Obyvatelé hlavního města každý rok vyhodí až 10 tisíc tun odpadu na ulici mimo koše, popelnice a kontejnery. Velkoobjemový odpad jako jsou vyřazené spotřebiče nebo nábytek, které lidé vedle nádob na odpad nejčastěji zanechávají, popeláři neodvezou. Správně by je měli lidé odvézt přímo do sběrných dvorů. O vhodném nakládání s odpady Pražany v prosincových dnech informovali plyšoví "potkani", v rámci kampaně Pražských služeb „Kam s ním?“

Trend energetických úspor v bydlení může mít nepříjemné dopady na lidské zdraví. V zateplených domech s dobře těsnícími okny se drží vyšší vlhkost, která ve spojení s teplem vede ke vzniku plísní. A to je prostředí, ve kterém se může rozvinout astma či jiné dýchací potíže.

Velké starosti dělá českým včelařům varoóza. Systém kontroly tohoto parazita používaný od 80. let dnes navíc selhává. Letošní rok je v některých oblastech podle Pracovní společnosti nástavkových včelařů kritický (PSNV) a včelaři čelí nebývalým úhynům včelstev.

Už po deváté budou mít děti z některých krkonošských škol možnost pečovat přes zimu o ježka z Útulku pro hendikepovaná zvířata ve Vrchlabí. Projekt Bodlinka u nás, který organizuje Správa KRNAP, má děti učit zodpovědnosti a kladnému vztahu ke zvířatům a zároveň pomoci malým ježkům přečkat zimu.

Současné počasí způsobuje problémy nejen lidem. Drobné ptáky může stávající námraza ohrožovat i na životě. To proto, že kvůli všudypřítomné vrstvě ledu mají problém sehnat dostatek potravy.

Když se bourá dům, nikdo nepočítá třísky. Radiátory, dřevěné podlahy, střešní krytiny, obklady nebo okna – staré, ale zachovalé stavební díly by mohly často ještě dlouhá léta někomu posloužit, demoliční četa na ně ale žádný ohled nebere. Jejich opětovné využití by přitom ušetřilo energii, suroviny a mohlo by se vyplatit i finančně.

Tradiční horské louky v Krkonoších v minulých desetiletích strádaly. Navrátit život se jim snaží projekt LIFE CORCONTICA. Třetí rok terénních prací a péče o nejcennější horské louky právě skončil. Na 136 hektarech krkonošských luk proběhla pastva ovcí, koz, koní a skotu. Dohromady spásli 5 000 tun travní hmoty. Pracovníci také odstranili z luk kamení v celkové váze 4,5 tuny.

Jsou země, kde je úplně normální jezdit po městě na kole. Dánsko, Nizozemí, Německo. A jsou země, kde to normální není a případná snaha motivovat lidi k používání kola naráží. Ve vědeckém časopise Journal of Public Policy & Marketing právě vyšla studie, která zkoumá důvody, které obyvatelé irského Dublinu odrazují od používání kola. Je to nepohodlí a vlhké počasí. V cyklistickém Nizozemí je však mnohem deštivěji než v Dublinu.

Na několika místech ve Vídni byly instalovány veřejné pumpičky pro jízdní kola, dětské kočárky i vozíčkáře. S testováním začala Vídeň už v roce 2013. První pumpička se objevila na náměstí Siebensternplatz. Obliba ze strany Vídeňanů rozhodla o jejím rozšiřování na další místa ve městě.

V pasivním standardu bylo v České republice postaveno už více než tisíc domů. Osmdesát z nich o víkendu otevře své dveře veřejnosti. Budou mezi nimi rodinné domy, administrativní a školicí centra, ale i několik bytových domů a první pasivní základní umělecká škola. Od pátku do neděle 7. listopadu až 9. listopadu se totiž koná 11. ročník mezinárodních Dní otevřených pasivních domů.