Ekologická organizace Arnika naměřila v barevných potiscích na skleničkách vysoké koncentrace olova a kadmia. Těžké kovy obsahovaly zhruba dvě testované skleničky ze tří. Výrobci přitom mohou používat alternativní barviva, která olovo ani kadmium neobsahují. Podle Arniky ale nejsou ke změně dostatečně motivováni. Současnou evropskou legislativu považuje organizace za zastaralou a příliš benevolentní. Problémem není podle ekologických aktivistů jen ohrožení zdraví lidí toxickými látkami, ale i jejich uvolňování do životního prostředí během umývání, recyklace i likvidace.

Loni v říjnu se Velká Británie rozhodla pro zavedení nové formy zpoplatnění nákupu jednorázových nákupních tašek a zavedla takzvanou pětipencovou daň. Zavádění opatření do praxe se neslo v duchu kritiky a skepticismu. Nyní na začátku srpna Ministerstvo pro životní prostředí, výživu a záležitosti venkova (DEFRA) uveřejnilo první vyhodnocení. Informuje o tom deník Guardian. Výsledky jsou zatím pozitivní: počty prodaných jednorázových tašek razantně klesly.

V Brně startuje projekt, jehož cílem je opětovné využití starých, ale stále funkčních věcí, které už doma lidé nepotřebují, ale je jim líto je vyhodit. Předměty vyrobené do roku 1989 mohou lidé shromažďovat ve sběrném středisku na Škrobárenské ulici. Projekt spustilo město ve spolupráci s Americkým fondem, který provozuje protiatomový kryt pod Špilberkem. Odborníci očekávají, že část předmětů skončí i v muzejních sbírkách.

Vídeň je bezesporu krásné město. Když však do města dorazí déletrvající vlna veder, může se i vídeňské městské prostředí stát krajně nepříjemné. Lidem i zvířatům. Jedním z opatření, jak snížit horko ve městě, výsadba městské zeleně, která poskytuje ulicím stín a ochlazuje je. Dalším jsou tzv. zelené fasády - stěny budov ukryté pod listy rostlin.

Informační centra na Šumavě navštívilo za prvních sedm měsíců letošního roku o 16 pct více lidí než loni ve stejnou dobu. Letos to bylo 160 000 turistů, zatímco před rokem střediska vyhledalo 138 000 osob. Zřejmě to pramení z toho, že stále více lidí tráví dovolené a volný čas v České republice a nemíří do zahraničí, řekl ČTK mluvčí Národního parku Šumava Jan Dvořák.

Množství vytříděného bioodpadu v jihočeských městech stále narůstá, třeba v Českých Budějovicích loni meziročně o 1000 tun. Lidé si zvykli využívat speciální kontejnery nebo popelnice, které pro tyto účely samospráva pořizuje. Ročně tak větší města evidují stovky tun vytříděného bioodpadu. Některé radnice do budoucna počítají s dalším navýšením kapacity nádob na tyto suroviny. Vyplývá to z ankety ČTK.

V Jablonci nad Nisou zjednoduší od září třídění plastů. Do žlutých kontejnerů budou moci obyvatelé města dávat nejen plastové lahve, ale nově také směsné plasty, nápojové kartony či plastové hračky, které se zatím třídí zvlášť do pytlů. Sběr bude od září zaveden zkušebně ve Mšeně, Rýnovicích a Lukášově, aby radnice zjistila, zda jde správným směrem.

Objem vytříděného bioodpadu od domácností ve stotisícovém Hradci Králové jde stále nahoru. Letos zatím téměř o desetinu. Vedle již úspěšně zavedeného sběru bioodpadů z lokalit rodinných domků letos začal sběr bioodpadů i z činžovních domů a vnitrobloků v centru města. Uvažuje se o rozšíření systému i na panelová sídliště. ČTK to řekla mluvčí magistrátu Magdaléna Vlčková. Svoz a likvidaci odpadů v Hradci zajišťuje společnost Hradecké služby, kterou spoluvlastní firma Marius Pedersen a město.

Znovupoužitelný sáček vyrobený z unikátní kompostovatelné tkaniny, který vymyslely dvě české studentky, by mohl nahradit plastové sáčky. V Česku jich každý spotřebuje ročně 400 a patří mezi nejméně tříděný plastový odpad. Při crowdfundingové kampani autorky za pouhé tři dny získaly peníze k nastartování sériové výroby a sáček určený primárně na ovoce a zeleninu a nazvaný Frusack vstoupí v září na český trh.

Dopravce RegioJet zavádí nové spojení z Brna a Kroměříže až k zoologické zahradě ve Zlíně. Od středy 10. srpna až do konce prázdnin k ní pojedou denně, od září pak v sobotu a v neděli. ČTK to řekl mluvčí RegioJetu Aleš Ondrůj.