Po
Červenec 2007 | Czesław Miłosz
Odpadly ze mne všechny názory, mínění, přesvědčení
myšlenky, jistoty, zásady,
pravidla a zvyklosti.
Octl jsem se nahý na pokraji civilizace,
která se mi zdála být komická a nepochopitelná.
Klenuté sály akademie po jezuitech,
kde se mi dostávalo vzdělávání,
by se mnou spokojeny nebyly.
A to i přesto, že jsem udržel v paměti
několik latinských výroků.
Řeka dále plynula dubovými a borovými lesy.
Stál jsem po pás v trávě a vdechoval divokou vůni
žlutých květů.
A mraky, oblaka. Jako vždy v oněch končinách,
mnoho mraků.
U řeky Vilie, 1999
(Czesław Miłosz: To)
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Další básně
ten suchý mráz se do kostí až dereProsinec 2009 | Stanislav Kostka Neumann
Za hory slunce zapadáListopad 2009 | Josef Václav Sládek
Kaštany spadaly, javory svlékají se bez šatenŘíjen 2009 | Ivan Diviš
Denní cestaZáří 2009 | Karel Toman
| Jízda po deštiSrpen 2009 | František Hrubín
PoledneČervenec 2009 | Vladimír Holan
Prodavačka růžíČerven 2009 | Jindřich Hořejší
Jarní píseňKvěten 2009 | František Gellner
| VelikonoceDuben 2009 | Josef Hora
Daleké svítáníBřezen 2009 | Jiří Orten
PralesÚnor 2009 | Konstantin Biebl
VečerLeden 2009 | Jiří Kolář
|