Významná, světově proslulá etoložka se ohlíží za svým třicetiletým působením v Africe a podává ságu volně žijících šimpanzů, jejichž studiu se věnovala. Za svého dlouholetého výzkumu odkryla mnoho z jejich života, ale i ukázala, že toho o nich ještě stále všechno nevíme, například o jejich agresivitě, hloubce jejich starostlivosti či míře jejich vcítění. Šimpanzi, naši nejbližší příbuzní, nám ukazují naši dávnou minulost, díky nim se dozvídáme i o vlastním místě v životě. Jane Goodallová (1934), světově proslulá anglická etoložka, zasvětila celý svůj život výzkumu šimpanzů. Jako třiadvacetiletá odjela do Afriky a stala se asistentkou proslulého paleontologa a antropologa Louise Leakeyho. Na jeho doporučení pak odjela do Tanzanie, aby se věnovala výzkumu volně žijících šimpanzů v národním parku Gombe. V roce 1965 obhájila doktorát na univerzitě v Cambridgi. Vrátila se do Afriky a založila tam výzkumné centrum, které od roku 1967 vede. V roce 1977 založila Institut pro výzkum, vzdělávání a ochranu divoké přírody, nesoucí její jméno. Bojuje za šetrné zacházení s lidoopy při biomedicínských experimentech, za zákaz jejich lovu pro potravu či pro peníze, za zachování jejich životního prostředí, ale i za uchování kulturního dědictví místního obyvatelstva.

Autor přichází s novým konceptem evoluční ontologie, jejíž procesuální pojetí bytí umožňuje pochopit to, co se dnes se světem děje. Na pozadí pomalé přirozené evoluce života ukazuje rychlou, přírodu poškozující evoluci kultury. Sleduje problém vzniku proti­přírodní kulturní uspořádanosti z původního přirozeného řádu. Zjišťuje, že v přirozeně uspořádaném světě nemůže nový typ řádu vznikat jinak než rozbíjením přirozených struktur. Podstatou ekologické krize není tudíž rozpor člověka a přírody, jak se to jeví povrchnímu pohledu, nýbrž konflikt kultury se Zemí, dočasná neschopnost biosféry uhasit požár, kterým ji dnešní technická civilizace spaluje. Jestliže se v neoslabené biosféře mohla tradiční politika zabývat ochranou území, bezpečnosti a majetku občanů.

Dějiny českého osídlení rumunského Banátu a současný život našich krajanů jsou dnes díky značné popularizaci všeobecně známé. České vesnice v Rumunsku se staly vyhledávaným cílem organizovaných turistů i individuálních návštěvníků. Na velké přitažlivosti tohoto kraje má svůj nezanedbatelný podíl malebnost zdejší kulturní krajiny, spolu s relativní zachovalostí okolní přírody. Přes jejich unikátní ekologickou a estetickou hodnotu však dosud komplexnější pojednání na dané téma chybělo. Publikace je prvním pokusem tuto mezeru zaplnit.

Nové vydání knihy k putovní fotografické výstavě, mapující různé oblasti Čech a Moravy, kde došlo k vystěhování německé menšiny. Srovnání fotografií z dob, kdy tu převážně žili Němci a srovnání současných pohledů na tatáž místa, názorně ukazuje, co se stane s prostorem, který opustí lidé. Srovnání je i studijním materiálem pro pozorování přeměn kulturní krajiny.

Na současnou společnost již nelze nahlížet perspektivou sociálních věd bez užití termínu globalizace. Ať už s odkazem na dynamický proces či statický stav světa, tomuto zaklínadlu se dostává prostor na rozličných, často i velmi vzdálených, diskurzivních rovinách; od kontemplací vědeckých autorit přes publicistická pojednání o současném světě až po alarmující rétorické obraty radikálů na protestních shromážděních. Autoři (Mezřický, Moldan, Braniš ad.) se na malém prostoru snaží zmapovat situaci světa po ekonomickém kolapsu a odhadnout perspektivy dalšího vývoje. Kniha navazuje na titul Globalizace (Portál, 2003) a sleduje nové pojetí vysokoškolského kurzu, který probíhá na Právnické fakultě UK. Doc. JUDr. Václav Mezřický, CSc., působí od roku 1991 jako ředitel Ústavu práva životního prostředí právnické fakulty Univerzity Karlovy. V Portálu vydal spolu s řadou dalších expertů knihu Globalizace (2003).

I. dotisk. Základem knihy je dlouhá stať o trpaslících, jejich druzích, národohospodářském významu a obecně o záležitostech ukrytých v zemi, ať již se jedná o základní věštebnou symetrii, etruské podsvětní bohy či obyčejné permoníky. Text je dále doplněn příbuznými esejemi o ostré hranici stínu, Sokratově vězení a současných ekonomických a klimatických změnách. Tyto záležitosti jsou hodnoceny převážně z hlediska převozníka trpaslíků, který si klade otázku, kam tento malý národ odešel. Nedílnou součástí knihy je CD Anarcheus s hudbou Pavla Fajta.

I. dotisk. Příprava jídla a jeho konzumace je pro většinu z nás oblíbenou činností. Ne nadarmo vychází neustále velké množství nejrůznějších kuchařských knih plných tradičních či experimentálních receptů. Vaření je však především chemický proces, má proto s chemií mnoho společného. V knize žádné nové recepty nenajdete, ale zato se dozvíte o potravinách spoustu zajímavostí - od jejich chemického složení, přes to, proč se řízky mají naklepat, až po to proč si červ vybere vždy to nejkrásnější jablko. Nemalý prostor je věnován také nejrůznějším chemickým látkám (lidově zvaným "éčka"), které se do potravin přidávají. Autor, profesor biochemie, je neobhajuje, ale uvádí na pravou míru některé názory na jejich přehnanou nebezpečnost. Součástí knihy je kompletní seznam těchto aditiv řazený podle jejich kódů s popisem původu a technologické funkce.

Exotičtí krasavci s vlastními domečky! Chovu atraktivních druhů plžů ve sladkovodním akváriu propadá stále více akvaristů. Plži nejsou jen užitečnými likvidátory řas, ale díky své barevné rozmanitosti a bizarním tvarům ulit se stávají i optickými dominantami akvária. Tato příručka vám názorně vysvětlí, co vše je potřeba k jejich úspěšnému chovu. Seznámíte se s tím, jak vytvořit pro plže optimální akvárium včetně technických pomůcek a dalšího vybavení, jak plže správně krmit a ošetřovat. Kromě toho vám důležité rady a tipy pomohou i s tím, jaké společníky k plžům do akvária vybrat a jak zařídit, aby si plži ve svém novém domově rychle zvykli.

Publikace z řady Knih o Praze je téměř posledním chybějícím dílkem v dlouhé řadě podobných titulů. Věnuje se kouzelnému údolí kolem Berounky a Radotínského potoka, kde se rozkládá bývalá obec s velkou cementárnou – dnes společensky a sportovně aktivní Městská část Radotín. Nechybí v ní mnoho dobových pohlednic a ilustrací, ale stěžejní je text znalců-členů Letopisecké komise.

Multimediální studijní opora k základům ekologické produkce zelenin.