Příběh sokola stěhovavého patří mezi ty nejsilnější v celosvětové ochraně přírody. Přesto, že ho lidé tisíciletí využívají jako parťáka, hlavně pro lov, ve druhé polovině 20. století ho málem vyhubili.

Nový experimentální skleník postavený s výraznou finanční podporou Akademie věd ČR otevřel Ústav experimentální botaniky AV ČR. Ústav tak rozšíří své možnosti kultivace pokusných rostlin. Skleník je energeticky úsporný a součástí stavby jsou i ubytovací kapacity pro zahraniční hosty či začínající mladé vědce.

Stejné látky, které lidé využívají ke konzervaci potravin, umožňují broukům přežít v jejich přirozeném prostředí. Pomáhají jim při tom metabolity, produkty látkové přeměny, tj. metabolismu, produkované houbou Geosmithia eupagioceri, jež ovlivňují růst bakterií, hub, hlístic a roztočů. Nové poznatky o symbiotickém vztahu mezi ambróziovými houbami a kůrovci odhalil výzkumný tým z Mikrobiologického ústavu Akademie věd ČR. Studii zveřejnil časopis Fungal Ecology.

“Lék na rakovinu ani levnější chleba to nepřinese: výzkum, který naplňuje jedinou věc, odvěkou lidskou touhu cestovat do minulosti,” shrnuje Stanislav Vosolsobě z Přírodovědecké fakulty UK v kostce výzkum, jehož výstupem je odborný článek v renomovaném britském časopise New Phytologist.

Při v pořadí patnáctém předávání Cen ředitele Správy KRNAP1 se laureáty stalo devět význačných osobností a institucí, které přispěly k rozvoji Krkonoš a povědomí o našich horách.

Za posledních šest let přibylo v České republice téměř 4,8 milionu stromů. Za loňský rok jich do databáze iniciativy lidé zaregistrovali 437 tisíc. Díky zapojení více než 130 tisíc dobrovolníků se podařilo ozelenit 10 618 lokalit. Počet výsadbových akcí se rok od roku nijak významně nemění, přičemž i nyní proběhlo téměř 1 800 výsadeb. Každý nový strom přispívá ke zlepšení klimatu, zadržování vody i podpoře biodiverzity.

S pomocí těžké techniky Calla obnovila písčiny a písčité stěny v Pískovně Lžín. Zásah podpoří ohrožené a pískomilné druhy živočichů, např. samotářské včely.

Jednou z reakcí na přírodní katastrofu může být rozvoj turistiky. Doklady přitom najdeme i v české historii, například na dodnes atraktivní krajině Šumavy. Právě tam se v 60. a 70. letech 19. století, kdy porosty zasáhla vichřice a kůrovec, turistika rozvinula.

Během monitoringu sov v chráněné krajinné oblasti Jeseníky se potvrdil výskyt pěti ze šesti druhů, které v oblasti žijí. Organizátoři to považují za velmi úspěšný výsledek. Mezi zaznamenanými druhy jsou sýc rousný, puštík obecný, výr velký, kulíšek nejmenší a také jedna lokalita s výskytem kriticky ohroženého puštíka bělavého.

ČESON (Česká společnost pro ochranu netopýrů) vyzývá obyvatele i návštěvníky metropole ke spolupráci na projektu mapování výskytu netopýrů v pražských mostech, který začal v roce 2024 a pokračuje i letos. Letouni již opouštějí svá zimoviště, a tak je za teplých večerů můžeme opět sledovat. Viděli jste při večerní procházce kdekoliv na území hl. města Prahy vyletovat netopýry z mostní konstrukce? Dejte nám o tom vědět! Přispějete tak k rozšíření znalostí o tomto typu úkrytů, což pomůže netopýry efektivněji chránit při plánovaných rekonstrukcích.