Sborník příspěvků z 20. výročí konference Fyzickogeografické sekce ČGS "Fyzická geografie - vzdělávání, výzkum, aplikace". Neprodejné.

Průmyslová činnost přináší s pokrokem v uspokojování narůstajících potřeb lidstva i řadu negativních projevů. Jedním z nich je i možnost vzniku průmyslovvé havárie.

Ekolístky jsou určeny především křesťanským pracovníkům s dětmi, ale také všem rodičům, kteří se na vzdělávání svých dětí podílejí. Autorka tvoří nová podobenství, kdy pomocí znalosti přírodních zákonů a jevů (ekologie) se spolu s dětmi snaží lépe porozumět neviditelnému duchovnímu světu (Bohu a jeho zákonům). Mottem Ekolístků by mohlo být vyzvání z Přísloví 6/6 Jdi k ... a uč se od něho. Přečtěte si recenzi EkoListu

Kniha přináší řadu podnětů k poznávání přírody a vytváření vztahu k ní. Autoři jsou křesťané a příroda pro ně je především Božím dílem a svědectvím o Stvořitelově velikosti. Tato skutečnost, již v předmluvě zdůrazňuje prof. ThDr. Jan Heller, se do výkladu nenásilně promítá. A protože poznávat přírodu a sbližovat se s ní je radost - tak to autoři prožívají a tento prožitek chtějí sdělit dále, je knížka doplněna i několika křesťansky radostnými písněmi. Sympatickým doplněním knížky je připomenutí Dr. Alberta Schweitzera, velkého svědka pokorného vztahu ke stvoření, informace o organizaci A Rocha a několik krátkých k prostředí orientovaných kázání. Přečtěte si recenzi EkoListu.

Publikace prezentuje hlavní trendy v environmentální, sociální a ekonomické oblasti v České republice od počátku devadesátých let do roku 2001. Stav a vývoj České republiky je srovnáván i se sousedními zeměmi: členy EU Rakouskem a Německem a přistupujícími zeměmi Slovenskem, Maďarskem a Polskem. Publikaci je možné získat zdarma na adrese Centra pro otázky životního prostředí (U Kříže 8, Praha 5, tel: 2510 80 351).

Práce stručně analyzuje existující globální problémy, charakterizuje udržitelný rozvoj jako základní globální výzvu současnosti a slibnou koncepci řešení globálních problémů, zabývá se náměty a návrhy na "globální řízení".

Autor zkoumá krizové jevy současné společnosti a jejich historické a kulturní kořeny. Na základě analýzy klíčových historických událostí nachází hlubinné ideové a hodnotové stereotypy, které se projevily jak v krutostech evropského kolonialismu, tak při zrodu nacistického a komunistického totalitního systému, jehož české verzi je věnována zvláštní pozornost. V knize jsou zkoumány jak příčiny jeho přijetí většinou českých intelektuálů, tak jeho podstata a příčiny pádu. V této souvislosti je vedena polemika s pojetím totalitní společnosti u H. Arendtové, stejně jako s její kritikou u F. Lyotarda. Nynější kapitalistický systém a jej provázející konzumní kultura je v knize představen jako logické pokračování vývoje komunistického systému se zachováním klíčových hodnotových stereotypů a charakteru mocenské struktury. Podrobnější zkoumání názorů současných odpůrců konzumní společnosti na příkladu její kritiky z ekologických pozic, ukazuje, že ani oni neopouštějí základní totalizující východiska evropské kultury, a jsou tedy radikální jen zdánlivě. Toto pojetí pak autorovi umožňuje, aby se v následující částí ztotožnil s těmi mysliteli (Toffler, Tofflerová, R. Dahl a další), kteří východisko ze současné krize spatřují v radikální demokratizaci stávajícího ekonomického a politického systému. Tím má na mysli především metody přímé demokracie a zaměstnanecké vlastnictví podniků.

Přečtěte si recenzi EkoListu.

Jedno z nejdůležitějších děl sociálně-ekologického myšlení devadesátých let. Autor v něm poukazuje na souvislost likvidace přírodních národů (soustředí se zejména na současné osudy původních národů Severní Ameriky a Aljašky) s masivním rozvojem moderních technologií a se stále vzrůstajícím vlivem korporací. Zdařile a pronikavě polemizuje s tezí, podle níž jsou technologie samy o sobě neutrální, a záleží jen na tom, kdo a jak je využívá.

Ve fiktivním rozhovoru předkládá autor svůj pohled na Indii, indický národ a jeho cestu k nezávislosti, na svět, náboženství a moderní civilizaci. Kniha zaujme jasností Gándhího rané vize, o jejíž uskutečnění později v Indii usiloval, a zejména hloubkou a ostrostí jeho kritiky moderní společnosti.

Známá socioložka od úspěšné knihy Pestří a zelení, vydané před deseti lety, pokročila výrazně kupředu. Shrnuto do jedné věty, lze říci: Něco je lepší nežli nic. Fundamentální „zelené“ postoje nejsou autorce, pro jejich neproduktivitu, blízké. Kniha je mimořádně inspirativní nejen pro ekology, ale pro každého z nás. Přečtěte si recenzi EkoListu.