Po
Červenec 2007 | Czesław Miłosz
Odpadly ze mne všechny názory, mínění, přesvědčení
myšlenky, jistoty, zásady,
pravidla a zvyklosti.
Octl jsem se nahý na pokraji civilizace,
která se mi zdála být komická a nepochopitelná.
Klenuté sály akademie po jezuitech,
kde se mi dostávalo vzdělávání,
by se mnou spokojeny nebyly.
A to i přesto, že jsem udržel v paměti
několik latinských výroků.
Řeka dále plynula dubovými a borovými lesy.
Stál jsem po pás v trávě a vdechoval divokou vůni
žlutých květů.
A mraky, oblaka. Jako vždy v oněch končinách,
mnoho mraků.
U řeky Vilie, 1999
(Czesław Miłosz: To)
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Další básně
ZimaProsinec 2008 | Josef Čapek
Kdo se zrodí, spěje k smrtiListopad 2008 | Michelangelo Buonarroti
Až má nevěsta blesků zvážní podzimemŘíjen 2008 | František Halas
Podzimní luna mi lhala!Září 2008 | Neznámý básník
| Mokré létoSrpen 2008 | Jan Zahradníček
Hezká procházkaČervenec 2008 | Ivan Blatný
Bylo hodně vlhkých noclehů v Krkonoších | Miroslav Nevrlý
Klesla hvězda s nebes výšeKvěten 2008 | Karel Hynek Mácha
| Hlava sedmáDuben 2008 | Alexander Sergejevič Puškin
Předčasné jaroBřezen 2008 | Jan Skácel
Zoufalé jarní dny uprostřed zimyÚnor 2008 | Petr Borkovec
Tento nedělní večerLeden 2008 | Emil Juliš
|