V jižním Španělsku dochází k masivnímu přemnožení invazního sumce, potvrdili čeští vědci

Největší odlovení sumci měřili přes dva metry.

Foto | Martin Čech / BC AV ČR

„Počty a biomasa sumců, které jsme zde zaznamenali, nemají v regionu obdoby. Přemnožený sumec decimuje poslední zbytky populace endemické parmy andaluské,“ uvedl Martin Čech z Biologického centra AV ČR. Sumec tady jako vrcholový predátor nemá žádné přirozené nepřátele a v teplé vodě rychle roste. Největší odlovení jedinci měřili 228, 226 a 215 cm.

Největší odlovení sumci měřili přes dva metry.

Foto | Martin Čech / BC AV ČR

Výzkum prováděli čeští hydrobiologové, kteří jsou zapojení do mezinárodního projektu LIFE Predator, na základě pozvání profesora Carlose Fernandeze Delgada z univerzity v Córdobě. Spolupracovali při tom s odborníky ze španělských univerzit v Córdobě, Murcii a Seville a z portugalské univerzity v Lisabonu. K odlovu použili metodu dlouhých šňůr (long-lines), která je převzata z mořského prostředí a používá se k cílenému lovu největších predátorů, jako jsou mečouni, tuňáci nebo žraloci. Doplňkově použili také tenatové sítě, které slouží k odchytu ryb v různých hloubkách.

Přestože je nádrž Iznájar oblíbeným místem sportovních rybářů, platí na ní přísný zákaz cíleného lovu sumců. Pokud rybář sumce přeci jen chytí při lovu jiných druhů ryb, musí jej neprodleně na místě usmrtit. Důvodem tohoto opatření je obava, že budou rybáři ulovené sumce roznášet do dalších nádrží v regionu a dále ničit původní společenstva ryb a ostatní unikátní faunu poloostrova.

Invazní sumec je ekologickou hrozbou

Sumec velký (Silurus glanis) je největší sladkovodní ryba Evropy, která původně pochází z velkých středoevropských řek. V zemích jižní Evropy, včetně Itálie, Portugalska a Španělska, je sumec invazním druhem, který se velmi snadno rozmnožuje, rychle roste a přizpůsobuje se místním podmínkám, které mu dokonale vyhovují.

Tým odborníků z mezinárodního projektu LIFE Predator.

Foto | Luboš Kočvara / BC AV ČR

Pro původní přírodu představuje hrozbu – ohrožuje vzácné endemické druhy (tj. nevyskytující se nikde jinde), pozměňuje potravní sítě a na některých chráněných lokalitách dokonce decimuje populace vodních ptáků. Kromě ekologických škod působí také ekonomické ztráty (např. ničí rybářské sítě) a kulturní ztráty, protože likviduje druhy symbolické pro danou oblast, jako jsou mihule mořská, placka pomořanská či úhoř říční. Masivní šíření sumce způsobují především sportovní rybáři, kteří jej nelegálně přenášejí na jiná místa, neboť jde o kýženou rybářskou trofej.

Mezinárodní projekt LIFE Predator si klade za cíl zmírnit dopady sumce na jihoevropské ekosystémy, omezit a kontrolovat jeho šíření a zabránit dalším introdukcím. Součástí projektu jsou terénní výzkumy v 50 jezerech a nádržích, regulační odlovy a osvěta zaměřená na rybáře i širokou veřejnost.

Čeští vědci z Biologického centra AV ČR byli k účasti v projektu přizváni díky svému dlouholetému výzkumu populace sumce velkého v jeho původním areálu výskytu, tedy ve střední Evropě. Česká republika tak figuruje jako kontrolní území. Pravidelně se sledují nádrže Římov u Českých Budějovic a Žlutice u Karlových Varů, které jsou podrobně zdokumentovány. Na konci letošního léta chystají hydrobiologové průzkum i na největší české nádrži Lipno v jižních Čechách.