Kompletní a unikátní průvodce pro všechny zájemce o fotografování zvěře. Rostislav Stach je profesionální fotograf, který se již více než 30 let zabývá fotografováním zvířat. Jeho kniha představuje jedinečný soubor skvělých snímků a praxí ověřených rad a doporučení, jak takových snímků dosáhnout. Toto druhé vydání beznadějně vyprodané publikace z roku 2007 zachovává původní členění, všechny části knihy ale byly přepracovány, doplněny nebo rozšířeny a samozřejmě byla obměněna většina doprovodných fotografií. Po základním představení fotografické výbavy vhodné pro fotografování zvěře se autor věnuje základům dobré fotografie – zejména kompozici a možnostem, jak v náročných podmínkách dosahovat skvěle ostrých a esteticky působivých snímků.

Příručka shrnuje otázky, které dostáváme v Ekologické poradně Veronica na téma životní prostředí v Brně a dává stručné konkrétní odpovědi. Kapitoly: zeleň, živočichové, voda, ochrana ovzduší, nakupování, odpady, veřejný pořádek, územní plán Brna, seznam sběrných středisek odpadů, seznam výkupen sběrných surovin, seznam policejních stanic, seznamů úřadů městských částí, seznam nevládních ekologických organizací. Již šesté vydání. (Udaná cena je manipulačním poplatkem)

Nástěnný kalendář 2012 obsahující krásné fotografie a krátké texty s tématikou přírodních zahrad. Z druhé strany kalendář obsahuje i rok 2011, nicméně dá se použít čistě jako letošní. Přírodní zahrady jsou důležitým prostorem pro život rostlin, živočichů a lidí. Vyznačují se tím, že se k jejich úpravám nepoužívá rašeliny, minerálních hnojiv a pesticidů. Jsou upřednostňovány původní druhy rostlin, ponechávání biotopů pro divoké živočichy, mulč, kompost, smíšené kultury zeleniny. Více na www.veronica.cz/prirodnizahrady. Kalendář připravil tým projektu Přírodní zahrady bez hranic, na kterém spolupracují neziskové organizace z jižní Moravy, jižních Čech a horního Rakouska.

Mladí filmaři E. Baláž a R. Rajchl se rozhodli nezkresleně zdokumentovat život 40 medvědích obyvatel tatranské Tiché doliny a upozornit tak na mizící svět nespoutané divoké přírody, kde člověk je jen pozorovatelem.

Film vypráví o tom, jak se minutu po minutě odvíjel příběh, který změnil svět. Příběh, na jehož začátku byla 6. srpna 1945 svržena atomová bomba. Na základě postřehů lidí ve vzduchu i na zemi, mj. i posledního rozhovoru s člověkem, který bombu nabíjel, se dozvíte, jak se odvíjely události onoho tragického dne. Osmiletý Takeši Tanemori hrál s kamarády na schovávanou a zrovna se chtěl schovat, když jakoby udeřil blesk. “Viděl jsem kosti ve své ruce, úplně jako na rentgenu.” Třináctiletá Šigeko Sasamori byla jednou ze známých “Dívek z Hirošimy,” které přijely do USA, aby zde podstoupily léčbu popálenin. A konečně Koko Kondo, které tehdy bylo jen osm měsíců, celé dětství strávila ve výzkumu dopadů radiace, které byla během útoku vystavena. Promluví i odborníci, kteří čerpají z odtajněných armádních materiálů a popisují smrtící účinky bomby.

Autorova třetí kniha z kanadského severozápadu přináší informace proč většina domorodců Britské Kolumbie s pořádáním olympiády v jejich zemi nesouhlasila, včetně majoritní bílé většiny Vancouveru. Co lidé dělali proti a jak jim to nebylo nic platné, když mocní rozhodli jinak. Nepomohly mnohaleté demonstrace v provincii, ani projevy solidarity ze zahraničí, stížnosti u Mezinárodního olympijského výboru, ani v OSN. Svět ovšem nechtěl nic vědět o humanitárním bezpráví v zázemí Olympiády. Kanaďané sice slibovali nejzelenější Hry v historii, ale pak nedokázali dodržet ani vlastní zákony o ochraně přírody a tak začaly destrukcí životního prostředí. Překvapí příběh muže, jenž měl na starosti jejich bezpečnost, ačkoli jeho kariéra vyrostla z potlačování tzv. „indiánských rebelií“. Olympiáda měla na svém kontě nejen smrt gruzínského sáňkaře, ale i několik mrtvých indiánů, o kterých se u nás nepsalo. Přitom smrt řezbáře a člena sněmu Lilwatů málem zhatila zahajovací ceremoniál. Tato kniha chce naše povědomí o tom všem vylepšit. Barevná publikace v pevné vazbě s 300 foto je opatřena jmenným rejstříkem. Objednávat lze za kamarádskou cenu 380 Kč na adrese: Agentura Hiawatha, RNDR. Ivan Makásek, Chalupkova 1369, Praha 4 –Jižní Město, 149 00; elektronická adresa: makasek.ivan@seznam.cz; tel. 220 960 492.

Tato kniha vznikla sloučením, přepracováním a doplněním dvou předešlých knih věnovaných středočeské krajině - Střední Čechy a Vstoupit do krajiny. V případě této knihy se nám jedná více o způsob, jak pochopit krajinu České republiky, než přímo o střední Čechy. Ty jsou však na podobná studia obzvláště vhodné, protože jimi protékají hlavní velké řeky, střetává se zde kvalitní zachovalá příroda s neúprosným civilizačním tlakem Prahy. Pochopení krajiny a péče o ni je zároveň péčí o její obyvatele. Je to dlouhodobý proces, ve kterém je nutné uvažovat desítky let dopředu. Každý neuvážený čin zde má dlouhodobé důsledky. Jedním z velkých témat moderní doby je kvalita života, jejíž součástí je kvalita životního prostředí i něco, co se např. v Anglii nazývá "právo na přírodu". Znamená to, že každý člověk by měl mít možnost se snadno dostat do harmonické a jen málo porušené krajiny a přírody. Proto je dobré si uvědomit, v jak mimořádné zemi žijeme.

Vztah člověka k přírodě je tématem povýtce aktuálním již proto, že dopady našeho zacházení s přírodou pociťujeme čím dál silněji. Skutečné morální jednání nemůže být založené pouze na prospěchu či ekonomických důvodech. O jaké důvody by mělo jít, to je tématem knihy Etika a příroda. Autorka představuje přístupy zdůvodňující úctu k přírodě a její ochranu dobrem člověka i přístupy, které akcentují svébytnost přírody a potřebu chránit ji kvůli ní samé. Spolu s nimi tak otevírá celou řadu otázek: Je lidská perspektiva limitující pro dostatečnou ochranu a respekt vůči přírodě? Vede antropocentrický postoj nutně k představě nadřazenosti nad přírodou? Máme mít morální ohledy vůči přírodě samotné? Znamená neantropocentrický přístup popření lidské výjimečnosti? Dovoluje nám upřednostnit zvíře před člověkem? Má příroda sama svoji vlastní hodnotu nezávislou na našem hodnocení? Co by bylo nositelem této hodnoty: cítící zvířata, jednotlivé organismy nebo celek přírody? Kde se nachází ona hranice, která určuje, vůči čemu máme mít morální ohledy? Autorka představuje přehledně jak jednotlivé pozice, tak také námitky vůči nim. Přesvědčivě dokládá, že etika ve vztahu k přírodě je celým komplexem problémů, které zřejmě nelze vyřešit přijetím jediného přístupu. Odpověď na otázku, proč brát morální ohledy na přírodu, může mít tedy nakonec více řešení, stejně jako rovnice kořenů.

V druhém svazku edice Dech života tentokrát najdete fascinující fotografie ptáků z celého světa. Barevné snímky Pavla Bačeho umocňují nadčasové texty známých osobností (Gary Snyder, Jan Skácel, Margaret Cravenová, Iva Bittová, Forrest Carter, Erazim Kohák, Romain Rolland, Miloslav Nevrlý a další), které sestavil Ivo Stehlík. Podstatou knihy je však její duch nezastíraného obdivu a lásky k ptačímu světu, k přírodě, důraz na zachování jejího plného potenciálu, svobody a divokosti. Na konci knihy jsou veřejnosti představeny dvě nevládní organizace, které se zabývají zkoumáním a ochranou ptáků - Česká společnost ornitologická a křesťanská organizace A Rocha. Součástí publikace je také podrobný seznam použité literatury a seznam vyobrazených ptáků, který dává celé knize punc svérázného poznávacího atlasu s více než padesáti druhy opeřenců.

Národní parky v Keni a v Tanzanii přímo evokují exotické dálky a divukrásnou africkou krajinu. Autor kromě příhod se zvířaty popisuje i běžný život v přírodním parku – jak si v těchto vzdálených končinách obstarat potřebná vozidla, palivo, jídlo, zbraně, zaplatit ploty, zajistit nutné školení zaměstnanců. Tony Fitzjohn (nar. 1945) strávil dlouhá léta v Keni jako blízký spolupracovník a přítel George Adamsona a další roky prožil v Tanzanii, kde založil rezervaci Mkomazi.