Sedmdesátá léta minulého století nebyla pouze dobou zvratu vztahů mezi náboženstvím a moderní společností, ale také obdobím boje o podobu interpretace environmentální krize. Tyto zdánlivě nepodobné děje mají překvapivě mnoho společných rysů, a především velmi podobné vyústění, které se brání dosazení na tradiční škálu dichotomií politické filosofie. To, co se alespoň zpočátku zdálo jako znovuoživení konzervativního postoje v církvích, zradikalizování feministické teorie či zasazení environmentální krize do širšího rámce, skončilo ve všech případech vítězstvím nového typu fundamentalismu. Fundamentalismu, který bez váhání využije všech prostředků a technologických výdobytků nenáviděné modernity k znovuoživení dávno zapomenuté společnosti Řádu, Boha či Matky Země. Kniha Analýza hlubinné ekologie se pokouší rozebrat vznik, vývoj a rozpad jednoho takového neofundamentalistického hnutí. Publikace Masarykovy univerzity.

Kniha Éra prázdnoty vyšla ve francouzském nakladatelství Gallimard poprvé v roce 1983 a od té doby se dočkala mnoha reedic. Její autor, francouzský esejista a sociální myslitel Gilles Lipovetsky (1944), profesor filozofie na univerzitě v Grenoblu, je přijímán jako mimořádně výstižný a zároveň kritický komentátor druhé poloviny 20. století a celé postmoderní epochy. Jeho zkoumání „současného individualismu“ se dotýká takřka všech rysů a příznaků našeho veřejného i osobního života, respektive projevů západní civilizace. Ke svému tématu nezaujímá autor žádný předem vyhraněný morální postoj. Snaží se dobrat jeho příčin a následků, vyhledává paralely, jež umožňují pochopit současný individualismus a jeho proměny v celé jejich komplexnosti. Česky kniha vychází již ve čtvrtém vydání.

Sbírka elektrotechnických milníků elektrotechnické historie. Pro vyznavače dějin tohoto oboru příležitost se obohatit o další historické příběhy, které daly vznik dnešním supermoderním technologiím. A tak můžeme opět zapátrat jak to kdysi začalo ...

Zápisky z Okcidentu shrnují autorovy svérázné postřehy z cest po blízké i vzdálenější Evropě, Jižní Africe a Americe. Autorovým cílem není podat zevrubný a vyčerpávající popis jednotlivých zemí. Ve svých textech ponechává prostor prvním dojmům i prchavým představám, které v něm nové krajiny vyvolávají, a na nich staví závratné konstrukce svých úvah a paralel. Zkrátka dopřává si svobody nadšeného (byť poučeného) cestovatele-amatéra. Cestopisné eseje Stanislava Komárka jsou určeny všem, kdo mají kromě záliby v cestování také chuť zamyslet se nad tím, co kontakt s cizími zeměmi člověku vlastně přináší.

Přátelé a příbuzní o něm hovořili jako o bystrém, příjemném, inteligentním a citlivém mladém muži, který nezkazil žádnou legraci. Proč se však Chris McCandless krátce po promoci rozhodl dát sbohem civilizaci a vydal se na nebezpečnou cestu napříč divočinou, dnes už můžeme soudit jen stěží. A neprozradí nám to už ani sám mladý dobrodruh. Dvaadvacetiletý Christopher se ze svých cest už nikdy nevrátil. Jeho stopy se v devadesátém druhém roce ztratily na Aljašce, kde bylo o čtyři měsíce později, v rozbitém odstaveném autobuse, nalezeno jeho vychrtlé mrtvé tělo. Ležel tam opuštěný, bez dokladů, jen s poničeným deníkem z posledních dnů... Byl Chris naivní snílek, který přečetl příliš mnoho Londonových románů, nebo jej hnala touha po něčem větším, silnějším, neuchopitelnějším? Mužem, jenž je nad jiné povolán zamyslet se nad těmito i dalšími otázkami, je Jon Krakauer, reportér a horolezec, jemuž je riskování života bezmála denním chlebem. Příběh Christophera McCandlesse Krakauera hluboce zaujal, o to víc, že v něm cítí zřetelnou paralelu s vlastními sny, s vlastními touhami a vlastní posedlostí. Fascinující román Útěk do divočiny zdaleka není pouhou rekonstrukcí možných událostí. Je napínavým příběhem, dokládajícím dokonalé vcítění autora, filozofickou rozpravou o lidské touze po volnosti, po poznání svých možností a po nebezpečí. Přečtěte si recenzi Ekolistu.

Zábavná kniha, která běžné problémy chemie mění v předmět plný zázraků, zábavy a objevů. Objevuje neuvěřitelný svět prvků, od těch, které tvoří hvězdy, až po ty, jež jsou součástí inkoustu na této stránce. To vše úhledně obalené fantastickou grafikou a úžasnými fakty.

Jedno z nejvýznanějších českých uměleckých děl 20. století. Původní Váchalův text s jeho dřevoryty. Nakladatelství Paseka vydává 200 výtisků tohoto unikátního díla v původním formátu, zbývající náklad pak ve formátu zmenšeném. Přečtěte si recenzi Ekolistu.

Sborník textů “Krajinou pochybností” zachycuje úvahy hostů z programu festivalu Ekologické dny Olomouc z roků 2005 a 2006. Lidé se tak mohou seznámit s texty mnoha autorů, kteří přijeli do Olomouce ke společné poradě mezi sebou i diváky. Mezi autory příspěvků jsou například biolog Jan Zrzavý, duchovní Ivan O. Stampach, matematik Ivan M. Havel, geolog Václav Cílek, novinář Tomáš Feřtek, sociolog Jan Keller, Václav Bělohradský a další. Přílohou je DVD se záznamem vystoupení některých autorů. Tato ojedinělá kniha je pojednáním a zároveň ukázkou kritického myšlení, které je založeno na pochybování. Tento přístup je předveden v tématu dnes obzvláště aktuálním: myšlení o ekologii v nejširším smyslu tohoto slova. Hledáme východiska vztahu k přírodě (i k její ochraně), příčiny a důsledky našeho jednání a roli současného vzdělání. Stejnou lásku a péči, kterou autoři věnovali obsahu, věnují její tvůrci formě; a tak vznikla první česká kniha s šitou otevřenou vazbou. Publikace je navíc dodávána čtenáři za dotovanou cenu a to spolu s příbuzným filmem T. Škrdlanta: Hledání ekologického myšlení, poznámkovým sešítkem a to celé v autentické krabičce. Přečtěte si recenzi Ekolistu.

V této práci populární francouzský filozof analyzuje fenomén hyperkonzumní společnosti. Konzumentství mj. proniklo do vztahů v rodině a náboženství, ke kultuře a využití volného času. Vše nasvědčuje tomu, že vytváří impérium bez jediného slepého místa a bez hranic. Soukromé slasti však člověku přinášejí jen dílčí štěstí: Gilles Lipovetsky ukazuje, že nikdy dříve nebyl jedinec stíhán takovými úzkostmi jako dnes.

Vydáno k výstavě: Exotismy ve výtvarném umění XX. století v Čechách a na Moravě. Termín exotismus definuje slovník cizích slov jako zálibu v cizokrajnosti. Výstava výtvarného umění 20. století, které se touto zálibou inspirovalo, navazuje na projekt Folklorismy v českém výtvarném umění XX. století, který se v Českém muzeu výtvarných umění v Praze uskutečnil v roce 2004. Myšlenka na uspořádání obou výstav vznikla na půdě ČMVU již před polovinou 90. let. Přečtěte si recenzi Ekolistu.