pomoc dětem a dospívajícím s tělesným handicapem z Jedličkovu ústavu a škol v Praze.

Pěstitel z americké Minnesoty vyhrál tento týden soutěž v Kalifornii s obří dýni, která vážila 1161 kilogramů. Vytvořil tak americký rekord. Do světového rekordu, který drží podle Guinnessovy knihy rekordů od loňska italský zemědělec, mu ale ještě několik desítek kilogramů chybí, informovala agentura AP.

Lidé ze zahrádkářské kolonie na Nových Sadech v Olomouci, která bude muset ustoupit chystané stavbě protipovodňových opatření v okolí řeky Moravy, podali u soudu správní žalobu. Nesouhlasí totiž s verdiktem olomouckého hejtmanství, které v létě zamítlo jejich odvolání proti stavebnímu povolení na protipovodňovou ochranu. ČTK to řekl zahrádkář Rostislav Inderka. Odvolání připravil na jaře společně s několika desítkami dalších zahrádkářů.

Obyvatelé Šumperku za první rok pilotního projektu v třídění gastroodpadu umístili do speciálních nádob 90 tun odpadu, který pak skončil v rapotínské bioplynové stanici. Šumperk se stal prvním městem v Česku, které začalo celoplošně tuto komoditu třídit. V současné době je ve městě rozmístěno již osm desítek nádob na třídění zbytků z kuchyně, do budoucna jich chce město na svém území mít až na 300. Tento způsob třídění již začala testovat také Olomouc, ale i Šternberk či Litovel.

Uživatelé bytů zřejmě budou dostávat údaje o spotřebě tepla a teplé vody z dálkových odečtů měřičů a indikátorů aspoň jednou měsíčně. Informační povinnost předpokládá vládní novela, kterou dnes schválila Sněmovna. Její zavedení poslanci odložili navzdory nesouhlasu ministra pro místní rozvoj Ivana Bartoše (Piráti) o rok na leden 2024. Upravili také vymezení měřičů. Předlohu, která vychází z unijní směrnice, nyní posoudí Senát.

Ústecký kraj začne v listopadu proplácet vouchery na ubytování v Českém Švýcarsku. Lidé dostanou slevu 300 korun na osobu a noc, pokud v oblasti, kde v létě hořelo, přespí alespoň dvakrát. Zároveň bude kraj posílat do penzionů na Děčínsku děti ze středních škol a dětských domovů. Chce tak pomoci hoteliérům překlenout dobu do startu nové sezony. Řekl to po jednání rady hejtman Jan Schiller (ANO). Při likvidaci nejrozsáhlejšího požáru v České republice se v létě vystřídalo 6000 hasičů. Zavřeny zůstávají soutěsky v Hřensku.

Na podporu vodního hospodářství minulý rok směřovalo 12,84 miliardy Kč z národních i nadnárodních dotačních programů. Meziročně je to o 9,7 procenta více, v roce 2020 to bylo 11,7 miliardy korun. Ministerstvo životního prostředí (MŽP) poskytlo 57 procent částky a celkem proinvestovalo 7,33 miliardy Kč. Ministerstvo zemědělství (MZe) se na financování podílelo ze 36 procent a poskytlo 4,6 miliardy Kč. Sedm procent peněz bylo z programů ministerstva dopravy, celkem 890 milionů. Financoval se například rozvoj vodovodní sítě, protipovodňová opatření nebo údržba vodních cest. Vyplývá to ze zprávy o stavu vodního hospodářství, takzvané Modré zprávy, kterou v září projednala vláda.