Po
Červenec 2007 | Czesław Miłosz
Odpadly ze mne všechny názory, mínění, přesvědčení
myšlenky, jistoty, zásady,
pravidla a zvyklosti.
Octl jsem se nahý na pokraji civilizace,
která se mi zdála být komická a nepochopitelná.
Klenuté sály akademie po jezuitech,
kde se mi dostávalo vzdělávání,
by se mnou spokojeny nebyly.
A to i přesto, že jsem udržel v paměti
několik latinských výroků.
Řeka dále plynula dubovými a borovými lesy.
Stál jsem po pás v trávě a vdechoval divokou vůni
žlutých květů.
A mraky, oblaka. Jako vždy v oněch končinách,
mnoho mraků.
U řeky Vilie, 1999
(Czesław Miłosz: To)
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Další básně
Štědrý den 1924Prosinec 2011 | Karel Toman
V rozlehlých lesíchListopad 2011 | Jan Zábrana
StřevíceŘíjen 2011 | Jaroslav Seifert
Český podzimZáří 2011 | Oldřich Mikulášek
| Zrající jablkoSrpen 2011 | Václav Renč
Čáp radíČervenec 2011 | Smil Flaška z Pardubic
O věčnostiČerven 2011 | Hanuš Bonn
ProstorKvěten 2011 | Kamil Bednář
| VelikonočníDuben 2011 | Jan Neruda
Březnové ídy 2011 | Jan Skácel
PředjaříÚnor 2011 | F. X. Šalda
Cesta k mrazuLeden 2011 | František Hrubín
|
