Od ledna začne platit nový trestní zákon, který neumožní zastavit lovce bez povolenek.

Rozhovor s jedním z českých delegátů kodaňského summitu o očekávaných výsledcích konference. Na serveru Hospodářské noviny. ...zobrazit původní článek

Vláda stáhla ze sněmovny zákon navrhující zákaz pátečních jízd kamionů, místo něj chce schválit nový plán, který bude pouze upravovat ceny mýta. Na serveru Hospodářské noviny. ...zobrazit původní článek

Nejrozšířenější hybridní automobil světa - Toyota Prius prokázal své výjimečné vlastnosti v redakčním testu. Na serveru Lidové noviny. ...zobrazit původní článek

Jen málokterá ze 22 radnic pražských městských částí má přehled o tom, kolik je na jejím území zeleně rostoucí mimo les a zda přibývá či ubývá. Vyplynulo to z průzkumu sdružení Arnika, jemuž mnohé radnice nedokázaly dodat potřebná data. Patrně si žádnou takovou evidenci ani vést nemusejí.

Nizozemští vědci vypěstovali umělé vepřové maso, věří, že se produkt do pěti let dostane na pulty obchodů a že omezí utrpení zvířat. Kritika upozorňuje na nevalnou chuť a vysokou cenu takto vyprodukovaného masa. Na serveru Lidové noviny. ...zobrazit původní článek

Politici, ekonomové a zástupci velkých firem včera diskutovali na Pražském evropském energetickém fóru o situaci v energetice, hrozbě opakování plynové krize či možnostech dalšího rozvoje výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů.

Ředitelem pražské zoologické zahrady by se měl stát Miroslav Bobek. Na serveru Aktualne.cz ...zobrazit původní článek

Žít tak trochu jako prasátko se občas vyplatí. Nová studie ukazuje souvislost mezi životem ve "špinavém" venkovním prostředí a správným fungováním imunitního systému.

Přispívají postřiky polí, vinic a sadů ke vzniku plísní, které napadají lidský organismus a vzdorují běžným lékům? Nejnovější studie nizozemských vědců dokazuje, že ano. Experti se netají skepsi. Plíseň Aspergilus fumigatus se běžně vyskytuje v půdě a její spóry jsou všude kolem nás. Pokud vdechnou zárodky plísně lidé s oslabeným imunitním systémem, můžou onemocnět chorobou označovanou jako aspergilóza. V té chvíli obvykle lékaři sáhnou po lécích, jejichž molekuly jsou odvozeny od azolových sloučenin. Některé kmeny plísně Aspergilus fumigatus však azolům vzdorují a pak se léčba komplikuje. Někdy nedokážou lékaři pacienta zachránit. Tým mikrobiologů pod vedením Paula Verweije z maastrichtského Universitair Medisch Centrum St Radboud zjistil, že většina rezistentních kmenů plísně vděčí za nebezpečnou odolnost k azolům dvěma mutacím genu cyp51A. Zdá se, že se rezistence nevyvine u plísně až v těle pacienta, ale že lidé vdechují spóry plísně, která už je rezistentní. Verweij viní ze vzniku rezistence postřiky na ochranu úrody z polí, sadů a vinic před plísněmi. Hrozba nebo planý poplach? Nizozemská studie zveřejněná v prestižním lékařském časopise The Lancet Infectious Diseases vyvolala mezi odborníky bouřlivé diskuse. Mikrobiolog Herbert Hof z Heidelberské university přímo obvinil Verwieje z vyvolávání planého poplachu a "honby za senzací strašením veřejnosti ve stylu hororových filmů". Podle Hofa nepředstavují geny pro rezistenci u plísní významnější riziko pro zdraví lidí, protože si plísně, na rozdíl od bakterií, nedokážou gen pro rezistenci vzájemně předávat. Zatím chybí přímý důkaz o tom, že rezistenci původců aspergilózy k azolům mají na svědomí zemědělské postřiky. Pokud by se ale podezření nizozemských vědců potvrdilo, asi bychom přistoupili k zákazu některých postřiků. Následky a přínosy takového kroku se dají jen těžko odhadnout. Za mnohé postřiky neexistuje adekvátní náhrada a napadení úrody plísněmi rodu Aspergilus zvyšuje riziko tvorby plísňových jedů zvaných mykotoxiny. Ty jsou s to vyvolat závažná onemocnění, například rakovinu jater.