Prodejci klimatizací budou mít nově povinnost doložit u každé prodané klimatizace potvrzení o odborné instalaci. Pokud nezajistí kupujícímu odbornou montáž, mohou jim hrozit stotisícové pokuty. Vyplývá to z návrhu zákona o látkách poškozujících ozonovou vrstvu, který předloží ve středu vládě ministerstvo životního prostředí (MŽP). Při neodborné instalaci hrozí úniky nebezpečných látek do atmosféry.

Téměř třetina z kontrolovaných malých vodních elektráren v Česku loni porušila podmínky pro provoz a nedodržela vodní zákon na řekách a potocích. Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP) uložila více než 20 z nich pokuty celkem za tři čtvrtě milionu korun a o dalších rozhoduje. Elektrárny nedodržely tzv. minimální zůstatkový průtok vody, nejvíce poškozeny byly Sázava, Svratka a Lužnice. Nejčastěji inspektoři kontrolovali elektrárny na Ploučnici.

Dvacítka zákonodárců z šesti poslaneckých klubů napříč politickým spektrem předloží návrh na zákaz kožešinových farem v Česku. Od roku 2017 by se nesměly nové farmy zakládat. Do konce roku 2018 by měly ukončit svojí činnost stávající podniky. Podobný návrh na podzim zamítl sněmovní zemědělský výbor. Zákaz by se neměl týkat chovů králíků, kde je kožešina pouze vedlejším produktem, oznámili poslanci na tiskové konferenci. V Česku je nyní aktivních devět farem, loni skončil chov ve Zbýšově a chov lišek v Křižanovicích. Tam ale podle Státní veterinární správy (SVS) pokračuje chov norků.

Úřady možná dostanou pravomoc kontrolovat, čím lidé topí doma v kotlích. V případě prohřešků by mohly ukládat pokuty. Návrh novely zákona o ochraně ovzduší, která to předpokládá, podpořila v úvodním kole Sněmovna.

Stát asi dostane možnost zakázat pěstování geneticky modifikovaných plodin (GMO), které jsou povolené v Evropské unii. Novelu příslušného zákona o nakládání s geneticky modifikovanými organismy podpořila Sněmovna. Tuto možnost členským státům dala evropská směrnice, Česká republika ji ale zatím kvůli chybějící legislativě nemohla využít.

S dešťovou vodou je to vlastně velmi prosté. Déšť, který ve městě spadne na nepropustnou plochu, se nemá kam vsáknout a po povrchu odteče – a někdy působí škody. Leckde jsou okapové svody vyústěny do kanalizace, kam se sbírá i voda z vyasfaltovaných ulic a náměstí. Stačí, aby přišel silnější déšť, a dešťová voda se rázem stane problémem. „Město Lanškroun umí vytopit samo sebe jen prostřednictvím své kanalizace,“ říká lanškrounský úředník Richard Kohout. To, že se voda nezasakuje v místě dopadu, má však vliv i na mikroklima obce a zásoby vody. Tématu dešťové vody se minulý týden věnovala mezinárodní konference Počítáme s vodou 2016.

Chystané zvýšení poplatků za vodu a odvoz odpadu bude podle Sdružení místních samospráv stát domácnosti až 6000 korun ročně navíc. Je to na hranici sociální únosnosti, řekl předseda sdružení a europoslanec Stanislav Polčák (STAN). Podle něj návrhy směřují nad rámec evropských směrnic a zvýšení poplatku za skládkování odpadu pak nahrává velkým spalovnám.

Zájmem České republiky je udržení splavnosti Labe, které je důležitou alternativou dopravy. Po zasedání vlády to řekl premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD). Uvedl to v souvislosti s informací, že Evropská komise rozhodla o zahájení řízení s ČR pro porušení evropského práva. Důvodem je, že vláda nezařadila na seznam evropsky chráněných území lokality údolí Labe u Hřenska a Louky u Přelouče, což Brusel několik let po ČR požaduje. Ministr životního prostředí Richard Brabec dnes o postoji komise informoval vládu.

Plánovaná úprava pravidel národních parků by mohla na Šumavě otevřít pro turisty některá doposud nepřístupná místa. Týkalo by se to hlavně lokalit první zóny. Lidé by se tak mohli poprvé podívat například na některé úseky kolem řeky Křemelné, na území mezi Horskou Kvildou a Kašperskými Horami nebo do části Mezilesních slatí.

Němci by mohli dostat až 5000 eur (135 300 Kč) na nákup elektrického vozu. Počítají s tím vládní návrhy, o kterých informovaly zdroje agentury Reuters. Automobilový průmysl by podle nich nesl 40 procent těchto nákladů.