Česko je o krok blíž soudu kvůli nedoplněnému seznamu evropských chráněných území. Podle zjištění ČTK Evropská komise rozhodla o zahájení řízení s Českou republikou pro porušení evropského práva. Vláda totiž na svém prvním únorovém zasedání na seznam nezařadila lokality údolí Labe u Hřenska a Louky u Přelouče, což Brusel několik let po ČR požaduje. Ministr životního prostředí Richard Brabec ČTK řekl, že o postoji Komise bude informovat vládu.

Německý automobilový koncern Volkswagen dělá pokroky při jednání s americkým ministerstvem spravedlnosti a Agenturou pro ochranu životního prostředí (EPA) o řešení emisního skandálu. Uvedl to tento týden při slyšení u soudu v San Francisku právní zástupce podniku Robert Giuffra.

Novela horního zákona se možná vrátí ze Senátu do Sněmovny s pozměňovacími návrhy. Dnes to doporučil už druhý senátní výbor. Senátoři z výboru pro územní rozvoj navrhli například vyjmout z novely pětiletou fixaci poplatků, které těžební společnosti platí za vytěžené nerosty, a naopak do ní chtějí vložit zákaz těžby ropy a plynu z břidlic metodou hydraulického štěpení. Novela především zvyšuje podíl státu z poplatků za povrchovou těžbu hnědého uhlí.

Vláda o další týden odložila debatu o tom, zda přijmout nový zákon o snižování závislosti Česka na fosilních palivech, nebo pouze koncepci. Analýza, kterou už dříve předložilo ministerstvo životního prostředí (MŽP), shrnuje hlavní principy, z nichž by nová úprava vycházela. Ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) dnes ČTK řekl, že je třeba ještě jednat s ministerstvem průmyslu a obchodu. Myslí si, že vláda na příštím jednání rozhodne o vytvoření zákona.

Stát by už neměl státním organizacím platit mnohamilionová odškodnění za to, že je při hospodaření omezuje ochrana přírody. Novelu zákona o ochraně přírody a krajiny z dílny ministerstva životního prostředí schválila vláda. Vyplývá to z předběžných výsledků jednání kabinetu.

Slovensko se dostalo do sporu s Evropskou komisí (EK) kvůli předloňské změně ústavy, kterou Bratislava až na výjimky zakázala vývoz vody do zahraničí. Oznámil to slovenský premiér Robert Fico, podle kterého vláda nehodlá od zmiňovaného zákazu ustoupit.

Vláda se ve středu vrátí k otázce, zda přijmout nový zákon o snižování závislosti Česka na fosilních palivech, nebo pouze koncepci. Analýza, kterou už dříve předložilo ministerstvo životního prostředí (MŽP), shrnuje hlavní principy, z nichž by nová úprava vycházela. Odbory a zaměstnavatelé už žádali, aby se napřed zhodnotil dopad zákona na konkurenceschopnost ekonomiky. Tripartita přípravu takzvaného antifosilního zákona na svém posledním jednání odmítla.

Až 40 000 pracovních míst by v Česku mohlo vzniknout poté, co se přestanou odpady skládkovat a suroviny z nich začnou využívat jako zdroj. Vyplývá to ze studie britské agentury WRAP. Odvolává se na ni ministerstvo životního prostředí. Nové pracovní příležitosti by lidé podle MŽP mohli najít v recyklačním a zpracovatelském průmyslu, opravárenství, digitální ekonomice, biohospodářství i výzkumu a inovacích, které mohou zlepšovat design výrobků a snižovat materiálovou náročnost.

Senát možná zpřesní některé pasáže novely horního zákona, podle níž by měl stát dostávat více peněz z poplatků za povrchovou těžbu hnědého uhlí. Horní komoře to doporučil její ústavně-právní výbor přes nesouhlas zástupců ministerstva průmyslu a obchodu. Senát o novele, kterou má ještě projednat jeho hospodářský výbor, rozhodne počátkem března.

Poplatky za komunální odpad by se měly měnit a s nimi i jejich svoz. Ministerstvo životního prostředí (MŽP) v novém zákonu o odpadech navrhuje dvojí způsob platby - buď jako dosavadní roční poplatek za občana, nebo podle toho, kolik odpadu vyprodukuje. Záležet bude na obci, jaký způsob zpoplatnění občana za nakládání s odpady zvolí. MŽP předpokládá, že čím menší obec bude, tím snáze umožní občanům platit podle množství vyprodukovaného odpadu. Obce tvrdí, že to nebude fungovat.