Možná vás to napadlo taky – je možné bydlet v pěkném moderním domě nebo bytě, který by byl zároveň šetrný k přírodě a životnímu prostředí? Když se rozhlédnete po novostavbách ve svém okolí, nejčastěji uvidíte typizované domky. Přece u nás ale vznikají pohledné, nebo aspoň zajímavé stavby, které se zároveň snaží být šetrné. Pražská Galerie Jaroslava Fragnera se tématu věnuje dlouhodoběji a mimo jiné uspořádala před třemi lety projekt Green Architecture/Zelená architektura, který zahrnoval několik výstav a přednášek. O tzv. zelené architektuře Ekolist hovořil s ředitelem galerie Danem Mertou.

V současné době vrcholí jednání o Společné zemědělské politice EU po roce 2013. Čeští zemědělci se do debat o její podobě zapojují se snahou vyjednat lepší postavení, než měli doposud. O spolupráci s ministrem zemědělství i o situaci v českém a evropském zemědělství hovořil tajemník Zemědělského svazu České republiky Martin Pýcha.

Změna klimatu se děje velice rychle, daleko rychleji než vědci ještě před několika letech očekávali. Také vědecké zprávy Mezivládního panelu o změnách klimatu (IPCC) mohou být podhodnocené, protože se jejich autoři drží při zdi z obavy, aby nebyli označeni za alarmisty. „Jsme na strmém svahu a přibrzdit bude těžké,“ říká v rozhovoru pro Ekolist fyzik Jan Hollan, člen vědeckého ústavu CzechGlobe.

„Z 240 kilogramů kukuřice umíme vyrobit asi 100 litrů ethanolu. Země si pak musejí rozmyslet, jestli toto množství kukuřice využijí radši na výživu jednoho člověka po celý rok, nebo na jedno natankování nějakého sportovního užitkového vozidla,“ říká v rozhovoru Pasquale Steduto, jenž v Organizaci OSN pro výživu (FAO) vede oddělení pro nakládání s vodou. Jak uvádí, biopaliva přispěla ke vzrůstu cen potravy a na mnoha místech s potravinami soupeří jak o půdu, tak o vodu.

„Největší nevýhodou uhlíkové daně je skutečnost, že nezaručuje žádný strop na vypouštěné emise,“ říká Yvon Slingenbergová, která v Evropské komisi vede oddělení pro zavádění evropského systému obchodování s emisními povolenkami (EU-ETS). Podle ní je obchodování s povolenkami dobrým systémem, který i navzdory byrokratickým nákladům vede ke snižování emisí skleníkových plynů.

Fyzik Luboš Motl patří k nepřehlédnutelným představitelům českých „klimaskeptiků“. V rozhovoru vysvětluje, že jako člověk z prostředí špičkové vědy (a někdejší pedagog z Harvardu) nemůže přijmou některá klíčová tvrzení klimatické debaty. Vyvrací řadu mýtů o „popíračích“ a zdůrazňuje, že oba tábory si jsou v mnoha směrech blíže, než se tuší. A hlavně opakuje, že tvrzení o hrozících nebezpečích jsou zcela nesmyslná a že klimatologie je v zajetí alarmistických politiků a zmanipulovaných vědců.

"Máme velice silné indicie, že s vysokou pravděpodobností je antropogenní podíl na klimatických změnách nad 50 procenty," říká v rozhovoru klimatolog Ladislav Metelka, současný zástupce ČR u Mezivládního panelu pro klimatické změny (IPCC). Zároveň připouští, že se panel dopustil hrubých chyb, že jeho předseda Rádžendra Pačaurí není mužem na svém místě a že se politici, ať už klimatičtí alarmisté, nebo skeptikové, mohou pokoušet práci panelu ovlivnit.

Jan Stráský byl jmenován dočasným ředitelem Národního parku Šumava. V křesle ředitele by měl zůstat zhruba rok, či rok a půl. Hlavním úkolem jeho angažmá má být příprava nového zákona o národním parku. V krátkém rozhovoru pořízeném bezprostředně po jmenování mluví o tématech, jako je přístup vodáků do parku, kůrovcová kalamita nebo další otevření cesty na Modrý sloup.

"Význam emisí skleníkových plynů je přeceňovaný," říká matematik Jiří Svoboda, který se dlouhodobě věnuje historii klimatu. Podle něj je hlavním hybatelem klimatických změn slunce. "Sluneční aktivita je dnes na hodnotách daleko nižších, než na jakých byla v předcházejícím období." Proto se podle Jiřího Svobody bude ochlazovat.

Klimatolog Jan Pretel řadu let působil jako český zástupce v Mezivládním panelu pro změny klimatu (IPCC). V rozhovoru pro Ekolist.cz objasňuje klíčové otázky, o něž se často vedou vášnivé debaty, popisuje nesnadný život klimatologa snažícího se předpovědět nepředpověditelné a konstatuje, že velké plány omezování emisí nikam nepovedou - že je prostě třeba se s klimatickými změnami smířit. A přizpůsobit se jim.